Několik let ekonomické prosperity a nebývalého růstu mezd spojeným s minimální mírou nezaměstnanosti se pozitivně podepsalo i na růstu bohatství českých domácností. Jen v bankách (bez stavebních spořitelen) mají přes 2 bil. Kč. Potíž zůstává, že peníze nechávají především v bankách na účtech s téměř či zcela nulovým úrokem. To v kombinaci s inflací nad úrovní 2% inflačního cíle znamená záporný reálný výnos.
Úspory domácností v Česku uložené v bankách, stavebních spořitelnách, penzijních společnostech a podílových fondech stouply na 3,3 bil. Kč. Ovšem z nich je velká část uložena vysoce konzervativně ve stavebních spořitelnách, transformovaných fondech u penzijních společností či v konzervativních podílových fondech.
Tabulka 1: Umístění úspor českých domácností (v mld. Kč)
| Banky | běžné účty | 1275,601 |
| netermínované účty | 610,389 | |
| termínované vklady | 160,931 | |
| Stavební spoření | 358,904 | |
| Doplňkové penzijní spoření | transformované fondy | 387,326 |
| účastnické fondy | 33,3 | |
| Podílové fondy | peněžního trhu | 3,335 |
| strukturované | 25,632 | |
| akciové | 102,171 | |
| dluhopisové | 108,272 | |
| smíšené | 195,274 | |
| fondy fondů | 25,308 | |
| nemovitostní | 24,446 | |
| Celkem | 3310,889 | |
Zdroj: ČNB k 30. 4. 2018, AČSS k 31. 12. 2017, APS ČR k 31. 3. 2018 a AKAT ČR k 30. 4. 2018
Pozitivní skutečností je, že se postupně zvyšují prostředky uložené v investicích s vyšším potenciálem výnosu – v akciových a smíšených podílových fondech a pomalu též v účastnických fondech doplňkového penzijního spoření. I zde ale část peněz míří do konzervativní části nabídky penzijních společností.
Vedle uvedených nástrojů spoření jsou i další možnosti, jak domácnosti své finanční rezervy odkládají. Jejich podchycení statistikami ovšem není zdaleka jednoduché. Jedná se např. o investice do drahých kovů v čele se zlatem, o přímé nákupy dluhopisů a akcií či o investice do kryptoměn. U nich statistiky nákupů domácnostmi nejsou dostupné.
Nechcete peníze? Válí se jich „na ulici“ přes 50 mld. Kč
O některé peníze lidé ale nestojí, přestože na ně mají nárok. Jedná se o akcie evidované v tzv. nezařazené evidenci. A není jich málo. Podle In-server.cz jich může být i za více než 50 mld. Kč – akcií, o nichž jejich vlastníci nevědí, a náhrad za prodej akcií ve dražbách či za vytěsnění drobných akcionářů.
Na bankovních účtech? Jen finanční rezerva
Na bankovních účtech by neměly ležet úspory domácnosti. Měly by sloužit pouze pro běžný platební styk a pro uložení „likvidní rezervy“, která má tvořit přibližně 3 až 6 měsíčních příjmů či výdajů domácnosti. Případně peníze určené např. k pořízení vlastního bydlení, automobilu či čehokoli jiného dle finančního plánu domácnosti v následujících cca 2 až 3 let.
Veškeré ostatní peníze by měly být uloženy efektivněji na nástrojích finančního trhu dle časového horizontu investice – tedy pro dlouhodobější odložení peněz i s přijetím vyššího rizika, naopak při potřebě prostředků v řádu několika málo let je vhodné využívat konzervativnější nástroje.
Potíží velké řady českých domácností je ale neexistence finančního plánu. Rodina tak nemá nejmenší představu, kdy peníze bude chtít využít. Často to končí tak, že domácnost nedrží ani rezervy a utratí vše, co vydělá…
