Úterý 25. června. Svátek má Ivan.

Jiří Šindelář: Pojišťovny chtějí zakonzervovat trh

Regulace provizí za životní pojištění se vrátila do hry. Ministerstvo financí otočilo. Jaký dopad může mít na finanční zprostředkovatele a především na jejich klienty? „Pozměněné stanovisko ministerstva jde v konečném důsledku proti zájmu spotřebitelů,“ říká Jiří Šindelář, předseda představenstva USF ČR.

V současné chvíli se na legislativním poli v rámci finančního poradenství odehrává menší bouře. Je schvalována řada novel zákonů, jsou implementovány nové evropské směrnice.  Jakou připravovanou změnu vnímá unie jako největší zásah do finančně poradenského trhu?

Nejvíc sledovanou novelou je zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích, tedy pověstná 38ka, která je v současné době v druhém čtení v Rozpočtovém výboru a kde se již naplno projevila snaha do ní prosadit regulaci provizí ze strany pojišťoven a některých poslanců. To vnímáme jako největší hrozbu v tuto chvíli.

Další je novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu v souvislosti se směrnicí MiFID II, zákon o úvěrech spotřebitelům, hypoteční směrnice… to jsou takové věci zatím spíše v pozadí.

Zákon č. 38/2004 Sb. je v legislativním procesu již přibližně 4 roky a v průběhu času prodělal několikrát zvraty o 180°. Mimo jiné se již několikrát o regulaci či neregulaci provizí diskutovalo. Proč se podle vašeho názoru opět vrací do hry?

To je otázka primárně na naše partnery z pojišťoven. Tam je zájem jasně z této strany a to zejména od velkých hráčů: zakonzervovat trh a zvýšit zisk na úkor zprostředkovatelů a spotřebitelů. To je potřeba říci. Zprostředkovatelské asociace, i ministerstvo financí v té vládní verzi, která prošla před schválením ve vládě také LRV, žádnou regulaci provizí nenavrhovaly.  

Bohužel v rozpočtovém výboru sněmovny došlo k šokujícímu obratu, když snahu pojišťoven nenadále podpořil i náměstek Pros, zcela v rozporu s dosavadním odborným stanoviskem Ministerstva financí. Šlo o již známý pozměňovací návrh poslance Ladislava Šincla, který stropuje celkovou provizi za sjednání životního pojištění na 150 % ročního pojistného rozloženou do pěti let, s limitem na možnost promítnout náklady na provizi do odbytného (max. 20% ročně).

Jaké důvody ministerstvo pro podporu pozměňovacího návrh uvedlo?

Samozřejmě ochrana spotřebitele, odůvodněná onou „vějičkou“ v podobě stropu na provizní poplatky. Profesionálům z branže nemusím říkat, že tato obezlička tváří v tvář poplatkové kreativitě pojišťoven nic neznamená, a že ty zmíněné čtyři miliardy se opravdu v systému přesunou – ale velmi pravděpodobně nikoliv ke klientům.

Pozměněné stanovisko ministerstva jde v konečném důsledku proti zájmu spotřebitelů. Pracujeme velmi intenzivně na tom, abychom tento fakt vysvětlili i poslancům, včetně poukázání na podivné okolnosti názorové piruety pana náměstka Prose. Vždyť ještě několik dnů před rozpočtovým výborem MF psalo, že „návrh představuje cenovou regulaci, která je obecně v rozporu s principem svobody smlouvy“ a „vykazuje riziko, že se dotyčný paragraf nevztahuje na pojistitele při jeho interní distribuci“. O několik hodin později již bylo vše jinak a pan náměstek návrh svého stranického kolegy na výboru téměř adoroval. Není to zvláštní?

V tomto směru však nejde jen o naší informační kampaň na půdě sněmovny. Každý zprostředkovatel či finanční poradce, jemuž není osud jeho podnikání lhostejný, by se nyní měl obrátit na svého poslance, ale také na key accounta své partnerské pojišťovny. Tlak „zdola“ může být pro finální výsledek zásadní.

