CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Jan Traxler

24. 01. 2008

70 komentářů

Dluhopisy a peněžní trhy

 


 

Dnes navážu na předchozí článek, který se zabýval základním rozložením dlouhodobého dynamického portfolia. Slíbil jsem, že se podrobněji rozepíšu o jednotlivých složkách portfolia, respektive o různých typech aktiv. První na ránu jdou dluhopisy a spolu s nimi zároveň peněžní trhy.

Dluhopis je dlužní úpis, který dává majiteli právo na splacení dlužné částky emitentem a na vyplacení stanovených výnosů (úroková prémie) podle předem dohodnutých podmínek. Čím se liší od běžné směnky či půjčky, je přísná regulace, nutnost povolení emise dluhopisu regulačním orgánem (v ČR ČNB), přidělení ISINu a obvykle veřejná obchodovatelnost.

Dluhopisy velmi čile vydává stát, když potřebuje sehnat peníze na pokrytí deficitu rozpočtu. Pak mluvíme o tzv. státních (nebo také vládních) dluhopisech. Dluhopisy ale často vydávají také firmy, obvykle když potřebují sehnat finance na investice do rozvoje. V takovém případě se dluhopisy označují za firemní (nebo také korporátní).

Je dobré do portfolia zahrnout oba základní typy dluhopisů, a to v relativně rovnoměrném poměru. Osobně mírně převažuji dluhopisy firemní na cca 60% vůči 40% vládních, protože firemní dluhopisy mají obecně vyšší potenciál zisku. Zároveň se ale vyznačují i vyšší volatilitou.

Tak jako u všech investičních instrumentů i trh s dluhopisy prochází v poslední době širokým rozvojem. A tak vedle tradičních vládních a korporátních dluhopisů s pevně stanoveným výnosem do splatnosti (s fixní úrokovou prémií) najdeme čím dál více různých strukturovaných a konvertibilních dluhopisů s variabilní úrokovou prémií.

Strukturované dluhopisy se svou konstrukcí velmi podobají certifikátům. Úroková prémie je odvislá od nějakého podkladového aktiva. Tím může být úroková sazba, index, akciový koš a jiné. Jejich hlubším rozborem se nyní zabývat nebudeme. Určitě je možné je do portfolia zahrnout, ovšem třeba v případě, kdy je podkladovým aktivem akciový index, bude takový strukturovaný dluhopis patřit do akciové složky portfolia. Jeho výnos totiž závisí na vývoji akcií, podobně jako u indexového certifikátu.

S dluhopisy se běžně obchoduje na burze. Jak jsem zmiňoval již v minulém článku, vývoj cen dluhopisů je do velké míry ovlivněn vývojem úrokových sazeb. Praktickým důkazem je fakt, že nejvýraznější cenové pohyby následují obvykle po zasedání centrální banky (ČNB, ECB, Fed), a zejména pak v případě, že se centrální banka zachová jinak, než očekává většina analytiků.

Pro jistotu zopakuji, že při zvýšení úrokových sazeb se od nově emitovaných dluhopisů očekává vyšší úroková prémie než u stávajících obchodovaných. Tudíž o ně přestává být takový zájem a jejich cena klesá. Opačný scénář následuje při snížení úrokových sazeb.

Dluhopisy jsou vydávány s různou splatností (durací). Dluhopisům se splatností do jednoho roku se obecně říká krátkodobé, od jednoho do deseti let pak střednědobé a nad deset let dlouhodobé. Ovšem zde pozor, terminologie není úplně jednotná a mnoho investičních společností dělí dluhopisy podle jiných rozmezí durace.

Důležité je vědět, že čím delší je doba do splatnosti, tím volatilnější dluhopisy jsou při změně úrokových sazeb. Důvod je prostý. Mám-li možnost koupit dluhopis s úrokovou prémií větší o 0,5% a splatností 10 let, znamená to pro mě za dobu deseti let daleko větší rozdíl ve výnosech než stejné zvýšení úrokové prémie o 0,5% u jednoletého dluhopisu. V prvním případě budu inkasovat celkem deset let každý rok o 0,5% vyšší yield, ve druhém případě se jedná pouze o jednu splátku.

Je dobré mít v portfoliu dluhopisy z různou durací. Když odhlédneme od dluhopisů se splatností do jednoho roku, doporučuji zhruba následující rozložení dluhopisové složky. Mírně v portfoliu převažuji dlouhodobější splatnosti, ale to je pouze můj osobní přístup.

Dluhopisy s durací do jednoho roku patří mezi tzv. nástroje peněžních trhů. Mezi ně se dále řadí například termínované vklady, nebo státní pokladniční poukázky. Pokladniční poukázky vydává stát v situaci, kdy potřebuje krátkodobě získat likvidní prostředky, jejich splatnost bývá řádově v týdnech.

Jak jsem psal v předchozím článku, doporučuji mít v portfoliu alespoň 5% likvidní rezervu. Právě nástroje peněžních trhů jsou k tomu ideální. Likvidní rezervu mějte vždy ve měně, kterou běžně používáte. Pro většinu Čechů to znamená v českých korunách.

U pasivního portfolia složeného převážně z podílových fondů je vhodné volit pro likvidní rezervu fond peněžních trhů. Konkrétně doporučuji volit fond u společnosti, jejichž fondy nejvíce využíváte pro jiné složky portfolia. Tím třeba nebudete mít nejvyšší výnos, ale o to jednodušší bude případná investice v rámci dané rodiny fondů, když se Vám naskytne nějaká velmi zajímavá příležitost.

Kromě úrokových sazeb a splatnosti dluhopisu je zde ještě třetí důležitý aspekt, který ovlivňuje výnosy z dluhopisů. A tím je kredit (rating) emitenta. Jelikož dluhopisy tvoří konzervativní část našeho dlouhodobého dynamického portfolia, doporučuji většinu dluhopisů volit s vysokým "Áčkovým" (A, AA, AAA) či "Béčkovým" ratingem.

Menší část pak investuji naopak do těch nejrizikovějších dluhopisů s "Céčkovým" a horším ratingem. Za vyšší kreditní riziko emitenta obdrží investor vyšší potenciální výnos – vyšší úrokovou prémii. Proto se těmto dluhopisům říká tzv. High Yield.

