Středa 24. dubna. Svátek má Jiří.

Dřívější příjmy jsou pro výpočet důchodu výhodnější

Penze Petr Gola 27.10.2014 | 10:17 4 komentáře

Výpočet důchodu v roce 2015 bude záviset na příjmech, ze kterých bylo odvedeno sociální pojištění, v letech 1986 až 2014. Které roky ovlivňují výši důchodu nejvíce?

Státní měsíční starobní důchod závisí na získané době pojištění a výši osobního vyměřovacího základu. Do doby pojištění se hodnotí nejenom odpracované roky a doba samostatné výdělečné činnosti, ale rovněž náhradní doba pojištění.

Mezi náhradní dobu pojištění patří např. evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, péče o dítě do 4 let věku, studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu nebo péče o závislou osobu. Osobní vyměřovací základ je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy se přepočítávají koeficienty na současnou úroveň.

Rozdíl v roce 2014 a v roce 2015

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2014 se osobní vyměřovací základ počítá z příjmů, ze kterých bylo odvedeno sociální pojištění v letech 1986 až 2013. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2015 se bude osobní vyměřovací základ odvíjet od výše příjmů v letech 1986 až 2014.

Každý rok však ovlivňuje osobní vyměřovací základ trošku jinak. Nastavení koeficientů pro jednotlivé roky je nesmírně důležité. Dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň, aby se eliminoval vliv inflace.

Rozdíly u průměrné mzdy dosahují až 5 %

Výpočet starobního důchodu je poměrně složitý. Rozhodně neplatí, že kdo pobíral po celý život průměrnou mzdu, tak bude mít osobní vyměřovací základ za odpracované roky na úrovni současné průměrné mzdy. Důvodem je skutečnost, že přepočítací koeficienty jsou pro dřívější výdělky výhodnější.

Při přepočtu na současnou úroveň jsou tak zvýhodněny příjmy do roku 1999 oproti příjmům od roku 2000. Zatímco průměrná mzda dosažená v roce 1994 má při přepočtu na současnou hodnotu úroveň 324 602 Kč za rok, tak průměrná mzda za rok 2012 má při přepočtu na současnou úroveň hodnotu 309 016 Kč za rok. Odchylka tak činí téměř 5 %. Rok 2014 nezohledňujeme, protože počítáme s průměrnou mzdou pouze za druhé čtvrtletí.

  • Dřívější příjmy ovlivňují výši starobního důchodu více než příjmy v posledních letech.
  • Protože jsou mzdové rozdíly mezi občany v roce 2014 vyšší než před patnácti lety, tak jsou i z tohoto důvodu příjmy v dřívějších letech výhodnější při výpočtu starobního důchodu než v roce 2014. Na průměrnou mzdu před rokem 2000 dosáhlo více zaměstnanců než v roce 2014.

Praktický příklad

Pan Kučera od roku 1994 až po rok 2014 dosahoval vždy průměrnou mzdu. O důchod si zažádá v roce 2015. Hodnotit se budou tedy příjmy v letech 1986 až 2014. Pro výši důchodu jsou vždy rozhodující pouze příjmy, ze kterých se platí sociální pojištění. Např. prodej nemovitosti nebo příjmy z kapitálových zisků nemají na výši státního důchodu vliv. Ze kterých let průměrná mzda nejvíce zvýší důchod panu Kučerovi?

Nejdříve je nutné znát pro výpočty průměrnou mzdu v letech 1994 až 2014. Průměrnou mzdu máme uvedenu v přiložené tabulce. Roční mzda pana Kučery činí 12násobek průměrné mzdy v jednotlivých letech. Např. za rok 2013 činí roční mzda pana Kučery 300 936 Kč (12×25 078 Kč).

Tabulka 1: Průměrné měsíční mzdy v Česku (1994 – 2014)

Rok

Průměrná mzda

Rok

Průměrná mzda

Rok

Průměrná mzda

1994

7 004 Kč

2001

14 378 Kč

2008

22 592 Kč

1995

8 307 Kč

2002

15 524 Kč

2009

23 344 Kč

1996

9 825 Kč

2003

16 430 Kč

2010

23 864 Kč

1997

10 802 Kč

2004

17 466 Kč

2011

24 455 Kč

1998

11 801 Kč

2005

18 344 Kč

2012

25 067 Kč

1999

12 797 Kč

2006

19 546 Kč

2013

25 078 Kč

2000

13 219 Kč

2007

20 957 Kč

2014

25 500 Kč

Poznámka: U roku 2014 počítáme s průměrnou měsíční mzdou za druhé čtvrtletí roku 2014

Pramen: ČSÚ (Průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty)

