Neděle 21. července. Svátek má Vítězslav.

Analýza fondu: ISČS Top Stocks

V dnešním díle seriálu o podílových fondech se zaměříme na český akciový fond se zajímavou strategií od Investiční společnosti České spořitelny. Jedná se výborné zpestření ve vodách českého fondového průmyslu v čele s velmi schopným manažerem Janem Hájkem. Investiční příběhy, které přináší ovoce.

Fond Top Stocks od Investiční společnosti České spořitelny je akciový podílový fond řízený pomocí strategie „focus investing“ – jedná se o koncentrované portfolio několika akcií. Je řízen jedním z nejznámějších portfolio manažerů v oboru retailových fondů Janem Hájkem. Toho si Česká spořitelna vybrala na základě jeho úspěchů při publikování doporučených investičních seznamů.

Top Stocks byl založen v roce 2006 a investiční strategie je od té doby velmi konstantní. Je veden v českých korunách a měnové riziko také zajišťuje, což je tradičně dvousečná zbraň.

Tabulka 1: Základní data fondu ISČS Top Stocks

Základní data (10. 2. 2015)

Správce fondu

Investiční společnost České spořitelny

ISIN

CZ0008472404

Typ fondu

Akciový

Vznik fondu

28. 8. 2006

Velikost

4 686 mil. CZK

Zdroj: Investiční společnost České spořitelny

Portfolio a strategie fondu

Strategie fondu Top Stock je na české poměry spíše unikátní záležitostí. Shrnuje ji výraz „stock-picking“, neboli důkladný výběr jednotlivých investičních titulů. Fond investuje do 25 akcií, z nichž jsou všechny rovnoměrně naváženy.

Jan Hájek je dlouhodobý investor, a pokud již nějakou investici do portfolia zařadí, je to až po velmi důkladné analýze. Vytváří scénář fundamentů blízké budoucnosti, a pokud tento odhad vývoje není započten v cenách akcií, je titul do portfolia zařazen. V momentě, kdy najde investici, kterou chce v portfoliu mít, musí vybrat aktuálně nejhorší kus, a ten vymění. Důsledně tak dodržuje omezený počet 25 akcií. Jedná se vlastně o 25 unikátních investičních příběhů, do kterých Jan Hájek investuje.

Důležité je také to, že pokud manažer fondu aktuálně nevidí správnou příležitost pro zainvestování příchozích prostředků nebo prodal splněné investiční příběhy a nové možnosti nevidí, může držet v portfoliu klidně okolo 1/3 hotovosti. Má tak velmi volnou ruku při správě.

Z měnového hlediska velmi silně převažuje dolar, a to přes 80 %, zbytek tvoří evropské měny mimo euro. Fond je ale měnově zajištěn, to znamená, že pohyby měnových párů nemají dopad do výkonnosti.

Graf 1: Sektorové složení ISČS Top Stocks

iscs-top-stocks-01

Zdroj: Investiční společnost České spořitelny, data platná k 31. 12. 2014

V současné době je fond zaměřen hlavně na biotechnologie a technologické společnosti. V budoucnosti se bude rozrůstat o řetězcové společnosti. Jednou ze známých společností v portfoliu je například Starbucks, prodejce kávy, ve kterém Jan Hájek vidí druhý McDonalds. Technologický potenciál cítí i ve společnosti Apple, kde shledal lepší důvody ziskovosti než např. u Samsungu. Z akcií luxusních značek je v portfoliu Ralph Lauren a dále méně známé biotechnologické společnosti, u kterých má ovšem portfolio manažer promyšlené důvody jejich zařazení a tomuto oboru se značně věnuje.

Co nám říká statistika?

Top Stocks nemá žádný srovnávací benchmark. Výhodou absence srovnávacího indexu je to, že portfolio manažer není ovlivněn strukturou benchmarku a nemá tak podvědomé nutkání pořád sledovat, co by se stalo, kdyby se neodchýlil, kde je podvážený a kde naopak převážený oproti indexu. Od založení v roce 2006 vykazuje fond velmi slušnou výkonnost 9,5 % p.a., a to i přes výraznou korekci dosahující téměř 60 % v krizovém roce 2008.

Graf 2: Vývoj hodnoty podílového listu ISČS Top Stocks v CZK

iscs-top-stocks-02

Zdroj: Investiční společnost České spořitelny

Vadou na kráse fondu je tak pouze vysoká nákladovost fondu. Správcovský poplatek 2,5 % p.a. je skutečně nadprůměrný a celková nákladovost v podobě TER dosahuje 2,85 % p.a., přičemž trend není klesající. Na druhou stranu je nutno říci, že fond je schopen si svými výsledky nákladovost uhájit.

Tabulka 2: Historická výkonnost fondu ISČS Top Stocks v CZK

ISČS Top Stocks

jednotlivé roky

2010

39,27%

2011

–10,88%

2012

14,74%

2013

33,94%

2014

21,82%

kumulované výsledky

6 měsíců

17,11%

1 rok

28,46%

3 roky (p.a.)

16,87%

5 let (p.a.)

19,75%

od založení (p.a.)

9,55%

Zdroj: Investiční společnost České spořitelny, data platná k 05. 02. 2015

Celkové hodnocení

Jedná se o velmi specifický fond, jehož úspěch stojí a padá na 25 titulech, potažmo spoléhá na to, že se bude i nadále dařit ikoně v čele fondu Janu Hájkovi. Velkou výhodou je pro mě konstantní a čitelná strategie fondu, kdy se management nebojí jít svým způsobem proti větru a nesledujeme tak obměnu portfolia jen z toho důvodu, že jsou na trzích nějaké trendy. Každá investice je promyšlená, dlouhodobá a toto chování snižuje transakční náklady. Celková nákladovost je ovšem jeden vroubek, je opravdu vysoká a zbytečně snižuje výkonnostní potenciál pro investory. Svými výsledky ovšem musím uznat, že si fond odměnu zaslouží.

