V aktuální analýze společnosti Deloitte se dočteme, že hlavním faktorem, který určoval směr vývoje bankovního sektoru, byly bezpochyby následky pandemie covidu-19. „Po prvotním šoku v roce 2020, kdy bankovní domy z obezřetnostních důvodů masivně vytvářely opravné položky a reagovaly na bezprecedentní situaci, došlo k relativnímu uklidnění a sektor se velmi rychle přizpůsobil novým podmínkám a potřebám klientů v oblasti finančních služeb,“ uvádí autoři zmiňované analýzy.
Dále se v ní mimo jiné uvádí, že díky plošné podpoře ze strany jednotlivých vlád, cíleným moratoriím či omezeným výplatám dividend tak bankovní sektor situaci ustál a vyrovnal se s největším šokem od finanční krize v roce 2008. Výsledkem bylo posílení kapitálové vybavenosti celého sektoru a relativní udržení jak kvality úvěrového portfolia, tak i velmi dobré úrovně profitability.
„Po privatizaci sektoru a následném vstupu nízkonákladových hráčů na český trh v letech 2008–2011 docházelo k pouze ojedinělým transakcím, jako byl prodej retailové pobočky Citibank v roce 2015. Akviziční dynamiku odstartoval prodej skupiny Wüstenrot v roce 2020 a lokální nákupní horečka nabrala na obrátkách,“ uvádí Roman Lux, ředitel, finanční poradenství společnosti Deloitte s tím, že finanční výsledky českého bankovního trhu z něj dlouhodobě dělají jednu z nejzajímavějších investičních příležitostí v regionu. Důkazem může být i relativní lehkost, s jakou lokální hráči ustáli první nápor pandemie covidu-19.
Na struktuře transakcí, kdy kupující jsou zejména největší lokální bankovní hráči, je patrné, že vyzývatelské banky přinesly na trh nové nápady a osvěžení, ze kterého mohou čerpat i tradiční bankovní domy. Navíc současné i očekáváné pokračování konsolidace bankovního trhu přinese benefity v posílení kapitálové pozice a stability celého trhu.
REKLAMA
Trendem je klesající přímý kontakt s bankéři na pobočkách
Ekonom Partners Martin Mašát pro Investujeme.cz uvádí, že hlavním faktorem, který ovlivní bankovní sektor v roce 2022 jsou úroky nastavované centrálními bankami. Ve všech hlavních středoevropských zemích začaly centrální banky kvůli inflaci zvyšovat základní krátkodobé sazby. To umožní bankám uložit své přebytečné zdroje za relativně solidní úroky a tím se vyhnout poskytování úvěrů rizikovějším klientům.
„Zisky tak vzrostou, a to při razantně nižším riziku. Dalším trendem, který pandemie ještě zakcelerovala, je přesun do on-line světa a klesající přímý kontakt s bankéři na pobočkách,“ vysvětluje Martin Mašát a pokračuje: „Je to logické, protože banky mají mnoho jednoduchých produktů (úvěr, karty, účty), které nevyžadují sofistikované rady. Banky jsou o to víc tlačeni do zefektivnění své komunikace a produktů směrem ke klientovi, protože se vynořilo mnoho fin-tech firem, které bankám ukrajují určité segmenty, kde byly doposud aktivní.“
„Faktem je, že český bankovní sektor zůstává v rámci regionu střední a východní Evropy jedním z nejstabilnějších a nejziskovějších. Fungující ekonomika a vysoká ziskovost tuzemských bank po roce 2000 vytvořily vhodný prostor pro transformaci celého bankovního trhu. Zároveň bude probíhat konsolidace trhu. Bude vyvíjen další tlak na výnosy z rozsahu v případě retailových bank,“ myslí si odborník Banky CREDITAS David Jandásek.
Klíčové bankovní trendy v regionu CEE
- Bankovní sektor si udržel růstové tempo i během prvního roku pandemie – bankovní aktiva vzrostla o 8 % proti roku 2019.
- V meziročním srovnání došlo v roce 2020 dokonce k mírnému zlepšení podílů nesplácených úvěrů (a to i díky úvěrovým moratoriím) a bankovní domy tak reagovaly zejména tvorbou „opatrnostních“ rezerv ke spláceným úvěrům.
- Kromě tvorby opravných položek si sektor udržel velmi dobrou ziskovost, v roce 2020 došlo dokonce ke zlepšení ziskovosti měřené přes tzv. Cost/Income ratio. Tento poměr se meziročně mírně snížil z 57,6 % na 57,2 %.
- Velmi dobrá ziskovost, podpořená omezením ve výplatě dividend doporučené ze strany centrálních bank pak vedla v roce 2020 k posílení celkové kapitálové pozice sektoru o 1,8 % na 22,1 %.
- Mezi pět největších bankovních skupin v CEE regionu stále patří Erste Group (v ČR reprezentovaná Českou spořitelnou), KBC (ČSOB), UniCredit, Raiffeisen a OTP.
- Z pohledu dynamiky na trhu fúzí a akvizic byly poslední roky rekordní, a to s 22 dokončenými či rozeběhnutými transakcemi v roce 2020 a s 20 za prvních 11 měsíců roku 2021.
- Pozici nejaktivnějšího hráče na poli akvizic potvrzuje maďarská banka OTP následovaná MK Group a skupinou Raiffeisen.
Situace na českém bankovním trhu
- Český bankovní trh potvrdil svoji pozici v rámci celého regionu. Obecně platí, že lokální trh patří k těm nejziskovějším a nejstabilnějším.
- V porovnání se zbytkem regionu sice dosáhl v roce 2020 podprůměrné profitability (ROE 6,7 % vs. průměr CEE regionu 8,3 %.), ale po Bulharsku a Litvě dosáhl třetí nejvyšší provozní ziskovosti měřené ukazatelem Cost/Income ratio. Z toho lze identifikovat vyšší míru opatrnosti lokálních hráčů, kdy pokles ziskovosti byl tažen primárně portfoliovou tvorbou opravných položek.
- Tento trend potvrzuje i dlouhodobě jeden z nejnižších podílů nesplácených úvěrů (2,6 % vs. průměr CEE regionu 6,5 %).
- Stabilitu českého trhu pak reprezentuje pátá nejvyšší hodnota kapitálové přiměřenosti ve výši 24,4 %.
- Trh fúzí a akvizic u nás po dlouhých letech stagnace ožil již v roce 2020 a trend pokračoval i v roce 2021, kdy nejaktivnějšími hráči byli Raiffeisenbank a Moneta Money Bank.
