Pátek 24. listopadu. Svátek má Emílie.

ČNB si bere na mušku finanční zprostředkovatele

Investiční a pojišťovací zprostředkovatelé se dostávají do zorného pole České národní banky. Ta zostřila kontroly a rozdává více pokut. Na jaké přečiny ČNB přišla a za co udělila sankce?

Česká národní banka identifikovala několik oblastí, v nichž investiční a pojišťovací zprostředkovatelé chybují a za které může udělit pokuty až do výše 20 mil. Kč u investičních a 10 mil. Kč u pojišťovacích zprostředkovatelů. Takto vysokou sankci uděluje jen výjimečně, nicméně pokuty v řádu jednotek milionů se již dostávají na denní pořádek. Na co se ČNB zaměřuje?

V rámci zprostředkování v pojišťovnictví je terčem dozorového orgánu především klamavá prezentace pojistných produktů, mis-selling, vytváření nepřípustných pyramidových struktur a zprostředkování pojištění bez příslušného povolení. Drobností se v tomto kontextu jeví neohlášení změn do registru. Investiční zprostředkování je postihováno za podněcování zákazníků k nadměrnému obchodování, neoprávněné poskytování investičních služeb a rovněž za mis-selling.

Pojišťovací zprostředkovatelé a přečiny

Nejčastějším přečinem pojišťovacích zprostředkovatelů je klamavá prezentace pojistných produktů, zejména v oblasti investičního životního pojištění (IŽP). To je často prezentováno jako forma spoření, přestože je s ním spojeno investiční riziko. Mnohdy zprostředkovatelé klamavě informují o garanci zhodnocení, která se může vyskytnout pouze u IŽP navázaném na zajištěné fondy.

Za klamavé praktiky uložila ČNB v roce 2012 sankci např. společnosti AMV Group ve výši 2,2 mil. Kč za tvrzení, že klientům bude za uzavření IŽP zprostředkován úvěr. Zároveň společnost zamlčovala informaci o určení odkupného. Pokutu ve výši 2 mil. Kč obdržela ZFP akademie za povinnost uzavřít „kombinaci“ – IŽP, KŽP, penzijní připojištění a stavební spoření. Zároveň společnost prezentovala zavádějící informace o výnosech těchto produktů.

 

Zprostředkovatelé „opomíjí“ informovat o poplatkové struktuře IŽP, které navíc prezentují jako alternativu k 2. pilíři. Na druhé straně je tato pojistka prodávána jako produkt na krátkodobé zhodnocení finančních prostředků.

Prodej IŽP podle poznatků ČNB probíhá často bezhlavě bez ohledu na potřeby klientů. S pojištěním tak končí studenti, ženy na mateřské či lidé v důchodovém věku. Navíc je mnohdy minimalizována pojistná část – a tak pojistka nekryje potřebná rizika. Zprostředkovatelé ovšem potřeby pojištěných často ani neznají, neboť potřeby klientů vyhodnocují nedostatečně.

Některé společnosti vytvářejí nepřípustné pyramidové struktury. Nejedná se o běžně užívaný multilevel marketing, ale o struktury, do jejichž zapojení musí nováček uzavřít vlastní pojistné produkty, zaplatit vysoký vstupní poplatek nebo povinně do společnosti přivést další lidi.

Pyramidovou strukturu vytvářela např. společnost IFP Institut finančního poradenství. „Vyfasovala“ za to v roce 2011 pokutu 6 mil. Kč. Společnost požadovala uzavření IŽP na 2 000 Kč měsíčně se závazkem 2 roky smlouvu nevypovědět. Závazek si zajistila bianco směnkou. Za obdobný prohřešek pokutu ve výši 500 tis. Kč v roce 2009 obdržela společnost Eurofinancial CZ i její přejmenovaná verze EF CZ v roce 2011 ve výši 1,5 mil. Kč – tedy za období, kdy již byla ve vlastnictví pojišťovny AXA.