Pro konstrukci dluhopisové složky portfolia jsou dále podstatné ještě dva faktory – regionální rozložení a měnová struktura. Z pohledu regionální diverzifikace by bylo optimální zahrnout do portfolia minimálně dluhopisy středoevropské, západoevropské a americké. Ovšem z pohledu měnové struktury není takové složení moc přívětivé.

Naším cílem je, aby dluhopisová složka tvořila konzervativní část portfolia. Jestliže ale bude tvořena z velké části instrumenty vedenými v zahraničních měnách, pak podstupujeme měnové riziko. A to je v tomto případě velmi nežádoucí. Takže chceme-li investovat do amerických a západoevropských regionů, musíme hledat produkt, který bude měnově zajištěn. Stejně tak bychom měli volit měnově zajištěný instrument i na světové High Yield dluhopisy.

Ideální rozložení si pak představuji takto:

Zainvestovat do dluhopisů je nejjednodušší pomocí dluhopisových fondů, případně je možné využít certifikátů. Další zajímavý instrument, který lze do dluhopisové složky portfolia zahrnout, jsou hypoteční zástavní listy. Osobně, pokud jde o dluhopisy, tak využívám téměř vždy podílových fondů. A výše uvedeného rozložení (regionů, durace a typů dluhopisů) jsem schopný dosáhnout pomocí třech instrumentů, ovšem s tím, že High Yield nezajišťuje pevný kurz české koruny. V některých případech (u starších investorů) lze za součást korunové dluhopisové složky brát i účet penzijního připojištění.

Příště se podíváme na akcie, to bude určitě žhavější téma do diskuzí. 😉

První část seriálu o diversifikaci portfolia najdete zde.

Pokračování zde.

Loading

Vstoupit do diskuze 70 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Finanční trhy červen 2020

Jak si vedly finanční trhy v červnu

Je nutno říct, že po pár měsících skepse a negativní nálady se na trzích v červnu projevovala víceméně pozitivní nálada. Koronavirus skončil a je na čase růst, alespoň tak nějak trhy interpretovaly postupná uvolňování protikoronavirových opatření.

Text: Hana Bartušková

08. 07. 2020

Proč dolar oslabuje?

Proč dolar oslabuje aneb spadne dolar o třetinu?

Profesor Stephen S. Roach není ve světě ekonomie „žádné ořezávátko“ a pokud on věští problémy dolaru a jeho oslabení až o 35 procent, nelze to brát na lehkou váhu. Na druhou stranu – žijeme v době, kdy bombastické předpovědi přitahují.

Text: Luboš Smrčka

24. 06. 2020

Finanční trhy květen 2020

Jak to šlo na finančních trzích v květnu?

Květen byl stále výrazně ovlivňován koronavirovou pandemií, která v podstatě během března a dubna postupně ochromila všechny finanční trhy a následně se přelila i do reálné ekonomiky. Květen byl ovšem oproti předcházejícím měsícům definován nastupující obnovou a růstem především na finančních trzích. 

Text: Hana Bartušková

04. 06. 2020


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Michal Mojžíš Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Lukas

    21 dubna, 2007

    jako spekulant sem se pri tomto dile velmi zasmal. tedy ono se clovek zasmeje u vsech dilu. mrzi me ten amaterizmus. jo a mimochodem, akcie city v tu dobu nestoupaly ale klesly. ani smer uz nepoznaji

    Odpovědět

  • Anonym

    4 května, 2007

    CITY s tvrdYm Y, to je amaterizmus

    Odpovědět

  • L. Konečný

    24 dubna, 2007

    Pan Jan Traxler se nazývá : „Investiční poradce se specializací na aktivní správu portfolia.“ 🙂 Tedy by mne zajímalo ,
    1. jaké on sám má akcie na svém vlastním kontě u Brokerjet.at , nebo kde jinde a
    2. jaké letos prodal akcie , protože se mu už nelíbily.
    Nemá význam , aby ty jména jeho akcií bylo jeho tajemství , které nikomu cizímu neprozradí , když si nechá pro sebe celkovou hodnotu. 🙂

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    24 dubna, 2007

    Líbí se mi Vaše kuráž, pane L. Konečný. 😉
    Ale odpovím Vám neurčitě. Věřím, že to pochopíte. Nechávám si za své know-how platit, takže ho zde nebudu veřejně prezentovat se vším všudy. Myslím, že obecné rozložení portfolia, tak jak jej popisuji, má samo o sobě obrovskou hodnotu. Konkrétní instrumenty si nechávám jako eso v rukávu pro případné klienty.

    Abych ale uspokojil cíl Vaší otázky. 😉 Odhaduji, že nějakých 90% instrumentů (investičních i jiných finančních produktů), které doporučuji klientům, využívám buď já osobně, nebo někdo z blízké rodiny. Nikdy nedoporučuji nic, do čeho bych nevložil sám peníze. To mi věřte. 😉

    A odpověď na druhou otázku je „žádné“. 😉

    Odpovědět

  • eda

    24 dubna, 2007

    Tady je to samé tajemství…. ale durace není splatnost… nic ve zlém. 😉

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    24 dubna, 2007

    Až do dnešního dne jsem se s tímto pojmem setkal pouze ve smyslu „doba do splatnosti“. Co jiného podle Vás znamená termín „durace“?

    Odpovědět

  • Tomáš Tyl

    24 dubna, 2007

    Tím bych se raději nechlubil.

    Zkuste
    http://www.google.com/search?client=opera&rls=cs&q=durace&sourceid=opera&ie=utf-8&oe=utf-8

    třeba toto:

    http://home.zcu.cz/~friesl/hfim/dur.html

    Durace je rovna době do splanosti u zero-bondu, ale určitě ne u kuponových dluhopisů.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    25 dubna, 2007

    Sypu si popel na hlavu… děkuji Edo a Tomáši za upozornění. Jak nyní vidím, „mírně“ jsem duraci zjednodušil. Všem čtenářům se omlouvám za tuto nepřesnost. Kdekoliv je v článku uveden termín durace, je jím myšlena doba do splatnosti.

    Odpovědět

  • Mario

    25 dubna, 2007

    durace je rovná době do splatnosti jen u nulových kuponů. pokud je kupon nenulový, durace se může lišit, a to i podstatně. protože tim měníte průměrnou dobu do splatnosti. důležité je právě to slovíčko průměrnou:-).
    ikdyž trochu mě zaráží, že můžete „obchodovat“ s dluhopisy, když byste neznal význam tohoto slova. je to to nejzákladnější co může u dluhopisů být.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    25 dubna, 2007

    Nikdy jsem s dluhopisy jako jednotlivými instrumenty neobchodoval. Vždy mi stačilo porovnávat fondy podle průměrné doby do splatnosti. Asi proto. 😉
    Ale jsem rád, že jsem se přiučil něco nového. Všichni se neustále učíme. 😉

    Odpovědět

  • eda

    25 dubna, 2007

    Já sem dám nějaké to know how zadarmo 🙂 , i když si nemyslím, že má bůhvíjakou hodnotu a snadno se získá ve finanční literatuře. Tedy k té duraci ( velice pěkně to ukazuje výše uvedený příspěvek tedy http://home.zcu.cz/~friesl/hfim/dur.html , ale poněkud složitě). Tedy, durace ukazuje citlivost dluhopisu (či dluhopisového portfolia) na změnu úrokových sazeb a proto se taky počítá. Třeba když mám dluhopis s durací 6,57 a úroky na trhu se změní směrem dolů o jeden procentní bod (třeba z 6% na 5%) tak náš dluhopis posílí o 6,57% atp. Durace nám zkrátka říká jak je dluhopis nebo dluhopisové portfolio rizikové.

    Odpovědět

  • Tomáš Tyl

    25 dubna, 2007

    Ještě si dovolím drobnou poznámku, neberte to zle, ale spíše je to tak, že (skoro) všude, kde píšete o době do splatnosti tak máte na mysli duraci ;-).

    Odpovědět

  • Jirka

    24 dubna, 2007

    Já bych se coby potencionální klient zeptal obecně. 1. Od kolika peněz vkladu budete ochoten se o mé penízky postarat, alespoň řádově. 2. kolik činí letošní, loňské a předloňské výnosy Vámi řízených portfolií. 3. kolik alespoň řádově stojí Vaše služby. Předem děkuji za ukojení mé zvědavosti. Jiří

    Odpovědět

  • Nepraš

    25 dubna, 2007

    Otázky kladou anonymně kolegové nebo jiní investoři přestrojení za potencionální klienty. Klienti sem však nezabrousí. Přítomní podléhají pocitu, že jsou na výsluní a dychtivou veřejností sledovaní. Tento jejich pocit aktivně podporuje vydavatel falšující (nebo nezveřejňující) čísla o návštěvnosti. Co mi to připomíná…… sešup na ostatních finančních serverech po období kdy to šlo nahoru?

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    25 dubna, 2007

    Víte, tento server je určen primárně pro poradce… alespoň se tak prezentuje. Ovšem svou poměrně vysokou úrovní (i když ne vždy se ji daří držet) přitahuje i mnoho dalších čtenářů.
    Upřímně, ani já nevěřím, že by se Jirka skutečně zajímal o využití mých služeb. Spíš si mě tu testuje konkurence, aby mě mohla na něčem nachytat.
    I přesto jsem se rozhodl po dlouhém váhání Jirkovi a zároveň možná i jiným „zvědavcům“ odpovědět. Je to takový vnitřní boj – na jednu stranu nemáte zájem odpovídat přestrojeným anonymům, ale na druhou si uvědomujete, že když neodpovíte, bude to možná ještě horší. Co s tím??
    … Když už se jednou pustíte do veřejných diskuzí pod vlastním jménem, musíte to prostě ustát. 😉

    Odpovědět

  • Milan Nepraš

    27 dubna, 2007

    Mluvíte o vysoké úrovni serveru, ale můj pohled hned padne na známky trestuhodného amatérismu. Na hlavní stránce jsou zcela zanedbané rubriky, měsíc bez updatu. To je strašné! Zacílení na poradce je jen slogan, model, který dle absence nové reklamy dat o návštěvnosti není úspěšný.

    Odpovědět

  • David Plešinger

    25 dubna, 2007

    mno..dovoluji si oponovat: jsem potencionální, zvědavý a neukojený klient…a sleduji váš server „profesionálů“ docela intenzivně. Občas se i docela bavím… á propos: pokud chci poradit s hypotékou, nesnažte se mě, pánové, vnutit KŽP. Jako klienta mě přirozeně zajímá jak investují poradci….ale myslím si, že je to dost diskrétní téma pro tento server. Z tento článek děkuji – konkrétní data dohledám jinde. Přístup pana Konečného má také něco do sebe – ale mám, jako klient, trochu strach „jen tak“ šmahem opisovat – vono se to v životě nevyplácí;-)

    Odpovědět

  • Zbyšek

    26 dubna, 2007

    Odpovědět

  • Zbyšek Malík

    26 dubna, 2007

    Taky jsem doufám celkem normální potenciální klient. A o využití nějaké levnější formy placeného poradenství jsem začal uvažovat po návštěvách těhle stránek.

    Odpovědět

  • Jiří Vaněk

    26 dubna, 2007

    Docela obdivuji vaši odvahu. Já jsem myšlenky na placené poradenství zavrhnul právě po návštěvě těchto stránek.

    Osobní útoky s komerčním podtextem v duchu „to nic kliente, myslíme to s vámi upřímně, jenom si tříbíme názory“ na mě působí zcela nedůvěryhodně. Také mi vrtá hlavou, když je to tak ojedinělý open projekt v této branži, proč se tady celou dobu hašteří max. 10 poradců z několika tisíc, že by ostatním nešlo o blaho klienta?

    Spokojenost provozovatele webu docela chápu, nic tak nezajistí prokliky a příjem z reklamy jako bulvární nádech.