Zmíněný návrh však není prvním pokusem „sáhnout“ do provizí. Česká národní banka se pokusila regulaci provizí prosadit v rámci novely zákona o pojišťovnictví, kam ostatně směřuje i výše zmíněný pozměňovací návrh…

Je to tak. Vnímáme i tuto snahu ČNB, která koreluje s tím, o co usilují pojišťovny. Velmi nás to znepokojuje. Bereme podobné aktivity jako snahu České národní banky usnadnit si dohled nad oblastí zprostředkovatelů, kterou z hlediska výkonu dohledu sama v klíčových letech 2006 – 2010 možná poněkud zanedbávala. Že by nyní pomyslný „úklid“ měla zaplatit slušná většina poradců, se nám nezdá fér.

Co je největší problém případné regulace provizí? V čem vidíte největší nebezpečí pro finančně poradenský trh? Podle obhájců regulace by měla zabránit nekalým praktikám.

To určitě nezabrání. Jak zabrání rozložení v čase a pětileté storno tomu, aby po několika letech přišel konkurenční poradce a smlouvu přepojistil? Nebo to udělalo call centrum pojišťovny v rámci konverze? Dokud nezačne dohled přetáčení smluv s negativním dopadem na klienty tvrdě penalizovat, je iluzí si myslet, že jej vyřeší cenová regulace. Mimochodem, ručí snad pan poslanec Šincl pět let za svou práci v parlamentu?

Na druhou stranu je ale potřeba říci to, že problému přepojišťování, které negativně dopadá na klienta, jsme si vědomi a na nutnosti ho řešit panuje obecná shoda. Přepojišťování na trhu existuje, otázka ale je, jaký je jeho rozsah a dopad na klienty.

Některé odhady hovoří až o 1 milionu přepojištěných smluv ročně.

Takové číslo pokládáme za přemrštěné a nesmyslné. Předčasně ukončených smluv je několik set tisíc ročně. To je pravda a to lze očekávat. Velkou část z nich ale přepojistí samy pojišťovny v rámci konverzí, velkou část ukončí autonomně klienti, a pak je tu část, kterou přepojistí zprostředkovatelé. A z toho je část přepojištěná k užitku klienta, pokud jsou to smlouvy na krytí rizik, kde došlo ke snížení ceny rizik, a část je samozřejmě ta špatně přepojištěná, v oblasti pojistek nastavených tzv. na spoření (rezervotvorných). To je ta, s níž máme primární problém a kterou chceme řešit.

Pojišťovnám paradoxně, podle diskusí, které jsme vedli, více vadí ty dobře přepojištěné smlouvy, protože jimi zprostředkovatelé tlačí na cenu rizik, než přepojištěné spořicí pojistky, kde ale může dojít k největšímu poškození klienta. I to ukazuje, že zájem spotřebitele, přestože je navenek hlasitě bráněn, je jen pozlátkem zakrývajícím skutečný cíl. A tím je omezit konkurenci a tlak na ceny, který zprostředkovatelé vytvářejí.

Jak proces regulace ovlivní finančně poradenský trh? Některé hlasy říkají, že např. rozložené provize v čase vyčistí finančně poradenský trh od poradců, kteří pracují nepoctivě.

Já si to nemyslím. Vidíme dva důvody. Bavíme se o tom, že pozměňovací návrh pojišťoven (poslance Šincla) stropuje získatelskou provizi na 100 % ročního pojistného, což je přibližně nějakých 60 % současného průměru vyplácené provize. Jak jsem již řekl, i to bude dostatečným motivem pro přepojišťování u neetických prodejců. O masivním přepojišťováním samotných pojišťoven, tzv. konverzích, ani nemluvě – to návrh neřeší vůbec.

Dalším efektem bude, že významná část dobře pracujících zprostředkovatelů z pojišťovnictví odejde, jejich místo pak zaplní jednobarevné sítě pojišťoven. Trh se zakonzervuje, sníží se konkurence a to výhledově umožní velkým pojišťovnám po letech tvrdého boje opět zvýšit ceny a „ždímat“ své historické kmeny. To je efekt, který očekáváme a který je možná v pozadí celé snahy.

Některé pojišťovny již začaly rozvazovat smluvní vztahy s některými broker pooly a menšími finančně poradenskými společnostmi, které podle jejich názoru nepracují dostatečně bezpečně pro jejich obchod.

