Neděle 25. června. Svátek má Ivan.

Bude koncem krize skutečně válka?

Současný systém placení dluhů dalšími dluhy je velmi dlouho fungující obrovské Ponzi schéma, které se blíží ke svému vrcholu. Pro mnohé budou vyústěním situace sociální nepokoje, nebo mocenský konflikt končící válkou. Je to sice hodně pesimistický pohled, ale v poslední době stále více rozšířen. A historie dává pesimistům spíše za pravdu.

Když ve třicátých letech Hitler a jeho mašinerie zajistil německému národu hospodářský zázrak, skončilo to po několika letech jedním z nejhroznějších vojenských konfliktů v historii. Extrémně zadlužená země svou neutěšenou situaci a hrozící krach nakonec vyřešila válečným tažením. Kořist z něj a majetek nakradený z okupovaných zemí nakonec dokázaly zakrýt neúměrné zadlužení země. V konečném důsledku na válce vydělaly také USA, kterým se po válce dařilo několik let, díky rychle rostoucí ekonomice, snižovat relativní zadlužení z více než 100 % HDP na 33% HDP.

Válka byla, resp. je mnohými ekonomy považována za startér ekonomiky (nové pracovní příležitosti v zbrojařském sektoru v době zbrojení a také obnova zemí po válce, která může být impulsem pro ostatní ekonomická odvětví) v dobách deprese, v dnešní době ale existuje mnoho názorů, které toto tvrzení vyvracejí. A za příklad dávají Spojené státy americké.

V současné době se USA také snaží zabírat, pomocí vymyšlených záminek, cizí území, protože v nich vidí nemalý ekonomický potenciál. V konečném důsledku se jim ale nedaří tento potenciál, i díky neutichajícímu odporu a vlastní neschopnosti, využít. A tak namísto zisku se jejich výdaje na tato tažení pouze nafukují do stále větších rozměrů a mají nemalý vliv na výdaje zvětšující zadlužení země (i když zbrojařský sektor šlape parádně). Základem „ekonomického úspěchu“ je pak krátká válka rychlé vítězství, což dnes ale, zejména v případě USA, není pravidlem.

Pokud bychom tedy chtěli být pesimisté, budeme očekávat, že i dnešní bezduché a nekonečné zadlužování kvůli zadlužování skončí válečným konfliktem, který možná bude kratší než ty předcházející, o to více ale zničující. Otázkou pouze je, kdy k něčemu takovému dojde.

Téma č.1: Dluhy

Jedním z důvodů, proč očekávat konflikt, je již zmiňované nekonečné zadlužování, kterénutně musí vést ke krachu současného systému a hledání způsobu, jak dluhy zaplatit. I když je dnes pravidlem, že bez zadlužení prakticky žádná ekonomika nemůže existovat a rozumné zadlužení je také žádoucí, jsme v situaci, která s rozumným zadlužením nemá nic společného. Na vytvoření produktu s hodnotou jedné měnové jednotky (je jedno, jestli je to dolar, euro, nebo frank) je potřeba dluhu v řádu několika jednotek. Zdravé zadlužení by mělo fungovat naopak, přičemž cizí zdroje by měly být levnější než vlastní.

Dnes tomu tak není. Zadlužení je neefektivní a jak pro dlužníky, tak pro věřitele představují stále větší problém. Po snižování ratingů od S&P se stanou pro většinu evropských zemí ještě dražšími a již tak vysoká cena půjde ještě nahoru. Situace, kdy jednotlivé země nejsou schopny obsluhovat vlastní dluhy, se stává neudržitelnou a je potřeba udělat mnoho nepopulárních opatření k tomu, aby se situace zlepšila. K tomu bohužel není politická vůle a řešení, která se přijímají, znamenají pouze odsouvání problémů do budoucnosti, což nutně znamená ještě horší situaci v budoucnu. Je to začarovaný kruh, z kterého dnes není cesta ven, dokud nedojde ke katastrofě. Začne to nespokojeností lidí, sociálními nepokoji a pak už jen stačí pár extrémistů, kteří problémy svedou na někoho cizího, aby situace skončila otevřenými konflikty.

Téma č.2: Moc a suroviny

Dalším problémem je politická nestabilita a boj o moc související s měnící se ekonomickou mapou světa. Irák a Afganistán Američanům prošel, ale Írán je jiná káva. Samotná země se vysloveně připravuje na ozbrojený konflikt, kterým jí USA již delší dobu vyhrožují. Ale tato země může být také zdrojem větších nesvárů mezi velmocemi, jako jsou Čína a Rusko na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé.

Zavádění nových sankcí vůči Íránu na jedné straně nemusí mít žádný fatální dopad pro samotnou zemi, ale vztahy mezi velmocemi se mohou výrazně vyostřit. Čína, jako největší obchodní partner Íránu, nebude nadšená, když se po bohatých ložiskách ropy a zemního plynu, které má dnes k dispozici, budou sápat USA (se záminkou íránské jaderné hrozby) a je pravděpodobné, že v případě ozbrojeného konfliktu se postaví na stranu Íránu. Stejně tak Rusko, které se nikdy nestalo velkým přítelem západního světa a dnešní situace mu, jako velmoci, která byla v posledních letech poněkud zatlačena do pozadí, spíše vyhovuje.

