Pátek 14. května. Svátek má Bonifác.

Jaká jsou slabá místa globální daně?

Zdroj: Pixabay.com

Množící se návrhy na zavedení globální daně by přinesly nové zatížení pro firmy. Nově by patrně musely začít přemýšlet i vlády. Těm by se se zavedením mezinárodního systému zúžil manévrovací prostor pro vlastní ekonomickou politiku.

V posledních dnech se otevřela diskuse o možnostech zavedení mezinárodní korporátní daně. S návrhem přišla i administrativa nového amerického prezidenta Joea Bidena.  S pozitivním výsledkem skončilo také jednání ministrů financí a zástupců centrálních bank zemí sdružených v G20. Navrhovatelé si od takového systému slibují pokrok v eliminaci daňových rájů a narovnání podmínek. Povinná minimální sazba by zabraňovala ekonomikám udržovat své daně výrazně níže, než je tomu u jiných států.

Jak by světový systém mohl vypadat, zatím není zcela jasné. Ekonomové ale už teď poukazují na možná rizika a slabá místa systému.  V první řadě se nesmí zapomínat na to, že různé ekonomiky mají různá specifika. To, co je výhodné třeba v Evropě, nemusí být vhodné na druhém konci světa. Národním vládám by tak mohly vzniknout značné limity pro tvorbu hospodářské politiky

„Stanovení minimální sazby daně ze zisku nepokládám za dobrý nápad, protože by šlo o limit na daňový mix, který si chce daná země zvolit. Přitom vhodné daňové mixy se mohou v různých zemích výrazně lišit podle toho, jakou strukturu ekonomiky mají dnes a jaké by chtěly docílit v budoucnosti,“ potvrzuje ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Globální daň – zátěž pro firmy i státy

S problematickou stránkou zavedení mezinárodní daně souhlasí i ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Argumentuje přitom sílící zátěží pro firmy i novými obtížemi pro státy. Ty navíc ztratí jednu z možností, jak konkurovat ostatním ekonomikám.

„Zavedení mezinárodní daně na firmy v konečném důsledku povede ke globálnímu zvýšení daňové zátěže firem. Sníží se totiž konkurence mezi státy, které se dnes prostřednictvím nízkých daní snaží motivovat firmy, aby si k nim přenesly sídlo. Mezinárodní daň by v případě vzniku pravděpodobně stanovovala minimální zdanění firem, což by státům částečně svázalo ruce při snižování daní. Lze tedy říct, že tento návrh povede k většímu přerozdělování prostřednictvím veřejných sektorů, což pochopitelně bude snižovat ekonomickou efektivitu,“ vysvětluje Štěpán Křeček.

Prozatím se ale o návrhu pouze rozpoutala diskuse. Do jeho přijetí tak patrně zbývá velká porce času, pokud se myšlenka realizace vůbec dočká. “Vzhledem k tomu, že jsme spíše na začátku procesu, který by k zavedení mezinárodní daně mohl vést, mohou být firmy zatím v klidu a finanční oddělení mohou dál analyzovat, jaké daňové optimalizace pro ně budou nejvýhodnější,“ dodává ekonom BH Securities.

Tlak na transparentnost

Daňová opatření vedoucí k lepší finanční morálce přitom mají alternativy. Daňové ráje se navíc nenacházejí daleko od důležitých finančních institucí, a tak by některé kroky nemusely být tak obtížné jako zavádění nového a složitého systému.

„Za mnohem přínosnější bych pokládal jiné dva kroky: tvrdší tlak na transparentnost, a to včetně tlaku na daňové ráje uvnitř samotné Evropské unie, a celosvětovou dohodu ve smyslu CCCTB, to jest dohodu o způsobu, jakým se bude odvozovat základ pro výpočet daně. Jisté posuny v otázce transparentnosti už nastávají, zatímco dohoda ve smyslu CCCTB je v horizontu mnoha dalších let, obávám se, málo reálná,“ dodává Skořepa.

Jeden komentář: “Jaká jsou slabá místa globální daně?”

  1. Špatně napsal:

    „Jaké jsou slabá místa globální daně?“

    Cože? Jakým to je jazykem?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.