Úterý 30. listopadu. Svátek má Ondřej.

ECB, ekonomické oživení a inflace

Zdroj: Pixabay.com

Evropská ekonomika patrně musí chvíli vydržet s vyšší inflací, zní z Frankfurtu. Na evropskou monetární autoritu se dnes upínají zraky a očekává se její další postup. Případné utahování šroubů by mohlo být rizikem pro oživení ekonomiky po koronavirové krizi, řekla prezidentka Evropské centrální banky europoslancům.

Mnohé evropské ekonomiky aktuálně pozorují vyšší čísla ve statistikách inflace, než na která byly dříve zvyklé. Tento trend bude patrně ještě nějakou dobu pokračovat, minimálně v eurozóně (ovšem vyšší čísla pozorujeme v Česku také, ačkoli euro nemáme). Nedávno to potvrdila i šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Inflační cíl zemí platících eurem ekonomika překonává takřka dvakrát, a to přitom ještě nemusí být konečná.

Zajímavé bude sledovat statistiky po přelomu roku. „Stále očekáváme, že inflace se v příštím roce zmírní, ale její pokles bude trvat déle, než se původně očekávalo,“ řekla minulé pondělí prezidentka Evropské centrální banky poslancům z ekonomického výboru Evropského parlamentu. Informoval o tom server Politico.eu.

Upozornila však, že návrat ke dvouprocentnímu meziročnímu růstu inflace, nadále zůstává střednědobým cílem instituce. „Navzdory současnému nárůstu inflace zůstává výhled inflace ve střednědobém horizontu mírný,“ dodala bývalá šéfka Mezinárodního měnového fondu.

Ekonomické oživení versus inflace

Aktuální ekonomická situace pochopitelně zvyšuje tlak na frankfurtskou instituci, aby na nezvykle vysoká čísla začala reagovat svými nástroji. Rázné kroky ale prozatím na pořadu dne zřejmě nebudou Podle její šéfky by ale zpřísnění po dlouhou dobu vcelku uvolněného přístupu „přineslo více špatného než dobrého„.

Jaké sleduje Evropská centrální banka cíle na poli monetární politiky? Lagardeová při setkání s europoslanci také uvedla, že „bude i nadále důležité, aby měnová politika – včetně vhodné kalibrace nákupů aktiv – podporovala oživení v celé eurozóně a udržitelný návrat inflace k našemu cíli 2 procent.“

Centrální banka má patrně své důvody, proč monetární politiku nezpřísňovat. Případné kroky by totiž prý mohly uškodit ekonomikám eurozóny při zotavování z koronavirové krize. Zvláště pak v době, kdy výkonnost ovlivňují i další neblahé faktory. „V době, kdy je kupní síla již snížena vyššími účty za energie a pohonné hmoty, není přílišné zpřísnění podmínek financování žádoucí a představovalo by neopodstatněnou překážku pro oživení,“ vysvětlila důvody francouzská politička a bývalá ministryně financí podle Reuters.

Všelék již nefunguje?

Objevují se ale i opačné názory, které spíše volají po zpřísnění evropské měnové politiky.  „Myslím, že měnová politika musí přijmout protiopatření, a to raději dříve než později,“ řekl například CEO Deutsche Bank Christian Sewing. „Údajný všelék posledních let – nízké úrokové sazby při zdánlivě stabilních cenách – ztratil svůj účinek a nyní se potýkáme s vedlejšími účinky,“ upozornil Sewing.

16 komentářů: “ECB, ekonomické oživení a inflace”

  1. Ondra napsal:

    Pan Fuld má pravdu, Itálie, Řecko může mít jakýkoliv dluh, jelikož mají euro, částečně světová rezervní měna. to jenom my budeme chodit v sedmdesáti do důchodu, protože si tady bláhově myslíme, že dluhy se musí platit. ECB jim klidně nakoupí veškeré státní dluhopisy a nic se nestane. Kdežto my s korunou budeme utahovat opasky, jelikož by nás při větším zadlužení trhy rozcupovaly.

    • Mirek napsal:

      To je ironie, nebo to fakt myslíte vážně?

      • Ondra napsal:

        A proč myslíte, že se ve Francii chodí do důchodu v šedesáti při zadlužení státu 120% HDP, my chodíme mnohem později a důchodová reforma je nevyhnutelná…

        • Richard Fuld napsal:

          Protože ve Francii si voliči dané parametry důchodového systému umí prosadit. Jak velký je státní dluh Francie je v tomto ohledu bezvýznamné, pokud takto nastavené ekonomické prostředí přináší prosperitu firem a vysokou životní úroveň domácností. A takto se chovat umožňuje Francii také její velikost a tedy značný význam a vliv, jaký v eurozóně má.

