CZK/€ 25.295 -0,10%

CZK/$ 23.123 -0,16%

CZK/£ 30.217 -0,11%

CZK/CHF 26.979 +0,03%

Jak pořídit spořicí státní dluhopisy?

 

Foto: Shutterstock

Spořicí státní dluhopisy. Nejbezpečnější, konzervativní způsob spoření, uvádí webová stránka Ministerstva financí. Jak se změnila politická garnitura, marketingově tento finanční instrument přejmenovala. Nově jde o Dluhopisy Republiky. Sice je to podmnožina spořicích státních dluhopisů, ale v politickém marketingu se takové inovace počítají.

Loading



 

„Státní dluhopisy jsou dostupné nepřetržitě pro zájemce z řad fyzických osob,“ píše se na stránce Přehled poplatků. V realitě je nutné sledovat výzvy. Podle aktuálně platného sdělení by každého čtvrt roku mělo být možné přikoupit nové dluhopisy, popřípadě při splnění podmínek vlastněné dluhopisy odprodat a získat hotovost.

Aktuální výzva k úpisu uveřejněná na webu www.sporicidluhopisycr.cz zní:

„..začíná dvanácté upisovací období emisí Dluhopisu Republiky. Zájemcům o státní dluhopisy jsou od 21. 6. 2021 do 17. 9. 2021 nabízeny dva typy státních dluhopisů s výhodným výnosem.“

Zájemce, fyzická osoba, může dnes koupit (upsat) dva druhy dluhopisů – reinvestiční a protiinflační.

Splatnost aktuálně upisovaných jednokorunových spořicích státních dluhopisů je 6letá. Minimální investice je stanovena na 1000 Kč. Zájemce dluhopisy objedná („upíše“), pak jsou dluhopisy emitovány a připsány na majetkový účet vedený Ministerstvem financí.

REKLAMA

Varianty a technikálie

Výnosy u všech typů spořicích dluhopisů jsou každoročně reinvestovány a připsány na majetkové účty vlastníků ve formě dluhopisů. Po uplynutí šestého roku je úrokový výnos vyplacen s celou nominální hodnotou splatných dluhopisů.

Tabulka 1: Výnosy aktuálně nabízených variant státních spořicích dluhopisů. Dluhopisy lze objednat do 17. 9. 2021, vydány budou k 1. 10. 2021.

 

Dluhopisy je možné při dodržení stanoveného postupu předčasně odprodat – v jednom roce 500 tisíc korun a 50 % z částky nad 500 tisíc. Je-li medián počtu držených dluhopisů jedním držitelem právě okolo této hodnoty, je zřejmé, že likvidita je investory brána v potaz.

Pokud někdo nakoupí dluhopisy každé čtvrtletí, ve čtyřech po sobě následujících emisích, bude se moci dostat k penězům vždy každé čtyři měsíce  – a to 1. října, 2. ledna, 1. dubna a 1. července. Informace o emisích těchto dluhopisů Ministerstvo financí uvádí na webové stránce www.sporicidluhopisy.cz.

Žádost o předčasné splacení dluhopisu lze podat u distributorů nebo prostřednictvím elektronického přístupu k majetkovému účtu.

REKLAMA

Protiinflační varianta

Již jsme zmínili, že aktuálně probíhá dvanácté upisovací období a v nabídce jsou dva typy dluhopisů – „reinvestiční“ a „proti-inflační“. „Výnos proti inflačního dluhopisu kopíruje meziroční vývoj spotřebitelských cen tak, aby peníze neznehodnotila inflace,“ konstatuje oznámení emitenta.

Výnos nemůže jít do záporu, „Minimální úroková sazba v každém výnosovém období je stanovena na 0,00 % p. a., a tudíž v případě poklesu cenové hladiny (deflace) zůstane jmenovitá hodnota držených dluhopisů stejná, zatímco jejich reálná hodnota stoupne“.

V realitě bude dosažný výnos kopírovat inflaci spotřebitelských cen tak, jak tato bude měřena statistickým úřadem. Pokud se metodika měření této inflace změní, držitelé protiinflačních dluhopisů to budou vnímat na hodnotě dosaženého výnosu.

V inflačním víru, kdy jsou a budou hledány různé alternativy zajištění proti inflaci, protiinflační dluhopis může být pro uvědomělé konzervativní investory alternativou. Nelze opomenout, že v realitě to není o výdělku, ale ochraně před inflací. Tedy před inflací měřenou oficiálním indexem spotřebitelských cen.

Graf 1: V případě Dluhopisů Republiky, emitovaných od roku 2018, převažuje zájem o protiinflační variantu dluhopisů. Těchto je v oběhu 85 %, tedy převažující většina. Reinvestiční dluhopisy moc na dračku nejdou.


Zdroj : www.sporicidluhopisycr.cz/#tab-grafy-a-statistiky

Otázka výnosů

„Za první výnosové období bude vlastníkům dluhopisů připsán výnos, který již po prvním roce držby představuje vyšší zhodnocení, než v současné době nabízí většina spořicích účtů,“ konstatuje sdělení. To, že peníze na spořicím účtu jsou pohotově k dispozici a lze očekávat růst úročení těchto produktů, sdělení nereflektuje.

REKLAMA

Nechybí ale poznámka, že u „komerčních produktů“ je výnos zdaňován – připsaný úrok na spořicím účtu podléhá 15% srážkové dani. V případě reinvestičního dluhopisů je nabízen 1,5% průměrný výnos, říká sdělení. Zakopaný pes je v tom, že jde o výnos „průměrný“.

Jak uvádí výše uvedená tabulka, v prvním roce činí výnos 0,5 % p. a., a každým rokem se o půl procentního bodu navyšuje. V šestém roce pak dosáhne 2,75 % p. a. Při této konstrukci výnosu jde proti investorovi jak složené úročení, tak inflace.

Sdělení Ministerstva vysvětluje, že nabízený výnos koresponduje s výnosy státních dluhopisů obchodovaných na finančním trhu k datu zahájení úpisu. To odpovídá. Výnos do splatnosti pětiletých státních dluhopisů se v červnu pohyboval lehce nad 1,5% úrovní.

