Sobota 28. listopadu. Svátek má René.

Co je to rozhodná doba?

Co je to rozhodná doba
Penze Petr Gola 30.10.2020 | 00:00 0 Komentářů

Není pravda, že částku starobního důchodu ovlivňují příjmy v posledních 10 či 20 letech. V roce 2020 se totiž započítají rozhodné příjmy již od roku 1986. Co to v praxi znamená?

Měsíční částka starobního důchodu závisí na získané době pojištění v celých ukončených letech a výši osobního vyměřovacího základu, kterým je zjednodušeně řečeno průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě od roku 1986. Výši státního důchodu přitom ovlivňují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Např. z pasivních příjmů z kapitálového majetku nebo z nájmu se sociální pojištění neplatí a tyto příjmy nemají žádný vliv na výši státního důchodu.

Hodnocené příjmy

V letošním roce se osobní vyměřovací základ počítá z příjmů v letech 1986 až 2019. V roce 2021 se bude osobní vyměřovací základ počítat z příjmů v letech 1986 až 2020. Dřívější příjmy se přitom převádí na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci. V přiložené tabulce máme uvedeny koeficienty používané pro výpočet starobního důchodu v roce 2020.

Roční hrubá mzda ve výši 400 000 Kč v roce 2019 má tedy při výpočtu důchodu v roce 2020 hodnotu 400 000 Kč, ale roční hrubá mzda 400 000 Kč v roce 2015 má při výpočtu důchodu v letošním roce hodnotu 513 120 Kč (400 000 Kč x 1,2828).

 

Rok Koeficient Rok Koeficient
1986 11,7525 2003 2,0773
1987 11,5117 2004 1,9480
1988 11,2551 2005 1,8520
1989 10,9888 2006 1,7374
1990 10,6009 2007 1,6182
1991 9,1863 2008 1,4963
1992 7,5010 2009 1,4460
1993 5,9884 2010 1,4203
1994 5,0514 2011 1,3882
1995 4,2627 2012 1,3448
1996 3,6001 2013 1,3448
1997 3,2568 2014 1,3216
1998 2,9791 2015 1,2828
1999 2,7526 2016 1,2331
2000 2,5822 2017 1,1551
2001 2,3794 2018 1,0715
2002 2,2172 2019 1,0000

 

Roční vyměřovací základ u zaměstnanců a OSVČ

U zaměstnanců je vyměřovacím základem za příslušný rok součet hrubých měsíčních mezd, při práci pro více zaměstnavatelů se hodnotí všechny hrubé mzdy a hrubé odměny z DPP a DPČ, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění.

Za rok výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti je příslušným ročním vyměřovacím základem částka, ze které se za daný rok zaplatilo sociální pojištění. Skutečný vyměřovací základ je na úrovni poloviny daňového základu. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy dodržen minimální vyměřovací základ.

Jak se vypočítá osobní vyměřovací základ?

Při výpočtu osobního vyměřovacího základu v roce 2020 se všechny vyměřovací základy sečtou a vydělí celkovým počtem dní (tj. číslem 12418) poníženým o vyloučené dny (např. nemoc). Aby se získal průměr na jeden měsíc, tak se toto vypočtené číslo vynásobí 30,4167.

Dlouhá rozhodná doba je spravedlivá

S ohledem na výpočet důchodu je správné, že se hodnotí příjmy již od roku 1986. Někteří lidé mají totiž nejvyšší příjmy právě na začátku pracovní kariéry a jiní v posledních letech před odchodem do důchodu. Hodnocením rozhodných příjmů od roku 1986 nedochází ke znevýhodnění lidí, kteří nejvíce vydělávali v prvních příjmových letech.

Při výpočtu důchodu v roce 2020 se tedy hodnotí příjmy za 34 let, proto výši důchodu ovlivní několik příjmově podprůměrných nebo naopak několik příjmově nadprůměrných let méně, než by se na první pohled mohlo zdát. Odvozovat výši starobního důchodu dle aktuálně dosahované hrubé mzdy může být tedy v praxi hodně nepřesné.

Také si přečtěte: Příjem z pronájmu v důchodu

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.