Jak poznat kvalitního emitenta dluhopisů?

Investoři a střadatelé se nejčastěji setkávají se státními dluhopisy a firemními či korporátními dluhopisy. V prvním případě je emitent a jeho kondice všeobecně známa, prověřování emitenta a emise bývá snadné a nezabere mnoho času. Odpovídá tomu i nižší výnos investice.

V případě korporátních dluhopisů se zodpovědný investor nevyhne pečlivému výběru vhodného emitenta, aby co nejlépe ochránil svoje finanční prostředky a jeho investice byla úspěšná.

Jak získat informace o emitentovi?

Při prověřování emitentů je většinou prvním krokem využití veřejně dostupných zdrojů (obchodní rejstřík, webové stránky, výroční zprávy, nejrůznější registry firem a další). V další fázi se lze zaměřit na nejrůznější databáze a rejstříky, jejichž využití už je zpoplatněno.

Co obvykle úspěšní investoři zkoumají a čemu věnují pozornost? Jedním z nejdůležitější kritérií je podnikatelský záměr emitenta. S ním by se měl investor podrobně seznámit a měl by mu věřit. V této souvislosti není neobvyklé, když investor přímo kontaktuje emitenta a seznámí se také s jeho sídlem a zázemím.

Jediné podmínky, které byste vážně měli přečíst

Dalším z hlavních zdrojů informací jsou emisní podmínky. Obecně lidé dokumenty, jež ve svém názvu nesou slovo „podmínky“, čtou neradi. Jsou psané složitým právnickým jazykem, kterému je těžké porozumět, mívají několik (desítek) nekonečných stran a internet je plný daleko zábavnějších věcí, než je nudná četba.

^REKLAMA

Tak proč věnovat drahocenný čas čtení emisních podmínek? Jednou z nejčastějších pouček úspěšných investorů je, že neinvestují do nápadů ani do firem, ale do lidí. „Za každou firmou stojí člověk, o kterém by se měl investor dozvědět co nejvíc informací. A ze správně vyhotovených emisních podmínek by je měl vyčíst snáze než kdekoli jinde. Odkrývají totiž organizační strukturu emitenta způsobem, který by při vyhledávání na justice.cz trval minimálně hodinu. Představí jména zástupců emitenta a výčet firem či dalších subjektů, ve kterých působí, včetně výše podílu v těchto firmách,“ říká Jiří Mesároš z expertního portálu Dluhopisy.cz.

Vědět, kdo za firmou stojí a v jakých dalších společnostech se ještě angažuje, je přitom naprosto klíčové. Nejenže si o něm podle webových stránek či zveřejněných dokumentů jeho dalších společností udělá investor lepší obrázek, ale může třeba zjistit, že čtyři z jeho pěti firem už prodávají dluhopisy. To může být první výstraha.

Pokud jeho případné další společnosti zveřejňují výsledky svého hospodaření na justice.cz, můžete získat zajímavý náhled do fungování celé skupiny (jen pozor, aby jedna společnost nebyla ekonomicky skvělá – uměle upravená – a ostatní ji netáhly ke dnu).

Pokud je naopak nezveřejňuje, je to impuls k tomu, si tyto informace od emitenta vyžádat ke kontrole. Kontakt najdete v emisních podmínkách.

Proč je extrémně důležité znát účel emise?

V emisních podmínkách by neměl chybět ani přesně definovaný účel emise. Je dobré mít na paměti, že webová prezentace dluhopisu je vždy psána zkratkovitě tak, aby na co nejmenším prostoru obsáhla co nejvíc informací.

^REKLAMA

Pokud účel v podmínkách není, nebo je jeho popis pouze povrchní, jsou to špatně napsané emisní podmínky a pro investora by to mělo znamenat výstrahu číslo dvě.

Rozepsaný a vyčíslený záměr neposkytne pouze nahlédnutí pod pokličku hospodaření firmy, ale také zaručí, že peníze získané z dluhopisů budou využity jen a pouze na deklarovaný účel – cokoli jiného už by bylo nedodržení podmínek, v horším případě podvod.

Pokud ale specifikace účelu v emisních podmínkách chybí, může emitent s penězi investorů nakládat dle svého uvážení.

Když je přesně definováno, na co emitent hodlá použít peníze z dluhopisů, je mnohem snazší se rozhodnout, zda má daná investice smysl.

Je také dobré vědět, zda emisní podmínky umožňují emitentovi navýšit celkový objem poptávaných peněz, bude-li to potřeba. Vedle celkového objemu emise totiž uvádějí také maximální objem, o kterém investoři neotvírající emisní podmínky vůbec nevědí. A rozhodování o investici do dluhopisů firmy s obratem 10 milionů, jež poptává 10 milionů, je jiné, než když stejná firma poptává 25 milionů.

Už jen samotná forma a rozsah emisních podmínek o emisi leccos napoví. Osmistránkové „emisky“, které tak akorát splňují povinné parametry, ale nepřinášejí nic navíc, říkají: „Ruce pryč!“

Když je zajištění veškerým majetkem k ničemu…

Každý zodpovědný investor se bezpodmínečně musí zajímat o to, jak je emise zajištěna. Dluhopisy jsou sice obyčejně zajištěny veškerým majetkem firmy, ale pokud například společnost s 20milionovou emisí „na krku“ disponuje pouze základním kapitálem ve výši 200 tisíc, mohou mít investoři smůlu.

Proto je dobrým signálem, pokud je přímo do emisních podmínek implementováno tzv. ručitelské prohlášení“. Majitel emitující společnosti se tím zavazuje uspokojit veškeré nesplacené závazky své firmy z vlastního majetku či z majetku, jehož přehled je přiložen, a který se v případě jakýchkoli problémů může zpeněžit.

Vedle ručitelského prohlášení je možné se v emisních podmínkách setkat s dalšími druhy závazků, které by měly zvýšit bezpečnost investice. Jedná se třeba o prohlášení společníků, že si až do splacení emise nerozdělí podíly na zisku ani nepřevedou, nezastaví nebo jinak nezatíží obchodní podíl ve firmě atd.

Například expertní portál Dluhopisy.cz usiluje v případě svých klientů a inzerentů o to, aby za konkrétní projekty byly zodpovědné všechny osoby, které se podílejí na jejich realizaci. Nejen majitelé, ale i jednatelé společnosti, kteří skutečně manipulují s vypůjčenými penězi.

Mezi další varianty zajištění může patřit ustavení agenta pro zajištění, nebo ustavení společného zástupce.

Je zřejmé, že investice do korporátních dluhopisů vyžaduje zodpovědný přístup jak ze strany emitenta, tak ze strany investora. Při dodržení všech doporučení pak mohou z obchodu profitovat obě strany. Investor zhodnotí svůj kapitál a emitent s jeho pomocí například urychlí rozvoj společnosti.