Neděle 23. ledna. Svátek má Zdeněk.

Glosa: V revolučních osidlech nerovnosti

Foto: Shutterstock

Sociální sítě v tom mají daleko větší „jasno“ než ekonomové. Na posilování sociální nerovnosti „nezáleží“ a každá snaha o její omezení je „socialismus“. Jakákoliv úvaha o daňové progresi je „radikální levičáctví“.

Nesporně nemá zásadní smysl zkoumat skutečné rozložení společenských názorů podle nějakých internetových diskusí. Natož třeba pod jedním článkem. Obecně vzato od toho tady máme volby (alespoň v těch zemích, kde reálně probíhají a skutečně znamenají změnu politického rozhodování). Při vědomí veškerého sociologického omezení sondy pomocí sociálních sítí ale stejně platí, že je zajímavé a poučné do nich občas zabrousit.

Před časem vyšel na iDnes text o studii Paris School of Economics nazvané World Inequality Report (najdete ji ZDE). To je každoročně vydávaná studie pracoviště, které má – to je nutné předznamenat – blízko k myšlenkovému proudu představovanému například Thomasem Pikettym. To znamená skutečně k proudu označovanému mnohdy jako neomarxismus. Což je „nálepka“ i přes to, že se tak označují i mnozí Pikettyho souputníci a následovníci.

Oč ale kráčí. Studie prokazuje (na základě metodologie, která je cenná mimo jiné svou stálostí), že během pandemie se sociální nerovnosti (nerovnosti v rozvrstvení příjmů a bohatství) znovu prohloubily. Prokazuje se tak dlouhodobý trend. Z nových čísel je asi nejvýraznější to, že úzká skupina dolarových miliardářů (asi 2750 lidí) ovládá 3,5 procenta světového bohatství. A skoro 4 miliardy lidí, kteří představují „chudší polovinu“ světové populace, vlastní 2 procenta celkového bohatství. Kdybychom si to srovnali trochu jinak, pak 0,000025 procenta populace = 3,5 procenta majetku. A 50 procent = 2 procenta majetku.

Pro vývojové srovnání: Před pandemií drželi miliardáři (kterých bylo o trochu méně) asi 2 procenta světového bohatství.

Podstatná okolnost je, jak to budeme interpretovat. Jedna věc je, nakolik se zvětšují rozdíly „globálně“, druhá věc je, nakolik rostou propasti uvnitř jednotlivých zemí. Globální nůžky jsou problém, ale ten se nedotýká přímo vyspělých zemí (zprostředkovaně ale ano – třeba tlakem na ekonomickou migraci). Rozevírání nůžek uvnitř vyspělých zemí je nicméně horší.

Zajímavé jsou pak ony reakce z diskusí, které navíc hodně korespondují s tím, co se objevuje na jiných místech u obdobných témat. A tam všude vidíme skutečně převažující jednoznačné odmítavé reakce – vlastně už jen zmínka o tom, že něco jako příjmová a majetková nerovnost existuje, je spouštěčem dramatického odmítnutí. Shrňme to dvěma přesnými citacemi: „Potřebujete další daň na rozhazování plebsu?“ a „Jděte už s těmi rudými výplody někam“.

Příjmová a majetková nerovnost je velký problém. Nechci nyní diskutovat o tom, zda ji řešit, jak ji řešit, jestli je globální daň z majetku (jak ji navrhuje zmíněný Thomas Piketty) dobrý nápad nebo naprostý nesmysl. Chci jen poukázat na takovou malou, pro někoho možná nevýznamnou drobnost – právě tato nerovnost stála za zhroucením celých společenských systémů, majetková a z ní plynoucí politická nerovnost zbořila království a impéria, jejich politické a sociální uspořádání. Že se průběžně převlékala do různých hávů a hesel, to není tak podstatné. Kdybychom ty slupky oloupali, nakonec nám tam vždycky zůstane nemajetná většina proti majetné menšině.

Jsou v podstatě jen dvě cesty, jak se mění uspořádání světa. Vývojem, tedy evolucí, nebo skokem, tedy revolucí. Každý, kdo na sousloví „majetková nerovnost“ odpoví výkřikem „komunisto“, přikládá pod kotel toho druhého.

Tagy peníze

54 komentářů: “Glosa: V revolučních osidlech nerovnosti”

  1. P Ř Í Č I N A napsal:

    Co takhle řešit PŘÍČINU, kterou je „tisk“ peněz?

