Nováčci ve finančním poradenství obecně mají dvojí problém. Buď jdou ke klientovi, aniž by měli dostatek informací. Nebo naopak ke klientovi nejdou, protože se obávají, že mají nedostatek informací.
První problém – s nedostatkem informací – musí vyřešit jeho nadřízený a společnost, pro niž má pracovat, vzděláváním. Bohužel se vyskytují i společnosti, které nemají zájem o vzdělané „poradce“, ale chtějí jen obrat získaný díky neznalosti. „Hlavně nepřemejšlejte.“ Vyskytuje se ale i druhý extrém – nováček s dostatkem informací a nízkou sebedůvěrou. Řešení je přitom jednoduché.
Na pátečním kongresu společnosti Fincentrum jsem se bavil s jedním ze tří nových zemských ředitelů na Slovensku na uvedené téma. Popsal jednoduché, ale ve své podstatě smutné řešení:
Nováčkovi bez dostatku sebedůvěry v získané informace dá několik případových studií a vyšle ho do příslušných finančních institucí – do bank a pojišťoven. Bohužel se nováček vrací zdrcený se slovy: „Vždyť já po měsíci školeních vím o finančních produktech víc než ti lidé na přepážkách po několika letech práce!“
Ostych z nedostatku informací je rázem překonán a nováček se začíná s klienty stýkat.
REKLAMA
Smutné na celém příběhu ale je, že finanční instituce své přepážkové pracovníky školí především k prodeji. Poradenství pro klienty je na zadní koleji. A není to jen otázka našeho sousedního státu – se stejným nedostatkem se setkáváme i na přepážkách českých bank a pojišťoven.
