Úterý 21. listopadu. Svátek má Albert.

Asijské důchody? Spoléhat se na sebe

Penze Petr Gola 20.08.2012 | 16:06 1 Komentář

Daňové zatížení ve vyspělých asijských zemích je nižší než v EU. Současně jsou velmi nízké i státní penze. V Singapuru nebo Indonésii dosahuje průměrný důchod sedminy čisté průměrné mzdy. Úloha vlastních úspor a rodiny je v Asii vysoká. 

Přestože bude v příštích letech docházet v Česku k poklesu průměrného důchodu vůči průměrné mzdě, tak bude státní důchod na světové poměry vysoký. V Asii je náhradový poměr výrazně nižší, navíc podmínky pro přiznání důchodu rozhodně nesplní téměř každý jako v Česku.

  • Na konci prvního čtvrtletí letošního roku byl v Česku průměrný důchod mužů 11 908 Kč a průměrný důchod žen 9 750 Kč. Průměrná měsíční mzda za rok 2011 činila 24 319 Kč. Je však zapotřebí porovnat čistou mzdu a důchod, protože v drtivé většině se důchody nedaní, zatímco mzda ano.
  • Bezdětný zaměstnanec pobírající hrubou mzdu 24 319 Kč dostane na svůj bankovní účet dle legisaltivy v roce 2012 částku ve výši 18 823 Kč (z hrubé mzdy je zapotřebí odvédst daň z příjmu fyzických osob 2 820 Kč, sociální pojištění 1 581 Kč a zdravotní pojištění 1 095 Kč).
  • Penzistka pobírající průměrný důchod má tak čistý náhradový poměr 52 % (9 750 Kč: 18 823 Kč) a penzista pobírající průměrný důchod má čistý náhradový poměr 63 % (11 908 Kč: 18 823 Kč). V asijských zemích je náhradový poměr nižší.

Asie: nízké daně a nízký důchod

Povinné odvody ze mzdy jsou ve vyspělých asijských zemích (Japonsko, Hongkong, Singapur či Malajsie) podstatně nižší než v členských zemích EU. Rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou zaměstnance je nižší než v Evropě. Na druhou stranu musí zaměstnanci počítat s nižším státním zabezpečením v době nemoci, nezaměstnanosti nebo důchodu. Úloha vlastního investování, spoření a rodinného zázemí je v těchto zemích vyšší.

  • Vůbec nejnižší čistý náhradový poměr průměrného důchodu vůči průměrné mzdě je v Indonésii, kde průměrný čistý důchod mužů dosahuje pouze 15 % průměrné mzdy.
  • Dalšími asijskými zeměmi, kde průměrný důchod mužů nedosahuje ani 40 % průměrné mzdy jsou Singapur (16 %), Malajsie (35 %), Hongkong (37 %) a Japonsko (40 %).

Dle mnoha ekonomických studií patří Hongkong, Singapur, Japonsko a Korea mezi nejvýkonnější a nejvyspělejší ekonomika světa. Podmínky pro byznys jsou v těchto zemích výborné. Jedním z důvodů je nízké zdanění práce. Celková daňová zátěž je v Asii výrazně nižší než v EU. Vždyť v Hongkongu a Singapuru dosahuje složená daňová kvóta méně než 15 % a v Japonsku a Koreji méne než 30 %. Naproti tomu v západoevropských zemích dosahuje složená daňová kvóta přes 40 %.

Vyšší příjmy = nižší důchod

Redukce při výpočtu důchodů v Česku způsobuje, že důchod občanů pobírající podprůměrnou mzdu se příliš neliší od jejich čistého příjmu dosahovaného před odchodem do důchodu a naopak důchod občanů s vysokými příjmy se liší výrazně.

  • Občan s průměrnou měsíční mzdou za všechny odpracované roky ve výši 50 tisíc Kč a získání 40 let pojištění má dle legislativy roku 2012 v Česku měsíční důchod ve výši 13 949 Kč.
  • Občan s průměrnou měsíční mzdou za všechny odpracované roky ve výši 10 tisíc Kč a získání 40 let pojištění má dle legislativy roku 2012 měsíční důchod ve výši 8 270 Kč.

Obdobná praxe funguje i v asijských zemích, rozdíl je však nižší. Občan mající průměrnou mzdu za všechny roky ve výši dvojnásobku průměrné mzdy má měsíční důchod v Indonésii a Singapuru ve výši necelých 10 % dosahované čisté mzdy, v Hongkongu a Koreji pod 30 % dosahované čisté mzdy.

Tabulka: Jak vysoký je čistý průměrný důchod vůči průměrné čisté mzdě

Země

Muži

Ženy

Indonésie

15 %

13 %

Singapur

16 %

14 %

Malajsie

35 %

31 %

Hongkong

37 %

36 %

Japonsko

40 %

40 %

Korea

48 %

48 %

Pramen: OECD, Pensions at a Glance Asia/Pacific 2011

Jsou penze v Česku dostatečně vysoké?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Jeden komentář: “Asijské důchody? Spoléhat se na sebe”

  1. hm napsal:

    Autor má chybu jako odvody zaměstnance na důchodovou a sociální daň by měl počítat i s tím co platí zaměstnavatel. Protože tyto prostředky jsou vázány na zaměstnance a jeho mzdu to že to neplatí přímo zaměstnanec je jen proto aby neviděl to zdanění.

    tzn: sociální daň: 1581 + 6080 = 7661kč
    zdravotní daň = 1581 + 2189 = 3770kč

    tzn. z průměrné mzdy odvádí současný zaměstnanec na současné potřeby zdravotního a penzijního systému 11431kč

    Paradox je že nemá vůbec žádnou jistotu ani dohodu se státem že nějakou část těchto prostředků uvidí až je bude sám potřebovat :)

    A ještě je tu jedna zajímavost pokud je 11431kč průměrný odvod zaměstnance pak při počtu zaměstnanců 5,2–5,4mil by to dělalo na oba systému roční částku okolo 700mld kč :)

    • ještě to co stát přidá na pojištění důchodcům a dětem + 30mld kč.

    Je zajímavé že tento součet je mnohem větší než to co stát vykazuje jako výdaje na důchody a zdravotnictví tuším okolo 2×300mld kč. Tzn někde mi lítá více než 100mld kč.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.