    Proč asi bohatí bohatnou? Protož vlastní kapitál (nemovitosti, akcie, bitcoin, …) a ten roste třeba o 20% ročně.

    Proč chudí chudnou? No protože inflace je oficiálně 6 a reálně daleko víc procent. Jenže penze a mzdy se jim zvyšují pomalu a hlavně opožděně: napřed platí o inflaci zvýšené ceny a až pak někdy se jim nějak zvednou příjmy.

    A jelikož chudí jsou chudí většinou proto, že jsou nekvalifikovaní, nevzdělaní, atd… tak povětšinou mají obavy z investování. Takže i když něco ušetří, peníze dají maximálně na termíňák, kde jim je sežere státem generovaná inflace.
    Dokud si mohly naše prababičky stranou dávat poctivé peníze (normální oběhové zlaté a stříbrné mince), tak mohl rozumně spořit i „proletariát“. Dnes aby si udělal kurz rizikového investora, aby překonal inflaci. Což neudělá, protože kdyby na to měl píli a inteligenci, tak nepracuje za (pod)mediánovou gáži in a first place.

    • Richard Fuld napsal:

      Proč řešit příčinu, když zde není problém? 🙂 „Řešením“ neexistujícího problému maximálně nějaký skutečný a vážný problém vytvoříte.

      Netištění peněz státem v situaci, kdy je ekonomika v krizi, by ty chudé dokonale sešrotovalo. Co by jim pak bylo platné, že bohatí přitom trochu zchudli?

      Navíc nemáte pravdu. Reálné mzdy rostly, tedy překonávaly inflaci. A každý má možnost úspory vložit do protiinflačních státních dluhopisů, pokud se necítí na standardní investice.

      Teprve ty Vaše „poctivé“ peníze by chudé pořádně zbídačily. Pořád je totiž lepší tvořit nějaké úspory, byť z nich ukusuje inflace, než nemít z čeho ty úspory tvořit.

      • P Ř Í Č I N A napsal:

        Měnová zásoba rozhodně neroste jen v krizi.
        Reálné mzdy rostly proti oficiální inflaci – naspořit si např. na byt (byť na tu povinnou 10% část) moc reálné nebylo.

        Každý má možnost investovat. Asi stejně, jako má možnost naučit se cizí jazyk či si zvýšit kvalifikaci. Co ale rozhoduje je REALITA. A to ta, že ti lidé ty peníze prostě zcela objektivně a prokazatelně mají v bankách. Do jejich mysli nevidí ani jeden z nás – ale zjevně je pro ně investování něco těžko přijatelného.

        Opravdu tvrdé peníze lidi v 1910 či 1860 v RakouskuUhersku či v USA zbídačovaly? Důkaz?

        • K.W.A. napsal:

          Kdyby je zbídačovaly, tak si už tehdy sami lidi založili ničím nekryté fuldo-papírky a měly by nepředstavitelný blahobyt 🙂

        • Richard Fuld napsal:

          Ano, měnová zásoba roste společně se závazky dlužníků (kteří společně s bankami dávají vzniknout novým penězům), splácet jejich dluhy i s úrokem a tedy produkovat více, než předtím, než se zadlužili.

          Tomu se říká růst ekonomiky. To, že je provázen i růstem peněžní zásoby je pak v naprostém pořádku.

          Výjimkou z uvedeného pravidla jsou peníze vzniklé prodejem státních dluhopisů bankám. Za tyto peníze ale stát investuje do infrastruktury a podporuje chod ekonomiky a tyto peníze nejspíše přispívají i k dosahování 2% inflačního cíle.

          Reálné mzdy rostly. Proti tomu snad neprotestujete. A na nákup vlastní nemovitosti není právní nárok. Tam záleží na tom, co komu trh dovolí. Nikdo neprotestuje, že nemá na lambo, protože ví, že ho každý mít nemůže. Obdobně je to s nemovitostmi, které jsou často mnohem dražší, než lambo.

          To, že mají lidé peníze v bankách je sice realita, to ale nijak nedopadá na to, co píšu. Zřejmě je tedy pro ty lidi investování mnohem méně přijatelné, než držení peněz v bance, kde je užírá inflace. Je to jejich rozhodnutí, které má své zjevné následky.

