Čtvrtek 21. listopadu. Svátek má Albert.

Hra Trumpovou kartou

Nuže, pro ty z nás, které překvapilo hlasování o brexitu – a v londýnské City takových bylo rozhodně dost – získává údiv díky americkým volbám zcela nový rozměr, a to v daleko širším měřítku. Nevím, co se v této souvislosti říká o Hillary Clintonové a její kampani – no, když se zamyslím, tak něco bych si pravděpodobně vybavil – nicméně vítězství Trumpa, spolu s výsledkem britského referenda o vystoupení z Evropské unie a rostoucím neklidem po celé Evropě, zdá se, ukazuje na vzrůstající problémy se současným stavem západního světa. Nebo přinejmenším na nelibost, s níž tento stav vnímá široká veřejnost.

Někdo možná namítne, že se to případně týká pouze USA – chcete-li: „pouze v Americe“. Já se však domnívám, že takové myšlení by bylo příliš zjednodušující a potenciálně nebezpečné.

Není nic nového ani obzvláště objevného, pokud si uvědomíme, že se veřejnost obecně, zejména v mnoha tzv. vyspělých zemích, cítí čím dál okleštěnější na svých občanských právech – a mezi masami zjevně sílí pocit nebo přinejmenším dojem rostoucí nespravedlnosti. A ukazuje se, že právě hlasování na protest získává výrazně na dynamice.

Evropská komise navrhla o jeden rok prodloužit termín uplatnění nařízení o klíčových informativních dokumentech (KID) u strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou. I když by asi bylo přehnané nahlížet na tuto problematiku ve stejném světle jako na protestní hlasování, jde podle mě zcela jistě o součást rostoucích obav z byrokracie a nedostatku empatie u institucí EU pociťovaných mnoha členskými státy a jejich obyvateli – vše nasvědčuje tomu, že jde svým způsobem o další protest proti status quo.

Nachází se svět na křižovatce? Možná ano. Mimo jiných klíčových voleb a referend proběhne příští měsíc referendum o ústavě v Itálii a po něm, v první polovině roku 2017, prezidentské a parlamentní volby ve Francii. Pravicové a protestní postoje v Evropě v posledních letech výrazně posilují a lze tudíž očekávat další „otřesy“.

Nemyslím si, že bych „maloval čerta na zeď“, když řeknu, že investiční trhy budou nějakou dobu rozkolísané. Mohl bych argumentovat tím, že pro odvětví finančního poradenství jde o dobrou zprávu – a opravdu kategoricky říkám, že tomu tak je; v těžkých a nepředvídatelných časech obecně existuje vyšší pravděpodobnost, že spotřebitelé budou vyhledávat profesionální rady. Proto jde možná o jeden z nejlepších příkladů hodnoty takových rad – v souladu se starou frází: kdyby to šlo snadno, dělali by to všichni!

Možná by se tím zároveň mohly zvýraznit omezení automatizovaných finančních služeb – ze zjevných důvodů nepoužívám zavádějící termín „robo-poradenství“, uvádím zejména pro ty, kdo již četli mé názory na tuto problematiku v minulosti. Argumentoval jsem tím, že v rozbouřených dobách chtějí lidé radu a útěchu od jiných lidí a ne od počítače.

Takže Trumpovo vítězství by mohlo přinést i pozitiva. Možná všechno zlé je potenciálně k něčemu dobré. Nebo jen hledám pověstnou jehlu v kupce sena. Jedno je jisté, na jeden článek jsem již napsal více než dost klišé!

Vítejte v prostředí po brexitu, s Donaldem Trumpem „v čele svobodného světa“ – a jé, myslím, že jsem se dopustil dalšího klišé… ale kdo by si ještě před šesti měsíci pomyslel, že takhle bude vypadat naše blízká budoucnost?

Fráze „Nechť žijeme v zajímavé době“ – měl bych zdůraznit, že v tomto případě se nejedná o klišé, ale čínské přísloví – se zdá být trefnější než kdy jindy. I Čína si možná příslovečně mne ruce radostí. Trumpovou kartou totiž ČLR možná vytáhla svůj trumf, třebaže nevědomky (poznámka: jde o dvojsmysl, neboť slovo trump znamená v angličtině zároveň trumf).

Autor je výkonný ředitel Svazu evropských nezávislých finančních poradců (FEIFA) a generální tajemník Evropského svazu finančních poradců a finančních zprostředkovatelů (FECIF).

Bude Donald Trump dobrým americkým prezidentem?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.