Takový výnos do splatnosti dluhopisoví investoři inkasují, pokud koupí pětileté vládní dluhopisy za aktuální tržní cenu, a zároveň reinvestují veškeré úroky z dluhopisů plynoucí. Kdo by pětiletý klasický vládní dluhopis koupil nyní v září, za dnešní trží cenu, získal by roční výnos do splatnosti 1,7 %.

Graf 2: V červnu se tržní výnos do splatnosti pětiletého dluhopisu České republiky pohyboval pod úrovní 1,5 %. Dnes už povyskočil na 1,7 %.

V porovnání s očekávanou více než 3% inflací jsou ovšem nabízené výnosy reinvestičních dluhopisů více než žalostné.

Slova o tom, jak je tento výnos „výhodný“ stěží při podrobnějším zkoumání obstojí. Při rostoucí inflaci nastoupí tlaky na vyšší úročení, a dříve zakoupené dluhopisy s žalostným zúročením se ukáží být pastí. Lépe na tom budou alternativy, a třeba i varianta protiinflačního dluhopisu.

Kde nakoupit

„Spořicí státní dluhopisy. Bezpečný způsob zhodnocení finančních prostředků investicí do cenných papírů s garantovaným výnosem,“ uvádí webové stránky jedné z bank, která kdysi byla distributorem těchto obligací. Podle oznámení ne zcela věrně popisujícího aktuální stav: „Úpis dluhopisů aktuálně neprobíhá a další úpisy nejsou plánovány.“

Zájemce o dluhopisy to nemá jednoduché. V jeho bance mu asi neporadí a bude muset navštívit „vybrané pobočky“ dvou bank uvedené na webu Ministerstva financí v sekci „Mapa a seznam distribučních míst“. Zájemce z maloměsta bude muset vyhledat město větší, takové, které nějaké distribuční místo nabízí.

Kdo podává žádost o úpis dluhopisů prostřednictvím distributora, zaplatí poplatek 250 korun. Zřízení elektronického přístupu prostřednictvím žádosti podané u distributora jej bude stát 500 korun. Služby poskytované prostřednictvím elektronického přístupu jsou poskytovány zdarma, v případě použití zprostředkování distributorem se platí.

Horkou novinkou je možnost registrace nového uživatele a zřízení majetkového účtu vedeného Ministerstvem financí „prostředkem s úrovní záruky vysoká nebo značná“. To v realitě obnáší nutnost vlastnit občanský průkaz s čipem a čtečku karet. Návody a postupy, změť přístupových kódů se budou průměrnému člověku zdát více než matoucí a nepřehledné.

Všechny potřebné informace ke státním spořicím dluhopisům lze na stránkách věnovaných tomuto finančnímu instrumentu dohledat. Kdo hledá, najde. Jaké dluhopisy lze aktuálně nakoupit, co udělat v případě potřeby k nejbližšímu možnému období dluhopisy odprodat zpět. Nechybí ani kalkulačka výnosů. Pro variantu protiinflačních dluhopisů lze například zadat odhad inflace pro dílčí roky. Na níže uvedeném příkladu byla zadána 2% inflace. Za šest let je každoroční 2% inflací znehodnoceno deset tisícovek asi o dvanáct stovek. A právě tolik činí výnos protiinflačního dluhopisu.

Obrázek 1: Kalkulačka přehledně shrnula výnosy v dílčích letech. Investor inkasuje nominální výnos, reálně by měl být ochráněn před inflací tak, jak je vyhodnocena aktuálně platným indexem spotřebitelských cen.


Zdroj : sporicidluhopiscr.cz

Loading

Vstoupit do diskuze 30 komentářů


Související články

Zprostředkování pojištění čeká malé zemětřesení

Poskytovatelé zboží a služeb, kteří budou svým zákazníkům nabízet možnost pojištění, mohou nově podléhat zákonu o distribuci pojištění a zajištění. Soudní dvůr Evropské unie totiž aktuálně rozhodl, že pod pojem „zprostředkovatel pojištění“ spadá právnická osoba, která svým zákazníkům nabízí, aby se účastnili skupinového pojištění, které předem uzavřela s […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

10. 10. 2024

Prospějí nižší sazby celému akciovému trhu?

Při pohledu na globální akciový trh vidíme, že se ve třetím čtvrtletí pár věcí změnilo. Došlo k menší rotaci prostředků z cyklických do defenzivních sektorů, protože někteří investoři vyhodnotili červencový propad technologických akcií a dočasné zvýšení volatility v srpnu jako předzvěst toho, že se situace ještě zhorší. Širší americký akciový […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

09. 10. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • FaktNe

    3 září, 2021

    Jestli chcete darovat peníze státu, tak to jde mnohem jednodušeji přímo na účet ministerstva financí 🙂

    Ale pokud trpíte nějakou masochistickou úchylkou, tak proč ne.
    Stát vám dá úrok hluboko pod inflací.
    A pak vám ten (reálně záporný) nominální úrok ještě zdaní.

    A až vám za X let bude mít vrátit jistinu, tak bude mít 2 možnosti:
    A) Si na tu splátku peníze vytisknout (rolovat dluh)
    B) Nebo vás zdanit, aby na splátku měl

    Tak jako tak víceméně půjčujete sám sobě a ještě za to platíte – no neber to.

    A úplně „nejinteligentnější“ je kupovat si státní dluhopis jako formu spoření na penzi, jako doplněk a diverzifikaci k 1. pilíři.
    Protože o žádnou diverzifikaci nejde a 1. pilíř je v podstatě skoro to samé, co státní dluhopis: v obou případech až budete mít nárok na výplatu, tak stát buď vás a ostatní zdaní (i penzista platí DPH, spotřebky a další poplatky a daně), aby na to měl, nebo si peníze půjčí, tedy „vytiskne“ (protože ta půjčka zvýší peněžní zásobu), čili ty peníze, které vám vyplatí, zároveň obratem znehodnotí.

