… když přijde řeč na Čínu a investice, vždy se nabízí otázka soužití komunismu (či jeho „přechodové fáze“ socialismu) a tržní ekonomiky. A když už je tato otázka nastolena, není od věci přeptat se na lidská práva. Zejména rodilého profesora, který se profesně zabývá právem, právním prostředím a wealth managementem a prosazuje společensky zodpovědné investice, byť zejména vzhledem k životnímu prostředí.
Již na přednášce na vysoké škole, kterou jsem měl možnost navštívit, se čínský profesor na studentův dotaz na lidská práva vyjádřil sice politicky neutrálně, ale jeho argument měl nesporně váhu: Záleží na perspektivě, v jaké se na lidská práva díváte. Jedním z lidských práv je právo na hmotné zabezpečení a v Číně se podařilo zásadním způsobem snížit chudobu.[1] Z více než 700 milionů Číňanů žijících v chudobě jich zůstává jen 30 milionů. Životní podmínky lidí se zlepšují.
V rámci rozhovoru, který jsem s ním uskutečnil, tento argument zopakoval. Stejně tak odpověděl i na další otázky týkající se vztahu komunistické strany k tržní ekonomice, kdy hlavním argumentem byly čínské charakteristiky, které ovlivňují socialismus.
Také se podle čínského profesora významně mění právní prostředí, které ochraňuje mnohem více investory i vlastnická práva. Situace, kdy firma zahajující výrobu v Číně musela počítat s plagiátorstvím a zcizením know-how bez ohledu na ochranné známky a patenty, je minulostí a tyto případy, pokud se udály, měly být historií 80. a počátku 90. let 20. století. Dokladem je i vstup automobilky Tesla, která v Číně staví svou největší automobilovou továrnu[2].
REKLAMA
Situace v Číně je navíc natolik dobrá, že se čínští milionáři do země vracejí, místo aby ji opouštěli, jak tomu bylo v minulosti. Důvodem je vysoká bezpečnost a žádné teroristické útoky.
I v rámci politických práv je to v Číně dobré. Komunistická strana není jedinou politickou stranou, v parlamentu jsou zastoupeny i další politické subjekty. Je sice vedoucí vládní stranou, ale i tak reprezentanti komunistické strany jsou ze všech částí Číny, a tudíž jsou reprezentovány názory celé čínské populace.[3]
Když tedy Čína směřuje správným směrem, proč s sebou nese příliš velké politické riziko? Jedním z důvodů je i skutečnost, proč nevyšel rozhovor s čínským profesorem. Nejprve napsal, že bychom s rozhovorem měli být velmi opatrní, protože otázky úzce souvisí s politickými záležitostmi. Po několika dnech autorizaci odmítl s tím, že by bylo moc práce rozhovor upravit a bylo by pro něj obtížné na úpravách pracovat. Bylo by lepší rozhovor nevydávat.
Tip: Politické riziko: Hrozba pro investice
REKLAMA
Jsou dvě možná vysvětlení: Buď jsem odvedl velmi špatnou práci na rozhovoru, který mi ovšem pochválil český profesor, který měl možnost ho číst, nebo je příliš důležité, jakou formou jsou formulovány názory, zejména pokud souvisí jakýmkoli způsobem s politikou. Osobně se kloním k druhé variantě. Bohužel vzhledem k tomu, že čínský profesor autorizaci rozhovoru neposkytl a odmítl jeho vydání, nemá čtenář možnost udělat si svůj vlastní názor.
Je to další střípek do mozaiky bezpečnosti čínských investic. Ostatně v tomto směru se jednoznačně vyjádřil Jan Vormoor z First Eagle v rozhovoru pro Investujeme.cz: „Významné je pro nás vlastnické právo, jaká pravidla jsou v dané zemi nastavená. To je jeden z důvodů, proč nevlastníme nic v Číně. Máme hodně nepřímých expozic do Číny. Ale když se podíváme na čínské obchodované společnosti, jsou vesměs ovládané vládou. A čínská vláda se nezajímá o investice z pohledu dlouhodobých investorů, ale z pohledu stability v zemi. Mohou klidně zničit společnost jenom proto, aby zajistili lidem práci a s ní sociální smír.“
[1] Listina základních práv a svobod toto v České republice řeší v Článku 30, kde odstavec 2 uvádí: „Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.“ V hierarchii lidských práv je ale toto právo poměrně nízko.
[2] Tesla z tohoto pohledu ovšem není nejlepší příklad vzhledem k její firemní politice. „Tesla sice vlastní patenty na své výrobky, ale umožňuje všem ostatním je zdarma používat,“ uvedl Daniel Gladiš v rozhovoru pro Investujeme.cz. Zneužití know-how tudíž u Tesly nehrozí, neboť ho dává zdarma k dispozici.
[3] Tento argument se objevuje ve všech komunistických režimech. A je pravdou, že i v rámci systému jedné politické strany dochází k politické konkurenci. Např. v Československu se to projevilo v roce 1968. Jak by tato cesta byla efektivní, nelze ovšem posoudit, neboť politické směřování v Československu bylo násilně zastaveno ještě téhož roku.
