CZK/€ 25.280 -0,04%

CZK/$ 23.131 +0,03%

CZK/£ 30.035 -0,31%

CZK/CHF 26.155 +0,21%

Inflace dosáhla cíle. Blíží se konec intervencí?

 


 

Obavy z deflace donutily ČNB v listopadu 2013 zasáhnout. Udržet kurz koruny na úrovni 27 korun za euro dalo centrální bance zabrat. Účet za devizové intervence se ke konci listopadu loňského roku vyšplhal na 30,1 miliardy eur (812,5 miliardy korun).

Největšímu náporu spekulantů musela ČNB čelit v říjnu loňského roku, kdy nakoupila eura v objemu 3,96 miliardy eur (107 miliardy korun). Po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem v listopadu 2016 se někteří investoři začali opět vracet k americkému dolaru, koruna oslabila a centrální banka měla méně práce s udržením kurzu v bezpečné vzdálenosti od hranice 27 korun za euro. Konec loňského roku se nesl v podobném duchu.

Intervence ČNB sílí

Tlak spekulantů však značně zesílil v prvním týdnu letošního roku. „Podle masivních přírůstků nové likvidity v českém finančním systému se dá usuzovat, že jen během prvního týdne na trhu skoupila přes tři miliardy euro,“ uvedl Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Sázky na budoucí posílení koruny a konec kurzového závazku ČNB povede k větší potřebě devizových intervencí zřejmě i během prvního čtvrtletí 2017.

Spekulacím na ukončení intervencí již ve druhém čtvrtletí 2017 nahrávají makroekonomická data zveřejněná v posledních dnech. Nezaměstnanost sice v prosinci nepatrně vzrostla na 5,2 %, přesto se drží velmi blízko historických minim. Prosincová inflace dosáhla dvouprocentního cíle ČNB.

Inflace v Česku po čtyřech letech opět dosahuje inflačního cíle ČNB. Pokud ceny budou i nadále růst tímto tempem, dá se očekávat, že ČNB brzy upustí od intervencí, protože jejich smysl se pomalu vytrácí. ČNB je zavedla především proto, aby Česko neohrozila deflace a nyní se zdá, že tato hrozba už pominula, a není proto důvod držet naší měnu uměle podhodnocenou,“ říká Petr Vlasák, hlavní analytik tginvest.cz.

REKLAMA

Inflace k opuštění závazku nestačí

Dosažení inflačního cíle ale ještě automaticky neznamená, že ČNB okamžitě ukončí devizové intervence. Podle hlavního ekonom Generali Investments CEE Radomíra Jáče do hry vstupují i další faktory: „V prvé řade udržitelnost plnění inflačního cíle. Bankovní radě by při rozhodování o ukončení kurzového závazku hrálo do karet, pokud by se inflace několik měsíců pohybovala nad úrovní inflačního cíle, tedy nad dvěma procenty. Zajímavou otázkou je mimo jiné to, jak z hlediska dlouhodobějšího vývoje inflace interpretovat růst cen v souvislosti se zavedením EET.“

Existují ale i další faktory, které rozhodnutí ČNB ovlivňují. „Snadný exit ztěžuje i rozhodnutí ECB protáhnout kvantitativní uvolňování (QE) do konce roku 2017,“ říká Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky. Evropská centrální banka v prosinci rozhodla, že do konce března 2017 bude měsíčně nakupovat aktiva v objemu 80 miliard euro a od dubna pak sníží objem nákupů na 60 miliard euro.

Vzhledem k růstu českých mezd a inflace se z řad analytiků ozývají hlasy, že k ukončení kurzového závazku dojde již ve druhém čtvrtletí. „Centrální bankéři si budou chtít nepochybně počkat na potvrzení inflačního vývoje několik dalších měsíců. Vzhledem k akceleraci inflace a vysokému přílivu spekulativního kapitálu do koruny, který ČNB musí vykrývat devizovými intervencemi, se však zvýšila pravděpodobnost, že ČNB ukončí intervenční režim již ve druhém čtvrtletí letošního roku,“ uvedl Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.

„Kurzový závazek ČNB držet korunu slabší než 27 korun za euro bude podle našeho výhledu trvat jen do druhého čtvrtletí letošního roku. Inflační vývoj, tedy růst inflace ke dvěma procentům, totiž umožní centrální bance od tohoto mimořádného režimu upustit,“ uvedl Marek Dřímal, ekonom Komerční banky. Konec kurzového závazku ale podle něj nebude znamenat úplný konec intervencí. 

REKLAMA

Nastavení měnových podmínek v eurozóně ovšem podle Radomíra Jáče nahrává spíše pozdějšímu exitu: „Vliv nastavení měnových podmínek v eurozóně bych nepodceňoval, neboť příliš rychlé ukončení kurzového závazku může vést k tomu, že ČNB bude muset korunu následně usměrňovat ad-hoc intervencemi na devizovém trhu v poměrně velkých objemech.“ A stejného názoru je i Petr Sklenář: „Změnu nastavení měnové politiky ČNB (kurz 27 CZK/EUR, sazby 0,05%) stále čekáme spíše až v druhé polovině roku.“

Kam zamíří kurz koruny po exitu?