Top Stocks od ISČS můžu doporučit všem dlouhodobým investorům, jedná se o dobrou volbu např. pro pravidelné investice jako možnost zajištění na stáří. Na delších horizontech mají takové akciové investice velký smysl a potenciál. Naopak fond není vhodný pro krátkodobé horizonty. V těch bude fond kolísat a klient na to musí být připraven. Ke koupi je zatím bohužel možný pouze skrze Českou spořitelnu.

Autor působí jako junior investiční poradce FINEZ Investment Management a manažer projektu Podílové-fondy.com.

Jak hodnotíte fond ISČS Top Stocks? (známkování jako ve škole)

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

34 komentářů: “Analýza fondu: ISČS Top Stocks”

  1. jednadva napsal:

    …jakož i pro ty, již si to sic nemyslí, leč nic jiného než ostatní nevědí.

  2. Jiří napsal:

    Dobrý den,

    zaujal mě Váš příspěvek na síti Twiter, ve kterém jste vyjádřil spokojenost, že jste odolal pokušení a nenakoupil AbbVie. Tato společnost je nyní v propadu ceny akcie, ale domnívám se, že je to právě jedna z těch firem, která má to co nazýváte „silný příběh“. Rozhodně je její ocenění výrazně nižší než konkurentů a zdá se mi proto laciná. Mohl byste stručně napsat, proč jste se této akcii vyhnul? A velmi by mě zajímal Váš názor na Sigma-Aldrich. Za případnou odpověď děkuji a přeji mnoho úspěšných let a šťastnou ruku při výběru budoucích společností

  3. Peacemaker napsal:

    Jen bych doplnil, že základními prvky fondu Top Stock je 25 akcií. Pan Hájek si myslí, že umí vybrat z tisíců akcií ty, které porostou. Pokud se to povede (je to spíš otázka víry), může být portfolio fondu skutečně dobře diverzifikované. Jiné fondy jen víceméně kopírují nějaký index. Je to odlišný přístup.

    Pokud ale vymýšlíte svoje malé portfolio, musíte se nejdřív rozhodnout, čeho chcete v budoucnu dosáhnout a podle toho peníze rozložit do jednotlivých tříd aktiv (tj. peníze, dluhopisy, akcie, případně nemovitosti a komodity). Až potom do jednotlivých chlívečků vybrat vhodný fond (nebo něco jiného). Je to zase úplně něco jiného.

  4. Pedro napsal:

    Mně se fond líbí.Je trošku jiný a to je fajn. V šedi opatrných indexových fondů je nuda. Myslím, že Peacemaker má právo na svůj názor, ale stejně tak by měl respektovat jiné investiční profily jako je třeba můj dynamický a nepovažovat ten svůj za jediný správný. Obchoduji i napřímo s IB a neumím si to představit s profilem Peacemakera. Panu Hájkovi fandím, oceňuji otevřenou komunikaci :-)

    • Peacemaker napsal:

      Dobrý večer, myslel jsem, že tato diskuze je už uzavřená. Chtěl bych říct, že v žádném případě nemám patent na rozum, jen jsem přečetl „pár“ knížek o investicích a nabyté znalosti jsem použil v praxi. Že se diskuze zúčastní i pan Hájek mě také překvapilo a jsem rád, že diskuze chytla trochu vyšší level.

      Píšete o „opatrných“ indexových fondech. Co kdyby váš indexový fond „opatrně“ klesl o 80%. To už tu také bylo. Moje doporučení platí pro většinu průměrných investorů. Není to ale žádné dogma. Každý investor, ať konzervativní nebo dynamický se musí řídit především svými investičními cíli. Tedy proč vlastně investuje a na jak dlouho.
      Doporučuji přečíst knihu Osobní finance-Syrový, Tyl, kde je vše podrobně popsané. Po přečtení zjistíte, že neexistuje žádný můj investiční profil, ale že každý má svůj investiční plán a tedy své portfolio. Někdo je konzervativní, někdo dynamický, každý to má ale jinak.

      S panem Hájkem máme rozdílný pohled v podstatě jen na téma jak správně diverzifikovat portfolio. Pan Hájek spravuje portfolio akciového fondu o velikosti 4,5 mld. a já jsem jen drobný investor, který spravuje soukromé vyvážené portfolio. To je panečku rozdíl. Pravidlo ale zní, že nemáme dávat vajíčka do jednoho košíku. A když máme vajíčka v různých košících, tak je nemáme dávat na jeden vůz. Toto pravidlo pan Hájek porušuje (nedostatečná sektorová a mezinárodní diverzifikace).
      Proto je tento fond jen sektorový, biotechnologie v USA, a lze ho doporučit jen v několika procent portfolia.

      Jedno poučení na závěr: čtěte knížky o tom co vás zajímá, mluvte s lidmi kteří s vámi nesouhlasí.

      • Ján Hájek napsal:

        Tady s Váma opět nemohu souhlasit, sice považuji biotechnologický sektor za to nejzajímavější co na trhu již několik let vidím, ale že by byl fond Top Stocks jenom biotechnologický fond, tomu snad nevěříte ani Vy. Věřte mi, že když jsem během své předchozí kariéry přemýšlel o strategii fondu, který bych jednou chtěl spravovat, tak jsem otázku diverzifikace velmi detailně zvažoval.

        Jsou tu dvě roviny = jestli stačí 25 společností a jak je poskládat. Na tu první jsem odpovídal, a skutečně, jak to zminujete, je to otázka víry v to co děláte. Já během roku analyzuju přibližně 250 rúzných společností, a v tom se myslím neliším od ostatních portfolio manažerú. Ten rozdíl je v tom, že každý rok v průměru jenom 4–5 investičních nápadů považuji za dostatečně dobrých, abych je zařadil do portfolia = těch 4–5 pozic dělá zhruba 16–20% portfolia. A i to není rovnoměrné, v roce 2013 jsem udělal 9 nových investic a naopak v roce 2014 žádnou. Jiní manažeři udělají v průměru více změn, mají třeba větší obrat portfolia a je to jenom otázkou stylu. Jak jsem ale psal, myslím si, že 25 společností k dostatečné diverzifikaci skutečně stačí a moje latka pro zařazení do portfolia je o něco výše.