    Odpovědět

  • Roman Scherks

    26 dubna, 2007

    Pane Vaňku. Vaše odstavce 1 a 3 nechám bez komentáře.
    A k odstavci 2 bych měl svoje osobní následující názory, připomínky či doplnění:
    – všech možných „poradců“ je na trhu několik desítek tisíc a ne jen několik tisíc. V to počítám samozřejmě všechny pojišťováky, lidi ze stavebních spořitelen atd.
    – tento server se hlavně zaměřuje (anebo chtěl a měl) na investice ( i když pár článků z jiných oblastí – pojištění, penze, bydlení, … by se v archivu dalo najít) a tomu zase až tak moc lidí nerozumí. Je sice pravda, že registrovaných investičních poradců by se na stránkách ČNB dalo najít několik tisíc, ale tuhle registraci musí mít bohužel každý, kdo prodává byť jediný OPF. Těch skutečných investičních poradců bude v této zemi pár desítek, možná pár set.
    – kdybyste měl čas a prošel si historii tohoto webu a všechny články a hlavně všechny diskuze, tak zjistíte, že se ty diskuze většinou zvrhly v napadání jeden druhého, chytání za slovíčka atd., takže mnoho lidí to otrávilo, takže postupně přestali diskutovat
    – já osobně, například, sem chodím denně, ale protože investice nejsou „můj primární chléb vezdejší“, tak se prakticky nezapojuji a hlavně mě, zde publikované články zas až tak moc nezajímají

    Odpovědět

  • Malik

    26 dubna, 2007

    odvaha / neodvaha. Pokud budu investovat sám bude to taky odvaha, podle doporučení známých taky, podle rad neplaceného poradce jakbysmet. Mně dokonce vychází investovat podle svého uvážení, ale po kozultaci s placeným poradcem jako nejméně odvážné. A tady jsem se dozvěděl, že vůbec existují poradci, co jsou ochotni se s lidmi jako jsem já vůbec zabývat. Patřil bych asi k té nejnižší klientele, investuji čí spíš spořím někde 40 – 100 tisíc korun ročně, podle toho, jak se zrovna daří.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    25 dubna, 2007

    Jirko, rád bych ukojil Vaši zvědavost, ale na Vaše dotazy nejde jednoznačně odpovědět. Kdybych měl uvádět všechny aspekty, seděl bych tu do rána. Pokusím se alespoň pro základní orientaci…

    ad 1) Záleží na konkrétní službě.
    – Pokud dotaz směřuje na „aktivní správu“ (ten termín je trochu zavádějící, ale lepší mě zatím nenapadl), tak ta se oběma stranám vyplatí řádově od milionu korun výš. Čím víc, tím se aktiva lépe spravují, řádově do 50 milionů. Na větší portfolia si zatím netroufám. Ale i tahle psychická bariéra časem padne. 😉
    – Pokud jde o „investiční plán“, jehož součástí je navržení pasivního portfolia, pak je dobré, pohybovat se alespoň ve statisících. Respektive u pravidelných investic řádově od 5 000 měsíčně. S nižšími částkami se těžko sestavuje komplexnější portfolio. Ještě nikdy jsem neodmítl klienta s nižšími částkami, ale kromě pár osvědčených tipů pro něj nemohu udělat mnoho. Takže v takovém případě neposkytuji žádné placené služby na smluvním základě, pouze si bez závazků popovídáme. 😉

    ad 2) To je naprosto individuální, každé portfolio je jiné. Cíle portfolií se standardně pohybují od 4% do 8% p.a. (dlouhodobého stabilního výnosu). Ale jsou i výjimky, kdy cílem není stabilita, ale maximalizace výnosu, což osobně nemám moc rád, pouštět se do ryzích spekulací. Cíle se zatím daří naplňovat. Všechna dynamicky orientovaná portfolia dosahují zatím dvouciferných výnosů. Jejich hlavní přidaná hodnota se ale ukáže až v době stagnace či poklesu akciových trhů.

    ad 3) Za investiční plán si účtuji 4 000 Kč. „Aktivní správa“ je velmi individuální, záleží na požadavcích klienta, od čehož se odvíjí náročnost na správu. Orientačně lze počítat cca 1% p.a. z objemu, s tím že jsou různé varianty (paušál, podíl na zisku). Ale je to opravdu hodně individuální.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    25 dubna, 2007

    Dobrý den.
    Rád bych se ještě zeptal na denominaci dluhopisových fondů, především těch rizikovějších. Jednoznačně doporučujete korunu, ale
    a) kromě dluhopisů nových ekonomik východní Evropy takové fondy na trhu zkrátka nejsou (pokud nepočítáme Vámi (i mnou ;-)) odmítaný FF ISČS) a
    b) výnosy rizikovějších dluhopisů, především emerging markets, většinou převyšují výnosy akcií vyspělých ekonomik; v tomto případě pak má denominace fondu podstatně menší význam.
    I ve světle výše uvedeného v ? či USD denominované fondy odmítáte?

    PS: Pozor na směšování pojmů „přibližně“ a „řádově“. 😉

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    25 dubna, 2007

    Z článku… „výše uvedeného rozložení (regionů, durace a typů dluhopisů) jsem schopný dosáhnout pomocí třech instrumentů, ovšem s tím, že High Yield nezajišťuje pevný kurz české koruny“
    … Jinak řečeno pro High Yield fondy neodmítám cizí měny, ale kdybych věděl o zajímavé variantě v české koruně, asi bych zvolil tu. 😉

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    25 dubna, 2007

    Aha. Já jsem asi nepochopil (navíc jsem článek četl už včera a dotaz psal dnes), že H.Y. berete šířeji (obecněji), včetně E.M. Teď je mi to už jasné. Dík.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    25 dubna, 2007

    S těmi pojmy máte pravdu, měl jsem ve svém příspěvku použít „přibližně“. 😉

    Odpovědět

  • Jirka

    27 dubna, 2007

    Zdravím a omlouvám se za zpožděnou reakci. Až nyní jsem si s hrůzou přečetl diskusi kolem mého příspěvku, jež jsem rozohnil. Moje nepříliš aktivní účast na tomto serveru je možná opravdu mým stvrzením, že určitě nejsem agent z konkurenční firmy apod. Děkuji za odpovědi. Poslední co mne zajímá ke správě mých financní (podíl na zisku mi přijde příjemnější 🙂 je to, že jsem z Prahy a vy z Brna. Je to problém? Nechci hledat jinde, když se mi Vaše příspěvky zalíbily. A poslední dotaz, jaký typ dohody či smlouvy naši spolupráci zastřešuje. Díky, Jirka. P.S. na odpověď mrknu rychleji, než posledně

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    2 května, 2007

    Vzdálenosti v ČR jsou takřka zanedbatelné, nemluvě o možnostech internetu a jiných komunikačních kanálů. 😉

    U investičního plánu smlouva o dílo, u „aktivní správy“ smlouva o poskytování služeb. Obě podle obchodního zákoníku.