Ukončení intervenčního režimu je ale pouze jedna věc, otázkou zůstává, jakým směrem zamíří koruna vůči euru. „Nejpravděpodobnějším scénářem po oznámení ukončení režimu je rychlé posílení koruny pod hladinu 26  korun za euro,“ míní Miroslav Novák. ČNB ale podle něj zůstane i po ukončení intervenčního režimu nadále na devizovém trhu aktivní. „Největší neznámá se pojí s tím, jak se zachová spekulativní kapitál po posílení koruny. Stále pravděpodobněji vnímám možnost, že se velká část spekulativního kapitálu po posílení koruny stáhne z korunových aktiv, čímž dojde výsledně k návratu české měny na hladinu 27 korun za euro,“ dodává Miroslav Novák.

„Koruna sice bude po konci kurzového závazku v průměru posilovat, ale ČNB bude rozhodně na trhu bránit jakýmkoliv nadměrným ziskům české měny. Na konci června proto očekáváme kurz koruny vůči euru na hranici 26,10, ve zbytku roku by mohla česká měna dokonce oslabit k 26,50. Podle nás nelze očekávat, že by během letošního roku mohla koruna posílit zpět na úrovně, kde byla před zahájením intervencí v listopadu 2013,“ dodává Marek Dřímal.

Radomír Jáč se domnívá, že vzhledem k velkému množství spekulativního kapitálu po ukončení kurzového závazku bude česká měna rozkolísaná a může oscilovat kolem úrovně 27 korun za euro oběma směry. „Osobně si myslím, že se ČNB bude snažit, aby se koruna v roce 2017 držela nad úrovní 26 korun za euro, aby rychlost posílení české měny nebylo bolestivé pro českou ekonomiku a aby příliš silná měna nevytvářela prostředí vedoucí k výraznějšímu poklesu inflace. Příliš silná koruna by totiž mohla inflaci stáhnout poměrně rychle zpátky pod dvouprocentní inflační cíl,“ dodává Radomír Jáč.

Česká měna však podle některých analytiků může posílit ještě více. „Jakmile intervence skončí, navrátí se koruna k hodnotě 25 korun za euro,“ míní Petr Vlasák.

Jakým směrem se budou ubírat další kroky ČNB, ukáže zřejmě únorové zasedání bankovní rady, na kterém se dočkáme nové čtvrtletní ekonomické prognózy s ohledem na vývoj prosincové inflace a prodloužené nákupy aktiv ECB. Zatím by podle ČNB němělo ukončení kurzového závazku přijít dříve než v polovině letošního roku. Zásadnější vliv na rozhodnutí centrální banky by neměly mít ani personální změny v Bankovní radě ČNB.

Loading

Vstoupit do diskuze 1 komentář


Související články

USA jsou v režimu fiskální dominance. Co to znamená pro investory?

Americká ekonomika se zdá být výrazně méně ovlivnitelná vyššími úrokovými sazbami v současném hospodářském cyklu. To potenciálně implikuje, že i následné snižování úrokových sazeb pozbude velkých účinků. Tento jev lze vysvětlit tím, že Spojené státy jsou nyní v režimu fiskální dominance. Tento režim nastává, když veřejný dluh […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

18. 07. 2024

Trhy klamou silným růstem, za ním se skrývá vcelku znepokojivý příběh

Americké akciové trhy jako celek nejsou nyní levné, na tom se shodne drtivá většina expertů. Vlastně na historické poměry jsou spíše drahé. Například Shiller PE ratio (poměr zisků k ceně akciového indexu S&P 500 ošetřený o inflaci) je nyní roven 36,3, což je za posledních více než […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

16. 07. 2024

Analýza: Akcie jako hrad z písku spojený s extrémní koncentrací indexu

V minulých výhledech jsme poukazovali na to, že se vzestup AI a léků proti obezitě vzpírá gravitačnímu zákonu světa financí a zvládá do značné míry kompenzovat nepříznivé vlivy vysokých úrokových sazeb. Proto jsme také nedoporučovali investovat do technologických akcií. Celý duben to vypadalo jako správná volba, protože trhy […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

12. 07. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Martin

    21 února, 2017

    Zajímalo by mně, kde jsou hranice možností ČNB držet korunu uměle na 27 Kč za euro. Zda nehrozí, že při náporu spekulantů může koruna prudce oslabit bez ohledu na to, o co se bude snažit ČNB.

    Při P2P investicích na českém trhu (tím myslím tržiště jako třeba http://www.banking-online.cz nebo http://www.bankerat.cz) to moc roli nehraje, ale u investic na zahraničních platformách (třeba http://www.mintos.com), už by to mohlo celkem zamávat s výnosy u konzervativ­nějších investic.

    Odpovědět