          Opravdu tvrdé peníze, jak si Vy je představujete, v moderní historii nikdy neexistovaly. Vždy to byla směs zlatem krytých bankovek a zlatem nekrytých účetních bezhotovostních peněz. A právě úvěrové expanze, kterou umožňovaly pružné bezhotovostní účetní peníze, stály především za obdobími prosperity. A technický pokrok také vedl k růstu. Samotné zlatem kryté bankovky to spíše pouze komplikovaly, když periodicky po úvěrových expanzích docházelo k brutálním peněžním kontrakcím, při útěku lidí z peněz zpět ke zlatu.

          • K.W.A. napsal:

            Zkusme freebanking, férovou konkurenci měn. A uvidíme, co si lidi (bez státního donucování) svobodně vyberou.

            • Richard Fuld napsal:

              Free banking je holý nesmysl. Peníze mají být v každé ekonomice jen jedny.

              • K.W.A. napsal:

                Ve své ekonomice si mějte jedny.
                Do naší ekonomiky prosím nekecejte.
                Ostatně, co je ta „každá“ ekonomika? Já vydělávám (mám klienty) ve 4 zemích, utrácím (od hotelů po akcie) asi tak v 15 zemích. Vy asi žijete v nějakém středověku a jste majitelem svého lokálního pána, nebo co…

              • Důkaz úporným tvrzením napsal:

                Dogmatismus

      • Pavel napsal:

        Jo, ta první věta naprosto sedí. Když dnes slyším lidi, že rychle musí koupit byt nebo něco, protože inflace…. Slyšel jsem to už tolikrát. A ty ceny rostou do nesmyslu právě proto, že si velká část stáda myslí, že je to inflací a pak se jdou někde nechat oškubat realitkou na aukci… Tedy se pojistí proti té inflaci v nejméně vhodný moment tím, že si na poslední chvíli naskočí do enormní bubliny, kterou svými chybnými úvahami pomohli vytvořit…

        • Loysa napsal:

          No podívejte se na graf růstu M2.
          Máte pocit, že akcie či nemovitosti rostou nějak zásadně pomaleji?
          Nebo byste chtěl, aby akcie a nemovitosti stály stále stejně, přestože peněz v oběhu kvapem přibývá?

        • Logika napsal:

          Jestli náhodou není příčinou ten 15-25%pa nárůst objemu peněz v oběhu…

  2. Pepe napsal:

    Autor jakoby naznačuje, že za to, že někdo má např. jen 20tis hrubého, může ten, kdo má 80 či 280 hrubého a proto je povinen té své oběti to nějak kompenzovat.

    Protože pokud někdo s 80tis není vinen tím, že někdo jiný má jen 20, tak jakým právem jej za to trestat daněmi a přerozdělováním?

    • Honza napsal:

      Nechci mluvit za autora, ale myslím, že nenaznačuje. Pokud ale budete mít v populaci 10 lidí s příjmem 280 a 90 lidí s příjmem 20, tak vzniká riziko, že si těch 90 bude chtít něco z majetku těch bohatších vzít. Prostě právem silnějšího bez ohledu na to, že si těch 10 ke svému majetku přišlo poctivě. Problém je, že ta nerovnost vznikala přirozeně ve všech historických erách a také byla občas revolučně řešena; nemá to s komunismem a marxismem nic společného. Přerozdělování, čili sociální dávky, nic neřeší. Vytvořit systém, kde by si každý prací vydělal dost a zároveň nevznikala nesnesitelná nerovnost, by bylo fajn. Ale to se zatím nikomu nepodařilo. Asi to není ani reálné.

      • Pepe napsal:

        No jestli ti s 280k něco chtějí ze svého dobrovolně dávat těm s 20ti, aby měli klid, tak samozřejmě mohou. To je nepochybné.

        Ale nechal bych na legitimních vlastnících těch peněz, zda zvolí tento přístup, nebo zda si z těch dvacetilitrařů najmou 5% nejsilnějších jako ochranku.

        Nebo zda se před okrádáním komerčně pojistí a tu ochranu majetku jim zajistí pojišťovna (resp. její placení zaměstnanci – kteří tam třeba dostanou místo 20ti rovných 40).

        • Honza napsal:

          Nejsme v rozporu. Jen to holt musí někdo řešit.

          • xXx napsal:

            Rozhodnutí o způsobu řešení by ale mělo být na těch, co produkují a platí a ne na těch, co neprodukují (či jen málo) a neplatí, ale berou.

            Nechat hlasovat o výši darů žebráky na kostelních schodech či bezdomovce v Sherwoodu není dobrá nápad a nemůže vést k dobrým výsledkům.