    Víc bych řešil mailem, jinak mi pan Bouček vynadá za neplacenou reklamu. 😉

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    2 května, 2007

    Myslím, že ony „neplacené reklamy“, jak na služby, tak na konkrétní investiční produkty, jsou tady tím nejzajímavějším. 😉

    Odpovědět

  • trader

    3 září, 2008

    ale neříkejte chtěl bych uměl lhát jako vy, nedávno jste doporučoval slatké slitky na finmagu přitom jste k nim nikdy ani nečuchl

    Odpovědět

  • Anonym

    3 září, 2008

    Drahy pane, Vy mate evidentne nejaky mindrak. Pokud si ho na me potrebujete lecit, tak muj email jiste dohledate. Do verejne diskuze se to ale nehodi, jen se tim ztrapnujete. Nic ve zlem.

    Asi mate na mysli clanek tykajici se zlata
    http://www.finez.cz/odborne-clanky/detail/id-50/
    kde prezentuji svuj nazor, ze jsem u zlata optimista (na rozdil od jinych komodit). A verte, to stale jsem.
    Spojeni slatke, ani sladke, ani zlate slitky se tusim v clanku ani jednou nevyskytuje. Pouze je zminena fyzicka drzba zlata jako jedna z moznosti realizace investice do zlata.

    Zkuste priste pozorneji cist a nedomyslet si, co v clanku neni.

    Hezky den

    Odpovědět

  • Adam Holý

    24 dubna, 2007

    Mám dotaz k PP, pokud to nebude vadit.
    „Z PP (od 1.1.200) při platbě nad 500kč p.m., tj 600kč až 1500kč p.m.“
    To znamená, že pokud přispívám 501-599, tak si nemohu nic odečíst od základu daně?

    Odpovědět

  • Pavel Hanzl

    24 dubna, 2007

    Minimální příspěvek o d účastníka PP je 100 CZK p.m., ale nemusí jít o násobky čísla 100. Cokoliv dáte nad 500 CZK p.m. se dá odečíst od ZD.

    Odpovědět

  • Karel Synek

    25 dubna, 2007

    To je pravda ( věřím, že jste myslel 1500 Kč měsíčně jako strop pro roční odpočet 12000 Kč z daňového základu). Výnos penzijka v dlouhodobém horizontu nic extra. Do penzijka je lepší nacpat vyšší částky tak asi na 3 – 4 roky. I když to stát při výběru zdaní 25%, je to daleko lepší než termínovaný vklad v bance.

    Odpovědět

  • Anonym

    26 dubna, 2007

    I to zdaňění se dá někdy obejít, pokud je klient PF PID.

    Odpovědět

  • Adam Holý

    24 dubna, 2007

    Děkuji. Ale v této teorii se píše, tj. 600kč až 1500kč p.m. Tak jsem myslel, že mohu odečítat od ZD pouze to, co je od 600 a více a né třeba 501 🙂

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    24 dubna, 2007

    Nevím, kde jste tuhle větu našel… ale nad 500 znamená 501 a více. 😉

    Odpovědět

  • L. Konečný

    25 dubna, 2007

    1. To jsem si myslel , pan Jan Traxler stejně jako pan Emil Dočkal se stydí za jejich akcie , abychom se jim nesmáli anebo od nich neopisovali. 🙂
    A je to k smíchu , protože když už by nějakej blázen koupil ty samé akcie jako oni , aspoň by jim pro ten zájem lépe rostly. Stejně tak je možno zjistit na :
    http://moneycentral.msn.com/detail/market_quote?symbol=TEPLX
    jakých 25 akcií různé fondy obsahují , nebo na http://www.comdirect.de jakých 10 hlavních akcií je ve fondech a tim pádem se zvýší zájem o ty akcie a pak více rostou i fond.:-)
    Warren Buffett se nestydí vyjmenovat jeho akcie v Berkshire Hathaway holdingu a ani já se nestydim vyjmenovat mých 16 akcií http://nr1a.com/mustrdepo.htm
    2. On muže kdekdo oznamovat , že bere klienty s alespoň milionem korun a jaký má tarif na poplatky , i kdyby zatim ještě žádného klienta neměl. Ale člověk muže míti tarif leta dopředu už vymyšlen , třeba po letech k němu jeden klient s milionem korun přijde.:-)

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    25 dubna, 2007

    Víte, pane L. Konečný, Vy asi nerozumíte základnímu rozdílu mezi mnou a třeba Warrenem Buffetem, nebo portfoliomanažery fondů. Já se primárně živým investičním poradenstvím – tzn. mým hlavním kapitálem je mé know-how (ačkoliv o něm můžete klidně pochybovat). Jinak řečeno mím cílem není vyvolávat poptávku po mnou držených instrumentech. A skutečně nemám zájem celé své know-how rozdávat zadarmo po internetových diskuzích. Až mne bude primárně živit výnos z vlastních investic, budu si moci dovolit rozdávat rady zadarmo. Nyní tu zadarmo „školím“ stovky konkurenčních poradců/zprostředkovatelů základními principy, jak tvořit vyvážené portfolio a proč tak či onak. Ale charita zase být nechci. 😉 To dovede pochopit i šimpanz s kocovinou po nočním flámování, tak snad to časem pochopíte i Vy. ;-))

