Úterý 13. dubna. Svátek má Aleš.

Češi ve finanční gramotnosti zaostávají. Peníze drží zbytečně na účtech

Foto: Pixabay.cz

 

Pro zvládání krizových situací, včetně pandemie, je klíčová i finanční gramotnost. Jak jsou na tom podle vás Češi? Podle lednového měření se ČR pohybuje v mezinárodním srovnání v průměru.

Ministerstvo financí (MF) provedlo v lednu 2020 měření finanční gramotnosti dospělé populace v ČR. To navazuje na předchozí výzkumy z let 2010 a 2015 a vychází z Národní strategie finančního vzdělávání 2.0 schválené vládou. Z výsledků vychází,“ že finanční gramotnost v tuzemsku mírně roste. V mezinárodním srovnání zemí OECD a některých dalších se pohybujeme v průměru. „Nevymykáme se tedy standardům dalších vyspělých zemí, nicméně to rozhodně není důvod k uspokojení. Zvlášť když vezmeme v úvahu, co už máme za posledních dvacet pět let za sebou. Od krachů řady bank na trhu, přes peripetie neregulovaných fondů až po různé zprostředkovatele nabízející „zaručené“ výnosy a končící zmizením peněz i jejich správců,“ vysvětluje analytik Československé obchodní banky (ČSOB) Petr Dufek.

Nejde podle něj jen o zkušenosti z investic, ale i o různé druhy drahých půjček vedoucích mj. k vysokému počtu exekucí. Z tohoto pohledu máme proto ještě velké rezervy, které se snaží vyplňovat různé organizace i za pomoci finančních institucí. Hlavní tíha však podle mého názoru leží v rodinách a na školách, které by finanční gramotnost měly aktivně vyučovat a trénovat. „Jinak totiž nezbývá, než se učit cestou pokus-omyl, která může být pro zúčastněné dost drahá. Finanční gramotnost může lidem ušetřit mnoho problémů, i když si to třeba sami tak úplně neuvědomují,“ připomíná odborník ČSOB.

V materiálu MF se mimo jiné dočteme, že došlo ke zlepšení ekonomické zodpovědnosti. Ta vyjadřuje obecné postoje občanů k financím, zachycuje jejich nákupní chování a také rozhodování na finančním trhu. Materiál ale ve všem tak „růžový“ není. – stagnují například finanční znalosti. Dále se například uvádí, že lépe a uvážlivěji hospodaříme v domácnosti s financemi, jsme obezřetnější při sjednávání smluv a máme lepší povědomí o svých právech. Naopak mezery máme v základních početních dovednostech a znalosti důležitých pojmů z oblasti úvěrů a půjček (úročení, RPSN, p.a).

Ekonom České spořitelny (ČS) Michal Skořepa k tomu dodává, že Češi se ve finanční gramotnosti posouvají, a to i díky zavádění tohoto předmětu ve školách, ale posouvají se velmi pomalu. Své nedostatečné znalosti kompenzují značnou opatrností. „Výsledkem pak je například neduživý pražský akciový trh a na druhé straně obrovský objem peněz uložený na běžných účtech, které se přitom pro držení větších částek naprosto nehodí,“ vysvětluje pro server Investujeme.cz Michal Skořepa.

Z letošních výsledků také vyplývá, že své finanční znalosti hodnotí jako dobré pouze 12 % lidí, častěji ze střední generace a s vysokoškolským vzděláním. Sebehodnocení finančních znalostí koreluje s tím, jakých výsledků lidé dosáhli v testu finančních znalostí i ekonomické zodpovědnosti. Pokud se podíváme na výroky ohledně finanční zodpovědnosti, velká část lidí s nimi souhlasí a zároveň přes 50 % české populace odmítá riskování s financemi. Dvě třetiny (64 %) Čechů mají své finance pod kontrolou a 10 % lidí má velké dluhy a stejný podíl starosti s placením běžných životních nákladů.

Finanční produkty

Česká populace má znalost poměrně širokého spektra finančních produktů. Aktivně využívá ve větší míře klasický běžný účet (90 %), dále účet u mobilního operátora nebo pojištění (kolem dvou třetin), spořicí účet nebo penzijní připojištění (přes 50 %).

Pokud si Češi pořizují nějaký finanční produkt, nejčastěji zvažují nabídku více společností, popř. nabídku více produktů od jedné společnosti (hlavně v případě kreditní karty). Při rozhodování se nejčastěji řídí informacemi poskytnutými na pobočce, dále informacemi z internetu nebo doporučením známých.

Dočteme, se i to, že od roku 2010 stále roste podíl obyvatel využívajících internetbanking. V roce 2010 jej využívala třetina obyvatel, v roce 2015 polovina a nyní tři čtvrtiny dospělé populace.

Rozpočet

Nechybí ani výsledky ohledně rozpočtu. Sestavuje ho 43 % domácností. Z nich 83 % ho vytváří pravidelně. Ti, kdo rozpočet nesestavují, jako důvod nejčastěji uvádějí zbytečnost a nepotřebnost. Zodpovědnější vzhledem k rozpočtu jsou spíše starší lidé a ženy. Rozpočet ve větší míře nesestavují vícečlenné domácnosti.