    Pokud si tedy chcete vytvářet vlastní rezervy na penzi, protože podle expertů vychází, že dnes mají penzisti 1/2 průměrné mzdy, ale za 20 let to bude sotva 1/4, tak opravdu to nemá smysl dělat v instrumentu, který je principiálně stejný a tedy postihne ho stejný problém jako ty penze – málo pracujících v produktivním věku & hodně penzistů =
    1) Na penze bude málo prostředků (a budou se financovat dluhem-tiskem)
    2) Na splátky dluhopisů bude málo prostředků (a budou se financovat dluhem-tiskem)
    3) Bude málo prostředků na LDNky, domovy důchodců, příspěvky na bydlení, zdravotní péči – demografie je neúprosná a počty produktivních poplatníků budou klesat, ale počty starých a nemocných růst

    Z tohoto důvodu je potřeba být v investování opatrný obecně.
    Málo peněz na penze, LDNky, příspěvky na bydlení, zdravotnictví, důchoďáky =
    1) Porostou daně. Zejména v oblastech, kde ještě bude co brát. Tedy zejména daně z majetku (akcie, nemovitosti, …)
    2) Poroste „ochrana nájemníků“. 3 miliony zchudlých penzistů s volebním právem. Zato bez prostředků na tržní nájem. Takovou příležitost nějaké ANO2 nenechá jen tak ležet ladem. Nabídne jim „řešení“. Na úkor vlastníků bytů: regulovaný nájem, nadměrné metry, nemožnost vyhodit sociálně slabého neplatiče, progresivní daně z nemovitostí, možná i vyvlastňování (pohleďte na Berlín).

    Vedle výnosnosti investic tak nabude na významu jejich ochrana před finančně vyčerpaným státem s masou zchudlých penzistů v zádech.

    Odpovědět

  • Rudla

    3 září, 2021

    Místní maoističtí koumáci určitě namítnou, že lidi nikdo nenutí toto kupovat.
    Ale již samo nabízení takového „produktu“ je šmejdství na úrovni podomních prodejců „výhodné“ elektřiny.

    Odpovědět

  • Kuba

    3 září, 2021

    Tak je to trochu křivárna, tohle marketovat naivním venkovskejm tetkám.

    Žijeme v divné době. Státní peníze ztratily základní definiční funkci peněz „uchovatel hodnoty“ a tak lidé hledají alternativy. Menšina alternativy našla ve zlatě či bitcoinu. V jiných zemích jsou investice do zlata daleko rozšířenější, v Německu je prodejce investičních mincí častější, než cukrárna. Češi si z nějakých historických důvodů za uchovatele hodnoty úspor zvolili nemovitosti. Ty se tedy již nekupují za účelem bydlení, ale v podstatě za účelem suplování jedné z funkcí peněz, o kterou ty státní přišly.

    Lidé strašně zapomínají a nyní opět uvěřili, že „cihla je jistota, tu vám nemohou vzít“.

    Odpovědět

  • Pavel

    3 září, 2021

    jj, daně z nemovitosti čekám taky a s těmi nájemníky se to dá do budoucna taky čekat. Nakonec ČR je v tomto dnes opravdu na západ od západu, kde se v mnoha zemích regulují nájmy a je tam legislativa, že nemovitost bez nahlášeného trvalého pobytu musí být pronajata za regulovaný nájem do 3 měsíců atp.

    Je sranda vidět Němce, jak demonstrují v ulicích Berlína, přitom tam na pořízení vlastního bydlení z průměrného platu stačí polovina času, co v Praze a nájmy jsou tam už téměr srovnatelné s Prahou. A protestují přesto, že berou v průměru 3krát víc, než obyvatel Prahy. A u nás je ticho…. Zajímavé….

    Odpovědět

  • Maros

    3 září, 2021

    V ČR je ticho lebo 90% ľudí býva vo vlastnom. Osobne nehnuteľnosť nemám a tlačenie peňazí ktoré končí v nehnuteľnostiach ma rozčuľuje. Ale viem anglicky a pracujem na diaľku takže som sa proste odsťahoval do Litvy. Ale ono to príde. Vlastnícke práva sú super vec, ale ľudia ktorí nedosiahnu na základnú potrebu bývania ešte vylezú z dier a bude problém. Preto skutočne nerozumiem prečo v ČR tak fičia „investičné“ nákupy, výnos je tragický už dnes a horizont 10 rokov mi príde pre toto aktívum extrémne rizikový práve z politických dôvodov.

    Odpovědět

  • FaktNe

    3 září, 2021

    Také se snažím mít investice likvidní (akcie, …), které v případě náznaku např. vyššího zdanění mohu prodat – už když v předvolebních průzkumech dané země bude mít vysoké preference někdo, kdo to prosazuje. A jednak diverzifikované – je nepravděpodobné, že daně budou zvedat ve všech zemích, ve kterých akcie držím.

    A dále pak investice, které na státu závisí minimálně (umění, drahé kovy, trochu bitcoin, starožitnosti, …). Neví o nich a tak je těžko zdaní. Lze je jednoduše převést do zahraničí a prodat tam. Dokonce částečně počítám i se změnou daňové rezidence, kdyby tady někdo měl příliš levicové choutky. Trávit zimu v daňovém&klimatickém ráji považuji spíš za odměnu, než za trest. Na nějaký silně předčasný důchod ideální řešení.

    Nemovitostem se vyhýbám, co to rodinná situace dovolí. Jejich vlastník je ideálním rukojmím státu. Stát má vlastníky v evidenci, nemovitost je špatně likvidní (když zavětříte problémy, rychle ji neprodáte, leda výrazně pod cenou). Neutečete s ní do daňového ráje. Stát to ví a ve výběru daní klasicky maximalizuje užitek: kde mohu vybrat co nejvíce a s co nejmenší námahou a s co nejmenším rizikem, že se mi oběti rozprchnou. Proto například zdaňuje víc zaměstnance, než živnostníky: kdyby živnostníkům napařil odvody stejné jako zaměstnancům, tak živnostníci začnou optimalizovat až na kost a výběr nakonec bude nižší. Kdežto zaměstnanec ty (super)hrubé peníze vůbec nedostane do ruky, neuplatní náklady, … Proto a jen proto má živnostník s výdajovým paušálem daň+soc+zdrav < 15%. Stát si pragmaticky říká "aspoň tak vyberu něco".

    Nemovitost vám může znehodnotit špatný nájemník, změna územního plánu, nějaký problém v sousedství, … A výnos je nízký, neodpovídající rizikům.