    P.S. Njn, co nadělám, třeba se toho jednoho klienta za pár let dočkám… :-))

    Btw. začínají se mi diskuze s Vámi docela líbit. ;-))

    Odpovědět

  • L.Konecny

    25 dubna, 2007

    Jan Traxler : „“nemám zájem celé své know-how rozdávat zadarmo po internetových diskuzích. Až mne bude primárně živit výnos z vlastních investic, budu si moci dovolit rozdávat rady zadarmo.““
    A Vy si myslíte , ze je nekdo zvedav na Vase KnowHow a na Vase rady ? 🙂
    Já si myslím , ze ne. Já myslím , ze nám vetsinou mohou býti Vase KnowHow a Vase rady zcela ukradeny ! 🙂
    Ale pro mnohé lidi by byla zajímavá diskuse o akciích , které má pan Buffett nebo Traxler nebo Konecný , protoze mnohé bychom jim nedoporucovali a za nekteré bychom je pochválili. Ovsem pro Buffetta jsou vsechny akcie O.K. , tomu nejde o rust portfolia , ale jen o vlastnictvi 10% az 100% firmy. Jinak by uz davno musel prodat akcie USG , Gannet a Washington Post. Ale kdyz chce Buffett vlastnit jen 10% tech firem a nic víc , je to O.K. , kdyz ty akcie vubec neporostou.

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    25 dubna, 2007

    Pane Konečný, a vy si myslíte, že je někdo zvědavý na vaše příspěvky, ve kterých se do někoho navážíte? Ono někoho zkritizovat, to je velmi snadné, to dovede každý.

    Když píšu reakci na něčí příspěvek, tak většinou přemýšlím a říkám si „Jak by se mi líbilo, kdyby někdo tento příspěvek psal mě?“

    S pozdravem Miroslav Piták

    Odpovědět

  • Tomáš Tyl

    25 dubna, 2007

    Pane Konečný, buďte trochu soudný. Už několikátým příspěvkem jste pana Traxlera vyzval, aby sdělil jaké drží akcie. Když pan Traxler odpoví, že to nesdělí tak mu odpovíte, že na to nikdo není zvědavý. Myslím, že nebudu jediný, komu tento přístup přijde poněkud nekonzistentní.
    Kromě toho se nemohu zbavit dojmu, že na všechno nahlížíte pouze z velmi úzkého pohledu (ve většině Vašich příspěvků se píše neustále to samé) a proto mě nepřekvapuje, že se s Vámi do té diskuze o akciích nechce nic moc pouštět.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    25 dubna, 2007

    S Vámi je vážně zábava diskutovat, pane L. Konečný. 😉

    Odpovědět

  • M.Gajdúšek

    25 dubna, 2007

    Chcel by som len v stručnosti zareagovať na článok. Vo všeobecnosti musím uznať že je dobrý – obohacuje začiatočníkov, resp. výstižne zopakuje to čo treba.

    Ja sa za mňa musím autorovi poďakovať, a len ho jemno poprosiť aby posielal svoje príspevky a know-how aj naďalej, dá sa z toho čerpať.

    Pozn. pre p. Konečného – máte skvele spravenú stránku a väčšinou úplne trefne posielate príspevky na viaceré stránky. Myslím to úplne úprimne, najmä Vaše zhrnuté múdrosti – vytlačil som si ich asi pred mesiacom a smial sa celý večer. Je z Vás cítiť profesionalizmus. Berte prosím tieto príspevky tak, že sú určené širšej investorskej populácií.

    Páni prispievajte aj naďalej obidvaja, veľmi sa na ne teším, a verte že z nich čerpá veľká skupina ľudí. Sú zadarmo a to sa v dnešnej dobe moc nevidí.

    Pekný deň.

    Odpovědět

  • Jaromír

    25 dubna, 2007

    Povida se , ze CEZ odkoupi 10% svych akcii.
    A ty tedy budou pak zlikvidovany a tech zbylych 90% akcii tedy zvysi svuj kurz o 11% nebo tak , nebot marktapital firmy CEZ zustane asi stejny , ale rozdeleny na o 10% méne kusu akcií.

    Odpovědět

  • Mario

    25 dubna, 2007

    Dobré ráno:-))

    Odpovědět

  • Michal Kára

    25 dubna, 2007

    Kapital firmy se snizi o penize zaplacene za tech 10% akcii. Takze jde o to, jestli CEZ ty akcie nakoupi nad cenou, nebo pod cenou.

    Odpovědět

  • Jaromír

    26 dubna, 2007

    Dobré ráno !
    Nepovídal jsem kapitál firmy ale marktkapitál , neboli hodnota firmy v akciích na burze.
    Jestli firma CEZ odkoupí na burze 10% svých akcií a ty budou zlikvidovány , pak hodnota firmy na burze zustane stejná a kdyz je akcií o 10% méne kusu , musí být kazdý asi o 11% drazsí.
    Odkupem vlastních akcií se zvysuje jejich kurz.

    Odpovědět

  • Michal Kára

    26 dubna, 2007

    Myslite to, cemu my cesi rikame „trzni kapitalizace“? Ta se ale preci meni kazdy den 🙂 Takze plati, co jsem napsal predtim.

    Odpovědět

  • L. Konecny

    26 dubna, 2007

    ? TEDY Co se stane , kdyz firma koupi na burze 10% svych akcii dejme tomu behem jednoho dne a ty akcie pak jsou zruseny ?
    Hodnota firmy na burze zustane stejna , ale hodnota kazde akcie je o 11% vyssi.

    Odpovědět

  • Michal Kára

    26 dubna, 2007

    Koupit 10% svych akcii na burze za jeden den je prakticky nemozne (u CEZu a drtive vetsiny ostatnich spolecnosti), protoze denni objem zobchodovanych akcii je o dost mensi. Minimalne by to vyhnalo cenu o desitky procent nahoru a byl by to ekonomicky nesmysl.

    Pravdepodobnejsi je postupny nakup behem nekolika mesicu, kdy se trochu zvedne poptavka, cimz cena bude lehce stoupat oproti „normalnimu“ prubehu. Samotne zruseni akcii pak neudela nic, protoze ty budou tou dobou uz v drzeni CEZu.