Konkrétní případy mi nepřísluší komentovat, ale obecně tento směr jednoznačně podporujeme. Nechť pojišťovna vyhodnocuje rizikovost každého distributora, a pokud shledá, že onen distributor je neznámý nebo je rizikový na základě například společného registru, pak ano, nechť mu pojišťovna rozloží provizi v čase i drastičtějším způsobem, než jak uvádí diskutovaný pozměňovací návrh. To podporujeme a v diskuzích s pojišťovnami připravujeme i další konkrétní opatření. Ale nechceme, aby šlo o zákonem dané plošné opatření.

Jedna z probíhajících novelizací se týká zákona na ochranu spotřebitele. Ta má jednu zajímavou vlastnost pro finanční poradce, a to, že na ně přesouvá důkazní břemeno. Spotřebitel, který se cítí být poškozen, nemusí dokazovat, že byl poškozen, ale naopak zprostředkovatel musí dokazovat, že spotřebitele nepoškodil. Jak vnímáte tuto změnu?

Určitě je to věc kontroversní. A není v tom zákoně jediná. Sledujeme ho zejména z pohledu mimosoudního řešení sporů. Je to věc, která dál zvýší tlak na etiku a zodpovědnost v rámci byznysu. Možná si to ještě před pár lety řada mladších finančních poradců, kteří vstupovali do odvětví, neuvědomovala, ale zákony směřují k tomu, že pokud bude někdo vykonávat profesi neeticky, důsledky ho doženou.

Proč kontroversní, když to povede k posílení etiky podnikání?

Myslíme si, že posílení etiky podnikání musí mít nějaký racionální limit. Domníváme se, že přesouvání důkazního břemene na stranu nabídkovou, už je krok, který jde příliš extenzivním směrem.

Na druhou stranu i toto by šlo vyřešit dalším „papírem“, který klient podepíše a finanční zprostředkovatel bude krytý. V případě sporu jen předloží příslušný dokument.

To naznačujete cestu, která bude pravděpodobně nastoupena. Bude další papír pro papír a klient bude zavalen desítkami infolistů a formulářů. K tomu bohužel spějeme. A není to jen otázka legislativy v oblasti ochrany spotřebitele.

Jedním z dalších úprav, která se chystá, se týká zákonu o úvěrech, který má rozšířit regulaci spotřebitelských úvěrů i na další úvěry včetně hypotečních. Jak vnímáte tuto změnu zákona?

S navrženým textem zákona, jak nám ho v neformálním konzultačním řízení předložilo ministerstvo financí, nemáme žádný fatální problém. Z obecného filozofického pohledu je otázka, a nyní odhlédnu od skutečnosti, že to evropská směrnice vyžaduje, zdali oblast úvěrů nebyla právě tou oblastí, která fungovala bezproblémově, přestože v distribuční části nebyla žádná specifická regulace a de facto pouze samoregulace zprostředkovatelů a bank.

Směrnice ovšem vyžaduje implementaci do zákona. My vnímáme, že dopadne především na ty neetické subjekty v oblasti nebankovního úvěrového financování. Zprostředkovatelům hypotečních úvěrů, typicky finančním poradcům, přinese to, co známe z penzí a z novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích – akreditované zkoušky, pravidla jednání, záznamy, poplatky, registrace…

V novele je i regulace poplatku za předčasné splacení hypotéky. Ten v současné době regulovaný není a některé banky si účtují až 20 i 25 % z mimořádné splátky. Jaký taková regulace může mít dopad např. na cenu hypoték?

Je otázka, jestli banky promítnou v konkurenčním prostředí regulaci do finální ceny produktu. My obecně tato ustanovení hodnotíme pozitivně, protože jdou ve prospěch klientů. Na druhou stranu z distribučního pohledu to pro nás není fatální téma. Ale je možné, že to v konečném důsledku povede ke zvýšení ceny hypoték -, nebyl by to ostatně první případ, kdy si zákazníci zvýšenou ochranu obratem sami zaplatí.

V současnosti probíhá též implementace směrnice MiFID II. Jak tato může dopadnout do investičního zprostředkování?

Poměrně významně. Jednak jsou tu změny, které přináší směrnice. Asi nejznámější je vyčlenění nezávislého investičního poradenství, které lze dělat pouze bez pobídek od třetích stran, tedy bez provizí. A jednak jsou tu změny, které se vyskytují na naší národní úrovni. Vede se intenzivní diskuse o tom, jak bude dál vypadat investiční zprostředkovatel, protože to je věc, která nepodléhá evropské harmonizaci, je to česká entita, která se vyskytuje sice i v dalších zemích, ale opět: na základě národní výjimky.

