Pondělí 25. října. Svátek má Beáta.

Ekonomika v roce 2022 poroste o 4,2 %. Je predikce ministerstva reálná?

Zdroj: Pixabay

Inflace se zvyšuje, i přesto tuzemská ekonomika letos poroste o 3,2 procenta. V roce 2022 o 4,2 procenta. Vyplývá to z Makroekonomické predikce České republiky, kterou v srpnu 2021 představilo Ministerstvo financí (MF). Čím je to způsobené, jak je možné, že i v této době „pouští“ lidé do oběhu takové množství peněz? Zeptali jsme se odborníků.

V dokumentu MF se mimo jiné dočteme, že česká ekonomika byla zcela zásadním způsobem ovlivněna pandemií nového typu koronaviru. Opatření přijatá k zamezení šíření nákazy způsobila hluboký propad ekonomiky, který za celý rok 2020 dosáhl 5,8 %. K poklesu došlo ve všech oblastech domácího užití s výjimkou veřejných výdajů.

Zlepšení epidemické situace, k níž přispívá očkování obyvatel a s ním související uvolnění protiepidemických restrikcí, podporuje hospodářské oživení nejen v Česku, ale i v zahraničí. Očekávaný nárůst HDP o 3,2 % v roce 2021 by měl být tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce investicemi a spotřebou domácností.

Investice do fixního kapitálů i růst exportních trhů

Nechybí zmínka, že vlivem vysoké dynamiky importu by však saldo zahraničního obchodu mělo ekonomický růst mírně zpomalovat. Opačným směrem by letos mělo působit doplňování zásob, zesílené hromaděním nedokončené produkce na skladech v důsledku problémů v dodavatelských řetězcích.

Zejména díky pokračujícímu oživení soukromé spotřeby by mohl hospodářský růst České republiky v roce 2022 zrychlit na 4,2 %. Investice do fixního kapitálu si patrně udrží poměrně silnou dynamiku a mírně by ekonomiku mělo již podpořit i saldo zahraničního obchodu, zlepšované růstem exportních trhů a odstraněním úzkých míst v dodavatelských řetězcích.

„Úspory muselo použít velmi málo lidí“

Odborník Partners Martin Mašát pro server Investujeme.cz uvádí, že letošní růst ekonomiky o více jak 3 % je dán doháněním prostojů z loňského roku. U růstu přes 4 % v příštím roce bych byl mnohem více opatrnější, a zdá se mi to jako velice optimistický předpoklad,“ myslí si Martin Mašát.

Podle ekonoma České spořitelny (ČS) Martina Skořepy jsou poměrně vysoká tempa růstu částečně dána nízkou základnou. Protože po značnou část loňského roku a v první polovině letošního roku byla ekonomika zatížena protipandemickými restrikcemi.

„Druhým důvodem je snaha firem a domácností dohnat některé nákupy a investice, které odkládaly v obavě z dalších vln restrikcí. A konečně třetím důvodem zejména v příštím a přespříštím roce bude nezvykle vysoký přítok peněz z evropských fondů,“ vysvětluje Martin Skořepa.

„Co se týče peněžních přebytků, tak ruku na srdce, pandemie sice poškodila mnoho odvětví, ale více než štědré dotace státu a různé transfery konkrétním skupinám lidí způsobily, že opravdu jen velmi málo lidí muselo použít úspory,“ podotýká Martin Mašát.

Většina lidí dokonce díky omezeným útratám (například za zboží či rekreace) skončila s většími úsporami než na počátku „koronakrize“. Když se k tomu připočte možnost půjčovat si za reálně záporné úroky (inflace vysoka nad 3 % a úroky z hypotéčních úvěrů kolem 2 %), tak je jasné, že peněz se najednou objevilo více než dost. „Výsledkem je inflace, ale i růst nominálního HDP, který je zčásti tažen právě růstem cen,“ dodává odborník Partners.

Predikce je zatížena řadou rizik

„Nesmíme zapomínat na inflaci. Ta se v srpnu 2021 zvýšila o 4,1 procenta. To je o 0,7 procentního bodu více než červenci a nejvíce od listopadu 2008,“ podotýká odborník z Banky CREDITAS David Jandásek a pokračuje: Vyšší ceny energií a dalších komodit se tak promítají do cenových okruhů včetně spotřebitelských cen. Z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že se na inflaci podepsaly zejména vyšší ceny za bydlení.“

Predikce je zatížena řadou rizik, která v úhrnu považujeme za přibližně vyrovnaná. Hlavním negativním faktorem je vývoj epidemické situace a účinnost vakcín proti případným novým mutacím koronaviru. Klíčové rovněž bude vyrovnávání poptávky a nabídky na trhu práce v kontextu možných strukturálních změn v ekonomice.

Mezi vnitřní rizika dále patří vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Jako pozitivní riziko je možné identifikovat odložení spotřeby domácností v době epidemie, jejíž dodatečná realizace by mohla ekonomický růst urychlit. Situace na trhu práce by pak mohla podpořit dynamiku investic zaměřených na zvyšování produktivity, stejně jako mzdový růst.

 

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.