        Jak takové portfolio naplnit – podle mně musíte od začátku mít na paměti, že 1) nějaké investice Vám nevyjdou, tohle není činnost se 100% úspěšností, ani 75%, už když máte mírně nad 50% můžete mít dlouhodobě velmi dobrou výkonnost a 2) vždy budou nějaké akcie, které budou skvělé, ale nikdy se na ně nestihnete podívat, anebo když už je budete analyzovat, tak ten příběh neuvidíte – já jsem například až po smrti Steva Jobse a přečtení jeho biografie pochopil, jak špatně jsem společnost Apple chápal a přestože jsem tuto společnost pravidelně analyzoval od roku 2003 a rozuměl jsem mnoha trendům, které tato společnost prosazovala (protože jsem na ně také spekuloval přes jiné společnosti), její akcie jsem nakoupil až v prosinci 2011 – když se podívám zpátky, tak to že jsem tyto akcie neměl ve svém portfoliu od začátku byla moje největší dosavadní chyba, která mně stála hodně velkou část relativní i absolutní výkonnosti.

        Protože jste aktivní správce a musíte se snažit předvést lepší výkonnost než jenom index, tak tyto dvě podmínky, které jsem zminoval, nutně způsobí, že nemůžete investovat do společností, které jsou průměrné, protože by jste si tím nevydělal na relativní ztráty, které jsem popisoval.

        Jak ale nalézt ty nadprůměrné. Všichni se o to snažíme a pokaždé musíte objevit něco dříve než to vidí zbytek trhu. Já věřím tomu, že výjimečných společností, které trh správně neocení je skutečně málo a vyžaduje to hodně hledání – proto mám v portfoliu spíše méně společností. No a aby jste viděl něco lépe než zbytek trhu, tak tomu musíte velmi dobře rozumět. To, co například já vyžaduji u každé investice je tzv. kontrola jejího příběhu = musím rozumět tomu, čím je tato společnost výjimečná a jaké fundamentální zprávy bude v budoucnu oznamovat. Nemám potřebu kontroly ceny akcie – protože si myslím, že to nejde, krátkodobě trhy mají tendenci opouštět logické myšlení a to podle mně nejde předpovídat, kdy to nastane – ale pokud rozumíte tomu, proč ta společnost může růst svoje tržby a zisky tím tempem, kterým to dělá, tak máte velmi vysokou jistotu, že to trh jednou správně ocení.

        Já věřím tomu, že abych viděl něco lépe než zbytek trhu, tak je nutné jít více do hloubky a tím pádem se koncentrovat jenom na určité segmenty trhu, ve kterých jsem schopen si vybudovat určitou expertizu. Nikdy jsem se netajil tím, že společnosti, které vybírám jsou zejména ze tří sektorů – technologický, spotřebitelský a zdravotnický – historicky skutečně platilo, že asi 90% portfolia bylo pokaždé tvořeno společnostma z těchto sektorů (přibližně rovnoměrně z každého sektoru) a zbytek byl doplněn jinými příběhy. Také jsem ale vždy říkal, že to složení sektorů není věčné, pokud by některý z nich ztratil svojí perspektivu, tak bych se přeorientoval na jiný, ale vždy by převážná většina portfolia byla tvořena společnostma ze 3 sektorů – protože to je moje maximální kapacita, kterou jsem schopen obsahnout v té hloubce, kterou považuji za nutnou pro vybrání výjimečných investic.

        Možná Vám přijde, že výkonnost fondu Top Stocks stojí a padá jenom na biotechnologickém sektoru (i s ohledem na skvělou výkonnost tohoto sektoru od roku 2010) a samozřejmě měl jsem a mám ve svém portfoliu několik investic, které se povedly – z těch stále existujících Biomarin, Shire, Celgene nebo investiční nápad „Portfolio poručíka Dana“ (12 malých začínajících biotechnologických společností), z těch již uzavřených Alnylam, ISIS nebo již zminované NPS, ale také jsem měl několik investic, které se vůbec nepovedly – za všechny stačí jmenovat Dendreon nebo Vivus. Ve zdravotnickém sektoru jsem dlouhodobě udržoval zhruba třetinový podíl a historicky kromě biotechnologických společností jsem tam měl i farmaceutické společnosti, výrobce generických léků, nebo dodavatele laboratorních produktů a služeb.

        Zužovat výkonnost fondu jenom na biotechnologie mi přijde hodně nespravedlive vůči ostatním dvěma sektorům – ostatně já kdybych měl ukázat prstem na jeden segment, který nejvíce přidal k dosavadní výkonnosti fondu, tak to uřčitě nebudou biotechnologie, ale maloobchodní řetězce (restaurace, luxusní zboží, oblečení, atd). Investice do společností jako jsou L Brands (Victoria Secret), Starbucks, Texas Roadhouse, Dufry nebo Pandora = všechno současné investice se zhodnocením 200–550% od jejich pořízení patří mezi moje nejlepší, z těch již uzavřených mohu ještě zmínit Quiksilver nebo Avis Budget, také pokaždé s růstem na minimálně trojnásobek. A není to jenom o dobrém načasování, mnohé z těchto investic jsem nakupoval na přelomu let 2007/08, což jak víme nebyl zrovna nejlepší timing :)

        Na dobré výkonnosti se podílely také moje technologické investice – ze sektorového členění vyplývá, že mám přibližně 16% v polovodičových společnostech – tj. 4 společnosti, ale mohu Vám říct, že každá z nich je jiná, pohybuje se v jiném segmentu a překryv mezi nima je velmi malý.

        Podle mně to je klíčem dobré diverzifikace, a je jedno jestli máte 10, 20, 50 nebo 100 společností, potřebujete mít příběhy, které jsou dostatečně specifické, jsou definované nějakým specifickým produktem a příběhem jeho expanze.

