CZK/€ 25.210 -0,20%

CZK/$ 23.417 +0,05%

CZK/£ 30.313 -0,18%

CZK/CHF 26.850 +0,25%

Text: Petr Novotný

24. 01. 2008

1 komentář

Burzovní krach 1987… 20 let poté

 


 

Krvavá lázeň
Před dvaceti lety zažily světové burzy největší jednodenní propad ve své historii. Akcie na Wall Streetu tehdy ztratily téměř 23 procent své hodnoty (Dow Jones). Ten den přišlo mnoho investorů o osobní majetek a práci. Během několika hodin se z parketu burzy vypařila hodnota akcií za 500 miliard dolarů a do týdne se tato částka ještě zdvojnásobila.

Do krvavé lázně se následně potopily i ostatní akciové trhy. Británie, Německo a Francie, panika zachvátila také Japonsko a Hongkong. Černé pondělí tak dvojnásobně přebilo krach z října 1929.

Den kdy všichni prodávali
Pondělí 19. října 1987. Obchodní seance na NYSE začíná jako obvykle a na parketu vládne čilý ruch. Bohužel s jednou výjimkou – makléři dostávají od svých klientů jenom příkazy k prodeji. Prodávají velcí institucionální hráči (banky, investiční společnosti, fondy) i drobní investoři. Všichni se chtějí zbavit akcií z obav o osud již "zralého býčího trhu" a budoucího vývoje americké ekonomiky.

Z nejhoršího se začínají trhy vzpamatovávat až za deset dní. V té době ztrácí světové burzy už víc než 35 procent své hodnoty.

Alan Greenspan v akci
FED (Federální rezervní systém) v čele s nově zvoleným Alanem Greenspenem
s reakcí dlouho neotálí. Záchranná operace spočívá v přesvědčování bank, aby dál půjčovaly firmám i obchodníkům. Později také dochází ke snižování úrokových sazeb. Likvidita se vrací na trh a Alan Greenspan se tak hned na začátku své kariéry stává "věrným přítelem" Wall Streetu.

Krach = čas kupovat?
V retrospektivě roku 1987 určitě ano. Všechny významné indexy smazaly své ztráty do dvou let. Co způsobilo tak dramatické zotavení po černém pondělí? Trh reagoval nepřiměřeně. Z předražených akcií se staly akcie podhodnocené.

Naproti tomu burzovní krach v roce 1929 se v nákupní příležitost neproměnil. Ten, kdo nakoupil po dvoudenním krachu, ztratil do dvou let víc než 80 procent. Finanční krizi, kterou tehdy burzovní krach přivodil, následně přerostla v kolaps celé ekonomiky.

Akciové trhy jsou dnes v daleko lepší kondici než před dvaceti lety. Trh je hlubší a širší, což přináší více likvidity. Investoři mají také na rozdíl o roku 1987 možnost sledování kurzů v reálném čase a mohou kdykoliv vstoupit na trh.

Nové technologie nás však nezastaví před budoucími krachy. Trhy jsou dnes více propojené než v minulosti, a tak se případný burzovní kolaps rozšíří po světě daleko rychleji. Na vlně událostí z října 1987 se burzy snaží vložit do burzovních pravidel řadu bariér, které by měly dramatickým výprodejům předejít. Jde například o pravidlo, které blokuje obchodování při desetiprocentním poklesu.

Kdo za to může?
Co odstartovalo černé pondělí? Kdo může za den, který se nesmazatelně zapsal do burzovní historie? Odpověď není jednoduchá. Jedna z teorií říká: za krachem byl prudký růst poměru cen akcií vůči ziskům společností.

V roce 1985 se poměr P/E pohyboval ještě okolo osmi, o dva roky později se přehouplo přes 20. Stručně řečeno – investoři platili za akcie extra prémii. Čekali, že firmám porostou zisky. To se ale nestalo. Růst zisků zmrazila centrální banka (FED), když v obavách z růstu inflace zvedla úrokové sazby.

Kontroverznější teorie černého pondělí viní z krachu počítačové programy. Ty při pádu akcií automaticky spouští nákup termínových derivátů – futures. Když se nedaří akciím v portfoliu, investor alespoň částečně vydělává na růstu cen futures. To ale nakonec přililo ještě více oleje do ohně, který (tehdy) zasáhl parket newyorské burzy. Ke krachu přispěla i kreditní krize, kterou v určité podobě zažívají trhy i v letošním roce.

Padající trhy také "vyhnali" na trh investory, kteří kupují na takzvanou finanční páku – na dluh. Mnoho z nich při dramatickém poklesu trhu opouští a nuceně zavírá své pozice. Nabízí se však jednodušší vysvětlení událostí černého pondělí na newyorské burze. Za všechno mohou lidské emoce.

Krach roku 1987 byl tedy z velkou pravděpodobně kombinací příběhu lidských emocí, nenasytnosti, obav a slepé paniky. Problém je, že se lidské emoce ani za dvacet let nezměnily. Burzy tak zůstávají stejně nepředvídatelné jako v minulosti.



Vystrašili vás strmé letní růsty a pády akcií na americkém akciovém trhu? Ano? A co byste dělali při "stonásobně " horším propadu? 20 let od krvavé lázně na Wall Stretu. Exluzivně v Investorském magazínu. Sobota 27. října ve 13:30 na ČT24.

Loading

Vstoupit do diskuze 1 komentář



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *