Středa 22. listopadu. Svátek má Cecílie.

Chatrný třetí pilíř důchodové reformy

Penze Petr Bukač 05.09.2011 | 22:18 8 komentářů

Součástí vládního návrhu důchodové reformy projednávané v těchto dnech poslaneckou sněmovnou je i transformace stávajícího systému penzijního připojištění. Jeden z jeho hlavních problémů ale zůstává nevyřešen. Nezmění-li se podmínky při přiznání nároku na státní příspěvky a daňové zvýhodnění, doplňkové penzijní spoření se žádným pilířem důchodové reformy nestane.

Letité problémy penzijního připojištění

Stávající systém dobrovolného penzijního připojištění se státním příspěvkem v Česku vznikl v roce 1994. Přes řadu změn přitom od svého počátku trpí problémy vyplývajícími z nestandardního nastavení pravidel pro fungování penzijních fondů. Jako důsledek společného hospodaření s majetkem svým, resp. svých akcionářů, a majetkem účastníků penzijního připojištění i nejasného účtování o majetku a nákladech na provoz a akviziční činnost penzijní fondy mají neprůhlednou strukturu aktiv a pasiv.

Kvůli požadavku na každoroční zajištění nezáporného zhodnocení prostředků účastníků a zákonnému omezení investičních možností jsou nuceny investovat nadmíru konzervativně. Jimi dosahované výnosy proto v průměru jenom mírně přesahují míru inflace. Srovnatelné jsou například s výnosy ze spořicích účtů a termínovaných vkladů. Na rozdíl od vkladů v bankách a družstevních záložnách ale prostředky účastníků v penzijních fondech nejsou ze zákona nijak pojištěny.

Konkurenceschopným činí penzijní připojištění prakticky pouze státní podpora, která je poskytována jednak formou přímého státního přípěvku, jednak formou daňového zvýhodnění. Čerpání této státem poskytované podpory přitom není nijak vázáno na využití penzijního připojištění k účelu, jimž je poskytování této podpory odůvodněno, ale pouze délkou spoření, resp. dosažením věkové hranice 60 let účastníkem (v případě smluv uzavřených před 3. 8. 1999 s původními penzijními plány je to 50 let).

Výsledkem je velký počet účastníků (podle údajů Asociace penzijních fondů ČR k 30. 6. 2011 penzijní fondy v Česku evidovaly 4 571 405 účastníků) spořících nízké částky (podle údajů ministerstva financí činil průměrný měsíční příspěvek účastníka k témuž datu 428 Kč). Podělíme-li údaj o objemu prostředků evidovaných ve prospěch účastníků (podle údajů Asociace penzijních fondů ČR k 30. 6. 2011 činil 225 425 mil. Kč) počtem aktivních účastníků (viz výše) dojdeme k částce 49 312 Kč.

Pokud by podobným zůstatkem na svém penzijním účtu disponoval účastník při odchodu do důchodu a zvolil by si výplatu doživotní penze, mohl by počítat s pravidelnou měsíční výplatou sotva několika stokorun. Není proto divu, že drtivá většina účastníků se drží hesla, že je lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše, a místo výplaty penze zvolí formu jednorázového vyrovnání. O tom, že by penzijní připojištění ve své současné podobě jakkoliv řešilo zhoršení finanční situace lidí při odchodu do důchodu, nemůže být řeč.