Otázkou zůstává, na které straně se octne Evropa. Logicky, když je většina zemí EU zapojena v NATO, měla by se připojit na stranu USA a západu, ale může zde nastat dilema na straně Německa. Jako jediná velmoc v EU, která zatím není výrazně postižena dluhovou krizí (i když ani ono samotné není ideálem bezdlužnosti), zůstává jako jediná na straně zachránců celé Evropy. Jenomže samotnému Německu se tato pozice nemusí zamlouvat příliš dlouho a určitě nebude donekonečna ochotné zachraňovat Evropu pouze z vlastních kapes.

Fakt, že Německo se, logicky, bude primárně starat o své zájmy, nedávno zmínil také Jan Dvořák ve svém článku „Rok 2012 – Kdo uteče, vyhraje“, na serveru proinvestory.cz. Ve stejném článku také píše o formující se nové ose Berlín – Moskva – Peking, která by se skutečně v budoucnu mohla stát novou geopolitickou hybnou silou. Němci sice podle Dvořáka potřebují k jejímu vzniku „průser nevídaných rozměrů“, Číně a Rusku ale zatím postačuje, když budou současný kolaps západního finančního světa pozorovat z povzdálí.

Nechci být pesimistou a byl bych rád, kdyby dnešní situace měla řešení, které by bylo uspokojivé pro všechny a obešlo by se bez násilí, ale podobně řešení je v nedohlednu. Žádné světlo na konci tunelu, žádný převratný nápad, jak z dnešní šlamastiky ven. Jen obavy, kam to až povede.

13 komentářů: “Bude koncem krize skutečně válka?”

  1. stas napsal:

    ale bohužel je neprůchodne díky finanční oligarchii, ktera stojí za CDS… Jinak toto řešení se jmenuje P3M a je navrženo na udělení Nobelovy ceny za ekonomiku. Zjednodušeně se jedná o ekonomiku bez daní!

  2. Spekulant napsal:

    Pane autore zjistil jste si vubec neco o cem pisete?
    „Zavádění nových sankcí vůči Íránu na jedné straně nemusí mít žádný fatální dopad pro samotnou zemi“ To ze je v Iranu hyperinflace, to ze Iranu spadla mena pri uvaleni novejch sankci o 30% je nic? Vy jste dalsi „poradce“ od stolu kterej cerpa informace z idnes se mi zda.

    • stas napsal:

      V prosinci 2010 stalo 1000 rialu 1,82 CZK, v prosinci 2011 stalo 1000 rialu 1,79 CZK, kde je ta hyperinflace?? Zdroj CNB

      • Spekulant napsal:

        Haha, ty ses taky „poradce“? Od kdy se meri inflace porovnanim kurzu men? To se mi snad zda todlecto. Panove naucte se anglicky at muzete cerpat i z jinech periodik nez z idnes a ihned.

        • stas napsal:

          :-d PANE CHYTRY TAKOVA INFLACE SE DRIV NEBO POZDEJI PROMITNE DO KURZU! JE TO UCIVO PRVNIHO ROCNIKU EKONOMIE…..

          • Spekulant napsal:

            Ach jo dalsi co je na VSE a mysli si ze studuje vejsku, pred dvaceti lety bys neudal ani maturitu. Doopravdy doiporucuju poohlednout se po internetu, ne ceskem pane managere.

            • stas napsal:

              špekulante, řekně že vůbec nevíš o čem píšeš a používáš cizích slov, jejichž význam ti uniká!Hyperinflace je extrémní případ inflace. Je to inflace vyjádřená čtyř- a víceciferným číslem (více než 1000%).pokud je v Iranu inflace tak jen zvysena o něco více než je teď v Česku, víme

              • Spekulant napsal:

                Chlapce stas, zkus uz pouzit ten google, doopravdy je tam hodne informaci.
                Definition of ‚Hyperinflation‘
                Extremely rapid or out of control inflation. There is no precise numerical definition to hyperinflation. Hyperinflation is a situation where the price increases are so out of control that the concept of inflation is meaningless.

                • stas napsal:

                  jeste tak rozumet anglickemu textu… v zadnem pripade se to netyka Iranu. Jejich inflace je tezko meritelna protoze tam jsou jine kontrolni postupy, ale odhaduje se na cca 20% za posledni rok. Takze pomalu s poucovanim ! P.S. ne vsechno na internetu je pravda…

                  • Spekulant napsal:

                    Ano neni to o Iranu, bravo, je to definice hyperinflace.

                    • stas napsal:

                      a toto napsal asi nejaky martan…:Pane autore zjistil jste si vubec neco o cem pisete? „Zavádění nových sankcí vůči Íránu na jedné straně nemusí mít žádný fatální dopad pro samotnou zemi“ To ze je v Iranu hyperinflace, to ze Iranu spadla mena pri uvaleni novejch sankci o 30% je nic? Vy jste dalsi „poradce“ od stolu kterej cerpa informace z idnes se mi zda.

          • Ondřej Záruba napsal:

            To je jedna z teorií. Monetární analýza určitě není učivo prvního ročníku. Pohyb kurzů přes paritu kupní síly má také několik podob. Minimálně absolutní a relativní. Existuje celá řada teoretických východisek pro predikci vývoje měnového kurzu. Váš pohled považuji za značně zjednodušující.

  3. Pešek napsal:

    , aby si krachující velmoc u nás neotevřela nejakou základnu, výcvikové centrum pro vrtulníky , rádio NEsvobodná Evropa a pod. Taková zařízení mohou být cílem odvetného útoku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.