Vede se diskuse, jakou podobu IZ bude mít – jaký bude moci zprostředkovávat rozsah produktů, jaké parametry bude mít z hlediska vnitřního fungování, jaké parametry bude mít z hlediska pojištění odpovědnosti, které bude opět nově povinné, jaké bude mít parametry stran právní formy, jestli budou moci IZ fungovat jako fyzické osoby, nebo pouze jako právnické osoby… otázek je hodně.

V jednání s ministerstvem financí a ČNB jsme se v rámci konzultací dostali k poměrně rozumným kompromisům ve všech bodech. V tuto chvíli je tak prognóza, že IZ bude podobným způsobem jako doteď moci fungovat i nadále, poměrně pravděpodobná.

Největší rozpory u investičních zprostředkovatelů byly u zprostředkování obchodů s akciemi. Dotkne se úprava především těchto zprostředkovatelů, nebo i těch, kteří zprostředkovávají zejména podílové fondy?

Problém je, že z pohledu regulatorní úpravy se IZ nijak dále nerozlišují. Jeden z důvodů tlaků České národní banky na IZ jsou právě problémy s „obchodnickými IZ“, které mají ale zcela jiný model než naše poradenská „fondová IZ“. Z pohledu regulace jsou to ale totožné subjekty.

V rámci diskuse regulace jsme navrhovali i ochotu akceptovat zúžení produktů, které IZ může nabízet, zejména u akcií, kde historicky byly největší problémy. Na druhou stranu ministerstvo financí nechce rozsah v současnosti zužovat, to znamená, že zůstane pravděpodobně podobný a pravidla budou plošná.

Větší dohled nad investičními zprostředkovateli ze strany České národní banky vedl k širšímu využití přeshraničního pasu, kdy řada IZ se formálně odstěhovala na Kypr a působí v České republice dál. Má z tohoto pohledu nějaká regulace smysl?

Novela zákona pamatuje i na toto. Obsahuje omezení IZ předávat pokyny a poskytovat služby pouze na ty osoby, které mají v ČR minimálně pobočku. Tak je to navrhováno v pracovní verzi zákona.

Neomezuje to možnost svobodného podnikání v rámci Evropské unie?

Do určité míry bezesporu ano. Na druhou stranu je to kompromis mezi snahou odříznout úplně zahraniční subjekty, přes které účelově vznikaly problematické struktury, a úplně volným pohybem. Toto bereme jako kompromis.

Nemůže to být napadnuto Evropskou komisí, případně nehrozí na základě tohoto omezení mezinárodní arbitráže proti České republice?

Věřím, že pokud ministerstvo financí směřuje k tomuto řešení, bude to věc, která je EU konformní.

Na finančně poradenském trhu v České republice působí v současnosti dvě asociace – USF ČR a AFIZ. Úzce spolu spolupracujete, ale dosud to nevypadá, že by došlo ke sjednocení asociací. Co brání integraci obou asociací?

Těžko říci. To je otázka primárně na členy asociací, kteří o tom rozhodují a určují strategickou linii, alespoň v rámci naší unie. Téma větší integrace se periodicky objevuje znovu, i tlak regulace k tomu občas směřuje. Na druhou stranu bezpochyby nejsme jediná země, kde v oblasti zprostředkovatelského trhu působí více asociací. Nicméně: je to téma, které přísluší primárně našim členům, v případě USF tedy dvaceti finančně-poradenským společnostem. A od jejich rozhodnutí se odvíjí všechny naše kroky.

Jakým způsobem tato „dvojasociačnost“ omezuje a ovlivňuje vaše působení v čele jedné z asociací, zejména při vyjednávání se státními orgány?

Předně musím poznamenat, že v některých oblastech s překvapením zjistíte, že tu nejsou jenom dvě asociace, ale je zde více drobných sdružení zprostředkovatelů, z nichž některé mohou paradoxně i v legislativním procesu vystupovat pro legislativní orgány přesvědčivě jako reprezentant trhu. Někdy to tedy není omezeno jen na dvě.

