Čtvrtek 21. listopadu. Svátek má Albert.

Banány nemá Evropa ráda…

„Banány musí dosahovat délky nejméně 14 cm“ a nesmí vykazovat „anomální zakřivení“. I takto se lze bránit dovozu banánů do Evropské unie z „nevhodných“ zemí. Proč nemá Evropská komise banány ráda?

Pojem banánová republika popisuje nepříliš rozvinutou zemi, z ekonomického hlediska zemi s nižší životní úrovní obyvatel závislou na vývozu např. zemědělských produktů nebo surovin, z hlediska politického pak zemi s nedostatečně rozvinutým demokratickým systémem náchylným k převratům a revolucím, jejíž vláda je korumpována domácím nebo zahraničním kapitálem. Tento hanlivý výraz popisuje nejčastěji latinskoamerické nebo africké země, ale lze jej použít pro jakoukoliv méně rozvinutou zemi. Světový obchod s banány však rozhodně nepředstavuje zanedbatelnou položku a zaslouží si bližší pohled.

Tabulka 1: Největší producenti  banánů v roce 2010 (v milionech tun)

Indie

29,78

Čína

9,85

Filipíny

9,10

Ekvádor

7,93

Brazílie

6,96

Indonésie

5,76

Tanzanie

2,92

Guatemala

2,64

Mexiko

2,10

Kolumbie

2,03

Zdroj:  Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO)

Tabulka 2: Největší exportéři  banánů v roce 2010 (v milionech tun)

Ekvádor

5,16

Kostarika

1,84

Kolumbie

1,69

Filipíny

1,59

Guatemala

1,39

Zdroj:  Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO)

Tabulka 3: Největší importéři  banánů v roce 2010 (v milionech tun)

USA

4,11

Belgie

1,35

Německo

1,23

Japonsko

1,11

Rusko

1,07

Zdroj:  Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO)

Největším producentem banánů je s velkým náskokem Indie, která však většinou své produkce sama zkonzumuje. Více než 32 % banánů podle stránek APEDA Agri Exchange vypěstují indické státy Maharashtra a Gujarat.

Největším exportérem banánů je Ekvádor, který naopak většinu produkce vyváží. Web EcuadorExports.com uvádí, že hlavní vyvážené odrůdy jsou baby, Cavendish a červené banány.

Největším dovozcem jsou pak Spojené státy, kde jsou banány velice oblíbenou pochoutkou. Jak uvádí Dan Koeppler ve své knize Banana: The Fate of the Fruit That Changed the World, banány jsou pro domácnosti v USA nejpopulárnějším ovocem a Američané dokonce ročně spořádají více banánů než jablek, s velkým náskokem před ostatním ovocem.

Česká republika v roce 2010 podle FAO dovezla více než 161 tisíc tun banánů, což zaujímá čtvrtou nejdůležitější dováženou potravinářskou komoditu hned po nealkoholických nápojích a těsně před vínem, které je na pátém místě. Z hlediska hodnoty dovezených banánů je tato položka na šestnáctém místě s více než 106 miliony dolarů. V historii bývalého Československa se pak banány v seznamu 20 nejvýznamnějších dovážených potravinářských komodit objevují až v roce 1974, kdy se dovezlo 45 tisíc tun v hodnotě 8,2 milionu dolarů.

Podle studie zpracované autory E. Evansem a F. Ballenem z University of Florida má trh s banány oligopolní strukturu ovládanou několika významnými nadnárodními společnostmi, které mají zpravidla pod kontrolou většinu života banánu. Vlastní nebo si pronajímají banánovníkové plantáže ve většině exportně důležitých regionech světa, zajišťují námořní dopravu k cílovým trhům, vlastní distribuční sítě a zajišťují i marketing. Nejdůležitějšími společnostmi jsou Dole Food Company, Chiquita Brands International a Del Monte Fresh Produce, které ovládají polovinu trhu.

Graf: Tržní podíl „banánových“ společností v roce 2009

banany-graf

Zdroj: Institute of Food and Agricultural Sciences, Univesity of Florida

Výroční zpráva společnosti Dole z roku 2011 uvádí, že v tomto roce společnost prodala 154 milionů krabic banánů. Značkou číslo jedna na trhu je ve Spojených státech s 34% tržním podílem a v Japonsku, kde získala 31 % trhu. V Evropě je na druhém místě s tržním podílem 7 %. Zpráva dále uvádí, že v Latinské Americe banány pěstuje na 32 tisících akrech půdy (v metrické soustavě je 1 akr zhruba 4000 m2) a dále získává produkci z 67 tisíc akrů od nezávislých zemědělců. V roce 2011 se podle zprávy banány podílely skoro 30 % na výnosech společnosti.