        Indexové investování je samozřejmě velmi vhodné pro každého, kdo se výběru společností nechce věnovat, ale musí se připravit na to, že to má také své mouchy – jednak kupujete společnosti podle jejich tržní kapitalizace (která definuje podíl na portfoliu), což je veličina, která velmi málo vypovídá o tom, jaké potenciální zhodnocení daná společnost nabízí (v žádné učebnici finanční teorie nenaleznete vzoreček, že hodnota je funkcí tržní kapitalizace, pokaždé to je funkce budoucího vygenerovaného cash-flow) a také ve dvou skupinách společností budete automaticky na špatné straně = budete mít v portfoliu společnosti, které budou špatné a jednou z indexu vypadnou a naopak nebudete mít v portfoliu ty společnosti, které se jednou do indexu díky svému ůspěchu dostanou. Samozřejmě můžete namítnout, kde bude vyšší chybovost, jestli v mém výběru nebo v konstrukci indexu, ale pro mně je i tohle součást mé filozofie = nedělat věci, o kterých vím, že budou špatné, nebo nepoužívat metody, o kterých vím, že mi o budoucnosti nic neřeknou. A i když budete investovat do indexových fondů, stejně se nezbavíte povinnosti sledovat ocenění takovéhoto fondu a rozumět tomu, jestli je správne.

        Dnešní příspěvek je trochu delší – jediná výhoda jetlegu je, že když nemůžete spát, alespon toho hodně napíšete :) Z biotechnologické konference v Bostonu Vám přeji mnoho budoucích úspěšných investic – i když se naše názory v něčem liší, souhlasím s Váma, že je mnoho způsobů jak úspěšně investovat, každý by měl jenom rozumět tomu, co se za každou investici skrývá a jestli odpovídá jeho naturelu.

        Ján Hájek, CFA
        manažer fondu ISCS Top Stocks

        P.S. omlouvám se za svoje gramatické chyby, na Zaggove klávesnici k iPadu jsem nepřišel na to, jak se dělá háček u všech písmen, které nejsou na české klávesnici. Za všechny moje ostatní chyby může fakt, že jsem z češtiny nikdy nematuroval :)

        • Peacemaker napsal:

          Pane Hájek, posílám pozdrav za oceán.

        • sienkiewicz napsal:

          Mám zcela zásadní příspěvek.
          Reaguji totiž na P.S. pana Hájka.

          Myslím, že gramaticky není správně

          „protože by jste si tím nevydělal na relativní ztráty“,
          „aby jste viděl něco lépe než zbytek trhu“.

          Myslím, že správně je

          „protože byste si tím nevydělal na relativní ztráty“,
          „abyste viděl něco lépe než zbytek trhu“.

        • jednadva napsal:

          Tržní kapitalizace = počet akcií v oběhu krát tržní cena jedné akcie = hodnota veřejně obchodované části firmy.

          Tržní kapitalizace je „funkcí“ očekávaného cash flow. Např. Ján Hájek jede na konferenci, dozví se nové informace o obchodních plánech firmy, očekává xyz, nakoupí/prodá akcie. Tím ovlivní tržní kapitalizaci nahoru/dolů.

          Indexové investování je vhodné pro každého, kdo si myslí, že jiní investoři výše uvedeným způsobem průběžně určují ceny aktiv (= efektivní trh).

  5. Tomáš Marný napsal:

    nemyslel jsem to tak, že IS má povinost zveřejnit, zda její porfoliomanageři mají sami zainvestováno.
    Ale ty slušní to dělají /říkají o sobě/.
    A v totmo případě jsem zaznamenal, že to zveřejněno bylo. /Že ano/.

  6. Karásek napsal:

    Rozumný člověk by do toho fondu neinvestoval. Poplatky jsou příliš vysoké a jsou v něm samé nevhodné akcie. Akcie rostoucí jen díky manipulaci. A homosexuální Firma Apple, které podvádí s daněmi a prodává dluhopisy, aby měla peníze na dividendy, místo aby použila 100 miliard z kasy. Hloupá akcie z fondu US62936P1030 NPS Pharmaceuticals – tato hlavní akcie dělá 7,5% z fondu a má PE negativní, PS 22, PB 33. To je hanba, takový hnuj kupovat a desetkrát předražená je ta akcie. To je jak Morphosys, taky ztrátová biotech Firma předražená s PB a PS a rostoucí jen díky zločinné manipulaci. Nejde o to, překonat index, výnos fondu by byl dobrý stejný jak index, ale kdyby se kupovali rozumné akcie. Tedy lepší by byl ETF na Dax pro lidi, kteří si neumí vybrat jen 5 akcií z toho indexu.

    • Ján Hájek napsal:

      Co bych dal za to, kdybych ve svém portfoliu měl více takových investic jako byla NPS Pharmaceuticals :)

      Vám se třeba nelíbí, ale pro mně byla tato investice jedna z mých nejlepších. A myslím si, že na tomto příkladě lze snadno dokumentovat, že investování není jenom jednoduchá matematika a správné spočítání poměrových ukazatelů. Že je také důležité pochopit podnikateský model společnosti a přijít na to, kam se budou vyvíjet veličiny, které jsou ve jmenovateli poměrových ukazatelů, které zmiňujete.

