Česká vláda termín přijetí eura nestanoví. Měli bychom jít cestou Chorvatska?

Za překážku vstupu do měnové unie vláda považuje nedokončený proces ekonomické konvergence české ekonomiky zejména v oblasti cenové a mzdové úrovně, jejichž odstup od průměru eurozóny zůstává značný. Nadále se rovněž významně odlišuje struktura českého hospodářství vůči eurozóně, což by mohlo způsobovat problémy v případě jednotné měnové politiky. Vzhledem ke stárnutí populace není také dořešena dlouhodobá udržitelnost veřejných financí.

„Jsem přesvědčen, že přijetí eura nemá být sprint, ale zodpovědné politické rozhodnutí založené na dosažení objektivních ekonomických kritérií. Myslím, že bychom si měli nejprve udělat domácí úkoly, a poté se můžeme bavit o termínu přijetí eura,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura a dodává: „Pokud nejprve nenapravíme strukturální nerovnováhu veřejných financí a nezkrotíme dvoucifernou inflaci, zůstává debata o euru pouze akademickou.“

Na druhou stranu pro přijetí eura v České republice hovoří vysoká míra otevřenosti ekonomiky a velká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou. Pozitivně lze hodnotit také relativně stabilní kurz koruny k euru, který byl však ovlivněn intervencemi České národní banky na devizovém trhu. Příznivě vyznívá rovněž vysoká míra ekonomické aktivity české populace a nadále nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti či odolný bankovní sektor.

Během posledních let se podoba institucí i pravidla eurozóny změnila a jednání o prohlubování integrace i nadále pokračují. V současnosti proto nelze spolehlivě odhadnout budoucí potenciální finanční i nefinanční závazky pro Českou republiku spojené se vstupem do eurozóny.

^REKLAMA

S ohledem na uvedené skutečnosti vláda České republiky dospěla k závěru, že nestanoví datum vstupu České republiky do eurozóny, protože nebylo dosaženo adekvátního pokroku při tvorbě podmínek pro přijetí eura.

Nepřesvědčivé ekonomické argumenty

Hlavní ekonom společnosti CYRRUS, Vít Hradil, pro server Investujeme.cz uvádí, že pro přijetí ani odmítání eura v České republice momentálně neexistují dostatečně přesvědčivé ekonomické argumenty. „Česko by v případě přijetí eura nepochybně těžilo z eliminace transakčních nákladů a kurzového rizika, zároveň by ovšem jednoznačně tratilo na ztrátě autonomní měnové politiky a jejím nahrazením politikou ECB, tedy „nízké sazby pořád a navždy,“ vysvětluje Vít Hradil a pokračuje: „Zda by byl silnější první, či druhý efekt, nelze s dostatečnou měrou přesnosti odhadovat a z ekonomického pohledu tak je celkový dopad přijetí eura nejasný a lze jej s klidným svědomím přenechat na politicích. Ti se přitom v Česku evidentně do jeho zavedení nehrnou, a tudíž s ním ani v nadcházejících letech nepočítám.“

Propagování eura odrazuje voliče

„Obecně není pro české politiky prozatím přijetí eura tématem, které by bylo nějak aktuální, a proto neočekávám v nejbližších letech žádnou hlubší diskuzi nebo aktivitu na tomto poli. Navíc, propagování přijetí eura by spíše odrazovalo voliče, protože většina obyvatel nevidí v přijetí eura žádné podstatné výhody. Mluvím tu o opakovaných fiskálních problémech v Eurozóně, o ztrátě kontroly kurzu koruny, kterou v posledních letech při měnové politice hojně využívá Česká národní banka, nebo o strachu z možnému dalšímu nárůstu cen,“ podotýká ekonom Partners Martin Mašát.

 „Z makroekonomického hlediska však přijetí eura dává dlouhodobě mnohem větší smysl a výhody pro českou ekonomiku. Vedle odstranění měnového rizika je hlavní přínosem zafixování kurzu. Do budoucna by proto firmy nemusely bojovat se silnější korunou a díky neměnnému kurzu eura by česká ekonomika postupně získala komparativní výhodu na mezinárodních trzích. Podobně na euru vydělává Německo a vlastně celé severní křídlo Eurozóny, které by jinak mělo díky své výkonnosti a stabilitě mnohem silnější měnové kurzy,“ říká pro Investujemem.cz Martin Mašát.