Pátek 23. června. Svátek má Zdeňka.

Jednotný dohled pod ČNB: Koncentrace moci?

Dohled nad finančním trhem byl před 10 lety sloučen pod Českou národní banku (ČNB). Co sloučení dohledu znamenalo? A jak se bude dohled vyvíjet dál?

Česká republika funguje v tržním prostředí poměrně krátce. Koncem roku 1989 bylo definitivně rozhodnuto o ukončení socialistického experimentu a v roce 1991 se Československo rozdělilo na dva nezávislé státy. Pak vypukla 1. vlna kupónové privatizace a začala se tvořit tržně ekonomická legislativa, která byla následována zakládáním dohledových orgánů.

Před sloučením dohledu pod Českou národní banku (ČNB) k 1. dubnu 2006 na základě usnesení vlády 25. října 2005 působily celkem 5 dohledové orgány: Česká národní banka (ČNB), Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění Ministerstva financí (ÚDPP), Komise pro cenné papíry (KCP) a Úřad pro dohled nad družstevními záložnami (ÚDDZ). Bylo sloučení správným krokem?

V původním záměru mělo dojít ke sloučení dohledů nad jednotlivými částmi finančního trhu ve dvou krocích. Nakonec se vláda usnesla nad radikálním řezem. „Sjednocení v jednom kroku bylo progresivní řešení a bylo správné,“ uvedl na konferenci k 10 letům sjednoceného dohledu Milan Šimáček, který od roku 2004 řídil KCP, a dodal: „Byla tu celá řada překryvů a šedých zón, byla zde velká informační povinnost, která byla vyhodnocována separátně ve čtyřech institucích.“

Se sjednocením dohledu souhlasí i bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma: „Z pohledu centrální banky je dobře, že má centrální banka aktuální informace o tom, co se děje v jednotlivých bankách. Proto je dobře, aby všechny informace byly v centrální bance.“

Zdaleka ne všichni účastníci konference jsou ale ze sloučení dohledu nadšení. Jedním z nich je Václav Křivohlávek, který do roku 2005 řídil ÚDPP a který byl z funkce odvolán před finálním usnesením o způsobu integrace. „Nezávislost dohledu může poskytnout pouze samostatný subjekt, kontrolovaný Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. A takovým subjektem jednotného dohledu nad finančním trhem není ani ministerstvo, ani Česká národní banka. Možná se někdy v budoucnu dohled vyčlení z ČNB do samostatného subjektu,“ soudí Václav Křivohlávek, jehož inspirací je především německý dohledový orgán BAFin.

Václav Křivohlávek, který v současnosti působí jako zástupce vedoucího Katedry financí VŠFS, se soustředil pouze na oblast regulace v pojišťovnictví. A nešetřil kritikou vůči ČNB: „Sjednocením pěti dozorových orgánů se musela ČNB vypořádat s rozdílnou filozofií, což vedlo k několikaleté ztrátě dynamiky. Byl zlikvidován funkční státní dozor MF. V ČNB zbylo jen pár lidí z původních zaměstnanců dohledu.“ Připomněl i „kostlivce“ v dohledové skříni: „Nepodařilo se zkvalitnit a stabilizovat strukturu pojišťovacích zprostředkovatelů.“ Těch je v současných registrech zapsáno kolem 160 tisíc, ovšem dohled nad nimi nefunguje.

„Evropská, ale i tuzemská regulace výrazně směřují k přeregulaci v odvětví. Měli bychom se zamyslet nad tím, co je důležité,“ upozornil na neduhy současné regulace Václav Křivohlávek. S tím souhlasí i Milan Šimáček: „Neměli bychom přejímat veškerou regulaci přicházející z Evropské unie. Příkladem může být Basel III.“

Vladimír Tomšík, viceguvernér ČNB, na konferenci vyzdvihl význam sloučeného dohledu. Jen tak může dohled efektivně fungovat a má silnější pozici v krizových situacích. Jediným rozhodovacím orgánem je Bankovní rada ČNB, která v případě potřeby vyhlásí mimořádné zasedání a může konat. Jedním z hlavních bodů je, že v rámci jednotného dohledu na propojeném finančním trhu není možné přehazovat zodpovědnost mezi jednotlivými institucemi. ČNB navíc není závislá na politickém cyklu.

České národní banka čelí novým výzvám. Roste jí objem dohlížených agend (nyní jí přibyde dohled nad nebankovními poskytovateli spotřebitelských půjček, dříve to byla ochrana spotřebitele a instituce platebního styku), čímž se dohled komplikuje. „Tam, kde je systémové riziko, tam, kde instituce přijímají vklady, tam je třeba jednat proaktivně. Např. ale u pojišťovacích zprostředkovatelů, kterých je 145 tisíc, můžete jednat pouze reaktivně,“ uvedl Vladimír Tomšík.

„Dohled tahá za delší konec provazu, což může mezi bankami vyvolávat pnutí,“ uvedl Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace (ČBA), a dodal: „V některých případech dohlížený orgán ani nechápe, co a proč po něm dohledový orgán chce.“ Jedním z největších aktiv, které máme, je ale přesto podle Pavla Štěpánka nezávislost dohledu.

Vladek Krámek, právník a člen představenstva společnosti Fincentrum, vstoupil do diskuse s dotazem na dohledové benchmarky. Proč některá ustanovení zákona vykládá jinak ministerstvo financí, jinak centrální banka? Navíc centrální banka vydává dohledové benchmarky s prohlášením, že se jedná o názor konkrétního pracovníka ČNB a že se nejedná o názor banky…

Vladimír Tomšík upřesnil, že dohledový benchmark vychází ze zkušeností pracovníků dohledu a není plně právně vymahatelný. Není ani aplikovatelný na všechny dohlížené subjekty. Navíc kontroval dotazem, proč dohlížené subjekty nejdou sami nad rámec legislativy a nestanoví si vlastní samoregulaci, ale čekají na regulaci a opatření dohledového orgánu?

„Centrální banka věnuje distribuci stále větší pozornost. To je dobře. Bohužel ale narážíme na stále větší formalismus, zejména u kontroly na místě,“ uvádí Jiří Šindelář, výkonný ředitel a předseda představenstva USF ČR. Vidí přitom dvě velké výzvy pro ČNB: začlenění distribuce úvěrových produktů do dohledu ČNB a konsolidaci distribuce v pojištění, zejména s ohledem přelívání problémů do distribuce investičních produktů.

„Dekadence byrokracie mi někdy přijde absurdní,“ hodnotí současnou regulaci Vladek Krámek. Regulátor by měl s trhem a jeho zástupci hodně komunikovat. Zmínil slovenský zákon o ochranu spotřebitele, který nařizuje poskytovat klientovi informace v písmu velikosti 12 px. Z osmistránkového dokumentu písmem 3,5 px se stala vázaná publikace, kterou klient stejně nečte.

Vladek Krámek volal na konferenci o zřízení jakési komise, která by zahrnovala zástupce trhu, ČNB a MF ČR a která by se zabývala výkladem regulace. V současnosti podle jeho názoru nejsou výklady ČNB často v souladu s Ústavou ČR.

Jaký by měl být kurz koruny bez intervencí ČNB?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.