            • Honza napsal:

              To máte sice naprostou pravdu, ale když se podíváte do historie, zjistíte, že se ta pravda prosazuje velmi těžce. Velmi často má „pravdu“ ten silnější, bohužel. Jen na to upozorňuji.

              • xXx napsal:

                Ano, je potřeba, aby se top 5% čistých daňových plátců domluvilo, že už tuto hru na oškubávání hus hrát nechtějí.
                Ono stačí, až si to spočtou. Že než živit celý ten zbytek je daleko levněji vyjde si z toho zbytku najmout na svou ochranu 5% lidí s nejlepší muškou.

                I když ono to nebude potřeba. Bude bohatě stačit akceptace kryptoměn. Ty si stát nemůže tisknout a financovat tak např. represivní aparát. A bude je mít problém i danit, protože prostě nebude vědět, kdo kolik má a vydělává.

  3. Alex napsal:

    Volby = žebráci a povaleči rozhodují, kolik jim ostatní MUSÍ dávat.
    Demokracie = 2 vlci a 1 ovce společně hlasují o tom, co bude k obědu.
    Demokracie = forma socialismu (protože v kapitalismu rozhoduje vlastník a ne nějaká „většina“).

    Navíc přerozdělování nerovnost neřeší. Ošklivej zůstane ošklivým (a stále z toho bude mít trauma) a hezký hezkým.
    Vzdělaný zůstane vzdělaným, pologramot pologramotným.
    Intligent zůstane inteligentním, tupec tupcem.
    Lenoch se pilným nestane.

    Žádné přerozdělování nezpůsobí, že se ze zakomplexované líné nevzdělané ošklivky stane sebevědomá krásná inteligentní žen. Proč lidské štěstí socialisti stále jen zužují na peníze?

    Ano, během pandemie se sociální nerovnosti prohloubily. Tak jako je již nějakou dobu prohlubuje QE a ZIRP.
    Chudí žijí z gáží a penzí, které se valorizují jen o přiznanou část inflace, bohatí mají akcie a nemovitosti, které (díky státnímu tisku peněz) rostou o 15-20 procent ročně.
    Vinen je stát, ale socan bude tvrdit, že řešením je více státu.

    Obtěžují se tupci sledování videí Radovana Vávry, který jim vysvětluje, jak fungují exponenciální funkce? Kde jim vysvětluje, že stačí investovat pár stovek měsíčně a stanete se milionářem?

    Čí problém je, že tupci nedávali ve škole pozor a během výkladu exponenciálních funkcí si pod lavicí četli noviny Sport?

    Kdo těm lidem může za to, že po škole šli na fotbal a pívo, místo kroužku IT a lekcí angličtiny?

  4. Richard Fuld napsal:

    To by mě zajímalo, v čem je velká majetková nerovnost škodlivá, či nebezpečná.

    Chápu, že ke komunistické revoluci může vést nesnesitelná bída širokých vrstev obyvatelstva. Ale skutečnost, že je malá část obyvatelstva nesouměřitelně bohatá, sama o sobě přece neznamená, že ostatní žijí v bídě a nemůže tedy ostatním lidem činit jakékoliv problémy, natož pak je vést k tomu, že si sami nějakou komunistickou revolucí podříznou pod sebou větev, na které sami sedí.

    • Honza napsal:

      To máte pravdu, jenže ti s nižšími příjmy je mají nižší proto, že mají nižší kvalifikaci, vzdělání a inteligenci. A proto lehce uvěří levicovým agitátorům to, že za jejich relativní chudobu nemůže jejich odtažitý vztah k práci a vzdělání, ale že za ni mohou ti, co vydělávají více.

      Závidí. A když jim politik slíbí, že jim přilepší z peněz, které vydělal někdo jiný, tak mu popřejí sluchu (a volebního hlasu).
      Jelikož jsou mentálně jednodušší (jinak by měli vyšší příjmy), tak nějaké složitější národohospodářské dopady ve vzdálenější budoucnosti neřeší.

      Jsou zvyklí neplánovat, žít od výplaty k výplatě, od dávky k dávce.
      Kdyby plánovali, tak možná investují (minimálně do své kvalifikace).
      Ale oni mají horizont krátký, je jim bližší spotřebitelský úvěr, než nějaký rekvalifikační kurz, kde výsledky pocítí třeba až za 3 roky.