Premiér Petr Nečas v Parlamentních listech 13. 7. 2011:

„…72 % všech výplat z tohoto systému je ve formě jednorázového vyrovnání a dalších 24 % ve formě odbytného. Pouze jedno jediné procento, ano slyšíte dobře, pouze jedno jediné procento všech výplat, které jdou z tohoto důchodového připojištění, je ve formě renty. To znamená, že to jenom potvrzuje tezi, že tento nástroj se nestal nástrojem zabezpečení ve stáří, ale stal se výhodným nástrojem dlouhodobého spoření. …“

Zdroj: Parlamentnilisty.cz

Prozatím více otázek než odpovědí

Poslanecká sněmovna Parlamentu ve druhém čtení projednala návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření (dále jen „zákon“). Zatím ale není jasné, kdy a jak přesně podle něj transformace systému penzijního připojištění proběhne. Jisté je, že každý penzijní fond má být transformován v penzijní společnost, která bude spravovat transformovaný fond a účastnické fondy. Časový a věcný harmonogram transformace má v rámci projektu zpracovaného penzijním fondem schvalovat Česká národní banka (ČNB).

Návrh transformačního projektu má penzijní fond předložit ČNB do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona (1. 1. 2013). Zpracován má být podle vyhlášky, kterou ČNB mezitím vydá. Na schválení transformačního projektu bude mít ČNB 6 měsíců. Obtížný úkol, vysvětlení změn veřejnosti, ale budou muset penzijní fondy splnit už dávno předtím. Zákon jim totiž nejspíš uloží, aby minimálně 4 měsíce před nabytím jeho účinnosti informovaly účastníky o změnách týkajících se poskytování a výše státního příspěvku.

V návrhu zákona i důvodové zprávě se zdůrazňuje zachování garance nároků účastníků penzijního připojištění. Zároveň se ale zákonem mění a sjednocují podmínky pro poskytnutí státních příspěvků. Zatímco nyní státní příspěvky činí od 50 Kč (při vkladu účastníka 100 Kč) do 150 Kč, resp. 120 Kč (při vkladu účastníka 500 Kč a více), po transformaci to má být od 90 Kč (při vkladu účastníka 300 Kč) do 230 Kč (při vkladu účastníka 1 000 Kč a více). V případě nižších vkladů účastník žádný státní příspěvek nedostane.

Zákon také vůbec nezmiňuje výsluhovou penzi a výslovně stanoví, že podmínkou vzniku nároku na dávky s výjimkou invalidní penze a odbytného je dosažení 60 let věku účastníka a trvání spořící doby v délce nejméně 60 měsíců. Jak tomu bude u účastníků, kteří mají v platnosti smlouvy z doby před novelou, která v roce 1999 navýšila věkovou hranici pro nárok na starobní penzi z 50 na 60 let věku účastníka a zároveň upravila maximální výši státního příspěvku ze 120 Kč na 150 Kč měsíčně, není úplně jasné.

Každý penzijní fond rozdělí majetek na majetek penzijní společnosti a na majetek transformovaného fondu, do něhož vloží část majetku ve výši odpovídající nárokům účastníků. Ani v této otázce, která má v procesu transformace klíčový význam, prozatím není úplně jasno. Konkrétní způsob rozdělení majetku totiž zákon nestanoví. Uvádí pouze, že má být, včetně detailního rozdělení v členění podle jednotlivých typů aktiv, pasiv a závazků, řešen v transformačním projektu zpracovaném penzijním fondem a schváleném ČNB.

Kterou variantu zvolit?

Stávající systém penzijního připojištění se státním příspěvkem trpěl řadou problémů. Jeho nespornou výhodou ovšem bylo, že byl snadno pochopitelný. Z pohledu většiny účastníků bylo pozitivem zřejmě i to, že systém nekladl skoro žádné nároky na jejich rozhodování. Ve fázi spoření mohli měnit výši svého příspěvku, popř. popřípadě přejít k jinému penzijnímu fondu – a to bylo téměř vše. Po uplynutí stanovené doby trvání spoření a dosažení věku účastníci své mírně zhodnocené úspory zpravidla jednorázově vybrali a tím pro ně vše skončilo.

