Pondělí 16. září. Svátek má Ludmila.

Jak se liší státní dávky dle příjmu

Penze Petr Gola 14.09.2015 | 14:34 0 Komentářů

Nemocenské dávky, podpora v nezaměstnanosti nebo důchod se liší v závislosti na dosaženém příjmu. Při výpočtu všech státních dávek je zastoupen nejenom prvek zásluhovosti, ale i prvek solidarity. Jak se liší státní dávky u podprůměrných, průměrných a nadprůměrných příjmů? 

Průměrná mzda za první pololetí roku 2015 činí 25 810 Kč. Podprůměrná mzda ve výši 67 % průměrné mzdy činí tedy 17 293 Kč a nadprůměrná mzda ve výši 133 % potom činí 34 327 Kč. U těchto tří mezd si vypočítáme ošetřovné, mateřskou, nemocenskou, podporu v nezaměstnanosti a řádný starobní důchod.

Základním vstupním údajem pro výpočet jednotlivých dávek je zjednodušeně řečeno průměrná mzda. Pouze podpora v nezaměstnanosti se počítá z průměrné čisté mzdy, ostatní dávky z hrubé mzdy.

Jaké údaje jsou v tabulce u jednotlivých příjmů

  • Ošetřovné si vypočítáme za 9 dní péče o nemocné dítě, což je maximální doba, po kterou je možné ošetřovné pobírat.
  • Mateřskou si vypočítáme za 30 dní.
  • Nemocenskou si vypočítáme za 30 dní po 15. dne pracovní neschopnosti. V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti náleží totiž náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel (od 4. dne nemoci).
  • Podporu v nezaměstnanosti si vypočítáme za 5 měsíců. Občané mladší 50 let mají při splnění zákonných podmínek nárok na podporu v nezaměstnanosti maximálně po dobu právě 5 měsíců. V prvních dvou měsících činí 65 % průměrné mzdy, další dva měsíce 50 % a poté 45 % průměrné mzdy.
  • Výpočet důchodu si provedeme při získání doby pojištění v rozsahu 42 let a výši osobního vyměřovacího základu na úrovni příslušné mzdy. Osobní vyměřovací základ se při výpočtu starobního důchodu v roce 2015 vypočítává z příjmů v letech 1986 až 2014, ze kterých bylo odvedeno sociální (důchodové) pojištění. Dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů.

Podprůměrná mzda (17 293 Kč)

V Tabulce 1 máme uvedeny všechny státní dávky u zaměstnance s hrubou mzdou 17 293 Kč. U bezdětného zaměstnance činí čistá mzda obdržená na účet 13 979 Kč. U ošetřovného je náhradový poměr nízký, neboť se porovnává ošetřovné za 9 dní (maximální doba) s měsíční průměrnou mzdou, což není korektní. Samotné číslo je však pro nás rozhodující pro porovnání jednotlivých náhradových poměrů dle výše mzdy.

Tabulka 1: Státní dávky při podprůměrné mzdě

Text

Částka

Náhrada v %

z hrubé mzdy

Ošetřovné za 9 dní

2 772 Kč

16,0 %

Mateřská za 30 dní

11 970 Kč

69,2 %

Nemocenská za 30 dní

(od 15. dne)

9 240 Kč

53,4 %

Průměrná měsíční podpora v nezaměstnanosti

(za 5 měsíců)

7 688 Kč

44,5 %

Státní měsíční starobní důchod

10 692 Kč

61,8 %

Zdroj: vlastní výpočet autora

Průměrná mzda (25 810 Kč)

V Tabulce 2 máme uvedeny všechny státní dávky u zaměstnance s hrubou mzdou 25 810 Kč. U bezdětného zaměstnance činí čistá mzda obdržená na účet 19 850 Kč.

Tabulka 2: Státní dávky při průměrné mzdě

Text

Částka

Náhrada v %

z hrubé mzdy

Ošetřovné za 9 dní

4 131 Kč

16,0 %

Mateřská za 30 dní

17 850 Kč

69,2 %

Nemocenská za 30 dní

(od 15. dne)

13 770 Kč

53,4 %

Průměrná měsíční podpora v nezaměstnanosti

(za 5 měsíců)

10 918 Kč

42,3 %

Státní měsíční starobní důchod

12 087 Kč

46,8 %

Zdroj: vlastní výpočet autora

Nadprůměrná mzda (34 327 Kč)

V Tabulce 3 máme uvedeny všechny státní dávky u zaměstnance s hrubou mzdou 34 327 Kč. U bezdětného zaměstnance činí čistá mzda 25 720 Kč.

Tabulka 3: Státní dávky při nadprůměrné mzdě

Text

Částka

Náhrada v %

z hrubé mzdy

Ošetřovné za 9 dní

5 103 Kč

14,9 %

Mateřská za 30 dní

21 720 Kč

63,3 %

Nemocenská za 30 dní

(od 15. dne)

17 010 Kč

49,6 %

Průměrná měsíční podpora v nezaměstnanosti

(za 5 měsíců)

13 300 Kč

38,7 %

Státní měsíční starobní důchod

13 482 Kč

39,3 %

Zdroj: vlastní výpočet autora

Závěrem

Při výpočtu státních dávek je zastoupen i prvek solidarity, neboť občané s nižšími příjmy mají vyšší náhradový poměr u všech státních dávek. S rostoucím příjmem je rozdíl vyšší, neboť pro jednotlivé státní dávky je zaveden strop. Zejména občané s vyššími příjmy by tedy měli mít dostatečné vlastní finanční zajištění pro případ nemoci, nezaměstnanosti nebo čerpání důchodu.

Je český sociální systém solidární?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.