    Odpovědět

  • L.Konecny

    27 dubna, 2007

    Já jsem našel s Google několik inteligentních webstránek , kde jsou výpočty , když firma koupí 10% svých akcií a ty jsou zrušeny a P/E zůstane stejné , pak vychází kurz akcií o 11% vyšší. Oni ten kurz nedělaji ale makléři vyšší , jen se zvýší růstem zájmu o akcie , i kdyby to byl jen ten velký zájem té firmy. A kdyby kurz nerostl vubec , po zrušení 10% akcií museli by se snížit o 10% ukazatele P/E P/S P/B P/C , protože E.. S.. B.. C.. by byly počítány na o desetinu menší množství akcií. Spíše se ale přibližně o 11% zvýší kurz akcií a tak zustanou stejné P/E P/S P/B P/C.

    Odpovědět

  • Michal Kára

    27 dubna, 2007

    Souhlas, az na nekolik poznamek:

    1) Cena bude stoupat v prubehu odkupu, ne az pri zruseni

    2) Na cenu soucasne pusobi spousta dalsich faktoru, takze se tezko da predpokladat, ze bude presne o 11% vyssi

    3) U CEZu nesmime pocitat na soucasny tajemny odprodej 7% statniho podilu. A vubec je CEZ silne manipulovan, takze pro cloveka bez inside informaci je to dost ruleta.

    Odpovědět

  • Mario

    26 dubna, 2007

    A víte proč to chtějí udělat? Šalamounsky by vydělal stát a zároveň by se mu opět zvýšil podíl ve firmě pro důležité rozhodovací pravomoci.

    Odpovědět

  • Adam Mlýnek

    25 dubna, 2007

    Možná to přímo nepatří k článku, ale rád bych se na to zeptal.
    Jaké jsou „výhody, nevýhody“ pravidelné a jednorázové investice např. do indexů (sap, atd). Obecně?
    „Kdy“ se vyplatí investovat jednorázově a kdy pravidelně?

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    25 dubna, 2007

    Obecně jde především o to, zda máte kapitál na jednorázovou investici, nebo musíte kapitál postupně budovat pomocí pravidelných investic. Ovšem i jednorázovou investici se mnohdy doporučuje rozložit do více splátek v čase… jednoduše řečeno se tím snižuje riziko špatného načasování vstupu do trhu. Jednorázovou investicí jde vydělat víc, když se dobře trefíte. Pravidelným investováním dosahujete stabilnějšího vývoje.

    Mám v plánu se pravidelným investicím krátce věnovat po seriálu o portfoliu. Prozatím se můžete podívat na níže uvedený odkaz, jak funguje tzv. cost-average efekt u pravidelných investic.

    http://finez.cz/index.php?pg=investice_pravidelne_investovani

    Odpovědět

  • Adam Mlýnek

    25 dubna, 2007

    Děkuji. Šlo mi především o situace, kdy mám kapitál na jednorázovou investici i na pravidelné investování. Co se kdy vyplatí, výhody, nevýhody, atd..

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    26 dubna, 2007

    Tak nyní z Vaší reakce nevím, jestli má odpověď byla dostačující. 😉 Pokud ne, tak zkuste to „atd..“ více rozepsat konkrétními dotazy.

    Odpovědět

  • Adam Mlýnek

    26 dubna, 2007

    Třeba s korelací měnového rizika.

    Odpovědět

  • L. Konecny

    26 dubna, 2007

    Zde bylo několikrát psáno , že tato webstránka se později bude snad z poloviny věnovat akciím. To se jistě hodí jestli asi od 2013 , až bude v Čechách euro a jestli bude nějaká rozumná česká kniha o akciích západoevropských i českých i amerických a jiných. To zatim neni a taky se český národ většinou zajímá o spořitelní knížky a pojištění , jen málo o fondy a ještě méně o akcie. A proto to dnes nikam nevede zde s diskusí o akciích. Ale nemusí se zde nikdo mučit , aby promluvil o akciích , když je specializován na pojištění , na DISKUSI O AKCIÍCH máme krásné a všem přátelské česko-slovenské diskusní fórum : http://ako-investovat.sk/index.php , snad později změní adresu na http://www.investovat s neutrální koncovkou com eu net org edu a dostane snad pokyny česky + slovensky , aby se mu Češi nevyhýbali , v domění že je pro Slováky.

    Odpovědět

  • L. Konečný

    28 dubna, 2007

    Neviděl jsem žádnou statistiku , ale myslím , že Češi budou ze všech národů světa na prvních místech co se týče urážení ostatních a urážení sebe ze slov cizích !
    Když už člověk těch urážek má dost , musí jednou přestat psáti příspěvky do takových diskusí jako na http://www.penize.cz , ale jistě každý zná českých diskusí několik , kde se to urážkami hemží , takže se tam nic psát nedá. Jiná možnost je : napsat tam příspěvek a už se tam nedívat , co kdyby tam byly zas urážky , když tam byly už jednou. Nejvíce jsem byl uražen v diskusi pod Investorským Magazínem na http://www.ct24.cz , proto tam píšu příspěvek v sobotu večer klidně dál , ale už se tam pak nepodívám , co kdyby mne tam zas zle urazili a zkazili mi sobotní noc. Tedy každý by si měl svuj příspěvek nejdříve uložit do wordpadu , pak z něj vymazat všechny urážky , pak za kritiku a žerty dáti smajlíky , aby se nikdo nezlobil. Bez smajlíku nelze ani nic kritizovat. A ten , kdo je kritizován , musí odpovědět zase bez urážky a zase se smajlíkem a nezlobit se. Taky nesmíte nikomu povídat , že je chytrej , ani hloupej , ani že to ví líp ! Ale reagovat jen : „já si myslím ale , že je to jinak a sice ……..“ A nepodezírejte nikoho , jak se jmenuje , když se podepisuje jinak , nazývejte ho tim , čim se podepsal. Mezi národy , které se vůbec neuráží , s vyjímkou policajtů a úředníků , patří lidé v Bavorsku. V Bavorsku se nazývají i cizí lidi všemi jmény zvířat i s nejhoršími přívlastky ( krá.. bl.. , dre… svi… ) ale má to býti jen komické a přatelské jméno bez úmyslu urazit. Tedy buďte všech kamarádi , neurážejte nikoho a neurážejte se a dávejte všude smajlíky a chápejte vše s úsměvem. Taky v diskusi na http://ako-investovat.sk/index.php se neuráží nikdo a všichni se chovají jako kamarádi.

