CZK/€ 24.340 -0,10%

CZK/$ 21.834 +0,24%

CZK/£ 29.097 +0,11%

CZK/CHF 26.353 -0,02%

Text: Petr Gola

14. 09. 2015

Jak se liší státní dávky dle příjmu

 


 

Průměrná mzda za první pololetí roku 2015 činí 25 810 Kč. Podprůměrná mzda ve výši 67 % průměrné mzdy činí tedy 17 293 Kč a nadprůměrná mzda ve výši 133 % potom činí 34 327 Kč. U těchto tří mezd si vypočítáme ošetřovné, mateřskou, nemocenskou, podporu v nezaměstnanosti a řádný starobní důchod.

Základním vstupním údajem pro výpočet jednotlivých dávek je zjednodušeně řečeno průměrná mzda. Pouze podpora v nezaměstnanosti se počítá z průměrné čisté mzdy, ostatní dávky z hrubé mzdy.

Jaké údaje jsou v tabulce u jednotlivých příjmů

  • Ošetřovné si vypočítáme za 9 dní péče o nemocné dítě, což je maximální doba, po kterou je možné ošetřovné pobírat.
  • Mateřskou si vypočítáme za 30 dní.
  • Nemocenskou si vypočítáme za 30 dní po 15. dne pracovní neschopnosti. V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti náleží totiž náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel (od 4. dne nemoci).
  • Podporu v nezaměstnanosti si vypočítáme za 5 měsíců. Občané mladší 50 let mají při splnění zákonných podmínek nárok na podporu v nezaměstnanosti maximálně po dobu právě 5 měsíců. V prvních dvou měsících činí 65 % průměrné mzdy, další dva měsíce 50 % a poté 45 % průměrné mzdy.
  • Výpočet důchodu si provedeme při získání doby pojištění v rozsahu 42 let a výši osobního vyměřovacího základu na úrovni příslušné mzdy. Osobní vyměřovací základ se při výpočtu starobního důchodu v roce 2015 vypočítává z příjmů v letech 1986 až 2014, ze kterých bylo odvedeno sociální (důchodové) pojištění. Dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů.

Podprůměrná mzda (17 293 Kč)

V Tabulce 1 máme uvedeny všechny státní dávky u zaměstnance s hrubou mzdou 17 293 Kč. U bezdětného zaměstnance činí čistá mzda obdržená na účet 13 979 Kč. U ošetřovného je náhradový poměr nízký, neboť se porovnává ošetřovné za 9 dní (maximální doba) s měsíční průměrnou mzdou, což není korektní. Samotné číslo je však pro nás rozhodující pro porovnání jednotlivých náhradových poměrů dle výše mzdy.

Tabulka 1: Státní dávky při podprůměrné mzdě

Text

Částka

Náhrada v %

z hrubé mzdy

Ošetřovné za 9 dní

2 772 Kč

16,0 %

Mateřská za 30 dní

11 970 Kč

69,2 %

Nemocenská za 30 dní

(od 15. dne)

9 240 Kč

53,4 %

Průměrná měsíční podpora v nezaměstnanosti

(za 5 měsíců)

7 688 Kč

44,5 %

Státní měsíční starobní důchod

10 692 Kč

61,8 %

Zdroj: vlastní výpočet autora

Průměrná mzda (25 810 Kč)

V Tabulce 2 máme uvedeny všechny státní dávky u zaměstnance s hrubou mzdou 25 810 Kč. U bezdětného zaměstnance činí čistá mzda obdržená na účet 19 850 Kč.

Tabulka 2: Státní dávky při průměrné mzdě

Text

Částka

Náhrada v %

z hrubé mzdy

Ošetřovné za 9 dní

4 131 Kč

16,0 %

Mateřská za 30 dní

17 850 Kč

69,2 %

Nemocenská za 30 dní

(od 15. dne)

13 770 Kč

53,4 %

Průměrná měsíční podpora v nezaměstnanosti

(za 5 měsíců)

10 918 Kč

42,3 %

Státní měsíční starobní důchod

12 087 Kč

46,8 %

Zdroj: vlastní výpočet autora

Nadprůměrná mzda (34 327 Kč)

V Tabulce 3 máme uvedeny všechny státní dávky u zaměstnance s hrubou mzdou 34 327 Kč. U bezdětného zaměstnance činí čistá mzda 25 720 Kč.

Tabulka 3: Státní dávky při nadprůměrné mzdě

Text

Částka

Náhrada v %

z hrubé mzdy

Ošetřovné za 9 dní

5 103 Kč

14,9 %

Mateřská za 30 dní

21 720 Kč

63,3 %

Nemocenská za 30 dní

(od 15. dne)

17 010 Kč

49,6 %

Průměrná měsíční podpora v nezaměstnanosti

(za 5 měsíců)

13 300 Kč

38,7 %

Státní měsíční starobní důchod

13 482 Kč

39,3 %

Zdroj: vlastní výpočet autora

Závěrem

Při výpočtu státních dávek je zastoupen i prvek solidarity, neboť občané s nižšími příjmy mají vyšší náhradový poměr u všech státních dávek. S rostoucím příjmem je rozdíl vyšší, neboť pro jednotlivé státní dávky je zaveden strop. Zejména občané s vyššími příjmy by tedy měli mít dostatečné vlastní finanční zajištění pro případ nemoci, nezaměstnanosti nebo čerpání důchodu.


Související články

Lepší penzijko a staré transformované fondy: kdy převod dává smysl a kdy ne

Reforma penzijního spoření je ve Sněmovně. Transformované fondy, tedy staré penzijní připojištění, mají podle návrhu skončit v roce 2036. Lidem kvůli tomu volají call centra a tvrdí, že musí jednat hned. Nemusí. Termín je deset let daleko. Rozhodnutí, jestli přejít do nového penzijka, ale má smysl udělat […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

14. 10. 2026

Odejít do starobního důchodu letos nebo až v roce 2027? Správné načasování je klíčové

Pokud patříte mezi ty, kterým vzniká nárok na odchod do starobního důchodu do konce letošního roku, pak zbystřete. Již nyní máme k dispozici schválené nařízení vlády s parametry, které budou v roce 2027 platit pro výpočty důchodů. Oproti návrhu nařízení ze srpna si polepší lidé, kteří pobírají […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

29. 09. 2026