    Navíc většina lidí investujících do nemovitostí se hrubě proviňuje proti pravidlům diverzifikace. Dají 10 milionů do bytu a jiné typy aktiv zanedbávají. Spoléhají nejen na právní a majetkovou stabilitu jedné konkrétní země, ale dokonce i na budoucnost jednoho konkrétního města, ulice, domu. Vsází vše na jeden bod na mapě. A když si případně pořídí druhý či třetí byt, tak z praktických důvodů někde poblíž (aby stále někde nependlovali). Znám lidi, co mají 4 byty + 4 garáže v jednom činžáku. A vůbec jim to nepřijde divné a riskantní.

    Odpovědět

  • Drahý Kov

    3 září, 2021

    https://www.e15.cz/zahranicni/nemci-ve-strachu-z-inflace-propadli-zlate-horecce-1383230#
    ——————————-
    Až euro jednou zkolabuje (nic není věčné a podobných pokusů tu již bylo), tak Němci budou připraveni.
    Velkou část z těch prodejů zlata (a stříbra ještě víc!) netvoří cihly, ale mince. Nejsou prodávané „velkoobchodně“ po cihlách, ale v menších prodejnách, kterých je tam všude plno. Čili mezi lidmi je rozprostřeno velké množství Au a Ag mincí standardizované velikosti a hmotnosti – ideální startovací bod pro to, aby v případě kolapsu eura mohly začít okamžitě cirkulovat v ekonomice.
    ——————————-
    A když je někdo na něco připraven, tak si (vědomě či nevědomě) přeje, aby to nastalo. Vůle zachraňovat Řeky a Italy časem vymizí.
    Držitel úspor v Au a Ag (a zřejmě i BTC) si v podstatě (přiznaně či nepřiznaně) přeje krach systému, protože na něm vydělá. Sice přijde šok z bankrotu bank, ale ten bude trvat omezenou dobu a doma v sejfu jsou úspory, jejíchž kupní síla významně vzroste. Pokud ke kolapsu nedojde, tak by ta investice do Au a Ag vlastně byla (aspoň částečně) chybná, větší zhodnocení by přinesly například právě ty akcie bank. Když ke krachu dojde, majitel Au, Ag a BTC se bude moct plácat po zádech, jak dobře udělal. Pokud ke krachu nedojde, bude na tom soused s akciemi Deutsche Bank lépe.

    Čím víc lidí vsadí na krach, tím pravděpodobněji a dříve přijde.
    Ostatní lidé vidí a čtou, že na to ostatní vsázejí a to je může přimět vsadit si také (nebo pozitivně řečeno „pojistit se před krachem“).
    Kdo nevsadí a bude jen všude vyprávět, že měna je pevná (jako Zápotocký den před měnovou reformou), může pak být za hlupáka (a nemít na jídlo).

    Odpovědět

  • Pojišťovák

    3 září, 2021

    Vlastně ano. Taková pojistka před krachem může mít (na rozdíl od běžných pojistek) tu vlastnost, že v případě „pojistné události“ dostanete plnění vyšší, než je vzniklá škoda.

    Kdyby dnes pojišťovny za ťuklý nárazník dávaly milion na dřevo, tak asi brzy začne ťukat úplně každý.

    Pokud to tak opravdu je, tak je nerozum takovou pojistku hned neuzavřít, protože ten budoucí vývoj je jasně dán motivacemi a matematikou.

    Odpovědět

  • FaktNe

    3 září, 2021

    Přesně. Navíc se v mnoha západních zemí vybírají až sadistické dědické daně, takže děti v podstatě nemohou zdědit vilu po rodičích, protože z průměrného příjmu nemají na daň. To se u nás podle mě také dříve či později prosadí.
    Movitý majetek vždy na děti nějak převedete a pokud ten majetek je neevidovaný (tedy ne akcie, ale např. sbírka šperků), tak se to vždy nějak „zařídí“.

    Že si za růst cen nemovitostí mohou lidi do značné míry sami, to jim nebrání v tom si stěžovat a volit politiky, kteří nabízejí „řešení“ (vyšší daně z nemovitostí, ochrana nájemníků, regulovaný nájem, vysoké dědické daně, ..).
    Například když v tom Berlíně rušili staré letiště (opravdu velká plocha), tak lidi protestovali proti tomu, aby se těch pozemků „zmocnili draví nenasytní developeři“ a podepisovali petice, že tam má být park.

    V Praze, kdekoli je nějaká proluka, kde by se dal postavit činžák, lidi sepisují petice „že tam jsou zvyklí chodit venčit pejsky“.

    Odpovědět

  • Franta

    3 září, 2021

    Byt už není na bydlení, je to investiční komodita, alternativní uchovatel hodnoty úspor (když jím státní dluhopis ani termíňák již není).
    Takže myslet si, že by v Praze měl být levnější jen proto, že jsou tu 3x nižší příjmy, je pomalu podobné, jako si to myslet o zlaté cihle 🙂
    Samozřejmě kupní síla potencionálních nájemníku má také nějakou roli (čili trochu přeháním), ale ne až takovou, aby 3x nižší platy = 3x levnější nemovitosti.

    Problém tedy není ve vysokých cenách, ale v nízkých příjmech.
    Jenže tento problém se netýká jen nemovitostí, ale všeho.

    Ve vysokých cenách nemovitostí má prsty i vláda a centrální banka. Když budu mít na výběr ze 2 investic, ale na jednu dostanu úvěr úročený 2% (donedávna 1.8 a v takovém Dánsku i minus) a na druhou 7%, tak je volba (aspoň pro většinu lidí) jasná. Na nemovitostech se prostě suverénně nejlevněji pákuje.