    Odpovědět

  • Pavel Zachrdla

    28 dubna, 2007

    S těmi urážkami je to asi hodně individuální. Možná to souvisí s Vaším stylem příspěvků ;-).

    Odpovědět

  • L.Konecny

    28 dubna, 2007

    Pochybuju , ze by z mych prispevku vznikly urazky.
    Vzdyt ja je kontroluju a pak urazky vymazu , nez odeslu.
    Ale urazky vznikaji , jak jsem popsal , kdyz nekdo pochybuje o rozumu toho druheho , nebo vztahuje ruzne prispevky k jednomu autorovi , i kdyz byly podepsany ruznymi jmeny.
    A urazky vzniknou , kdyz se nekdo urazi namisto brati to s humorem.
    Ja si vzpominam , jakoby zcela nepravem se citili urazeni ode mne páni Kozusek a Zachrdla a snazli se tedy nepravem uraziti i mne.
    Ale berte vse s humorem a nepravem vznikle urazeni a i pravem vznikle urazeni nikomu neoplacejte , jednoduse zapomente.

    Odpovědět

  • Pavel Zachrdla

    28 dubna, 2007

    Pan Kožúšek je velmi korektní diskutér a ani do mého repertoáru urážky nepatří. Nevzpomínám si, že by mezi námi k nějakým urážkám došlo. Dokonce si nevzpomínám, že by Vás vůbec někdo na tomto webu urážel. Váš styl je hodně provokativní, takže s určitou jízlivostí musíte počítat, ale urážky (od těch, co se podepisují svým vlastním jménem) jsou na tomto webu řídkou výjimkou. Pokud to tak ale přesto vnímáte, pak možná je problém někde jinde. Možná jste jen příliš sebestředný a příliš zahleděn do vlastních pravd. Zkuste změnit styl. Připusťte, že i jiní mohou mít svoje pravdy a že i jiné investiční přístupy mohou být úspěšné a Váš pocit urážek rázem zmizí :-).

    Odpovědět

  • Johannah

    24 května, 2011

    That\’s raelly thinking out of the box. Thanks!

    Odpovědět

  • Klára Koukalová

    31 května, 2007

    „Pro jistotu zopakuji, že při zvýšení úrokových sazeb se od nově emitovaných dluhopisů očekává vyšší úroková prémie než u stávajících obchodovaných. Tudíž o ně přestává být takový zájem a jejich cena klesá. Opačný scénář následuje při snížení úrokových sazeb.“
    Toto mám chápat jak? Proč by byl o dluhopisy menší zájem, když bude větší úroková prémie? To je pro majitele spíše lepší ne? Rád bych pochopila význam při snížení a zvýšení úrokových sazeb a vliv na dluhopisy 🙁

    Odpovědět

  • AK

    25 února, 2008

    Vyplatí se investovat do akcií?

    Záleží na tom co očekáváte. Těžko najdete nějaký finanční nástroj , který v dlouhodobém horizontu vydělává více.
    Pokud se podíváte na vývoj na nejvyspělejším akciovém trhu na světe (USA) za posledních 120 let , zjistíte , že trh posiloval v průměru o 11% každý rok. Samozřejmě , je třeba počítat s občasnými výkyvy. Podstatné je , že dlouhodobě jdou trhy nahoru.
    Ještě lepších výsledků lze dosáhnout výběrem akcií podhodnocených či těch nejperspektivnějších firem. Pro příklad není třeba chodit daleko. Akcie ČEZu posílily za posledních 5 let o cca 1500%.
    (ne , nepřepsali jsme se). Výběrem portfolia titulů lze reálně dosáhnout průměrného ročního zhodnocení 20-25%. To není málo. Pokud to vydržíte dostatečně dlouhou dobu (řekněme 15-25 let) , dostanete se na částky , které snad ani nelze utratit. To si každý snadno spočítá.
    Pokud Vám však někdo slibuje jistý zisk 30% či snad 100% ročně , mějte se na pozoru. Buď se jedná o začátečníka nebo o podvodníka.
    Na investování je pravděpodobně nejdůležitější jeho psychologický faktor. Chce to pevné nervy a také trochu štěstí! V zásadě je totiž třeba akcie nakupovat když „většina“ ostatních prodává , neboť v ten moment již tituly bývají značně podhodnocené a za nějaký čas opět výrazně porostou. A opačně , je třeba prodávat , když „většina “ ostatních nakupuje. V tu dobu již tituly bývají značně vysoko a lze očekávat pravděpodobný pokles.
    Pokud máte stejný pocit jako my , že akcie jsou pro Vás to pravé a rádi byste se poradili s někým , kdo investování rozumí a dobře Vám poradí , domluvte si s námi schůzku nebo nám napište.
    Těšíme se na spolupráci s Vámi. Email: akcie-komodity@seznam.cz

    Odpovědět

  • Anonym

    26 února, 2008

    Menší zájem bude o ty dříve vydané dluhopisy. Pokud budete mít např. dluhopis s roční splatností za cenu 1000 Kč a jeho úrokový výnos bude 5 %, tak když úroky vzrostou na dvojnásobek (tj. na 10 %), tak cena dluhopisu klesne o přibližně 5 % na cca 950 Kč.

    Zvýšení úrokových sazeb tak snižuje hodnotu dluhopisu – proč by si investoři měli kupovat „starý“ dluhopis s úrokovým výnosem 5 %, když nový za stejnou cenu bude s úrokem 10 %? A tak cena starých klesá tak, aby se úroky z tržní ceny vyrovnaly s aktuálními podmínkami úroků na trhu.

    Odpovědět

  • jh

    7 března, 2008

    http://aakjh.blogspot.com/

    Odpovědět