Deglobalizace a její důsledky pro akciové trhy
Novinové titulky jsou plné globální energetické krize, která přímo souvisí s nadcházející tuhou zimou pro světovou ekonomiku. Ovšem skutečnou zimu pro celý svět nepřinese energetická krize, ale sílící deglobalizační tendence.
Americká vláda nedávno omezila prodej nejmodernějších AI čipů firmy Nvidia do Číny, protože má obavy, že jsou využívány k vojenským účelům. Toto rozhodnutí následovalo po přijetí amerického zákona o čipech (CHIPS and Science Act), který představuje nejvýznamnější předpis upravující americkou průmyslovou politiku od 2. světové války a jehož cílem je rychle zvýšit výrobu polovodičů ve Spojených státech. A stejnou naléhavost v oblasti polovodičů vidíme kromě USA i v Evropě.
V reakci na to přešla Čína na „celonárodní systém“, který byl dosud použit jen dvakrát, v jejím kosmickém programu a v biotechnologiích během pandemie. Tentokrát se rozhodla shromáždit více prostředků, aby si zajistila soběstačnost v oblasti polovodičů. V USA se zatím očekává omezení vývozu polovodičového vybavení do Číny, což by ji přinutilo vybudovat si celý výrobní řetězec.
I když se jedná jen o jedno odvětví, něco to vypovídá. Tyto kroky přicházejí po obchodních válkách z Trumpova období – a válka na Ukrajině ukazuje, že se svět rozděluje na dva hodnotové systémy. V dlouhodobějším horizontu se to odrazí na energetické a obranné politice a na klíčových technologiích, jako jsou právě polovodiče, a vyústí to ve změnu světových dodavatelských řetězců. Globalizace byla hlavním faktorem, který stál za nízkou inflací posledních 30 let, a byla zásadní také pro rozvojové země a jejich akciové trhy. Deglobalizace způsobí potíže zejména zemím s obchodním přebytkem, bude zvyšovat inflaci a ohrožovat americký dolar jako rezervní měnu.
Jedním z nedoceněných aspektů deglobalizace a snah Evropy dosáhnout energetické nezávislosti je, co to bude znamenat pro Afriku. Když se Evropa snaží vymanit ze surovinové závislosti na Rusku, musí vzniklou mezeru vyplnit Afrika. Tím ovšem začne Evropa přímo dlouhodobě konkurovat Číně a zde leží další zdroj geopolitického napětí. Uprostřed toho všeho se nachází Indie. Dokáže si nejlidnatější země světa najít během deglobalizace skutečně neutrální pozici, nebo bude nucena k nesnadným rozhodnutím?
REKLAMA
Vzhledem k energetické krizi, zelené transformaci, pokračující urbanizaci a deglobalizaci i nadále upřednostňujeme akciová témata jako komodity, logistiku, obnovitelnou energii, obranu, Indii, skladování energie a kybernetickou bezpečnost.
Autor: Peter Garnry, hlavní akciový stratég Saxo Bank