 

Tabulka 1: Počty správních řízení a sankcí u pojišťovacích zprostředkovatelů

Rok

Počet ukončených řízení

Výše uložených pokut

2008

0

0 Kč

2009

1

500 tis. Kč

2010

4

22 tis. Kč

2011

8

1,575 mil. Kč

2012

17

10,45 mil. Kč

1. pol. 2013

8

2,99 mil. Kč

Zdroj: ČNB, prezentace členky bankovní rady Evy Zamrazilové

Investiční zprostředkovatelé a přečiny

Nejčastějším přečinem investičních zprostředkovatelů je podněcování zákazníků k nadměrnému obchodování (churning). K tomu využívají např. praktiku, kdy na nenahrávaném telefonním čísle přesvědčí klienta, aby jim na nahrávanou linku zadal konkrétní příkaz. Tím se snižuje pravděpodobnost postihu nekalého zprostředkovatele.

Nejvyšší pokuty udělila Česká národní banka společnosti BFC Capital v roce 2011 (7,5 mil. Kč) za nevyhodnocování investičního profilu zákazníků a nenahrávání komunikace s klienty, sankci 1 mil. Kč a zrušení registrace obdržela společnost Stone de Witt za nadměrné obchodování a vázaný zástupce Jan Werner obdržel pokutu 1,3 mil. Kč za obhospodařování majetku klienta, za kterého se při telefonické komunikaci vydával.

 

ČNB má omezené pravomoci v případě, že zprostředkovatel předává pokyny zahraničnímu obchodníku s cennými papíry. Často se stává, že takový obchodník nemá ani oprávnění k poskytování služeb na českém území. Tito obchodníci sídlí nejčastěji v daňových rájích ve Velké Británii či na Kypru, ale také na Slovensku.

Mis-selling je dalším závažným problémem. Klientům je často nabízený produkt neodpovídající jejich zkušenostem a finančním možnostem. Nejčastěji se jedná o deriváty, k jejichž nabídce investiční zprostředkovatelé mnohdy ani nemají oprávnění, obchodování „na krátko“ (short selling, tedy prodej nejčastěji akcií, které klient nevlastní) či pákové obchodování s úvěrem (margin). Může se ale jednat i o klasický prodej rizikovějších podílových fondů, s nimiž je spojena vyšší provize než s konzervativními.

Aby se hůře prokazoval mis-selling, dochází k ovlivňování zákazníků při vyplňování investičních dotazníků. Podpisem investičního dotazníku klient stvrzuje dostatečné zkušenosti a možnosti, aniž by je skutečně měl.

Tabulka 1: Počty správních řízení a sankcí u pojišťovacích zprostředkovatelů

Rok

Počet ukončených řízení

Výše uložených pokut

2008

1

50 tis. Kč

2009

0

0 Kč

2010

3

1,6 mil. Kč

2011

7

9,36 mil. Kč

2012

9

2,025 mil. Kč

1. pol. 2013

9

3,185 mil. Kč

Zdroj: ČNB, prezentace členky bankovní rady Evy Zamrazilové

Co se chystá dál

Rozpuštěná sněmovna nestihla dotáhnout ke zdárnému konci schvalování novely zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech, nicméně viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík je přesvědčen, že bude znovu uvedena do legislativního procesu. Jedná se podle jeho názoru o odbornou, nikoli politickou normu, proto nevidí problém v jejím schválení.

ČNB do novely zákona prosadila několik základních principů, z nichž nejvýznamnější je zodpovědnost pojišťoven a finančně poradenských společností za své podřízené pojišťovací zprostředkovatele (PPZ), zvýšení kvalifikačních nároků a pravidelný obnovovací poplatek za udržení v registru ČNB. Pravidelný poplatek by měl vyčistit databázi PPZ, kterých nyní ČNB eviduje přes 150 tisíc.

Z jaké finančně poradenské společnosti jste?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

12 komentářů: “ČNB si bere na mušku finanční zprostředkovatele”

  1. brbla napsal:

    by měla říci, proč ještě ČNB nezasáhla a nenařídila přejmenovat Důchodové spoření a Doplňkové penzijní spoření…Oba systémy jsou čistě investiční a tady nevadí záměna pojmů spoření vers. investice ???