      Poprvé jsem koupil akcie této společnosti v listopadu 2011 za kurz 5,32 USD – s podílem 0,33% na portfoliu byla součástí mého investičního nápadu „Portfolio poručíka Dana“, který obsahuje mladé biotechnologické společnosti se zajímavými léky / platformami léků ve vývoji. Tento nápad je postavený na informační asymetrii, kterou vnímám v ocenění těchto společností. I když je mi jasné, že většina těchto společností nebude úspešná ve vývoji svých léků, za předpokladu dobrého výběru stačí 2 společnosti z 12, které se svými léky projdou testy a budou jednou vysoce ziskové, na to, aby tento investiční nápad byl úspěšný. V případě NPS jsem v okamžiku nákupu viděl tyto fakta – společnost již vyvinula 3 léky, na všechny měla marketingové partnery a inkasovala licenční poplatky. Z těchto peněz a hotovosti, které vlastnila financovala vývoj dvou dalších nových léků Gattex a Natpara, které již nehodlal nabídnout parnerům a které chtěla v případě úspěchu prodávat sama. Oba tyto léky jsem považoval za velmi nadějné, vzhledem k předchozím výsledkům testů a také kvůli tomu, že se jednalo o léky na nemoci, kde dosud jiná dobrá léčba nebyla. Když jsem se díval na ocenění, tak hodnota budoucích licenčních toků stávajících léků spolu s volnými penězi byla přibližně 5 USD, což znamenalo, že trh příliš neočekával, že by se tyto dva nové léky úspěšně dostaly na trh.

      V dubnu 2013, kdy již byl lék Gattex schválen do prodeje a byly známy konečné výsledky testů léku Natpara, jsem přikoupil další akcie této společnosti za 13,7 USD, čímž se tato společnost stala samostatným investičním nápadem se 4% podílem na portfoliu. Domníval jsem se, že potenciál globálních tržeb, který tato společnost může vytěžit z prodeje těchto dvou léků je mnohem vyšší než se aktuálně domníval trh, přičemž jsem předpokládal, že také druhý lék Natpara bude americkým regulátorem schválený. V průběhu času byl podíl této společnosti na portfoliu i vyšší, a to čistě z toho důvodu, že kurz akcií rostl rychleji než rostl majetek fondu. Tím, že se snažím co nejméně obchodovat, k tomuto často dochází, ale vždy se to časem srovná, protože za nové peníze přikupuju akcie jiných společností, jejichž podíl na portfoliu je menší.

      Letos v lednu byla NPS převzata společností Shire za 46 USD za jednu akcii, takže bych si netroufl tvrdit, že byl kurz této akcie jenom manipulován.

      Společnosti z biotechnoli­gického a farmaceutického sektoru se hůře oceňují standardnimi metodami, protože zpravidla do doby než vyvinou nějaký lék mají jenom vysoké náklady a naopak, dva až tři roky po uvedení léku na trh začínají být vysoce ziskové. Proto je mnohem důležitější přijít na to, který lék projde úspěšně testy a jak velký trh pro tento lék existuje – například moje zkušenost v případě léků na vzácné nemoci je taková, že zpravidla poté, co se na trh dostane první lék, tak se ukáže, že pacientů s touto nemocí je mnohem více než se původně předpokládalo.

      Ján Hájek, CFA
      manažer fondu ISČS Top Stocks

    • Tomáš Marný napsal:

      Dobrý den, Bedřichu,
      pochlubte se, jak si vedou Vámi doporučované akcie?
      Jak to vypadá s HSBC, tušíte jak dopadne vyštřování? Myslím, že to byla jedna z akcií, kterou jste silně doporučoval, ne?
      A jak si vede ten zbytek? ;-D

  7. Michal S. napsal:

    Dobrý den pane Hájku,
    porovnal jsem vaši výkonnost s fondem který jsem doporučoval a uznávám že ji poměrně výrazně překračujete jak uvádíte ve svém komentáři. Přeji ať se daří i nadále (ať je bonus na placaté auto:) ) a já nyní můžu přemýšlet o další alternativě kam vložit své úspory.

  8. Ján Hájek napsal:

    Děkuji za tuto analýzu. Mám jedno upřesnění a jedno doplnění.

    Co se týče maximálního podílu hotovosti na portfoliu, tak to není 33%, ale 20%. V roce 2012 došlo v AKATu k harmonizaci toho, jak je definován akciový fond, následně jsme i my upravili statut fondu Top Stocks.

    Fond skutečně nemá žádný oficiálně stanovený benchmark, nicméně již od srpna 2007 (1. výročí existence fondu)se interně poměřuje s plně měnově zajištěným košem indexů 80% S&P500 + 20% Europe Stoxx 600 (od roku 2012 je používán benchmark 80% MSCI USA + 20% MSCI Europe kvůli harmonizaci se způsobem reportování fondů ve skupině Erste, rozdíl mezi těmito benchmarky je na historické periodě fondu zanedbatelný), který odpovídá regionálnímu rozložení investic během existence fondu a umožňuje kvantifikovat přidanou hodnotu dosaženou výběrem jednotlivých akcií. Kromě toho se interně výkonnost fondu srovnává s výkonnosti 16 amerických fondů, které mají podobně vysoce koncentrované portfolio. Obě srovnání lze nalézt v srpnové „výroční“ měsíční zprávě, kterou lze nalézt na stránkách věnovaných fondu http://www.investicni­centrum.cz/top­stocks v záložce „Měsíční zprávy fondu“. Další zajímavé informace o strategii fondu lze nalézt v záložkách „Články manažera“, resp. „Napsali o nás“.

    Ján Hájek, CFA
    manažer fondu ISČS Top Stocks

  9. Michal S. napsal:

    Lidé už si zvykli řešit poplatky u bankovních účtů, ceny u telefonních operátorů ale poplatky u podílových fondů zatím ne…já raději budu investovat do pasivního fondu který kopíruje index a má několikanásobně nižší poplatky za obhospodařování, věřím že zvláště u dlouhodobého horizontu je podstatná nízká nákladovost. Problém je že pasivních fondů je u nás jak šafránu, jediný co se mi zalíbil nabízí KB, článek o něm byl zde: http://www.in­vestujeme.cz/a­nalyza-fondu-amundi-index-equity-north-america/

    • Jan Valášek napsal:

      Dobrý den,

      k jednomu cíli se dá dojít více cestami a já bych nerad prezentoval jednom jednu takovou cestu. Pro úspěch v investování je podle mě ještě důležitější než nízká nákladovost (která ovšem patří mezi velmi významné) to, aby byl člověk ztotožněn s tím co dělá a proč investuje. Někdo třeba nevěří ve schopnosti člověka porážet trh, ale věří v budoucnost kapitalismu a tím pádem 20 let v indexovém fondu je pro něho optimum. Někdo se naopak ztotožní s investičním stylem svého manažera (ostatně do fondů investujeme právě proto, že věříme ve schopnosti manažera spravovat moje peníze lépe než to dokážu sám) a pak mu rád zaplatí. Pan Hájek psal o nákladovosti v příspěvku níže, určitě by se dala snížit, ale takové jsou podmínky ČS. Pro mě nákladovost hraje vždy roli a nejsem ji ochoten platit pokud vidím, že manažer vlastně nemá jasný styl, kopíruje okolí a nerozumím tomu, co dělá. V tomto případě ten pocit nemám (a je to i způsobem komunikace Jána Hájka) a proto jsem nákladovost nezařadil na první místo při hodnocení.