    Navíc je otázka, zda lze jen tak srovnávat průměrný plat v Praze (tak 45tis?) a v Berlíně. Protože:
    a) Co Čech, to podnikatel. Hádám, že v Praze bude vyšší procento OSVČek (tedy i Švarců) či podílníků SRO. A těch se průměrná mzda až tak netýká.
    a) Vyšší míra řekněme šedých příjmů. Někdo možná v Praze vydělává (aspoň částečně) čistě načerno (celý cestovní ruch, velká část stavebnictví, …), peníze na ruku. A podílníci SRO si na firmu koupí vše od auta přes televizi až po nábytek a pak si mzdu mohou dát relativně malou.
    c) V Praze jsou skoro všechny byty soukromé. Čili Pražák zdědí byt po babičce, neplatí nájem a tak mu z platu zbude větší část na investici do další nemovitosti. Typický Berliner žije v drahém nájmu, takže DISPONIBILNÍ důchod zas tak vysoký nemá

    Ostatně to c) je vidět i na tom, že ohledně cen bytů v Praze řvou hlavně „náplavy“. Rodilej Pražák je myslím v pohodě. Dětí se rodí málo, každý má 2 babičky s bytem v osobním vlastnictví. Do Prahy ale jde studovat půlka ČR, čtvrtka SR, Rusové, Ukrajinci, Poláci (studium v češtině jim určitě s radostí platí český poplatník) a když už pak mají to vzdělání, zpět do JRD už nepospíchají, protože co tam s humanitním doktorátem či Bc z financí. A tak si zvolej reprezentanty náplav (od Krnáčové po Hřiba), aby jejich bytový problém nějak vyřešili na úkor starousedlíků. Kdyby existovalo něco jako „domovské právo“ jako za 1.republiky (nebo aspoň omezení volebního práva na místo, kde se člověk narodil), vypadalo by vše významně jinak.

    Tito nově příchozí by se měli jet podívat do drahých měst typu Londýn, Miláno, atd… Krátce jsem v Miláně žil. Kdo tam nemá plat tak 8tis EUR, je chudák a v podstatě si nemůže dovolit tam bydlet. Všechny špatně placené profese denně dojíždějí do práce, protože na bydlení v Miláně zkrátka nemají.
    Ale je fakt, že tam aspoň nějak funguje příměstská doprava, která to dojíždění docela „zlidšťuje“. Bohužel hřibové umí jen malovat cyklopruhy („z rodné vísky jsem zvyklý jezdit na velocipédu, tak to povinně nařídím i pražským bankéřům a managerům“), na pražském okruhu neudělali ani milimetr, o nějakých rychlodráhách do příměstských oblastí ani nemluvě. Umí jen prosazovat zavedení mýta za vjezd do centra – ale že by své úřady odstěhovali někam ke konečným metra, to je ani nehne (úřednice chtěj o 2hod polední pauze šopovat po centru a ne být někde na periferii, kde lišky dávají dobrou noc). Kdyby to udělali (dokončený okruh, úřady v poli na konečných metra), tak provoz v centru klesne zcela automaticky a přirozeně. A z úředních budov by mohly být byty.

    Odpovědět

  • Honza

    3 září, 2021

    Díky za trochu reality a praxe mezi místní dlouhé teoretické diskuse. To, co píšete o Milánu, platí v bleděmodrém např. o Paříži.

    Odpovědět

  • Pavel

    3 září, 2021

    Částečně souhlas i nesouhlas.

    Souhlasím, že byty jsou investiční komodity. A co dělají investiční komodity? Nafujují se u nich ceny, aby následně zase splaskly. To jsme viděli v roce 2008 v US, kde přes sto let nemovitosti rostly o inflaci cca, před rokem 2008 však růst cen dramaticky inflaci překonal, jen aby se k inflaci po pádu cen v krizi zase vrátil…

    Hlavně je to dnes v Praze investice s výnosem okolo 2%, když vám někdo nepřestane platit a nezdemoluje byt…. Tedy čím dál tím víc „investorů“ se žene za čím dál tím nižším výnosem. Dává to někomu smysl? Snad jen kdybych věřil v hyperinflaci, jakože v ní nevěřím.

    To jsou i ty protiinflační dluhopisy výnosnější….

    Jinak já zrovna mám nějaké vzdělání a už v Praze dva roky nejsem, přestože byt tam mám a už tam nejspíš ani nikdy nebudu muset být, jen sem tam, abych věděl, s kým vlastně dělám.

    Odpovědět

  • Franta

    3 září, 2021

    Investiční komodity se sice nafukují, aby následně splaskly, ale to je pohled jen když si přepnete na „hodinový graf“ 🙂

    Když si dostatečně odzoomujete (máte delší investiční horizont, při poklesech si sedíte na rukách, panicky neprodáváte, spíš přikupujete), tak prostě víceméně vše (akcie, zlato, nemovitosti, bitcoin, umění, starožitnosti, …) jde jen nahoru.

    Co je dnes levnější, než před 10 či 30 lety?

    Něco asi najdete, ale pokud je v oběhu třeba 4x víc peněz, než před 30 lety, tak moc prostoru pro zlevňování (kromě vyloženě odpadu typu GameStop či většina pofiderních altcoinů) není.

    Odpovědět

  • Pavel

    3 září, 2021

    jj, to už tu bylo hodněkrát, nová doba, všechno půjde už jen nahoru…

    Nečekám samozřejmě, že koupím garsonku v Praze za milion, ale korekce v dohledné době by mě vůbec nepřekvapila, a taky nečekám, že ten důvod poklesu nastane tady, ale spíš někde za oceánem a k nám bude jako obvykle importován.

    Jinak pokud se chcete podívat, jak se cenám akcií a nemovitostí daří po dekádě hodně uvolněné měnové politiky, podívejte se na housing price index nebo akciové indexy v Japonsku.

    Tam byste s tvrzením, že vše jde dlouhodobě jen nahoru, asi docela narazil…

    Odpovědět

  • Franta

    3 září, 2021

    No jo, tak rapidně vymírající Japonsko….
    … a centrální banka bojující s touto realitou tím, že už za nové peníze nejen skoupila všechny státní dluhopisy, ale nyní na burze skupuje i akcie (tzn. postupně znárodňuje ekonomiku).

    U nás tak dramaticky nevymíráme a hlavně nižší porodnost je kompenzována imigrací (což v JP není). A to imigrací kulturně kompatibilních (východnějších Slovanů, pracovitých Vietnamců, …) jedinců – ne jako na západ od nás, kde si jen importují dodatečnou přítěž pro již tak těžce zkoušený sociální (a zdravotní, atd…!) systém. A pro bezpečnostní složky.

    Ale ona dříve či později i ta BoJ přijde na to, jak v Japonsku inflaci rozhýbat. V tomto mají centrální banky neomezené možnosti. Už si připravují CBDC, které jim umožní například každému občanovi poslat každý měsíc UBI ve výši např. 10tis CZK. Možná i zkombinovaný s účelovostí použití těch peněz – jako u stravenek, kde platí „cigarety a rum ne, rohlíky a vlašák ano.“
    Stejně tak u UBI může být nastaveno:
    1) Utrácet lze jen za spotřební (neinvestiční) statky
    2) Ke konci roku ty peníze exspirují, tak na nic nečekejte a utrácejte

    Pokud CBDC budou chytré a programovatelné jako některé kryptoměny, dostanou centrální bankéři do rukou hračku, o které se jejich předchůdcům ani nesnilo. Jen tedy se svými úsporami nechci být nikde poblíž.

