ESG jako jedna z hrozeb pro efektivní alokaci kapitálu?
V posledních letech získává na významu stále víc tzv. ESG (Environmental, Social, and Governance) kritérium, tedy posun směrem k zeleným investicím. Dochází k nárůstu zelených dluhopisů, udržitelných půjček a dalších finančních nástrojů, které podporují projekty šetrné k životnímu prostředí. I centrální banky, jako je ECB, se více orientují tímto směrem. To s sebou přináší nejen přínosy, ale i možná rizika pro distribuci kapitálu.
V rovině poptávky je evidentní, že ta se v tuto chvíli orientuje stále více na udržitelné výrobky a značky. V tomto směru hraje roli i příchod „novější“ generace do produktivního věku. Podle průzkumu společnosti McKinsey 66 % všech respondentů a 75 % respondentů z řad mileniálů uvádí, že při nákupu zohledňují udržitelnost.
Tento posun v chování spotřebitelů podniky nutí a bude nutit, aby si osvojily udržitelnější postupy a nabízely výrobky, které jsou šetrné k životnímu prostředí. To by mohl být zcela přirozený směr ekonomického vývoje.
Problém leží v rámci procesu regulačního tlaku na ESG u firem, kdy rychle přibývá i negativních jevů, jako je nárůst byrokracie pro firmy či doslova tlak na alokaci kapitálu kamkoliv, kde se daří dostatečně prezentovat spojení s udržitelností. Z vyjádření předních podnikatelů je patrné, že řada ESG iniciativ je dobrá a podniky jí dělaly i dřív, jiná je pouze svazující.
Společnosti nebo investiční fondy tak často mohou tvrdit, že jsou zelené nebo udržitelné, aniž by skutečně přijaly podstatná opatření. Používají ESG jako marketingový nástroj, aby přitáhly tolik potřebné investice. Podle studie PwC z roku 2022 více než 60 % investorů vyjádřilo obavy, že greenwashing je významným problémem v ESG investicích.
REKLAMA
Greenwashing, tedy přehánění ekologických nebo udržitelných praktik bez skutečných důkazů, podkopává důvěru investorů v tyto iniciativy. Současný ekonomický pád EU, který je všudypřítomný, ať už pohledu úspěšnosti firem nebo růstu HDP jednotlivých vyspělých států, tak může být tažen i horší alokací kapitálu. Ta může být důsledkem ESG fenoménu, který připomíná „honbu“ za zelenáním za každou cenu, které chytře využívají firmy pro své přežití bez ohledu na to, zda správně inovují své podnikání, zvyšují dostatečně kvalitu svých produktů, a tedy skutečně organicky rostou.
Nemluvě o tom, že i podle renomované studie od Harvard Business Review platí, že náklady na sledování ESG kritérií mohou dosahovat až milionu dolarů ročně, což zatěžuje zejména menší firmy (SME). Ty by měly být hnacím motorem ekonomiky.
Autor: Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital
