Jak moc bitcoin ovlivňují úrokové sazby ECB a Fedu?
Ideálně by se kryptoměny měly chovat nezávisle na reálné i monetární ekonomice. Neměly by být závislé na monetární politice ani fiskálních opatřeních centrálních vlád. Ostatně proto byl také algoritmus blockchainu vytvořen. Aby samotný tento algoritmus sloužil jako ověřovací autorita a aby byla monetární zásoba měny řízena právě tímto algoritmem. Opravdu je bitcoin v dnešní době oproštěn od těchto vlivů a funguje nezávisle?
Monetární politika centrálních bank
Každá fiat měna je „spravována“ svou centrální bankou, která provozuje nezávislou monetární politiku. Tak ovlivňuje peněžní zásobu a v důsledku toho má vliv na inflaci, na výši směnného kurzu a celkové nastavení daného monetárního systému.
Monetární politika bitcoinu
Oproti tomu peněžní zásoba bitcoinu je trvale daná algoritmem, který stanovil množství bitcoinů na 21 milionů. A podle toho, jak moc transakcí probíhá a jak moc se těží bitcoinů, vzniká nová peněžní zásoba, která bude jednou konečná. Poslední bitcoin by měl být vytěžen kolem roku 2140. Zároveň už bylo vytěženo kolem 90 % celkové plánované peněžní zásoby. Díky tomu má bitcoin přirozenou deflační tendenci.
Bitcoin jako alternativa fiat měn?
Dle všech předpokladů by tak bitcoin měl například sloužit jako inflační zajištění, proti vysoké inflaci tradičních měn. Protože jeho peněžní zásoba a také jeho cena se řídí jinými pravidly než u fiat měn. Před inflací stačí peníze ukrýt do bitcoinu. Ten svůj směnný kurz časem přirozeně posiluje, což tvoří právě ochranu před tím, abyste po nějaké době získali peníze zhodnocené minimálně o takovou částku, která by vyrovnala inflaci.
Jak se ale ukazuje za poslední rok, tak bitcoin rozhodně neslouží jako ochrana před inflací a jeho kurz nyní neposiluje. Naopak od začátku roku ztratil více než 60 % své hodnoty. A to i přes všudepřítomnou vysokou inflaci v důsledku uvolněných monetárních opatření v minulých letech.
Bitcoin tak sice představuje alternativní měnový systém, ale v žádném případě neslouží jako ochrana před ztrátou hodnot v tradičních systémech. Alespoň ne ve střednědobém období. Experti na kryptotrhy navíc v současné době předvídají, že bitcoin vstoupit do tzv. kryptoměnové zimy a že jeho hodnota bude v následujících měsících stále nízká. V dlouhém období ale může stále cenově výrazně růst a poslouží jako ochrana před inflací například v rámci jedné dekády. Je ovšem otázkou, jestli to je vůbec vhodný způsob investic. Spíše to splňuje předpoklady pro spekulaci.
REKLAMA
Monetární politika ECB a Fed
To, jak a zda vůbec je bitcoinový systém provázaný s monetární politikou velkých tradičních měn, především tedy s eurem a americkým dolarem, samozřejmě zajímá nejen kryptoměnové nadšence, ale i představitele daných centrálních bank. Jak totiž ukazuje vývoj posledních měsíců až let, tak bitcoin až podezřele často a silně reaguje na monetární opatření jak Fedu tak i ECB.
Přičemž reakce kryptoměn nejsou stejné, nejsou shodné a jsou spíše nahodilé. Jasné je ale to, že bitcoin jako nezávisle projektovaný monetární systém dost často reaguje na rozhodnutí centrálních tradičních monetárních autorit. Nejspíš to není až tak nezávislá měna, za jakou se většinou vydává. (analýza BundesBank).
Poptávka po bitcoinu a dalších altcoinech je totiž navázána na monetární politiku jednotlivých světových měn, především na oznámení o monetární politice Fedu a také ECB. Stejně tak je poptávka funkcí nejistoty v celkovém finančním systému a například klesající poptávka po akciích a celková nejistota na finančních trzích se přelévá i do poklesu kryptoměnové poptávky.