    Odpovědět

  • Pavel

    3 září, 2021

    Pozor, koukal jsem i na stav obyvatelstva a vymírat začali Japonci až docela nedávno, od pádu v roce 1991 byl ještě 20 let mírný růst populace.

    Nakonec loni a letos se u nás taky počet obyvatel snižoval, uvidíme, co udělá podzimní vlna. Nebylo to nijak dramatické, jen pár tisíc lidí, ale i ta migrace k nám se docela zpomalila.

    Navíc na realitním trhu dnes pořád nejvíc řádí Husákovy děti. Až bude v prime age porevoluční generace, kdy byla porodnost o desítky tisíc dětí ročně nižší, než za toho Husáka, tak to bude teprve zajímavé, a tak, jako dnes vedeme rituální války proti migrantům, ještě budeme migranty prosit, aby přijeli, aby měl kdo platit ty nájmy… 🙂

    Odpovědět

  • Mrkva

    3 září, 2021

    Jestli jste ted nahodou nenapsal traktat proti prubeznemu penzijnimu systemu, zdravotnictvi „zdarma“ a socalnimu statu obecne.

    Na nej to totiz dopadne nejvice – nejen ta demografie (a rostouci dluhy), ale nakonec i treba snizeny vyber dani z prijmu z pronajmu.

    Odpovědět

  • Pavel

    3 září, 2021

    To asi ne, spíš proti víře, že nějaké aktivum může růst do nebes, nebo až na měsíc… 🙂

    O penzijní systém, soc stát a zdravotnictví zdarma se nebojím.

    Je to ve světě snad tak, že by se zdravotnictví nějak mohutně přesouvalo do soukroma? Já vidím spíš opak, v US už se poslední dekádu, až na Donalda, snaží dosáhnout toho, co už u nás dávno je, takže nějaký historický revers, jako za Pol Pota „všichni z měst zpátky na vesnice a k motykám“ neočekávám…

    A to ostatní, to je cesta k banánové republice, nerad bych se dožil brazilského scénáře, kde vás na semaforech klidně zastřelí kvůli peněžence. Jak to vypadá tam, kde je brutální chudoba a nedostatečný socilání systém víme, tak věřím, že to tady nechceme….

    Mě docela vyhovuje, že nemusím chodit po ulicích ozbrojen, dost mi to pak tahá dolů kalhoty… 🙂

  • Mrkva

    3 září, 2021

    Nejde o presun zdravotnictvi do soukroma – to mozna bude az dusledek pripadneho ekonomickych problemu soc.statu.

    Jde o to, ze zdravotnictvi nutne postihne to same, co se tak nejak uz vi, ze postihne prubezny penzijni system: malo mladych zdravych platcu, hodne starych nemocnych konzumentu pece a leku.

    Vlastne u zdravotnictvi ten dopad demogrfie bude jeste vetsi, nez v penzich. U penzi jde jen o to, ze tricatnikovi sebereme penize a dame je sedmdesatnikovi. Ale neni tam zadna „prevodova paka“, nasobici koeficient.

    V pripade zdravotnictvi plati: tricatnik to zdravotnictvi stoji velmi malo. Penzista je na stredisku kazdy tyden, bere 10 ruznych drahych prasku 3x denne, kazdou chvili potrebuje drahy zakrok v nemocnici, atd… K tomu se o cast starych lidi nekdo musi starat v domovech ci LDNkach.

    Cili kdyz ubude 1% mladych platcu a pribude 1% starych prijemcu, tak na penzijnim systemu se to podle me projevi daleko mene, nez na zdravotnim. Jen se o tom nemluvi, protoze to uz by bylo hodne nepopularni a vybusne. Rict, ze nebude na penze a ze si lidi maj nasetrit, to jeste nejak zkousnou. Ale ze cely zivot budou platit zdrav.poj a pak v sedmdesati na ne system udela dlouhy nos, zapise je do petileteho poradniku na operaci, nebo bude chtit 40% spoluucast, to nikdo nahlas nerekne. A pri tom to je stejna logika a matematika.

    Teprve az toto lidi uvidi na vlastni oci – ze ti, co cely zivot plati zdrav.poj. pak skonci takto spatne, tak tehdy dojde k zivelne privatizaci zdravotnictvi. Ne proto, ze to naridi vlada ci odhlasuje premier. Tedy ne zezhora. Ale proto, ze nikdo nebude platit statni zdrav.poj. kdyz uvidi, ze za to nic nedostane a ze pokud nejakou peci potrebuje, ze si ji musi koupit nekde bokem (korupce, lecba v zahranici, mistni soukrome kliniky, …).

    I kdyz ono to bude mozna tlaceno zaroven i zezhora, protoze takovy Babis (a podobni velkopodnikatele) vlastnici site klinik, nebudou chtit lidi lecit za smesne platby od VZP (ale na vyssi mit nebude).

    A ze se to lidem nebude libit a ve volbach budou hlasovat pro kvalitni zdravotnictvi (a Ferari do kazde rodiny) zdarma? To je irelevantni. Ekonomickou realitu neprehlasuji a zdroje vhozenim listku nevytvori.

  • Pavel

    3 září, 2021

    Proto ta migrace…

    Jinak taky problém s Husákovými důchodci tu bude, pravda, ale vyřeší se za zhruba dvě až tři dekády sám. Ti důchodci umřou….

    Tedy na to se bude třeba připravit, to je pravda, ale nezapomeňte, že to taky budou důchodci s volebním hlasem. A víte jak je to u důchodců s volbami? Chodí poctivě skoro všichni.

    A ti bohatší jsou samozřejmě už mimo systém dávno, si dneska můžete nechat vyhladit vrásky v Turecku atp., když to máte zapotřebí.

    Soukromé kliniky tu jsou, nikomu to nevadí, kdo chce a má na to, tak tam jde, kdo nechce, tak tam nejde.