  2. ekonomickesluzby.eu napsal:

    S jednou pani zo ZFP som sa skoro pohádal, som rád že v ČR za „vzdelávanie“ obyvateľstva dostali pokutu, firmy ako ZFP sú vrcholom ľadovca no ani väčšina MLM od nich ďaleko neuteká. Štát by mal zakázať kombináciu sporenia/inves­tovania s poistením leboto je kameň úrazu !!! Z tejto nevýhodnej kombinácie žijú podvodníci a majitelia tých „vzdelávacích“ firiem. No poviem Vám z vlastných skúesností ľudia sú takí hlúpi že ked im ponúknem na poistenie výhodné a lacné RŽP a poviem že v poisťovni sa nesporí tak mi nedôverujú, a mám taký pocit, že kvôli tomu že im poviem pravdu, som prišiel o niekoľko klientov a zákazik. Ľudia nevedia počítať a myslia si že dobrá poistka je taká kde aj ked sa im nič nestane tak dostanú naspäť aspoň časť poistného. Neuvedomujú si že je to drahé sporenie a viac ako cez KŽP usporia aj na bezúročnom účte, či pod matracom doma. Najhoršia kombinácia klienta je nedôverčivý a finančne negramotný. Otázka znie môže za to štát alebo ľudia sami, keďže sú leniví pohnuť hlavou ?

  3. PZ napsal:

    Hi Peter Locksmith. Are you tschechisch?

  4. pepe napsal:

    kdyby měla ČNB trestat všechny lži poradců, tak máme srovnaný schodek státního rozpočtu. 😀

  5. On napsal:

    Multilevel je v prodeji finančních produktů naprostý mor. Na těch 150 000 regis­tracích má velký podíl právě multilevel. Hejlů bude vždycky dost, jak na straně klientů, tak na straně agentů.

    Je-li můj příjem závislý na počtu agentů pode mnou, tak je hledám ber kde ber. Je mi dobrej každej – od traktoristů, přes studenty až k matkám na rodičáku.

    Proč tohle ČNB neřeší a místo toho vymejšlí pitomosti? Inu úplatečky ze strany finančněporaden­ských firem, golfíčky s manažery pojišťoven, poplatečky za registrace – kdo by se toho vzdal.

    • Radek napsal:

      To je nesmysl. Ten počet PPZ je daný tím, že se jednou nahlásí a neodhlásí – protože proč by to dělal? Nic to nestojí, a kdyby se chtěl vrátit, tak by pak musel zase cvakat. To číslo je hodně mimo. Tolik lidí jako PPZ nepůsobí.

      • PetrB napsal:

        Šmárjá, ať už tu novelu 38 konečně příjmou, zavedou náročné zkoušky, pořádný přeregistrační poplatek ČNB pro všechny hlava nehlava (aspoň se registr pořádně pročistí, jsem pro strop 10.-15.000 Kč), to nás pak bude o dvě třetiny méně. Souhlasím s vámi, nicméně i tak je počet PPZ alarmující a až nepřirozeně vysoký. Dnes to dělá každý, kdo umí číst, psát a udrží v ruce pero a moč, povinné zkoušky u ČNB jsou jedna velká komedie a fraška. Sám jsem za každoroční poplatek ČNB, jen ať naše řady pořádně prořídnou a ať se tímto oborem živí jen ti, kteří na to skutečně mají (vzděláním, odborností i finančně). Klidně bych byl za každoroční poplatek ČNB ve výši 5.000 až 10.000 Kč, to by si to potom nagelovaní studentíci v MLM pořádně rozmysleli.

        • Radek napsal:

          Roční poplatek proti „nagelovaným studentíkům“ platit nebude. Teď platí registrační poplatek na PPZ 10 tis. Kč – a zaplatí ho, a ti, co se nechytnou, by udržovací poplatek beztak nezaplatili (jenže ti už fakticky v oboru nejsou). Takže poplatek by stačil symbolický (cca 500 – 1000 Kč/rok), který by sloužil opravdu především k pročištění databáze.