Akceschopnost to nějakým způsobem samozřejmě ovlivňuje. Na druhou stranu s panem Šafránkem máme dobrý pracovní vztah a stanoviska obou asociací jsou v zásadních otázkách velmi blízká, což vnímám jako podstatné.

Mám dojem, že členové ani jedné z asociací by především nechtěli, aby došlo k nějakému překotnému sloučení, které by vyústilo ve vnitřní paralýzu, nebo nedejbože k opětovnému rozštěpení. Předchozí rozštěpení USF – AFIZ je v tomto směru určitým varováním.

Děkuji za rozhovor.

Má stát regulovat provize vyplácené finančními institucemi?

Nahrávání ... Nahrávání ...

17 komentářů: “Jiří Šindelář: Pojišťovny chtějí zakonzervovat trh”

  1. Roman Málek napsal:

    Já bych navrhoval, aby se udělal zákon, který by nařizoval uvádět všem obchodníkům dvojí ceny. Jedny standardní a druhé jejich nákupní. Každý kupující by měl možnost vidět kolik si na každém výrobku prodejce přiráží a věděl by o kolik by mohl požadovat slevu, aby získal produkt za nákupní cenu.

    • pavel-hanzl napsal:

      Pane Málku, to by nešlo. Nákupní cena je obchodní tajemství a rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou nezahrnuje jen zisk, ale i práci, know – how, situaci na trhu (konkurenci) a řadu dalších detailů. Je tu ještě otázka, jak by se ověřovalo, že údaj o nákupní ceně je pravdivý?

    • napsal:

      Největší sranda by byla, kdyby se opět, stejně jako před pádem Nečasovy vlády, nic nezměnilo. Co se tak bavím s lidmi z branže, tak jim nevadí ani případné zastropování provizí, ani průběžná výplata v čase, vadí jim ručení za storno u jakéhokoliv ŽP po dobu 5-ti let. Toto každý odmítá akceptovat. Ať se těch 5 let příjme jen u rezervotvorných (tzv.“spořících) pojištění, u rizikovek ať zůstane jak nyní 2 roky a poměrnou částí. S tím podle mě nemůže mít nikdo na trhu problém (pominu-li některé struktury nechvalně známých MLM firem). Události začínají nabírat zajímavý spád :0)

      • Insider napsal:

        No, i tahle varianta je ve hře :)
        situace na bojišti se mění každým okamžikem …

      • vasek napsal:

        a jak na ižp s minimálním pojistným?

      • Jiří x napsal:

        To není až taková pravda, jsou i ti kteří neuznávají žádné regulace odměn. Většinou jsou to zprostředkovatelé, kteří mají vysoké náklady na provoz poboček a kanceláří, někteří mají i zaměstnance a v případě snížení provize nemají dostatečný finanční polštář. Takže by to vedlo k propouštění zaměstnanců, zrušení poboček… ti kteří nemají žádné náklady tak těm stačí když se sníží doba storna.

  2. !!! napsal:

    Ministerstvo financí chce regulovat provizi u životního pojištění. Počet pojistek může klesnout

    Maximální výše provize u životního pojištění by měla činit 150 procent, délka pro její výplatu se má prodloužit ze dvou na pět let.
    Při předčasném ukončení smlouvy by získal část provize ve formě takzvaného odkupného klient.
    Asociace poradců varují, že regulace zvýhodní velké pojišťovny před zprostředkova­telskými firmami.
    Pokud tyto firmy skončí, může prodej životních pojistek silně klesnout. Provize za sjednání životního pojištění by měla být regulována a činit nejvýše 150 procent ročního pojistného. Zároveň má být její výplata rozložena z dosavadních dvou na pět let.

    Vyplývá to z pozměňovacího návrhu poslance Ladislava Šincla (ČSSD) k novele zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, kterou projednává parlament. Cílem novely je odstranit nekalé praktiky části zprostředkovatelů, kteří klienty nutí, aby během několika let nahradili staré smlouvy novými.

    Což není pro klienty kvůli provizím, které hradí ze své pojistky, výhodné. Se změnou souhlasí i ministerstvo financí, které novelu připravilo a původně nechtělo výši provize nijak regulovat. Jak řekl na dnešním semináři rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny parlamentu náměstek ministra financí Martin Pros, úředníci ministerstva předpokládali, že se na výši provizí dohodnou pojišťovny se zprostředkovateli životního pojištění.