    Nakonec asi to nevíte, ale i třeba v US na chudé doplácejí ti bohatí. Třeba borcovi přišla za Covid faktura na víc, než milion dolarů. Myslíte, že je má, nebo že je na takové částky pojištěn?

    Těm chudým posílají takovéto faktury a nedostanou zaplaceno, tak posílají na nižší a nižší částky, aby dostali aspoň něco, a když to nedostanou, nakonec se to odepíše, takže to zaplatí ti, co platí hotově, nebo ti, co mají velmi dobře nastavené zdrav. pojištění, což v US znamená cca 800 a víc dolarů měsíčně platit za soukromé zdrav. pojištění.

  • Maros

    3 září, 2021

    Rád by som podotkol že s imigráciou do ČR to nebude v budúcnosti tak horúce. V krajinách V4 ubúda ľudí v produktívnom veku veľmi rýchlo, takže zo Slovenska už veľké posily (v absulútnych číslach) nečakajte, Ukrajina má čísla ešte horšie, Balkán je povysávaný a ďalšie veľké zdroje nevidím. Aj ČNB už má nové nástroje na odkup aktív a tak Japonský scenár v pomalšom vydaní nemusí byť úplne mimo. Ceny spotrebných tovarov určite bude možné nafúknuť, ale cena niektorých aktív vôbec nemusí držať s CPI krok.

    Odpovědět

  • Emil

    3 září, 2021

    Tak oni sem nemusí z těch zemí přijít všichni (Poláci, Bělorusové, Ukrajinci, Rusové, Pobalťané, Vietnamci, …).
    Jsme malá země, vystačíme s malým procentem jejich populace, abychom si udrželi svou hustotu zalidnění. Jen pro ně musíme zůstat atraktivní: kvalitní školství, vymahatelnost práva, bezpečnost, liberální ekonomika, minimální inflace, snesitelné daně, …

    Ani bychom tu populaci totiž držet nemuseli, nebýt sociálního státu. Kdyby si na svou penzi každý šetřil a investoval individuálně (a nemusely je živit ztenčující se mladší ročníky) či v kapitálovém fondu, tak by ničemu moc nevadilo, kdyby nás od teď za 60 let bylo třeba jen 9 milionů. Aspoň by nebyla taková tlačenice, lidi by si nemuseli za Prahou stavět domy na 700m „rančích“, nemusela by se zahušťovat dopravní infrastruktura, atd…

    A kdyby ti lidé investovali i geograficky diverzifikovaně, tedy i do akcií a nemovitostí v zemích s mladou a rostoucí populací, tak bychom nakonec v té penzi tady klidně mohli být i všichni a stejně bychom vyžili.
    Takhle aby to člověk řešil individuálně, obcházením systému: minimalizace odvodů do paygo, ze kterého skoro nic nedostaneme zpět, směřování ušetřených prostředků do investic a následně penze někde v Thajsku, kde je levno, levné jsou i mladé pěkné ošetřovatelky a za peníze je tam pro cizince luxusní zdravotní péče.

    Odpovědět

  • Pavel

    3 září, 2021

    A to ta částka, kterou odvedete do soc. pojištění je tak zásadní, že se bez ní v důchodu neobejdete? To berete min. mzdu? Samozřejmě, když umřete v 65 letech, tak jste poslal prachy komínem, stejně jako když celý život platíte havarijní pojištění a nakonec máte tu smůlu, že nehavarujete….

    A pokud se dožijete 100 let, což přeji všem kritikům PAYG systémů, tak si z toho vytáhnete o dost víc, než jste vložil.

    Myslím, že vám nikdo nebrání si individuálně spořit. Naopak to berte jako diverzifikaci. Když třeba v době, kdy půjdete do důchodu a budete si chtít ty miliony vybrat, přijde krize, ještě budete za PAYG velice rád. Já už takových prozření viděl…

    Po revoluci všichni svobodní siláci a podnikatelé a před nedávnem, s důchodem na krku, jak dopláceli sociální jak jen to šlo…. 🙂

    A kdyby umřeli den poté, tak na tom určitě prodělají, to je jasné, ale v důchodu už vám jde spíš alespoň o nějakou jistotu, než o coby kdyby něco možná na burze…

  • Ruprdt

    3 září, 2021

    Spočtěte si celkovou výši odvodu (zaměstnanec + zaměstnavatel) na sociální pojištění. Hádám, že z průměrné mzdy to bude okolo 12tis měsíčně.

    A namodelujte si, že to posíláte po celý produktivní věk (40-45 let) do akciového fondu s čistým (po odečtení inflace) zhodnocením třeba 3%.

    Kolik vám vyšlo?

    A kolik let člověk průměrně stráví v penzi? 10 let? Tak si to podělte tím počtem let a 12 měsíci. Jaká měsíční renta vám vyšla?
    KolikaNÁSOBEK průměrné penze?

    A to pomíjím další drobné rozdíly:
    – Neutratím vše v momentě odchodu do penze. Zbytek se mi stále bude zhodnocovat.
    – Ty prostředky jsou MOJE. Zdědí je žena či děti. Mohu si z nich část vybrat, pokud např. budu potřebovat léčbu, kterou VZP nehradí

    A že bych se mohl dožít věku delšího, než průměrného?
    I to lze řešit, možností je tak milion:
    – Při nejhorším prodám byt, ve kterém žiji, půjdu do nájmu a z rozdílové částky budu žít
    – Uzavřu smlouvu s dostatečně velkým množstvím (40 by mělo stačit) podobně zajištěných (ale černé pasažéry nebrat) lidí v tom smyslu, že po sobě budeme (třeba i jen částečně, věc kalkulace a dohody) dědit. Kdo umře dřív, zaplatí penzi těm, co se dožijí nadprůměrného věku. Ale nepustíme mezi sebe vyčůránky, kteří by jen chtěli čerpat a nepřispívat
    – Dožití se vyššího než průměrného věku je náhoda, čili to může být pojistná událost. Komerční pojišťovny by mohly přijít s tržním produktem „pojistka proti dlouhověkosti“. Věku třeba nad 80 let se dožije málo lidí, čili proplácení renty lidem nad 80 by byl pojistný produkt s relativně snesitelnou výší pojistky. A každý by věděl, jak rychle může rozpouštět svoje vlastní úspory: tak, aby mu vystačily právě do 80.
    – Vychovám dobře děti, zajistím jim dobré vzdělání. A ty se po mě postarají. V rodině přirozená solidarita funguje, ve státě „funguje“ „solidarita“ vynucená, což je oxymoron. K rodičům mám nějaký vztah, pociťuji nějakou zodpovědnost. K cizímu pánovi z města, ve kterém jsem v životě nebyl (a je jedno, zda jde o Opavu, Košice, či Buenos Aires) necítím nic moc. Nějakou elementární lidskou sounáležitost – tzn. klidně pošlu nějaké peníze na tornádovou Moravu i obětem zemětřesení na Haiti, cca se stejným pocitem.

