Pátek 17. srpna. Svátek má Petra.

Editorial ze dne 4.7.2006

Čísla hrají velkou roli nejen v ekonomice. Mají prý také magickou moc! Přesvědčovala mě o tom na jakémsi rautu Magic Helena, jinak majitelka úspěšného oděvního salónu. Nevěřil jsem!

To, že paní Helena Kohoutová umí bezkonkurenčně sladit košili s kravatou, že na vás jen tak letmo koukne a vy si můžete být jisti bezchybností svého šatníku, to moc dobře vím. Ale magie čísel? Děvče, drž se svého kopyta, říkal jsem si.

A jak to dopadlo? Od minulého týdne mám své magické číslo: 29. Nemohu jinak. Předposlední červnový den, devětadvacátého, jsem si přečetl dva krátké články dvou zajímavých lidí ze světa financí.

Ekonom Pavel Kohout na stránkách investujeme.cz věcně rozebral zajímavý produkt rakouské realitní investiční firmy Immofinanz a jen tak mimochodem shrnul na několika řádcích vše, na co by si měl dávat pozor každý investor v dobách dobrých i zlých.

Stejný den psal ve svém sloupku Leader´s voice v Hospodářských novinách o momentech očekávání a momentech zklamání v souvislosti s volebními výsledky (bývalý?) bankéř Radovan Vávra.

Pavel Kohout hovoří o historických anomáliích a Radovan Vávra o bolestech našeho (finančního i politického) světa. Laskavý čtenář ať si přečte si oba články, zamyslí se…

Možná ho pak napadne to samé, co mě: Jak se v několika málo slovech dvou zcela rozdílných lidí dá najít všechno to, o čem se vedou dlouhé akademické debaty pod záštitou světové banky, točí se nákladné seriály, vymýšlí stále složitější a zamotanější koncepce zprostředkování a poradenství.

Vždyť je to tak jednoduché. A navíc: Historické anomálie jsou „kořením“ světa investic a povinně růžovou ze světa bank a politiky také nemusíme brát až tak vážně.

Radovan Vávra píše, že lidé by si měli zkrátka uvědomit, že za nás nikdo jiný naše bolesti řešit nikdy nebude. Jen nevím jestli po vzoru národních buditelů by měly zprostředkovatelské a poradenské firmy vést osvětové kampaně za zvýšení finanční gramotnosti populace.

Při čtení včerejšího editorialu se mi zase chtělo říct: pane Nejedlý, držte se svého kopyta! Magická „29“ mě ale varuje! Možná je všechno jinak!

2 komentáře: “Editorial ze dne 4.7.2006”

  1. Jan Majer napsal:

    No, podle mě to pan Nejedlý nemyslel tak, že by vzdělávání veřejnosti měly platit zprostředkovatelské a poradenské firmy. Napsal, že pro poradenské firmy by bylo dobré, kdyby stát místo přitvrzování regulace víc vzdělával občany.

    • Martin Nejedlý napsal:

      Ano, tak to bylo myšleno, ne abychom to platili my 🙂 Honzo, díky za rychlejší reakci 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.