      Ale samozřejmě i ve Vašem příspěvku je pravda. Ten kdo bude věřit ve styl pana Hájka a bude rozumět tomu, co dělá, bude ochoten překonat výkyvy fondu mnohem lépe, než někdo, kdo ani neví jak je tento fond řízen. Naopak pokud je někdo ztotožněn s tím, že ideální strategií je koupit co nejlevněji index, bude také úspěšný.

      Mějte se hezky, Jan Valášek FINEZ Invstment Management

  10. Peacemaker napsal:

    Články pana Valáška o fondech jsou vždy kvalitní a moc se mi líbí, na rozdíl od astrologických předpovědí pana Traxlera.

    Nicméně tento fond bych nedoporučil a osobně bych do něj nikdy neinvestoval. Důvody jsou jasné.

    1. Náklady fondu jsou neuvěřitelné, myslím že se ve spořitelně zbláznili.
    2. Strategie fondu stojí a padá s jedním člověkem. Co když Hájkovi jebne, nebo ho přejede auto?
    3. Metodě stock-picking nevěřím.
    4. Od roku 2009 roste úplně všechno, takže vysoké výnosy fondu jsou nejspíš jen náhoda za cenu vysokého rizika.

    • Ján Hájek napsal:

      To jsou férové připomínky. Zkusím naznačit, proč si myslím, že jsme se ve spořitelně nezbláznili :)

      Strategie každého fondu stojí a padá s manažerem fondu, případně týmem manažerů, i když pochopitelně existují rozdíly v tom, jak volnou ruku každý manažer dostane. Nemyslím si ale, že by se něco krátkodobě stalo, kdybych z nějakého důvodu nemohl pokračovat ve své práci. Všechny společnosti, do kterých jsem investoval vůbec netuší, že nějaký Honza Hájek existuje a jejich podnikatelská strategie běží nezávisle na mně. Ostatně v tomto směru jsem na tom podobně jako mojí investoři do fondu i já, také musím spoléhat na schopnosti několika klíčových manažerů v každé společnosti, do které jsem investoval. Samozřejmě dlouhodobě by můj zaměstnavatel musel najít vhodného nástupce, který by pokračoval v řízení tohoto fondu, aby zůstala jeho strategie zachována. Ale krátkodobě podle mého názoru žádné vážné riziko pro investory fondu neexistuje, to bych ostatně ani nemohl odjet na dovolenou :)

      Co se týče poplatku za správu fondu, je to podnikatelské riziko mého zaměstnavatele. V období od 28.8.2006 – 31.12.2014 vydělal fond pro podílníky v průměru 9,42% ročně, zatímco benchmark reprezentující pasivní investiční strategii 4,90% ročně (není to ETF, který má ještě dodatečné poplatky, i když malé, jedná se o koš indexů bez jakýchkoliv poplatků – viz můj předchozí komentář k analýze). Ve skutečnosti v této periodě portfolio fondu muselo vydělat v průměru 12,95% ročně, abychom se po odečtení daní (5% z výnosu, tj. 0,65% ročně), manažerského poplatku (historicky 2,62% ročně, původně měl fond vyšší poplatek za správu, který byl v souvislosti s růstem aktiv snížený na aktuálních 2,5%) a dalších poplatků spojených s fungováním fondu (audit, custody a depozitář – celkem v průměru 0,26% ročně) dostali na zmiňovaných 9,42% ročně. Dalo by se říct, že ISČS si nadvýnosu bere asi 1/3 = 2,62%/(12,95%-4,90%), což mi nepřijde až tak neférové vůči investorům do fondu. Podnikatelským rizikem ISČS samozřejmě je, že pokud tento nadvýnos nebude v budoucnu dosažen, budou klienti nespokojení a projeví se to na majetku fondu. Informace o fondu jsou volně přístupné a každý má volbu – buď levně investovat do indexových fondů, nebo investovat s aktivně investujícím manažerem.

      Ohledně náhodnosti výnosů fondu samozřejmě můžete mít pravdu, já nevím jestli se mi bude v budoucnu dařit stejně jako doposud, ostatně v tom je i kouzlo této práce, že člověk do posledního dne neví jak dopadne :) Mohu ale nabídnout dvě statistiky, které dávají trošku jiný obrázek. Jednak historická beta fondu (počítaná z týdenních dat za celou historii fondu) je kolem 1,13 – to znamená, že fond není o moc rizikovější než průměr trhu – a ukazatel alpha je 0,10. Také nezanedbatelná část nadvýnosu fondu byla generována během 1,5 roku od pádu Lehman Brothers (12.9.2008–12.3.2010, tj. období, které nelze považovat za býčí trh), kdy hodnota fondu vzrostla o 17,5% a hodnota benchmarku poklesla o 6,5%. Během tohoto období došlo v portfoliu fondu k minimálním změnám v jeho složení.

      Ján Hájek, CFA
      manažer fondu ISČS Top Stocks

      • Škodolibka domácí napsal:

        Přestože dělám u konkurence, tak tento fond s čistým svědomím klienům doporučuji na pravidelnou investici … a doufám, že mě klienti neprásknou :-)

        Ať se daří Vám i fondu a velké plus za otevřenou komunikaci. Ve srovnání s tajnůstkářským a „kyselým“ panem Hrabalem bylo Vaše vystoupení na nedávné konferenci Investičního webu v Dejvicích příjemným oživením programu :-)

        • Peacemaker napsal:

          Chtěl bych se zeptat paní nebo slečny Škodolibky, na základě jakých znalostí a zkušeností doporučuje svým klientům investování do tohoto fondu a zda má povolení od ČNB pro činnost investičního poradce.

          Podle mého skromného názoru je recenzovaný fond naprosto nevhodný pro převážnou většinu investorů, a to zejména z důvodu vysokých poplatků a velice špatné diverzifikace. Pořád se tu mluví jen o poplatcích a o výnosech. Výnosy, výnosy, výnosy, …Kdy se začne mluvit o riziku.

          Hlavní důvod proč investujeme do podílových fondů a ne přímo do jednotlivých akcií je diverzifikace za rozumnou cenu. A oba tyto principy tento fond popírá. Poplatky jsou šílené a diverzifikace nulová! 83% je v USD a 30% je v biotechnologiích! Tak takhle opravdu ne!

          A jak to tedy udělat správně?
          Jako akciovou část portfolia doporučuji pro menší portfolia fond kopírující index MSCI World.
          Pokud máme větší portfolio, lze to rozdělit např. na fond rozvinutých trhů a menší část do fondu investujícího do emerging markets. S rostoucím portfoliem je možné i jemnější členění.
          Takové má být portfolio zejména pro drobné a začínající investory, kteří nemají dostatek znalostí a spíš zoufale hledají informace v knihách, na internetu nebo se spoléhají na svého poradce.
          Pokud je už investor zkušenější může (pokud je vážný důvod) některé regiony nebo sektory nadvážit. Toto nadvážení má být ale max. 10–15%.
          K tomu jsou dobré sektorové fondy nebo fondy na jednotlivé země, či regiony. Je to ale spíš pro fajnšmekry.
          Recenzovaný fond doporučuji použít také pouze v tomto případě, a to maximálně do několika procent portfolia a jen pokud je k tomu vážný důvod.

          Nemám naprosto nic proti panu Hájkovi ani proti jeho fondu. Jistě má kvalitní vzdělání a svojí práci dělá dobře. Svým způsobem ho obdivuji a trochu i závidím.
          Také bych chtěl mít fond o objemu 4,5 mld.

          Nejsem investiční poradce, a ani nevím, jestli bych jím chtěl být. Mezi poradci je totiž spousta šmejdu.

          Moje investiční doporučení vychází z 15-ti leté praxe v investování do podílových fondů a investičních certifikátů.

          • Ján Hájek napsal:

            Zmiňujete mnoho relevantních bodů, skutečně ne každý fond je pro každého. Nicméně v jednom s Váma nemohu souhlasit – a to je názor ohledně nulové diverzifikace fondu Top Stocks :)

            Již od konce 70. let minulého století je známé, že diverzifikační přínos začíná být velmi nízký ve srovnání se ztrátou potenciálního výnosu poté, co již máte v portfoliu alespoň 20 akcií. Více se o tom lze dočíst například zde -http://en.wiki­pedia.org/wiki/Di­versification_(fi­nance) – nebo detailněji ve studii Eltona a Grubera z roku 1977.

            Samozřejmě nutným předpokladem je, aby jednotlivé akcie měli vzájemně nízkou korelaci. To pochopitelně vytváří na manažera koncentrovaného fondu větší tlak na správný výběr, než v případě, že máte fond o 200 společnos­tech, kde to jednoduše vyřešíte tím vysokým množstvím. Na druhé straně se však také nevzdáváte tak velké části výnosů, pokud je váš výběr úspěšný.

            Snažím se do portfolia vybírat společnosti se silným vnitřním příběhem, který je dostatečně specifický, aby se dokázal vymanit z tržních trendů tažených zejména globálním ekonomickým cyklem. Právě segment vývoje léků reprezentovaný biotechnologickým a farmaceutickým sektorem je podle mně dobrým příkladem sektoru s nízkou korelací jednotlivých akcií, protože úspěch těchto společností hlavně závisí na tom, jestli se jim povede vyvinout nové léky na nemoci, na které dosud není vhodná léčba nebo ne. Pokud takovýto lék přijde na trh, tak jeho výsledky budou velmi málo korelované s hospodařením jiných společností, nebo vývojem ekonomiky. Na první pohled se může zdát, že 28% zastoupení je vysoké, nicméně já to vidím jako 7 rozdílných společností s rozdílnými portfolii léků a technologickými platformami, které se nijak nepřekrývají.

            Další důvod, proč preferují spíše koncentrované portfolio je fakt, že nevěřím tomu, že můžete mít neomezené množství velmi dobrých investičních nápadů a že všem můžete věnovat takovou pozornost, kterou si zaslouží. Když máte široce diverzifikované portfolio, zákonitě budete investovat i do společností, které budou sice dobré, ale ne výjimečné. Mým cílem je mít v portfoliu jenom výjimečné společnosti, i když vím, že ne vždy se mi to povede, ale nechci se smířit s tím, že bych do portfolia přidával něco, co nepovažuju za dostatečně dobré.

            Na závěr bych chtěl říct, že mně moc těší vysoká úroveň této diskuse, protože se skutečně domnívám, že je velmi důležité aby každý investor velmi dobře rozuměl produktu do kterého investuje. Pokud by někdo z čtenářů tohoto webu případně měl nějaký dotaz, velmi rád ho zodpovím.

            Ján Hájek, CFA
            manažer fondu ISČS Top Stocks

            • vasek napsal:

              A má portfolio manažer ve fondu osobně zainvestováno? :)

              • Tomáš Marný napsal:

                ano má,
                není to žádné tajemství.
                Mám pocit, že portfoli management to standradně udává.