  • Pavel

    3 září, 2021

    Já to mám spočítáno už dávno. Koukal jsem, co odváděl táta, když nastoupil do práce atp., to byly tak dvě stovky, když končil, tak tisícovka dvě? Tak něco, no a dneska bere přes 17k důchodu. Docela dobrá „investice“, nemyslíte?

    A bohužel ty vyčůránky, co chtějí čerpat a přitom neplatit, těche bohužel hromada. Statisíce živnostníků a zaměstnanců restaurací atp. Bohužel, i na ty já svými odvody doplácím, ale pořád lepší, aby měli alespoň žebračenku a nechodili ke mě v důchodu krást….

  • Richard Fuld

    5 září, 2021

    pro Ruprdt 3.9.2021 (15:14):

    Nějak Vám z těch výpočtů vypadl malý „detail“. Kdo by tak asi platil těch 40 let důchod Vašim prarodičům a později rodičům, když by se odvody zrušily na to abyste si ty peníze investoval na svůj vlastní důchodový fond? Ten Váš návrh má „droboučkou“ chybičku. Nepočítá z genocidou několika generací důchodců. 🙁 Ono, jak člověk sobecky myslí jen na sebe, pak se takové „přehlédnutí“ stane velmi snadno, že?

  • Uvolnete se prosim

    3 září, 2021

    Otazka je, jak moc si muze menovou politiku dovolit utahovat takova ECB, aniz by vyvolala dalsi „evropskou dluhovou krizi“.

    Recko a Italie jsou zavisle na odkupu jejich dluhopisu ze strany ECB.
    Spanelsko a Portugalsko na tom nejsou lepe.
    A takova Francie do toho nema daleko – Macron se pokusil hospodarit o trosku lepe a v ten okamzik celil masam zlutych vest, ktere kricely: „Macrone jdeme si pro tebe“. A on se z toho po**al hruzou, zvyseni dani odvolal a dane naopak snizil. Takze je na italske ceste.

    Jo a Cina prave zacala menovou politiku uvolnovat.
    2. nejvetsi ekonomika sveta 🙂

    Odpovědět

  • Franta

    3 září, 2021

    Ale jinak souhlas.
    Do (další) nemovitosti bych nešel. Stačí, co jednou zbude po předchozí generaci.
    Většina lidí je v nemovitostech přeinvestovaná už jen proto, že bydlí ve vlastním.
    Jejich portfolio totiž je: Nemovitosti 8M, Cash -6M (hypo), Akcie 0, Zlato 0, Krypto 0, Umění&AltInvest 0.

    Já bych hyperinflaci či jinou formu kolapsu měny (rozpad eurozóny, nahrazení USD na pozici světové měny něčím jiným – vše nutně s dopadem na ČR a CZK) tedy nevylučoval. Sned ne za rok, ale třeba v horizontu 20 let mi přijde, že se může stát úplně cokoli. Tyto věci se totiž periodicky opakují a myslet si, že dnes to máme nějak zásadně vychytanější je trochu arogantní a namyšlené. Spíš mi naopak dnešní svět přijde křehčí – stačí co udělá jeden zavřený čínský přístav, nebo třeba Suez.

    Jenže nemovitost není dobrou pojistkou proti hyperinflaci. Náklady (údržba, energie) vám letí nahoru, ale nájem tak nestíháte zvyšovat (navíc na něj lidi nemají, resp. jídlo je vyšší prioritou). Co jsem tak někde četl, tak během výmarské hyperinflace byl činžák v Berlíně k mání za unci zlata (dnešních 40 tis CZK). Každý preferoval zlato, protože:
    1) S ním šlo odjet někam, kde společnost fungovala, kde bylo bezpečno
    2) Lze ho lehce schovat, kdežto majitele bytů zná každý a nikdo je nemá rád – v krizi po nich jde ulice i stát

    No jasně – s rozvojem internetu ztrácí (zatím jen pro někoho) žití ve městě smysl. Stejně jako s rozvojem internetu a internetové ekonomiky postupně ztrácejí smysl hranice a jurisdikce (jen je v tomto velká společenská setrvačnost, ale zásadní změnu to jednou způsobí).
    Ve městě bydlím vlastně hlavně kvůli dětem: aby to měly blízko do dobré školy a aby po škole mohly někam vyrazit s kamarády a dostaly se v pohodě domů.
    Ale přenechat komunální hlasovací právo když ne rodilým obyvatelům, tak aspoň tedy majitelům místních nemovitostí (není divné, že o nich hlasují ti, kteří žádné nevlastní?), aspoň v nějaké míře by nebylo od věci. Bezzemek hlasující o vedení statku – to většinou nevede k ničemu dobrému.

    Odpovědět

  • Anonym

    3 září, 2021

    Ty bys vyměnil činžák za inflační peníze? Pokud vidíš, že roční inflace dosahuje tisíců nebo milionů procent, nechal by sis vykešovat činžák? Pouprav si ty tvoje úvahy.

    Odpovědět

  • Ondros

    28 září, 2021

    Souhlas že státní dluhopisy jsou nevýhodné. Ovšem aspoň nejsou extra nebezpečné jako například korporátní rizikové dluhopisy. Do nich kdo jde, tak je úplný blázen. Samozřejmě nejlepší varianta je narazit na firmu která vydává dluhopisy s rozumným úrokem a zveřejňuje veškeré účetní závěrky, ovšem není vždy tak jednoduché najít dobrou… Doporučuji k tomu pročíst web rizikovedluhopisy.cz kde najdete hodně rad i upozornění na podvodné firmy.

    Odpovědět