          Není to sice ideální nastavení, ale toto nastavení je problém eurozóny, nikoliv ČR, která v eurozóně není. V eurozóně by si ČR nemohla „vyskakovat“ tak, jako např. Francie. Vstupem do eurozóny byste si v daném ohledu nepomohl.

    • Richard Fuld napsal:

      Řecko je v eurozóně a trhy je rozcupovaly, aniž by ECB zasáhla. Teprve až když teklo do bot Itálii a Španělsku, ECB ústy Draghiho najednou byla ochotna udělat cokoliv bude třeba. Důvodem odlišného přístupu byla velikost těch zemí. Řecko (s obdobně velkým počtem obyvatel, jako ČR) nestálo ECB za námahu, stejně jako by ECB nestála za námahu ČR.

      Je to tedy přesně naopak. Vstup do eurozóny by nás dostal do situace malého, relativně bezvýznamného Řecka. S vlastní měnou a centrální bankou ale může ČNB „korigovat“ trhy naprosto neomezeně a když na to přijde vykoupit i celý státní dluh. Vždyť ČNB v podstatě bezúčelně utratila cca 2 biliony korun a nesmyslné devizové intervence. V rámci svého mandátu pečovat o cenovou stabilitu a stabilitu finančního sektoru tak jistě může ČNB zahájit i QE, jak to dělají jiné centrální banky už drahnou dobu. My máme tu výhodu, že tuto možnost jsme zatím nebyli nuceni využít, o to pozitivnější reakci trhů lze čekat, kdyby ČNB zahájila QE. Ostatně trhy se bojí a panikaří naopak za situace, kdyby centrální banky odmítly plnit svou úlohu věřitele poslední instance, tak jak se to stalo v to Řecku.

      Utahování opasků souvisí s fiskální politikou, nikoliv s tím, zda máme vlastní měnu. A pouze pokud budeme mít vlastní měnu, budeme mít i vlastní autonomní fiskální i monetární politiku a tedy možnost zbytečně si neutahovat opasky. V eurozóně by o délce našich opasků rozhodovali jiní, a to ti kterým jsme úplně ukradení a jsme pro ně příliš málo významní.

  2. Richard Fuld napsal:

    Ale vůbec ne. Nejsou vzorem. Jsou to jen jiné země, než např. Německo. Řecko ani Itálie nebude mít nikdy stejnou ekonomiku, jak Německo. Německo se taky nepřerodí v Řecko. 🙂 To je realita, která je v podstatě nezměnitelná. 🙂 Dělat z toho nějaký problém, je nesmysl. Nezměnitelné realitě je třeba umět se přizpůsobit. To je celé.

  3. Axl napsal:

    Jižní křídlo EU se tak moc inspirovalo ekonomickými přeludy p. Fulda, že ECB (na rozdíl od ČNB, Fedu, …) v podstatě již nemá šanci úroky zvednout, protože jižní země by obratem zbankrotovaly (= dnes jsou uměle drženy v předbankrotové agónii).

    • F R A N K napsal:

      ECB dovedla měnový socialismus a politické řízení měny k dokonalosti.

    • Pepa napsal:

      Stále čekám na Richrdovy a Pavlovy „ekonomické“ přednášky třeba na Metropolitní univerzitě 🙂
      https://josefsima.net

      Ale je možný, že na drahý nobelisty nemaj budget.

    • Richard Fuld napsal:

      Tak na začátku jim to trochu trvalo, než přišli na to, že bez růstu zadlužení všech nejen jižních zemí, to jednoduše nepůjde. Pilotní projekt opačným směrem bylo Řecko a tam se to jaksi nepovedlo. Jakmile šlo do tuhého s Itálií a Španělskem, najednou to šlo. Otočilo se o 180 stupňů a Draghi prohlásil, že udělá cokoliv…

      A koho trápí, že jižní země údajně nemohou zvednout úroky? Pokud půjde zase do tuhého, tentokrát na straně inflace, úroky se prostě zvednou a jižním i ostatním zemím se zase bude tolerovat růst zadlužení, tentokrát z titulu růstu obsluhy dluhu, pokud tedy tento růst nákladů nebude kompenzovat růst výběru daní díky inflaci. Nic strašného se (zase) nestane. Pouze v nějakých účetních knihách státu se zvětší nějaká ta číslíčka. Na tom ale nesejde. Důležité bude, aby ekonomika dál šlapala, aby se nezhroutila pouze kvůli jakémusi zcela bezvýznamnému číslu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.