Tabulka 2: Přepočtený roční příjem pana Kučery v jednotlivých v letech 1994 až 2014

 

Rok

Průměrná roční mzda

(v Kč)

Koeficient

Přepočtená roční mzda

(v Kč)

Odchylka od průměrného

ročního příjmu

(v %)

1994

84 048 Kč

3,8588

324 325 Kč

3,09%

1995

99 684 Kč

3,2563

324 602 Kč

3,18%

1996

117 900 Kč

2,7501

324 237 Kč

3,06%

1997

129 624 Kč

2,4879

322 492 Kč

2,51%

1998

141 612 Kč

2,2757

322 267 Kč

2,44%

1999

153 564 Kč

2,1027

322 900 Kč

2,64%

2000

158 628 Kč

1,9726

312 910 Kč

–0,54%

2001

172 536 Kč

1,8176

313 602 Kč

–0,32%

2002

186 288 Kč

1,6937

315 516 Kč

0,29%

2003

197 160 Kč

1,5869

312 874 Kč

–0,55%

2004

209 592 Kč

1,4881

311 894 Kč

–0,86%

2005

220 128 Kč

1,4148

311 438 Kč

–1,01%

2006

234 552 Kč

1,3272

311 298 Kč

–1,05%

2007

251 484 Kč

1,2361

310 860 Kč

–1,19%

2008

271 104 Kč

1,1430

309 872 Kč

–1,50%

2009

280 128 Kč

1,1046

309 430 Kč

–1,64%

2010

286 368 Kč

1,0850

310 710 Kč

–1,24%

2011

293 460 Kč

1,0605

311 215 Kč

–1,08%

2012

300 804 Kč

1,0273

309 016 Kč

–1,78%

2013

300 936 Kč

1,0273

309 152 Kč

–1,73%

2014

306 000 Kč

1,0000

306 000 Kč

–2,73%

Zdroj: Vlastní výpočty autora

V případě pana Kučery, který po celý produktivní život probíral průměrnou mzdu, ovlivní konečnou výši starobního důchodu nejvíce příjmy v letech 1994 až 1999. Nejmenší hodnotu při výpočtu důchodu v roce 2015 mají v případě pana Kučery příjmy v letech 2008 až 2013.

Penze v Česku jsou...

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

4 komentáře: “Dřívější příjmy jsou pro výpočet důchodu výhodnější”

  1. Zamestnanec napsal:

    Jsem nastvanej takze odpovim zostra: Aaaa, vychc… vychytraly podnikatel se sveze na statnim duchodu, formalni mzdu si poreguluje jak se mu hodi a penize si z firmy vytahne jinak – dividendy, fiktivni fakturace apod. To jenom my hloupy zamestnanci platime do prubezneho systemu jako mourovaty a dostaneme uplne stejne jako tenhle pan chytrak, jenom nemame moznost to ojebat protoze vetsi korpor. Vazeny pane, az budete mluvit se svymi rodici reknete jim „Paraziti, vas zivi Zamestnanec, ja do prubezneho systemu vaseho duchodu posilam minimum ale jsem rad ze vas stat zivi“. Az budete mluvit se svymi detmi reknete jim „Mali paraziti, vasi skolu a skolku plati Zamestnanec, ja platim minimalni dane ale využívám státní školy a školky a nemocnice“.

    • Radek napsal:

      A vy si vzpomeňte, až vás bude propouštět menší firma nebo živnostník, že to byl on, kdo nesl riziko podnikání, kdo do něj vložil svůj majetek a ještě se zadlužil a kdo musí sehnat zakázku nebo je o hladu. Když přijde o práci nebo půjde do důchodu, na stát se spoléhat nemůže, což je správné, ale je to něco za něco.

      Navic pokud tak vehementně závidíte podnikatelům, kteří jsou jak chápu váš názor za vodou, proč nepodnikáte? Ono to asi není takový med, že. Každá mince má dvě strany.

    • Jarda napsal:

      A co ti ty zmrde brání, aby jsi začal podnikat, když je to tak výhodné ??

  2. ooo napsal:

    Existují obecné rady, jak dosáhnout průměrného důchodu, když do důchodu odejdu v r. 2044? Bude se brát v potaz vyměřovací základ za léta 2016–2044, rád bych tedy připravil strategii, jak vysokou mzdu si mám nyní nastavit. Uvažuji, že si budu vyplácet vždy průměrnou hrubou mzdu, tj. v r. 2016 by to bylo cca 26000 Kč. Díky této strategii bych mohl v r. 2044 dosáhnout na průměrný důchod. Je má úvaha správná? (Diskutuji jen o státním důchodu, ne o jiných strategiích zajištění na důchod, tyto politické debaty nyní vynechme.)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.