ECB, ekonomické oživení a inflace

Mnohé evropské ekonomiky aktuálně pozorují vyšší čísla ve statistikách inflace, než na která byly dříve zvyklé. Tento trend bude patrně ještě nějakou dobu pokračovat, minimálně v eurozóně (ovšem vyšší čísla pozorujeme v Česku také, ačkoli euro nemáme). Nedávno to potvrdila i šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Inflační cíl zemí platících eurem ekonomika překonává takřka dvakrát, a to přitom ještě nemusí být konečná.

Zajímavé bude sledovat statistiky po přelomu roku. „Stále očekáváme, že inflace se v příštím roce zmírní, ale její pokles bude trvat déle, než se původně očekávalo,“ řekla minulé pondělí prezidentka Evropské centrální banky poslancům z ekonomického výboru Evropského parlamentu. Informoval o tom server Politico.eu.

Upozornila však, že návrat ke dvouprocentnímu meziročnímu růstu inflace, nadále zůstává střednědobým cílem instituce. „Navzdory současnému nárůstu inflace zůstává výhled inflace ve střednědobém horizontu mírný,“ dodala bývalá šéfka Mezinárodního měnového fondu.

Ekonomické oživení versus inflace

Aktuální ekonomická situace pochopitelně zvyšuje tlak na frankfurtskou instituci, aby na nezvykle vysoká čísla začala reagovat svými nástroji. Rázné kroky ale prozatím na pořadu dne zřejmě nebudou Podle její šéfky by ale zpřísnění po dlouhou dobu vcelku uvolněného přístupu „přineslo více špatného než dobrého„.

^REKLAMA

Jaké sleduje Evropská centrální banka cíle na poli monetární politiky? Lagardeová při setkání s europoslanci také uvedla, že „bude i nadále důležité, aby měnová politika – včetně vhodné kalibrace nákupů aktiv – podporovala oživení v celé eurozóně a udržitelný návrat inflace k našemu cíli 2 procent.“

Centrální banka má patrně své důvody, proč monetární politiku nezpřísňovat. Případné kroky by totiž prý mohly uškodit ekonomikám eurozóny při zotavování z koronavirové krize. Zvláště pak v době, kdy výkonnost ovlivňují i další neblahé faktory. „V době, kdy je kupní síla již snížena vyššími účty za energie a pohonné hmoty, není přílišné zpřísnění podmínek financování žádoucí a představovalo by neopodstatněnou překážku pro oživení,“ vysvětlila důvody francouzská politička a bývalá ministryně financí podle Reuters.

Všelék již nefunguje?

Objevují se ale i opačné názory, které spíše volají po zpřísnění evropské měnové politiky.  „Myslím, že měnová politika musí přijmout protiopatření, a to raději dříve než později,“ řekl například CEO Deutsche Bank Christian Sewing. „Údajný všelék posledních let – nízké úrokové sazby při zdánlivě stabilních cenách – ztratil svůj účinek a nyní se potýkáme s vedlejšími účinky,“ upozornil Sewing.