      Mají však k dispozici mocný nástroj: lidovládu (tedy vládu toho mohutného spodku inteligenční a vzdělanostní pyramidy).
      Systém jim dává možnost si polepšit hned a ještě ke všemu na úkor těch schopnějších, kterým závidí.
      Tak se nedivme, že možnosti, které jim systém dává, využívají (tak jak jim dovoluje jejich rozhled a jak jim velí jejich závist a krátkozrakost).

      • Richard Fuld napsal:

        Odtažitý vztah k práci? U nevzdělaných? Oni se kolikrát za nadřou mnohem více, než ti vzdělaní a dostanou za to jen zlomek toho, co ti vzdělaní. Jejich problém není odtažitý vztah k práci. Problém je odtažitý vztah ke vzdělání.

        A nevzdělaní lidé moc k volbám nechodí. Oni si ani neuvědomují, že by si způsobem, o němž píšete mohli nějak pomoci. To je moc přeceňujete. 🙂 Tihle lidé u politiků pomoc nehledají. 🙂

        Pokud byste měl pravdu, dávno bychom tu měli zpět komunisty, na místo toho se nedostali do sněmovny. A když už jsou voliči snadno ovlivnitelní, jsou ovlivnitelní i těmi „pravicovými“ bláboly.

        • Honza napsal:

          Pokud k volbám nechodí, tak jde se proboha vzalo přerozdělování v naprosto gigantické výši cca 50% HDP? 🙂

          Jako že si ho dobrovolně zvolili čistí daňoví plátci? Masochismus?

          Odtažitý vztah ke vzdělání = odtažitý vztah k práci.
          Máte děti?
          Pokud jsou LÍNÉ se učit, tak pak jim holt NEZBÝVÁ nic jiného, než se živit nekvalifikovanou prací.
          Co jiného je u žáka či studenta „odtažitý vztah ke vzdělání“, než lenost pracovat (v případě studenta se učit).

          • Richard Fuld napsal:

            To přerozdělování tady zůstalo po komunistech. Nikdo nikdy v této zemi nechtěl brutální kapitalismus dickensovského střihu. Snad kromě Klause a pár dalších pomatenců.

            Váš arogantní přístup k ostatním lidem je zcela nechutný. V těchto případech velmi často nakonec platí, že „podle sebe soudím jiné“, takže velmi pravděpodobně jste sám primitivní nevzdělaná líná existence. Ostatně Vaše příspěvky tomu značně nasvědčují.

            • Honza napsal:

              Nechutný je váš bolševismus. A kádrování ostatních.

              • Richard Fuld napsal:

                Kdybys právě ty nekádroval ostatní, nepsal bych tu o tom, jak jsi nechutný. Bolšáne.

                • Honza napsal:

                  Ty budeš těžkej inteligent. Když je u tebe bolšán ten, kdo jen chce, aby mu ostatní nestrkali ruku do peněženky. Máš to trochu zpřeházený, viď Rýšo.

                  • Richard Fuld napsal:

                    Ty blábolíš o ostatních, že jsou líní a nevzdělaní a tím je kádruješ. Tam nešlo o tvou peněženku.

                    To se nedělá Honzo. V tom jsi stejnej jako ti bolšáni.

                    • Honza napsal:

                      Takže to shrňme. Je nám tedy jedno, kdo je pilný a vzdělaný a kdo ne. Je to každého věc. Ale měl by si nést důsledky. Za lenost jedněch nemůže píle druhých. Ze nevzdělanost jedněch nemůže vzdělávání se druhých. Proto ukončeme nedobrovolné přerozdělování a nebudeme už nikdy muset řešit „kádrování“.
                      A zrušme režim, který těm dobrovolně nevzdělaným a líným umožňuje rozhodovat o majetku pilných a vzdělaných. Režim, který zapáchá dědictvím komunismu, jak jsi sám zkonstatoval.

        • Honza napsal:

          Protože jsou komunisti škrti. Nerozdávají. Andrej rozdává mnohem víc a ve sněmovně je.

          • Richard Fuld napsal:

            Komunisti jsou škrti a ještě by rádi zdanili vše a pokud možno progresivně. Chudí si nepomohou a bohatí zchudnou? To není atraktivní program ani pro chudé. Maximálně to osloví závistivce.

            • xXx napsal:

              Progresivní daně jste zavedli dávno vy, socialisti.
              Jediná přijatelná daň je fixní daň z hlavy a následně případně placení za čerpání nějakých nadstandardních státních služeb těmi, co je chtějí využívat.