Rezervy

Schopnost reagovat na menší akutní výdaj pak mělo v lednu 2020 73 % Čechů, ustát výpadek měsíčního příjmu by dokázalo 62 %, což je o 7 p. b. více než před 5 lety. 9 % obyvatel nespoří, v roce 2015 to bylo 19 % populace. Téměř polovina Čechů spoří doma v hotovosti, a tento podíl od roku 2010 roste. Jistotu ohledně svého dostatečného zabezpečení na stáří má 26 % lidí, většina populace spoléhá na státní důchod. Kvůli zajištění na stáří velká část populace spoří v hotovosti nebo má peníze uložené v bance. Na 3. místě je penzijní připojištění.

Zanedbáváme finanční zabezpečení na stáří

Pod finanční gramotností si lidé většinou představují to, jak si vybrat nejvýhodnější úvěr nebo jak by měli vycházet v rámci rodinného rozpočtu. Podle názoru Petra Dufka sem ovšem patří i problematika finančního zabezpečení na stáří, které zatím stále ještě zanedbáváme. „Z průzkumu sice plyne, že si lidé uvědomují problémy penzijního systému, avšak průběžně si jen velmi pomalu budují rezervy na penzi. Platí to dlouhodobě a zvlášť malou pozornost tomuto problému věnují mladší generace,“ uzavírá Petr Dufek.

 

4 komentáře: “Češi ve finanční gramotnosti zaostávají. Peníze drží zbytečně na účtech”

  1. mk napsal:

    Cesi nemaji zase tak spatnou financni gramotnost jak se o nich tvrdi protoze:

    – Za prve, koho zajimaji stavebka, penzijka kdyz za svou investici dostanete prakticky kulovy. Obzvlaste penzijko povazuji za naprosty nesmysl. Zacnete ve dvaceti a v padesati ty penize co jste ve dvaceti mohli utratit lepe nemaji vubec zadnou hodnotu
    – Zivotka – nesmysl, nikdo na tom jeste nezbohatnul. Skutecny produkt na kterem klient zarucene zchudne a jeste ho neustale otravuji agenti s tim aby mu prebouchli smlouvu
    – Nemovitosti – Na nemovitosti si lide vetsinou pujci, hodnota temer neustale rostla. Kdo utratil za nemovitosti, udelal dobre

    Ruzne fondy, akcie , dluhopisy – vetsinou jsou slozeny z nejakych aktiv bud primo nebo jako kompozit (fondy fondu ktere jsou slozeny zase buhvi z ceho) – obvykle denominovane v USD nebo EUR. Vase akcie vydela 10% ale ceska koruna vzroste o 10%. Ve vysledku mate 0% vydelku za neuveritelne riziko a jeste musite resit dane , poplatky a nesmysly kolem.

    Pak je zde spousta zmrdi pravidel- napriklad drzite akcie nakoupene pres saxo bank a kdyz nejakou dobu neobchodujete (treba 3 mesice), zavola vam nekdo ze saxa a oznami ze musite provect transakci nebo vam zavrou ucet atd… Jak chcete v takovem prostredi investovat ??

    Dokud nebudeme na EURu tak tech moznosti na „zajimave“ investice moc neni. Do te doby se tu muzem bavit o 2.99% zhodnoceni, coz u lidi kteri ukladaji 670 korun mesicne neni zadny vyvar.

    Bitcoin a kryptomeny – neregulovane

  2. Karel napsal:

    “Češi ve finanční gramotnosti zaostávají. Peníze drží zbytečně na účtech”

    A kde by Češi měli držet své peníze. Vždycky je přeci drží na účtech. Tím, že si koupí např. akcii, nemovitost, bitcoin atd. se peníze nikam neztratí. Pořád leží na nějakém účtu v bance. Jen se při transakci přesunou z účtu kupujícího na účet prodávajícího. Když si např. koupím na burze akcii, v evidenci akcií se změní majitel a moje peníze se přesunou z mého účtu na účet původního majitele akcie.

  3. Pietro napsal:

    A hodnoti vyzkum i to, jak lide investuji do porizeni vlastni nemovitosti?
    Jak nakupuji sperky, obrazy, stara auta, … bitcoiny, … investuji do rozvoje sveho podnikani nebo firmy?
    A to sporeni doma – kdyz si pod tim treba pulka dotazovanych predstavi, ze si doma spori na auto, dovolenou, detem, tak je to spatne?

    Atd.

    Tyto pruzkumy podle me nejdou do hloubky a po hlubsim smyslu veci, takze realita je o kus jinde…

    • Mk napsal:

      Přesně jste to vystihl. Ja si koupil byt stejně jako tisíce dalších a ještě jsem se kvůli tomu na dlouho zadlužil. Cena za tu dobu vzrostla o 70%. Jsem snad špatný investor? Počítá tohle někdo?

      Když vidím jak jsou věci v bubline tak proč bych investoval? Radši risknu drobnou inflaci než abych ztratil veškeré úspory v nějakém fondu.
      Navic v době kdy to jde z kopce budí mít dostupnou cash při ruce.

      A nakonec inflace – pokud si šetřim na konkrétní věc – třeba auto. Tak to auto nezdrazuje o inflaci každý rok. Nemusí zdražovat vůbec. Pokud tedy setrim na konkrétní věc, jsou inflační argumenty liché.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.