Inflace a penzisté: Mají se lépe
Český statistický úřad (ČSÚ) měří inflaci nejen pro průměrnou domácnost, ale také pro specifické skupiny obyvatel. Jednou z nich jsou penzisté. Jak dopadá inflace na důchodce?
Inflace, čili zvyšování cenové hladiny, dopadá odlišně nejen na každou skupinu obyvatel, ale na každého jednotlivce či domácnost. Příčinou je odlišnost struktury spotřeby od univerzálního průměrného spotřebního koše. Některé skupiny obyvatel jsou natolik významné, že pro ně statistický úřad měří inflaci i samostatně. A jednou z těchto skupiny jsou penzisté.
Spotřební koš penzistů je poměrně zásadně odlišný od spotřebního koše průměrné domácnosti v České republice. To je dáno životním cyklem, kdy penzisté již (zpravidla) nevychovávají děti, nevydávají (tak vysoké) prostředky na vzdělávání, ale naopak zaplatí (mnohem) více na zdravotní péči. Zároveň v menším rozpočtu tvoří větší váhu potraviny.
Tabulka 1: Vybrané položky spotřebního koše
| Položka | Penzisté | Průměrná domácnost |
| ÚHRN | 1000,000000 | 1000,000000 |
| POTRAVINY A NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE | 235,036438 | 177,627679 |
| Potraviny | 215,234581 | 160,326214 |
| ALKOHOLICKÉ NÁPOJE, TABÁK | 100,528563 | 92,144617 |
| Alkoholické nápoje | 57,811593 | 41,271880 |
| Tabák | 42,716970 | 50,872737 |
| ODÍVÁNÍ A OBUV | 25,318674 | 41,451348 |
| BYDLENÍ, VODA, ENERGIE, PALIVA | 234,225109 | 257,169343 |
| Nájemné z bytu | 42,531550 | 33,660201 |
| Běžná údržba a drobné opravy bytu | 11,173246 | 9,371891 |
| Ostatní služby související s bydlením | 25,728292 | 20,156678 |
| Elektrická a tepelná energie, plyn a ostatní paliva | 154,792021 | 90,123237 |
| BYTOVÉ VYBAVENÍ, ZAŘÍZENÍ DOMÁCNOSTI, OPRAVY | 61,762372 | 58,098899 |
| ZDRAVÍ | 40,903386 | 24,540525 |
| DOPRAVA | 69,022319 | 101,737021 |
| POŠTY A TELEKOMUNIKACE | 29,686115 | 28,849455 |
| REKREACE A KULTURA | 84,704108 | 86,270565 |
| VZDĚLÁVÁNÍ | 0,410833 | 5,742462 |
| STRAVOVÁNÍ A UBYTOVÁNÍ | 32,705647 | 59,129828 |
| OSTATNÍ ZBOŽÍ A SLUŽBY | 85,696436 | 67,238258 |
Zdroj: Český statistický úřad
Výsledkem odlišnosti je, že v září 2018 stouply ceny penzistů oproti průměru roku 2015 o 4,8 %, zatímco ceny průměrné domácnosti o 5,6 %. Penzisté se tak ve vztahu k inflaci v posledních letech mají lépe než ostatní domácnosti. Nebylo tomu tak ale vždy.
Index spotřebitelských cen důchodců bývá vyšší zejména v období s obecně vyšší mírou inflace. Tak tomu bylo do roku 2013. Následně se karta obrátila a penzisté na inflaci začali vydělávat. Proč? Protože valorizace penzí se odvíjí od průměrné míry inflace všech domácností, nikoli penzistů. A protože na penzisty v průměru inflace dopadla méně, jejich reálný příjem se zvýšil.