    To ale není reálné. Proto nyní souhlasí s regulací provizí. Ke změně názoru podle Prose přispěla jedna z navržených změn, podle níž získá při předčasném zrušení smlouvy část provize ve formě takzvaného odkupného klient pojišťovny.

    Pojišťovny navržené omezení výše provizí a prodloužení délky jejich výplaty u životních pojistek vítají. „Z předčasně stornovaného pojistného ve výši 21 miliard korun byly na smlouvách do pěti let od jejich sjednání vyplaceny odměny ve výši 50 procent,“ uvedl výkonný ředitel České asociace pojišťoven (ČAP) Tomáš Síkora.

    Zdroj: http://byznys­.ihned.cz/c1–64036390-ministerstvo-financi-chce-regulovat-provizi-u-zivotniho-pojisteni-pocet-pojistek-muze-klesnout

    • Jiří x napsal:

      Věříte tomu, že pojišťovna v rámci životního pojištění, které je sjednané na rizika bude klientům vyplácet nějaké odkupné? Je to lež, které mohou věřit jenom naivní lidé.

  3. Vyvoleny napsal:

    Rano na ct24 ve zprávách proběhlo ze Babis vcera nebo dnes rano (těžko rict) náměstka Prose z ministerstva vyrazil… Ne kvůli ZP, ale něco s ČNB nezastihl jsem celou reportáž

    • Zdarec napsal:

      No vidíte, nakonec může být všemu ještě 100× jinak a netřeba zde rozepisovat hned černé scénáře. Vidím to pozitivně, třeba zákon ještě upraví a ono pětileté ručení za provizí se bude týkat jen rezervotvorných ŽP, které dnes sekají kvůli vysokým provizím jen některá hovada a dobytci z MLM. Seriózní poradce sjednává rizikovky a investice řeší buď mimořádným pojistným nebo přes klasické separátní fondy. I tak bych to ale pojišťovnám už jen za to, že to zkoušejí protlačit přál, myslím tím razantní propad produkce ŽP, klidně i o 60% a více. To by bylo najednou paniky v managementu pojišťoven…

  4. Sám sobě poradcem napsal:

    Držím poslancům palce ať ten zákon schválí, rád poslouchám to nešťastné kvičení bouchačů životek a doufám že to zase nějaký lobista nepodplatí a my si tady poslechneme další nářky pánů z bmw na leasing. Do blízkosti svých peněz finančního poradce neboli pojišťováka nepustím, divím se jak jsou lidi naivní a klidně řeknou cizímu podvodníkovi v saku kolik berou a kolik mají volných peněz – jen proto aby to šmejd z multilevelu nacpal do investičního životka nebo předplacených investic. V Čechách je spousta takových parazitů a i když ten zákon pro ně nebude úplné DDT tak jim alespoň ztíží bouchání a podvádění lidí.

    • Jiří x napsal:

      Životní pojištění na investice ještě někdo sjednává? Jsou to smlouvy staršího data. Ten kdo to dělá, ten určitě není normální.

      Bohužel za to mohou pojišťovny, které za investice jsou ochotné zaplatit tak vysoké provize. Jestli návrhy projdou, zaplatí klient v čase ještě více. Tohle chcete podporovat?

  5. PB napsal:

    Není to úsměvné ? Tady se jedná o drobnou regulaci jednoho jediného produktu na trhu a zástupy pojišťováků už mluví o konci světa a své kariéry. Copak je celé to vaše slavné finanční poradenství jen o životních pojistkách ? Jsem v oboru dost dlouho na to, abych předpovídal, že jednoho dne tato situace nastane. Vše tomu napovídalo už pár let zpět, jen nikdo neměl odvahu to legislativně prosadit. Vy všichni, co se klepete o svoje statisícové měsíční provize, za které ručíte jen ty směšné dva roky, co vám říkají třeba investice, hypotéky, majetkové pojištění a ostatní nástroje finančního poradce ? Já vím, vy byste nejraději na všechno naroubovali IŽP, co ? Doufám, že novela z dílny ČSSD projde, klient to vůbec nepocítí, pokud vás (nás) bude o 60% méně, spíše to bude ku prospěchu věci, nemyslíte ? A teď očekávám plamennou reakci pana Hanzla, áčkového elitního poradce…

    • Radek napsal:

      Osobně problém vidím ve větší šíři. Regulace provizí u ŽP je cenová regulace. Takových jsme zažili již celou řadu, naposledy u nájemného (všimněte si, že po jejím konci nájemné kleslo – a dokonce i u některých regulovaných bytů).

