ČNB: Banky jsou stabilní. Potíže mohou mít kampeličky a penzijní společnosti

Česká národní banka provedla již desátý každoroční test stability finančního sektoru. V rámci něho otestovala stabilitu finančních institucí nejen v případě pravděpodobného a očekávaného vývoje ekonomiky, ale i pro nepravděpodobnou situaci hlubší recese a deflace.

„Zatímco Základní scénář předpokládá mírný pokles úvěrového rizika, nepříznivý vývoj ve scénáři Evropa v deflaci by znamenal mimo jiné více než trojnásobné zvýšení úvěrových ztrát bankovního sektoru na tříletém horizontu testů,“ shrnuje ČNB testované podmínky. Bankovní sektor jako celek si i při ztížených podmínkách udržel kapitálovou přiměřenost nad 8 % a má pod kontrolou i likviditu. Dobře dopadly i pojišťovny, hůře jsou na tom kampeličky a penzijní společnosti.

Potíže družstevních záložen

Družstevní záložny se v loňském roce dostaly do hledáčku České národní banky. Dvě z nich postihlo nejprve významné omezení podnikání (nesměly přijímat nové členy a poskytovat nové úvěry) a postupně ztratily i licenci, byť jedna zatím nepravomocně. Potíže sektoru družstevních záložen ale sahají ještě dále.

Kampeličky mají vysoce rizikové úvěrové portfolio a jeho rizikovost v loňském roce ještě vzrostla. Podíl úvěrů v selhání dosahuje 22,7 %. Družstevní záložny mají navíc úvěrové portfolio výrazně koncentrované. 60 % z 15 největších úvěrů jednotlivých záložen je poskytnuto developerským společnostem.

„Kvalita úvěrů se výrazně zhoršuje s rostoucí částkou poskytovaného úvěru, delikvence roste výrazně od úrovně 15 mil. Kč a u úrovně nad 30 mil. Kč je velmi vysoká. Řízení rizik tak nejvíce selhává u velkých úvěrů,“ zjistila ČNB.

^REKLAMA

„Segment družstevních záložen jako celek zůstává značně rizikový a jeho regulace vyžaduje změny,“ hodnotí sektor kampeliček Zpráva o finanční stabilitě. Navzdory potížím některých záložen a zpřísnění pohledu ČNB se kampeličkám daří získat více vkladů. U těch, kterým ČNB přijímat nové vklady nezakázala, stouply o 7,3 %. Přesto spravují pouze 0,5 % aktiv finančního sektoru.

Penzijní společnosti a jejich rizika

Penzijní společnosti čelí několika rizikům, před nimiž varovala i Česká národní banka. Jedno riziko je systémové a souvisí s proklamovaným rušením 2. pilíře. Na tuto pravděpodobnou eventualitu se penzijní společnosti musí připravit.

Druhé riziko penzijních společností plyne z možného růstu úrokových sazeb. Penzijní společnosti mají ve svých portfoliích nakoupeny především dluhopisy. Pokud vzrostou výnosy dluhopisů, cena již zakoupených dluhopisů klesá. To přináší účetní ztráty, a to i v případě, kdy penzijní společnost drží dluhopisy „do splatnosti“ – a jejím jediným výnosem je úrok, který pravidelně dostává.

„Sektor penzijních společností zůstává citlivý vůči růstu výnosů držených cenných papírů a v případě budoucího skokového růstu výnosů by musel pravděpodobně navýšit kapitál,“ uvádí Zpráva o finanční stabilitě.

^REKLAMA

Příčinou tohoto rizika pro sektor penzijních společností tkví v garanci připsání nezáporného zhodnocení v transformovaných fondech. V nich investují penzijní společnosti především do dluhopisů. Pokud by jejich zhodnocení vzrostlo a cena klesla, musely by penzijní společnosti doplatit ztrátu z vlastního kapitálu. To se již stalo v letech 2007 až 2009, kdy některé penzijní fondy musely navyšovat základní kapitál.

Banky jsou stabilní

V minulých zprávách Česká národní banka vyjádřila obavu ze snižování úrokových marží bank. Ty se ale v uplynulém roce stabilizovaly a k jejich dalšímu poklesu již nedochází. Smutná zpráva pro spotřebitele a firmy, které nezískají ještě levnější úvěry, je pozitivní pro stabilitu bankovního sektoru.

Banky mají stále více podobná portfolia a více si půjčují vzájemně. Tento trend představuje sice určité riziko, ale není tak vysoké vzhledem k rostoucímu podílu likvidních aktiv.

V roce 2013 se také zlepšila situace na developerském trhu, který zaznamenal oživení. Díky němu se snížil podíl úvěrů developerským společnostem v selhání. „Pozitivní vývoj především na domácím trhu komerčních nemovitostí však může být narušen případnou korekcí nerovnováh na evropských trzích nemovitostí a s tím souvisejícím odchodem zahraničních investorů z českého trhu,“ varuje ČNB.

Pouze dvě menší banky mají dle České národní banky dlouhodobě neudržitelný obchodní model. O které banky se jedná, z pochopitelných důvodů ČNB neuvedla. Kdyby je jmenovala, odsoudila by je k zániku.

Pojišťovny a nízké úrokové sazby

Zejména pro životní pojišťovny je významným rizikem setrvání nízkých úrokových sazeb. Jak rizikové životní pojistky, tak kapitálové životní pojištění je založeno a počítáno na fixní technické úrokové míře, kterou se minimálně zhodnocují technické rezervy. Pokud jsou úrokové sazby nižší, nemusí pojišťovna vydělat dostatek peněz a pojistky se mohou stát ztrátovými.

„Pokud by nízké dlouhodobé úrokové sazby přetrvávaly dlouhodobě, zisková marže by dále klesla a mělo by to nepříznivý dopad na solventnost pojišťoven,“ varuje ČNB. Současná kapitálová síla pojišťoven je ale dostatečná a riziko nesolventnosti nehrozí ani na střednědobém horizontu.