Tabulka 2: Porovnání míry inflace domácností penzistů a domácností celkem
| Penzisté | Domácnosti celkem | |
| 2017 | 2,2% | 2,5% |
| 2016 | 0,6% | 0,7% |
| 2015 | 0,1% | 0,3% |
| 2014 | -0,1% | 0,4% |
| 2013 | 2,0% | 1,4% |
| 2012 | 4,6% | 3,3% |
| 2011 | 3,0% | 1,9% |
| 2010 | 2,1% | 1,5% |
| 2009 | 1,5% | 1,0% |
Zdroj: Český statistický úřad
Spotřební koš zahrnuje průměrně nakupované položky domácnostmi. Jedna významná položka v něm ale zahrnuta není – nemovitosti. Jejich nákup domácnostmi není považován za „spotřebu“, a tudíž ani nejsou ve „spotřebním koši“. Na druhou stranu nemovitosti představují zejména v Česku, kde lidé až chorobně tíhnou k vlastnickému bydlení, jeden z nejvýznamnějších výdajů domácností.
Nemovitosti a růst jejich cen jsou Českým statistickým úřadem sledovány samostatně. Do indexu spotřebitelských cen se přesto promítají – prostřednictvím tzv. imputovaného nájemného.
20
Pane Zámečníku, od šéfredaktora finančně-poradenského portálu a člověka s dlouhodobými zkušenostmi z oboru bych očekával elementární znalosti v pojmech a rozlišování mezi inflací (zvětšováním peněžní zásoby) a indexem spotřebitelských cen (zvyšování cenové hladiny). A nesměšování těchto dvou odlišných pojmů, kde jeden je příčina a druhý následek. Že v tom tápají různí redaktoři komerčních i veřejnoprávních televizí, rozhlasových stanic a dalších médií, a tím přispívají k finanční negramotnosti obyvatelstva, jsem si již zvykl. Ale na těchto stránkách mě to překvapuje a přiznám se, že mi to i vadí.
Hezký den
Dobrý den,
bohužel se mýlíte. Zvyšování peněžní zásoby vede k inflaci, která je měřena např. indexem spotřebitelských cen. Krom toho, když půjdeme do detailu, zvyšování peněžní zásoby nemusí vést k inflaci, pokud se zvyšuje domácí produkt (za jinak stejných podmínek). Podívejte se třeba na monetaristickou rovnici M * v = P * Y, kde M je peněžní zásoba, v je rychlost obrátky peněz, P je cenová hladina a Y je produkt. Inflace je přitom definována jako růst cenové hladiny.
Pro ukázku citace z jedné učebnice makroekonomie:
„K jejímu (inflace – má pozn.) zjištění se běžně využívají tři základní cenové indexy:
– index spotřebitelských cen,
– index cen výrobců,
– deflátor hrubého domácího produktu“
Doporučuji též podívat se na stránky Českého statistického úřadu, kde v oblasti „Statistiky“ naleznete kapitolu „Inflace, spotřebitelské ceny“ a definici míry inflace: „Při vyjadřování míry inflace pomocí indexu spotřebitelských cen jsou často uváděna různá čísla, která, i když rozdílná, jsou správná. Je třeba uvést jednoznačně období, za které je míra inflace uváděna, a základ, k němuž se vymezené období porovnává.“
– následuje výčet způsobů měření inflace, např. „Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen“ apod.
S alternativním vyjádřením inflace než oficiálním se lze nejčastěji setkat u konspiračních teoretiků, kteří často považují oficiální čísla za naprosto zkreslená (k částečnému zkreslení reality pochopitelně dochází u každé statistiky, viz „já měl kuře, vy ne, tudíž v průměru jsme oba dobře najedení“) a hledají „přesnější“ vyjádření toho, jak stát (myšleno hrstka vyvolených) obírá občany. To ale nepatří do standardní ekonomie, ale spíš do námětů na román.
Jinak souhlasím s vámi, že zvyšování peněžní zásoby vede k inflaci (viz výše), ovšem ta je následně měřena (nejčastěji) indexem spotřebitelských cen (jehož růst je důsledek inflace).