Nový systém bude sofistikovanější a nabídne účastníkům mnohem širší možnosti aktivnějšího zapojení. Právě to ale může řadu lidí odrazovat. Úroveň finanční gramotnosti v Česku totiž zůstává nízká. Stávající účastníci přitom nebudou mít jinou možnost, než se transformace systému penzijního připojištění, zúčastnit. V první fázi transformace se automaticky stanou účastníky transformovaného fondu. Pro jejich uklidnění lze zjednodušeně konstatovat, že kromě změny podmínek pro poskytnutí státních příspěvků se toho pro ně moc nezmění.

Pravidla skladby majetku a hospodaření s majetkem transformovaného fondu i práva a povinnosti příjemců penzí se budou řídit zákonem o penzijním připojištění. Zachována zůstane i povinnost penzijní společnosti dorovnat účastníkům transformovaného fondu případnou ztrátu z jeho hospodaření. Novinkou bude úplata penzijní společnosti za správu transformovaného fondu ve výši 0,6 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu a až 15 % ze zisku fondu (z toho nejméně 5 % připadne do rezervního fondu).

Následně se účastníci budou moci rozhodnout, zda v transformovaném fondu zůstanou, nebo zda přejdou do účastnických fondů v rámci doplňkového penzijního připojištění, a pokud ano, tak do kterých. Přechodem přijdou o garanci nezáporného zhodnocení svých prostředků. Na druhé straně ale mohou dosáhnout jejich vyššího zhodnocení, bude-li hospodaření jimi zvoleného účastnického fondu či fondů dlouhodobě úspěšné. Být současně účastníkem transformovaného fondu i účastnických fondů nebude možné.

Podíl na majetku v účastnickém fondu bude vyjadřovat penzijní jednotka. Její počáteční hodnota bude 1 Kč a bude se měnit podle úspěšnosti hospodaření fondu. Poroste-li hodnota majetku účastnického fondu, poroste i hodnota penzijní jednotky a naopak.

Každá penzijní společnost bude spravovat jeden „povinně konzervativní fond“ a případně i další účastnické fondy, které se budou lišící se svou investiční strategií, tedy mj. i poměrem možného výnosu a rizika. Rozložení svých prostředků mezi fondy bude moci účastník měnit. Přechod zpět do transformovaného fondu, ani vstup nových účastníků do transformovaného fondu nebude možný. Přechod k jiné penzijní společnosti bude možný pouze pro účastníky účastnických fondů.

Zbytečná státní podpora penzijního spoření

Spoření do transformovaných penzijních fondů a účastnických fondů spravovaných penzijními společnostmi má být třetím pilířem penzijního systému. Role tohoto pilíře však nejspíš bude zcela nevýznamná. Pokud by tomu mělo být jinak, muselo by se především změnit chápání účelu a významu penzijního připojištění, resp. doplňkového penzijního spoření veřejností. To se ale nepodaří, dokud stát umožní, aby toto spoření na penzi bylo využíváno téměř výhradně jen jako daňově výhodné spoření se státním příspěvkem.

Poukázané státní příspěvky na penzijní připojištění v mld. Kč

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

1–2Q

2011

2,470

2,658

2,770

2,930

3,222

3,683

4,162

4,651

5,088

5,347

5,510

2,790

Zdroj: www.mfcr.cz

Řešení by přitom bylo poměrně jednoduché: změna podmínek nároku na státní příspěvek a podmínek pro uplatnění daňových odpočtů. Čerpání těchto výhod by mohlo být podmíněno výplatou starobní penze po stanovenou minimální dobu nebo doživotně. Pokud by si účastník místo výplaty starobní penze zvolil formu jednorázového vyrovnání, o výhody by zpětně přišel. Dostal by tedy vyplaceny pouze své úspory včetně případných dodaněných příspěvků zaměstnavatele po korekci o výsledek hospodaření fondu(ů).