          • Milan napsal:

            Nesouhlasím, 500 nebo 1.000 Kč ročně je zatraceně málo, aby si případný zájemce rozmyslel, zda chce v tomto oboru seriózně dál působit, nikoliv si přivydělávat každý den po 16:00 poté, co opustí svůj soustruh. Poplatek by měl být dle mého soudu v řádu několika tisíců, maximální strop vidím u těch desíti.

            • On napsal:

              Poplatky (obdobně i nápady na regulaci provizí) řeší jen symptomy, nikoli příčinu. Ale je fakt, že je to lepší než nic. Příčinou je zkrátka mlm a snaha pojišťoven a stavebních spořitelen a bank a investičních společností atd. (= jejich najatých manažerů) zachovat vlastní existenci.

              Třeba tady na tom webu asi nikdo nepadla informace, že skutečná poptávka po dobrovolném (ne k úvěrům) osobním pojištění je podstatně menší, než odpovídá počtu prodaných smluv. Svoje pojištění má kde kdo, jenže vesměs ty smlouvy nic pořádného neřeší, nejsou za rozumné pojistné s odpovídajícím příjmem pro agenta. Protože to tak lidi chcou. Protože mají smlouvy jen díky daňovým úlevám. A jsem u odpočtů. Kolik životek by se prodalo, kdyby nebylo odpočtů? Zaměstnanecké programy by vůbec neexistovaly. Kolik životek byste vy poradci sjednali, kdyby nezahrnovaly rádoby spořicí složku?

              Jenže co řekne manažer v pojišťovně, když potřebuje zverbovat nového agenta. Fakticky mu sdělí, že pojištění potřebuje každý (co kdo potřebuje, to je dáno jeho vnímáním světa – ano, dočasná potřeba pojištění se vyvolat dá, to však nepovažuji za trvalé přesvědčení, že pojištění mít musím), že 50 % domácností není pojištěno (není, protože ani nechce být), že přístup českého člověka k zabezpečení na důchod se přibližuje přístupu lidí ze Západu (přístup lidí k událostem, co se stanou až někdy, je stejný všude na světě) atd. Všechno jsou to bláboly.

      • jiří napsal:

        Přesně jak píšete, jenomže za to může především MLM systém. Motivace, vymytí mozku, vyhasnutí, to je problém MLM systému. Nabrat, udělat z člověka ovci, využít kontakty dokud to jde a pááá. Už dávno bych zakázal tyto a podobné modely, tvrdě bych postihoval ty, kteří nedokážou si ohlídat své ovce.

      • On napsal:

        Nepůsobí, ale je registrováno. Teoreticky je příjem státu 150 000 agentů x 10 000 Kč = 1 500 000 000. To přece stačí samo o sobě.

        Přidejme k tomu úplatky pro úředníky, aby dovolovali registraci a působení lidí, kteří nemají zázemí a osobnostní předpoklady na prodej. Což je většina lidí, kteří vstupují do prodeje finančních produktů. Mlm firmy je potřebují.

        Dále se podívejme na vzdělání, životní a oborové zkušenosti atd. těch lidí. Proč pojišťovny vesele prodávaly nezajištěné jednorázy, proč se tolik propagují životní cykly s dynamickou strategií, když je všeobecně známo, že lidi se finančních ztrát bojí víc než smrti a že plánovat život na 30 let dopředu je (pro většinu klientů) holý nesmysl?

        Z akciových fondů (z poplatků) mají finanční společnosti vyšší příjem. To je celé. Pak je tady mimoňství manažerů (všech tzv. výše postavených lidí), kteří netuší, jak žijou lidi. Pak ve struktuře dolů šíří informace, že je doslova nutné uzavírat si dlouhodobé rezervotvorné smlouvy, protože se snaží prosadit svůj životní názor (axiom o věčně vydělávajícíh akciových trzích – když se dodrží doba 20, 30 a více let). Který však začínající agent přebírá jako ten správný – sám totiž žádný nemá, jeho dosavadní život se řídil časovým horizontem dnes plus pár měsíců.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.