Pátek 19. října. Svátek má Michaela.

Další plán přinesl další radost. Přijde další zklamání?

Americký ministr financí představil minulý týden další verzi plánu, jak pomoci bankám postiženým finanční krizí. Banky jsou rády, že se budou moci zbavit problematických cenných papírů a stát možná nebude muset tisknout další stovky miliard.

Na novém očistném procesu, v jehož rámci se mají banky zbavit toxických aktiv kazících jejich bilance (problematické půjčky postižené krizí) se mají ve velké míře podílet soukromí investoři. Stát by měl investovat „pouze“ 100 miliard dolarů z programu TARP (troubled assets relief program), který měl původně sloužit právě očištění bank od problematických aktiv. Ostatní prostředky, jejichž objem by mohl dosáhnout až jednoho bilionu dolarů, pak budou investovány ze soukromých zdrojů.

Kromě špatných aktiv se banky budou moci v rámci programu zbavit také nelikvidních cenných papírů navázaných na tyto aktiva, v rámci rozšíření a úpravě programu TALF (Term Asset-Backed Securities Loan Facility). Zde se pak dokonce budou moci angažovat drobní investoři.

Soukromí investoři i stát se na celkovém kapitálu budou dělit stejným dílem, až šestinásobek pak mohou představovat půjčky, která budou garantovány federální pojišťovnou vkladů (Federal Deposit Insurance Corporation, FDIC). Investoři, kteří se zapojí do programu, tak získají možnost investovat s dvanáctinásobnou pákou. To by mohlo být jedním z motivů pro investory, proč do těchto aktiv investovat.

Zájem budou mít také banky, které se chtějí zbavit problematických aktiv. Problémem ale může být jejich ocenění, které nemusí všem bankám vyhovovat, protože budou muset prodávat svá aktiva výrazně pod cenou. Tu totiž nebudou určovat banky, ale FDIC prostřednictvím firem, které určí kvalitu aktiv a zájemci v aukcích. Banky pak budou moci příliš nízkou cenu odmítnout a aktiva si ponechat a řešení bude nulové.

Dalším problémem je pak samotné financování. To má sice opět nastartovat úvěrový trh (banky se opět dostanou k potřebné likviditě), ale v konečném důsledku jde opět jen o podporu nákupu nekvalitních aktiv, které vlastně způsobily dnešní krizi (a dnes nelikvidních cenných papírů na ně navázaných). Namísto toho, aby byly tyto aktiva a cenné papíry zlikvidovány i za cenu velkých ztrát u bank a trh vyčištěn, budou se rizika opět přenášet na investory, kteří nebudou přesně vědět, do čeho investují (společně s rizikem špatného ocenění).

A v neposlední řadě je zde také záruka od FDIC. Pojišťovna se dnes zaručuje za depozita v celkovém objemu kolem čtyř a půl bilionu dolarů, ve fondu pojištění vkladů je pak pouze 45 miliard dolarů. V případě dalšího poklesu hodnoty aktiv po jejich prodeji pak tato suma na pokrytí ztrát určitě stačit nebude. Vláda bude muset opět přistoupit k přijímání dalšího záchranného plánu určeného k zachraňování peněz z předešlého záchranného plánu.

Plán by nakonec vskutku mohl fungovat, předpokladem je ale to, aby byl trh na takové úrovni, jako tomu bylo před vypuknutím krize. A dnešní situace je tomu hodně vzdálená. Snaha se autorům plánu určitě upřít nedá, ale v konečném důsledku je to stále to samé. S tím rozdílem, že stát už nedává peníze ze státní kasy přímo, ale dá možnost vydělat soukromým firmám. Pokud se situace vyvine správným směrem, budou spokojeni všichni (možná až na banky, které budou muset prodat své cenné papíry za méně, než by si představovaly).

Pokud něco opět zkrachuje, doplatí na to opět daňový poplatník. A v tom jsou všechny dosavadní záchranné plány prakticky stejné. Nakonec zde budeme mít bublinu záchranných plánů. Jen si neumím představit, jak bude vypadat záchranný plán, až tato bublina praskne.

Jsou finanční instituce "z nejhoršího venku"?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.