Jak konflikt v Izraeli ovlivní akcie zbrojních společností?

Po delší době se toto téma opět dostalo na stůl po začátku války na Ukrajině, která ukázala, že zejména evropské společnosti musí zvýšit své výdaje na zbrojení. Možná se to nezdá, ale v posledních několika desetiletích svět těžil z velmi vysoké mírové dividendy. Zjednodušeně řečeno, čím méně státních výdajů jde na obranu, tím více prostředků může jít do produktivnějších odvětví – školství, zdravotnictví a dalších.

Je zřejmé, že nejvíce do obrany investují Spojené státy, jejichž výdaje přesahují 800 miliard USD ročně. Během války v Iráku však USA vydávaly na obranu až kolem 5 % HDP a během války ve Vietnamu dokonce až kolem 10 % (viz. graf). Mírová dividenda je ale nyní minulostí, a mnoho lidí zajímá, kdo bude mít prospěch z rostoucího počtu konfliktů a zvyšujících se výdajů na obranu.

Zdroj : The Economist

Podívejme se nejprve na to, jak se dařilo akciím zbrojních společností od začátku loňského roku, kdy začala válka na Ukrajině. Připravili jsme srovnání akcií tří pravděpodobně nejznámějších amerických společností. Největší z nich je Lockheed Martin, kromě toho zde najdete Raytheon Technologies, Northrop Grumann a do srovnání jsme přidali i jednu evropskou společnost – německý Rheinmetall.

^REKLAMA

Na grafu vidíte, že se společnostem od začátku loňského roku daří. Akcie společnosti Lockheed přidaly 28 %, Northorp 27 % a Rheinmetall dokonce 227 %. Jedinou výjimkou je společnost Raytheon, které se před časem také dařilo, ale objevily se problémy s jejími proudovými motory a hrozí, že jejich oprava a odškodnění zákazníků bude pro společnost velmi nákladné. Výkonnost akcií v daném období si můžete prohlédnout na obrázku níže.

Zdroj : Bloomberg Terminal

Obecně tedy lze říct, že se akciím výrobce zbraní daří a ze současné situace těží. Nicméně aktuální krátkodobá situace je jedna věc, ale realita je věc druhá. Je důležité si uvědomit, že velká část zvýšených výdajů států bude určena na nákup moderních a sofistikovaných zbraní, systémů, tanků a letadel. Skutečnost, že se jedná o skutečně high-tech výrobu, znemožňuje zvýšení výroby z měsíce na měsíc.

Jinými slovy, pokud firma vyrobí 100 sofistikovaných stíhaček za rok, nevyrobí jich příští rok 150, protože jednoduše není možné krátkodobě zvýšit výrobní kapacitu a najít lidi schopné takovou práci vykonávat. Současná situace je tedy pro podniky samozřejmě pozitivní, ale nikoliv krátkodobě, ale spíše v dlouhodobém horizontu při postupném navyšování kapacit. Podívejte se například na největší světovou zbrojní společnost Lockheed Martin.

Lockheed Martin

Válka na Ukrajině i situace v Izraeli jsou pro Lockheed velmi dobrou reklamou. Tato společnost stojí například za systémem HIMARS nebo Javelin, ale také za stíhačkami F-35, které si nyní ve velkém počtu objednává řada zemí v rámci EU. Tyto stíhačky používá při náletech také Izrael a mnohé zbraně společnosti se osvědčily. I z tohoto důvodu je Lockheed Martin pravděpodobně nejoblíbenější zbrojní společností z hlediska investic. V loňském roce dosáhla společnost tržeb ve výši 67 miliard USD a zisku 7,8 miliardy USD.

Zdroj : Bloomberg Terminal

To, že je současná situace výhledově pro Lockheed Martin pozitivní, potvrzuje rostoucí objem nevyřízených objednávek, který v současné době činí 158 miliard USD. I kdyby zakázky společnosti z roku na rok zmizely, má Lockheed práci na dalších 2,5 roku. Společnost podniká ve čtyřech oblastech. Jsou to stíhačky a letecký průmysl, raketové a palubní systémy, radarové systémy a řízení boje a posledním segmentem je vesmír. Všechny segmenty společnosti jsou stabilní a generují zisk.

Zdroj : Lockheed Martin

Výsledky

Akcie zbrojařských firem jsou nyní v centru pozornosti investorů a o to zajímavější bude další zveřejnění hospodářských výsledků za poslední čtvrtletí, ke kterému dojde začátkem týdne. Výsledky pravděpodobně nepřinesou žádné velké překvapení, čísla Lockheedu jsou velmi předvídatelná, protože zbrojní kontrakty jsou na mnoho let či dokonce desetiletí, ale bude zajímavé sledovat objem nových zakázek a případně další nové doprovodné informace.

Autor: Tomáš Vranka, analytik XTB