      Pokud se do jakéhokoli zákona začne prosazovat jakákoli cenová regulace, rozleze se to jako rakovina. Už teď se hovoří (a pan Šindelář to v článku uvádí) o regulaci provize na hypotéky, na investice… Takže za chvíli bude finanční trh a jeho distribuce zregulovaná tak, že se zcela zakonzervuje.

      Zářným příkladem socialistické (až téměř komunistické) regulace je Francie. Bankovní služby jsou tam z počátku minulého století a nejčastější způsob platby je zaslání šeku obyčejnou poštou.

    • Jiří x napsal:

      Opakuji, co je špatné na tom, když se zprostředkovatel zaměřuje jenom na život. Každý nechce podporovat zadlužení obyvatel (hypotéky). Každý nechce podporovat nadhodnocené investice. Někdo chce prostě pojistit rizika. Majetek je určitě super, ale trvá to dlouhé léta než máte vybudovaný příjem. Tady nejde ani o to, že se bude v prvním roce vyplácet méně, nejhorší je to storno 5 let. Nemůžete dopředu vědět co se stane do pěti let. Jste naivní když si myslíte že nás bude o 60% méně. Dříve nebo později se do toho poženou další lidé, kteří v tom uvidí příležitost. Bouchat se bude pořád a máte pravdu, klient to nepocítí. Jen si pojišťovna více nahrabe.

  6. § napsal:

    Výborný článek pana Šindeláře, za který děkuji. Já sám jsem si tu práci a čas dal a telefonicky jsem kontaktoval poslance za svůj region. Velmi krátce jsem vysvětlil, proč volám a čím se živím již cca 10 let. Odpověď pana poslance byla zdvořilá, leč krátká. Řekl, že ví, proč volám, ale že v této konkrétní věci mi bohužel není schopen pomoci, ani není schopen cokoliv a jakkoliv ovlivnit. Načež poděkoval a telefonát ukončil. Přiznám se, že jsem nevěděl, co si o tom myslet. To už je dopředu rozhodnuto a jen se hraje nutné divadýlko ? Následně jsem se pokoušel několikrát opakovaně dovolat do kanceláře pana poslance Šincla, tedy autorovi pozměňovacího návrhu (kontakt zde: http://www.la­dasincl.cz/in­dex.php/kontak­ty). Marně, telefon dlouze zvoní, pak se ozve hlasová schránka, o telefonátu zpět si mohu nechat jen zdát.
    Ještě k výbornému článku pana Šindeláře: problémem je i velká roztříštěnost poradenské a zprostředkovatelské obce. Tři velké MLM firmy jsou proti přijetí novely ve stávající podobě, jiná velká MLM firma je naopak pro a plně tuto verzi podporuje. Tři velké pojišťovny jsou opět pro přijetí novely pana Šincla, řada menších pojišťoven je naopak proti. Šijeme si do vlastních řad a ku vlastnímu neprospěchu. Chybí názorová jednotnost a jeden subjekt podkopává a podráží svým přístupem druhý, konkurenční subjekt z téže branže. Copak si asi musí myslet poslanci, když jim jeden významný subjekt zavolá s maximální podporou návrhu pana poslance Šincla a vzápětí volá jiný subjekt, který je naopak kategoricky proti…prostě od zdi ke zdi. Uvidíme, jak to vše dopadne, já osobně mám v případě přijetí návrhu pana Šincla od prvního ledna 2016 zcela jasno. Komunisté měli heslo „Ani zrno nazmar“, já budu realizovat heslo „Ani jedna jediná koruna nové produkce na ŽP“ – bez rozdílu kterékoliv pojišťovně včetně případných změn do již existujících smluv, protože i za tyto změny se bude provizně ručit 5 let. V tomto případě jistotu pěti let ručení velmi rád přenechám komukoliv jinému, třebas i z MLM firem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.