Budou-li účastníci nadále moci zůstatek na svém účtu u penzijní společnosti jednorázově vybrat a utratit za cokoliv, třetí pilíř důchodového systému bude pouze virtuální realitou. Ono se tolik nestane, protože má být pouhým doplňkem. Pak je ale na místě otázka, zda je takovýto nanicovatý pilíř vůbec potřeba a zda má smysl stávající systém penzijního připojištění nahrazovat novým systémem s ještě vyšší státní podporou, nejsou-li vytvořeny předpoklady pro to, aby svůj účel plnil výrazně lépe.

Proti podpoře pravidelného spoření v zásadě nelze nic namítat. Stát tak může vést občany k tomu, aby lépe hospodařili s penězi a naučili se finančně plánovat. Finanční rezervy vytvořené dlouhodobým spořením pak mohou pomoci stabilizovat rodinné rozpočty. Snížení očekávaného propadu životní úrovně budoucích důchodců se tím ale neřeší. Státní podpora doplňkového penzijního spoření v navržené podobě nebude o nic spravedlivější ani účelnější, než tomu bylo v případě stavebního spoření, kde ale byla radikálně omezena.

Vyšlo na ČeskéReformy.cz

Jakým způsobem vyberete peníze z penzijního připojištění?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

8 komentářů: “Chatrný třetí pilíř důchodové reformy”

  1. Denisa napsal:

    Žiji v moravskoslezském kraji mam 2 děti jsem samoživitelka pracuji v obchodě a mám otázku kde na to mám brát,když jsem ráda že vyžiju od výplaty k výplatě.Vy počítáte vše z průměru,ale díváte se na nás obyčejné lidi? Vždyť my si bez půjček nekoupíme ani světlo do dětského pokoje.Kde a z čeho máme šetřít na třetí pilíř?děkuji za odpověď

  2. Klient. napsal:

    Ono vůbec se do toho schváleného zákona podařilo Ruzsnokovi a jeho fondové bandě (Kalousek z toho samo nic neměl) protlačit pár – pro současné klienty – hezkých vychytávek:
    – vůbec se nemluví o výsluhové penzi
    – po podepsání zákona prezidentem již NELZE přestoupit do jiného transf. fondu
    – pokud budete mít příspěvek zaměstnavatele, přicházíte o státní příspěvek
    – přestoupit půjde pouze do nových fondů ve II. pilíři.

    Jest-li toto není hlavní záměr předkladatele, že… ???????

    • Radek napsal:

      „pokud budete mít příspěvek zaměstnavatele, přicházíte o státní příspěvek“
      – v tom se myslím pletete

      S tím zbytkem souhlasím – a pro III. pilíř je to jediná možnost. Takže proti tomu nic nenamítám.

      • RE napsal:

        Jako vždy se „dábel ukrývá v podrobnostech“.
        A skutečně v návrhu zákona „je nemožnost souběhu státního příspěvku a příspěvku od zaměstnavatele“.

        Platí pro všechny fondy ve III. pilíři, tj. i transformované.

        Otázkou je, co s tím udělají nějaké prováděcí předpisy. U Kalouska jako vždy vymysleli to A, s podrobnostma si již hlavu nelámali.

  3. Anonym napsal:

    Nečas vidí asi jen tu statistiku, ale komu se chce nechat si naspořené peníze vyplácet formou renty, když moje peníze propadnou fondu, pokud natáhnu bačkory.

    • Radek napsal:

      Když ne rentu, z čeho budete žít, když bačkory nenatáhnete?

      • Anonym napsal:

        Vybraný kapitál se dá dále investovat, stále lepší, než si nechat vyplácet almužnu, což nepochybně ty renty jsou, a žít (nebo dožívat) s pocitem, že to co jsem si nastřádal, propadne soukr. fondu. Prozíravější ten, kdo si ty peníze vybere jednoráz, vyrovnáním a rozumně zainvestuje (tak, aby to v nejhorším případě mohl někdo zdědit – děti, vnuci, atd…). či snad je lepší opak? neřekl bych 🙂

  4. Jiří napsal:

    DOBRÝ ČLÁNEK

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.