                • vasek napsal:

                  Vím, že občas na takovou informaci u nějakých manažerů/fondů narazím, ale nemyslím si, že je to povinnost oznamovat(?) A ano byl jsem líný to v tomto konkrétním případě hledat :)

              • Ján Hájek napsal:

                Ano, mám. V tomto směru jsem měl to štěstí, že jsem si strategii fondu mohl sestavit sám a vycházel jsem při tom také z toho, jak bych chtěl já sám investovat peníze, které si odkládám na stáří. Takže do fondu Top Stocks posílám také své úspory, ne sice pravidelně měsíčně, ale několikrát ročně tam pošlu různě velkou částku – vždy, když začnu mít pocit, že se mi na běžném účtu povaluje příliš moc peněz, o kterých si myslím, že je nebudu několik let potřebovat :)

                Ján Hájek, CFA
                manažer fondu ISČS Top Stocks

            • jednadva napsal:

              Správcovský poplatek 28 000 Kč ročně za 1 000 000 Kč úspor? To snad radši ani ne. To je jako kupovat balenou vodu místo vody z kohoutku. (Na sprchování.)

          • Škodolibka domácí napsal:

            Je to v podstatě přesně kvůli tomu, co píšete. Fond doporučuji jako pravidelko na doplnění akciové složky portfolia v rámci satelitních pozic. A proč ho doporučuji? Je podle mě ideální do kombinace ke globálně zaměřeným a široce diverzifikovaným fondům nebo ETF. A zajímavý je právě svvým omezeným počtem titulů a kvalitní správou – že je drahý mě vůbec nezajímá, když dlouhodobě výrazně překonává i přes vyšší náklady globální akciové fondy nebo globálně zaměřené ETF. A že bude logicky více volatilní, mě při pravidelku netrápí už vůbec. To bude důležité sledovat až s blížící se fází prodeje pozice vzhledem k věku klienta a plánovanému čerpání těchto peněz.

          • Tomáš Marný napsal:

            Vaše připomínky jsou věcné a dávají smysl. Na tomto místě není prostor se rozepisovat, ale …
            Co by pro Vás mohlo být myslím zajímavé, položte si otázku, co je to diverzifikace. A co aktivní správa. Dnešní portfoliomanagement se zvrhává do 350 akcií, za který sice vedení IS porfolio managera nevyhodí, ale benchmark reprezentovaný SP 500 to opravdu nepřekoná.
            Psal jste o postupné diverzifikaci „Pokud máme větší portfolio, lze to rozdělit např. na fond rozvinutých trhů a menší část do fondu investujícího do emerging markets.“ Položte si otázku, jste toho opravdu schopen? Nemyslím si, že 99% lidí, kteří investují do podílových fondů, by toho schopna, u „profesionálů“ investičních poradců bych to tipnul tak 97%.
            Příklad- akcie ticker KO, kotována je SP 500, takže rozvinutý trh, ne? Jenomže pohledem do výkazů zjistíte, že 2/3 tržeb Asie a Jižní Amerika. Mimochodem, ticker KO je The Coca Cola Company.
            A teď co s tím? ;-)
            Top Stock a pan Hájek mají můj respekt, i když sám spíše preferuji porfoliích sestavena z „hmatatelných“ fi­rem.

            • Peacemaker napsal:

              Pokusím se tomu dát ještě jiný rozměr, i když to přímo s tématem nesouvisí.

              Vezměme si kdo v ČR může nějakým způsobem investovat volné peníze. Můžeme škrtnout děti a převážnou většinu důchodců. Dál škrtám nezaměstnané. Zůstanou nám ekonomicky aktivní lidé. Většina z nich má podprůměrný příjem a jsou rádi, že vůbec nějak vyjdou. Hodně z nich točí různé Providenty a těžko se někdy dostanou do plusu. Hodně z nich pak končí v exekuci.
              Zbývá menší část lidí s průměrnými a nadprůměrnými příjmy. Ti mají jako prioritu bydlení, především v mladším věku, tzn. hypotéky. Většinu z nich můžu také škrtnout.
              No a ten zbytek lidí, co by investovat mohl, si troufne maximálně na stavebko nebo spořák, protože od svých babiček slyšel o měnové reformě v roce 1953, od svých maminek o kuponové privatizaci, o tunelování fondů, bank a kampeliček.

              A pokud se někdo odváží nést to riziko a jde do investic, poradce mu nabídne maximálně pojištění na spoření (IŽP) a podobné kraviny a za dva roky přijde jiný poradce, aby mu to přebouchal, protože to má špatně.

              Asi by se to mělo dělat celkově nějak jinak. Až potom se můžeme bavit o tom, jestli má mezinárodní diverzifikace portfolia v globalizovaném světě smysl. Nebo jestli je lepší spíš pasivní přístup nebo aktivní správa. Vždycky se dá všechno udělat trochu líp nebo trochu hůř. Nebo taky úplně blbě nebo pro jistotu vůbec.

              • Tomáš Marný napsal:

                více měně souhlasím s Vámi, co píšete.
                Ale tady byla debata o něčem jiném, zda to co Top stock děla je OK či není. A já za sebe říkám, že chápu co dělají a proč to dělají a fandím jim. /Tím neříkám, že v nich mám své peníze, už jsme psal, že jsem akciově-konzervativní, tzn. akcie virtuálních statků jdou mimo mě. Netvrdím, že se na nich nedá vydělat, ale nesedí mi./
                A zpět, k tomu co jste psal,
                jsem přesvědčen, že investice nejsou pro každého.
                Lidí s nadprůměrným příjemem máte v populaci 24%, to je hlavní cílová skupina.
                I když, celkově, je to o prioritách, úvaha je, zda si koupíte zcela nový, high-end telefon, nejnovější herní konzoli, nové auto, nebo loňské modely se kterými sice v okolí nejste cool ale múžete zbytek zainvestovat. /A nutně to nemusí být akcie, existují další možnosti./ Problém hledejete v konzumu, než v tom, že by lidé neměli zdroje. 😀

        • Ján Hájek napsal:

          Mockrát děkuji, také Vám přeji hodně dobrých investičních rozhodnutí!
          JH

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.