Evropská komise nemá ráda banány… ale jen některé

Značně svérázný postoj k problematice obchodu s banány zaujímá Evropská unie. Obchod mimo jiné reguluje nařízení Komise č. 2257/94 změněné nařízením č. 228/2006 stanovující normy jakosti pro banány. Zde se lze dočíst např. to, že banány musí dosahovat délky nejméně 14 cm a stupně plnosti nejméně 27 mm, kdy stupněm plnosti plodu je myšlena tloušťka plodu, měřená uprostřed plodu na příčném řezu mezi dvěma bočními stranami kolmo na podélnou osu. Dále např. nesmí vykazovat anomální zakřivení, musí být v podstatě bez škůdců, v podstatě nepoškozené škůdci, v podstatě bez otlaků a v podstatě bez poškození způsobeného nízkými teplotami.

Producenti však nemusejí truchlit, neboť toto nařízení pro všechny třídy jakosti toleruje odchylku, a to nejvýše 10 % početních banánů neodpovídajících požadavkům na minimální délku, nejvýše však o 1 cm kratších. Výjimku ale tvoří banány vypěstované v oblastech Madeiry, Azor, Algarve, Kréty, Lakonie a Kypru, které mohou být kratší než 14 cm, avšak musí být zařazeny do II. jakosti.

Nařízení Komise č. 1439/2003, kterým se mění nařízení č. 896/2001 dále stanovuje prováděcí pravidla k nařízení Rady č. 404/93, které bylo změněno nařízením č. 2013/2006 týkajícím se podmínek uplatňování ochranných opatření v odvětví banánů.

Nařízení č. 404/93 uvádí např. to, že maximální množství banánů produkované na území EU a uváděné na trh, pro něž lze vyplácet vyrovnávací podporu, se pro Kanárské ostrovy stanoví na 420 tisíc tun, pro Guadeloupe na 150 tisíc tun, … a pro Kypr na 13,5 tisíce tun. Každý rok se však otevírají celní kvóty, a to celní kvóta 2,2 milionu tun čisté hmotnosti s názvem „kvóta A“, dodatečná celní kvóta 453 tisíc tun čisté hmotnosti s názvem „kvóta B“ a samostatná celní kvóta 750 tisíc tun čisté hmotnosti s názvem „kvóta C“. Ta je otevřena pro dovozy produktů pocházející ze zemí AKT (africké, karibské a tichomořské státy). Kvóty A a B pak regulují dovozy ze všech třetích zemí. Dovozy v rámci kvót A a B podléhají clu ve výši 75 EUR za tunu, dovozy ze zemí AKT clu nepodléhají. 

Nařízení dále zaručuje producentům v EU štědrou prémii na každý hektar vyklučených banánovníků, pokud svou produkci dobrovolně ukončí a zaváží se po dobu dvaceti let nové banánovníky nevysazovat.

Trh dále reguluje např. nařízení Rady č. 856/1999 o zvláštním rámci pomoci tradičním dodavatelům banánů AKT nebo nařízení Komise č. 838/2004, které v době platnosti stanovilo přechodná opatření pro dovoz banánů do EU z důvodu přistoupení deseti nových členských zemí.

V souvislosti s předchozími odstavci je jistě zajímavé zaměřit se také na otázky, kolik lidí tato nařízení vymyslelo a sepsalo, kolik lidí je přeložilo do všech používaných jazyků EU, kolik lidí se podílelo na administraci těchto dokumentů, kolik peněz z kapes daňových poplatníků EU muselo být vynaloženo na platy všech výše zmíněných osob, kolik papíru bylo spotřebováno na tištěné verze těchto dokumentů, kolik lidí bylo nuceno se s těmito normami v rámci své profese seznámit a kolik lidí bude kontrolovat, zda se v dodávkách banánů nachází maximálně 10 % kusů v rozmezí 13 až 14 cm.

Má Evropská unie regulovat délku a zakřivení banánů?

Nahrávání ... Nahrávání ...

Jeden komentář: “Banány nemá Evropa ráda…”

  1. Cocot napsal:

    Ak jedným z kritérií banánovej republiky je to, že vláda je korumpovaná, tak potom medzi banánové republiky patrí aj Slovensko a asi aj Česko

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.