              • Richard Fuld napsal:

                Já byl vždy proti jakýmkoliv formám zvyšování daní, tzn. nelze mě považovat za socialistu. 🙂

                Fixní daň na hlavu je nesmysl. Rozumný kompromis je nízká jediná pro všechny shodná sazba daně z příjmů.

                • xXx napsal:

                  Tak samozřejmě si plať procento z příjmu, když po tom tak toužíš.
                  Mě přijde dost nelogický po jednom chtít za tu samou věc 10x víc peněz, než po druhém.
                  Ale jasně, pokud bude nízká jediná daň 1%, tak přestože to furt je křivárna, asi to nikomu nebude stát za to to obcházet.
                  Bohužel REALITA tvého milovaného státu demokratického socialismu je přerozdělování >50% HDP a to je zkrátka zralé na odboj, protože to je už v podstatě nevolnictví.

                  • Richard Fuld napsal:

                    Bohatší lidé využívají veřejné statky samozřejmě více, proto by měli platit více.

                    Ty vidíš pouze rozdíly na straně placení daní, ale ignoruješ různou míru využívání statků.

                    Diskuze na bázi kolik kdo jakých veřejných statků využívá, se raději ani moc pouštět nechci. To raději skousnu tu rovnou daňovou sazbu.

                    A taky je třeba si uvědomit, že pokud by se měla platit paušální daň, pak by mnoho lidí vůbec na takovou daň ani nevydělalo, resp. pak by platili třeba 90% daň z příjmů.

                    • Honza napsal:

                      Když jste schopen napsat ten poslední odstavec a nepřijde vám to divné, tak se nedivte, že vás mají lidé za socialistu.

                    • xXx napsal:

                      Pokud dle vás bohatší služeb státu využívají více, tak by neměl být problém, aby se tomu státu za ty spotřebovávané služby platilo napřímo (ideálně ale s možností nakoupit u konkurence).

                      Zaveďme to ve zdravotnictví – kde bohatí platí násobně vyšší zdrav.pojistné a pak stejně místo do Thomayerky, která vypadá stejně jako v 1973, jdou za své na skourokmou kliniku, aby se cítíli jako v 21. století.

                      Zaveďme to ve školství, kde bohatí platí daně na erární rakouskouherské školství a pak platí dětem soukromé školy.

                      Zaveďme svobodu volby v zajištění na penzi, přestaňme dotovat hromadou dopravu (kterou bohatí platí, ale nevyužívají) a samozřejmě klidně i zaveďme plné hrazení nákladu na soudní procesy (ty možná bohatí využívají častěji, ale jistý si nejsem). Umožněme, aby čtvrti s vlastní ochrankou nemusely platit městapo.

                      Atd… pokud ZASE NELŽEŠ a opravdu bohatí využívají služeb státu více, než chudí, tak by na tom chudí měli vydělat, ne? :-)))))))))))))))))))))

    • Honza napsal:

      Lidem nevadí absolutní bída, ale ta relativní.

  5. Karel napsal:

    Ti nenávidění bohatí byli obvykle taky nejdřív chudí, ale dostali nápad, jak uspokojit často nesmyslné potřeby ostatních. Dali jim různé fejsbůky, Amazony, Sazky a cestovní kanceláře. A plebs si myslel, že je King. Zatím tekly peníze od chudých k bohatým a rozšiřovala se sociální nerovnost. Plebs má nyní 2 možnosti, jak nepříznivou situaci zvrátit. Jedna je, že si zvolí takové zástupce, kteří majetek bohatým zabaví. To jsou ty různé progresivní daně, digitální daně, bankovní daně nebo budou tlačit, aby bohatí přispívali na charitu a na různé klimatické nesmysly a sami se „dobrovolně“ vzdali části svého pracně nabytého majetku ve prospěch lůzy. Druhá možnost, jak můžou chudí svou nepříznivou situaci zvrátit, je změnit svoje „feťácké“ chování. Každý nemůže být majitel Amazonu, ale každý může přestat kupovat věci, které nutně k životu nepotřebuje, cigaretami a alkoholem počínaje až po různé bazény a lítání do různých prdelí, jen aby si myslel, že na to má. Každým takovým nákupem se stává chudším a bohatý bohatším. No a uspořené peníze může třeba investovat. Je zřejmé která z těch dvou možností zvítězí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.