Neděle 11. dubna. Svátek má Izabela.

Co říkají o brexitu první statistiky

brexit

O Velké Británii se v posledních dnech mluví v různých kontextech. Nejčastěji asi o roztržce v královské rodině po rozhovoru prince Harryho a vévodkyně Meghan. Mezinárodní odpověď také přišla po tvrdém zákroku londýnské police ze sobotního večera. Vycházejí ale také první souhrnné statistiky o vývoj ostrovní ekonomiky po brexitu.

Velká Británie je již několik měsíců zcela mimo Evropskou unii. Tamější analytici a komentátoři ekonomický vývoj bedlivě sledují, a již po necelém čtvrt roce po odtržení popisují nastalé problémy. O tom, že se objevily potíže na nově posílených hranicích mezi ostrovy a kontinentem se v nedávné době již dosti psalo. První čísla už ale ukazují vývoj zahraničního obchodu jako celku.

Situaci samozřejmě ovlivňuje i ochlazení obchodu v celé Evropě kvůli pandemii, výraznému poklesu se nelze vyhnout. Britský deník The Economist však současnou situaci srovnává s minulým rokem, kdy ochlazení bylo rovněž zásadní, ale země se stále nacházela v přechodném období, ve kterém unijní pravidla stále platila. Deník uvádí, že mezi loňským prosincem a letošním lednem obchod se státy mimo Evropskou unii ale kles o pět procent, ale výměna s unijními zeměmi kles o deset. (do statistik se promítá i aktuální krize).

Z čísel také vyplývá, že nevýhody brexitu dopadají více ne vývoz z Británie. To je v celku logické, protože Spojené království nechce neuvalila příliš velké překážky na zboží přicházející z Evropy. Britský export tak klesl o čtyřicet procent a import o třicet procent. Tamější Office for Budget Responsibility odhaduje, že brexit bude stát ostrovní ekonomiku v prvním čtvrtletí polovinu procentního bodu HDP. Náklady brexitu tedy nejsou zanedbatelné, zvláště v době, kdy ztráty kvůli pandemické krizi nejdou smazat. Na brexitové dohodě sotva zaschl inkoust, ale debata o prospěšnosti odchodu z EU stále pokračuje. Například nový předseda Evropského hnutí Lord Adonis (bývalý kabinetní ministr v Blairově vládě) se vyjádřil, že „brexit je katastrofa a musí být odvrácen“.

Jisté je ale asi jen to, že okolnosti kolem brexitu hned tak neskončí. „Přestože výkyvy vývozu a dovozu nejsou jen důsledkem brexitu, zvyšuje se pravděpodobnost, že brexit bude mít dlouhodobější vliv na obchodní toky,“ řekl CNN ekonom společnosti Capital Economics Paul Dales.

Napětí v Severním Irsku

Na obtíže dlouhodobějšího charakteru se zadělává mimo Anglii, hlavně Severním Irsku, kde aktuální brexitová praxe vyvolává třenice. Násilné konflikty mají obyvatelé irského ostrova přitom stále v paměti, ani teď nejsou antipatie mezi republikány a loajalisty zažehnány. Spory navíc jsou i mezi ulsterskými příznivci koruny. Johnsonova vláda totiž vehementně slibovala, že žádné překážky obchodu na ostrově nevyvstanou, ale prozatím tento slib nesplnila.

Vyjednavači si totiž nedovolili stanovit hranice na území irského ostrova. Severní Irsko tak zůstává nadále spojeno se sousední republikou – a tím pádem i s jednotným evropským trhem. Faktický přechod tak musí být mezi britskou pevninou a severoirskými břehy. I to ovšem působí problémy tamějším dodavatelům a nejnověji se proti praxi a vládní liknavosti vymezuje i Evropská unie. Vláda totiž měla do konce března zajistit kontrolu potravin mířících do Severního Irska, ale oznámila, že do října tuto povinnost vyplývající z dohody odsouvá. Je tedy zaděláno na další větší spor.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.