Text: Luboš Smrčka
22. 10. 2020
Špatným zprávám je třeba dávat optimistické titulky
Nežijeme v době, která by poskytovala nějaký přehršel dobrých zpráv. Spíše je jich hluboký nedostatek. V takových časech velí jedna oblíbená česká komedie opatřovat špatné zprávy optimistickými titulky.
![]()
Český (i světový) tisk (a stejně tak televize, rádia, weby) se však pod vlivem poučky, že neštěstí prodává nejlépe, chovají zcela opačně. Dokonce i zprávám optimistickým dávají titulky negativní, tragické až katastrofické.
A tak se informace, že Bundesbank zlepšila celoroční výhled německé ekonomiky z poklesu 6,3 na o něco lepších 5,8 % schovává ve většině médií někde na samém konci příslušných textů. Vpředu a v nadpisu naopak trůní ponurý výhled, že na podzim přejde přes naše západní sousedy kvůli historickým propadům hospodářství vlna bankrotů nejhorší od roku 2013.
Ekonomická krize a černé vize
Abychom si to trochu zařadili do souvislostí. Šest tisíc úpadků za čtvrtletí, čili dva tisíce za měsíc, není na německé rozměry nic tak strašlivého. I v časech celkem nemalých růstů odchází prostřednictvím insolvenčního řízení v Německu měsíčně z trhu kolem jednoho tisíce firem. To je takový běžný běh světa. Samozřejmě výhled na dva tisíce společností měsíčně v bankrotu je výhled špatný, ale nikoliv katastrofický.
Naopak ta výše zmíněná změna celoročního odhadu snížení ekonomiky z 6,3 na 5,8 procenta je při vší mizérii mimořádně dobrá zpráva. V podstatě nám říká, že jakkoliv bylo letošní druhé čtvrtletí noční můra, tak má hodně daleko do věšteckých výstupů mnohých ekonomů, kteří fantazírovali o poklesech o patnáct nebo dvacet procent celoročně.
REKLAMA
A dále platí, když přepneme na naši domácí optiku, že i když propad české ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl drastický (11 procent meziročně, 8,7 procenta mezi čtvrtletími), bod zlomu byl již dosažen a čtvrtletí třetí by mělo znamenat meziročně již jenom relativně přijatelný pokles v řádu čtyř-pěti procent a mezičtvrtletně lze očekávat v dané souvislosti mírný (například čtyřprocentní) růst. Pokud by se to i splnilo, pak uzavřeme rok 2020 celkovým poklesem někde mezi 6,5 až 8 procenty, nejspíše pár desetin nad procenty sedmi. To je samozřejmě propad hrozný, ale zase – ve srovnání s dvacetiprocentním strašením je to fajn.
Pokles, ale nic velkého?
Takže realistický popis stavu by měl mít titulek asi takový: Zažíváme tvrdý pokles ekonomiky, ale daleko menší, než jsme mysleli.
Neříkám, že to je nějaká hitparáda radosti, ale alespoň to popisuje skutečnost.
V tomto mediálně vyhroceném světě je někdy těžké zachovávat chladnou hlavu a dávat si informace do nějakých širších souvislostí. Spousta lidí se snaží zaujmout a stát se citovanými celebritami, proto šermují slovy a čísly bez ohledu na jejich obsah a co hůře bez ohledu na odbornost a slušné vychování. Novináři chtějí prodávat, takže pořádají orgie pesimismu. Je to smutné, ale musíme se smířit s tím, že takový náš svět prostě je. Získat slávu a zvýšit prodej v něm lze hlavně tím, že budeme vykřikovat naprosté nesmysly. Důležité je, aby to bylo dost hlasitě a dost lákavě.
REKLAMA
Kdo se z toho nechce zbláznit, ten má celkem rozumnou možnost odečíst si z tragičnosti každé zprávy takových padesát, možná sedmdesát procent, a tím se propracovat k nějakému realistickému pohledu na věc.
Nebo jinými slovy: Opatřovat špatné zprávy optimistickými titulky.
Také si přečtěte: Hypoteční trh má našlápnuto k rekordu i v roce 2020
![]()


