Neděle 16. května. Svátek má Přemysl.

Aby ekonomické výzkumy byly přesnější

Makro Karel Pučelík 27.04.2021 | 00:00 0 Komentářů

Zdroj: Pixabay.com

Významné ocenění pro mladé americké ekonomy získal Isaiah Andrews z Harvardu, který se snaží, aby (nejen) ekonomické výzkumy byly lepší a přesnější.

Medaili Johna Batese Clarka uděluje Americká ekonomická asociace ekonomům mladším čtyřiceti let  „kteří významně přispěli k ekonomickému myšlení a poznání“. Přestože cenu dostávají výhradně Američané, není jistě od věci se o její držitele zajímat i za oceánem. Jedná se totiž o ocenění prestižní, přičemž mezi laureáty najdeme řadu velkých jmen světové ekonomie a pozdější držitele Nobelovy ceny. Skutečně jen namátkou a telegraficky – Paul Samuelson (1947), Milton Friedman (1951), Joseph Stiglitz (1979) nebo Paul Krugman (1991). Může nám tedy alespoň trochu napovědět, jakým směrem se bude teoretická ekonomie v budoucnosti ubírat.

Letošním oceněným je Isaiah Andrews z harvardské univerzity (doktorát získal na Massachusetts Institute of Technology – MIT). Práce čtyřiatřicetiletého ekonoma přitom přesahuje hranice jeho disciplíny. Je zaměřena totiž spíše na vývoj statistických nástrojů a modelů, které vědcům pomáhají překonávat obtíže vedoucí k nepřesnostem v jejich výzkumech. „Přínos Isaiaha Andrewse k ekonometrické teorii a empirické praxi zlepšil kvalitu, důvěryhodnost a komunikaci kvantitativního výzkumu v ekonomii. Hraje klíčovou roli v nedávném obratu ekonometrie zpět ke studiu nejdůležitějších problémů, kterým čelí empirický výzkum,“ uvedla v prohlášení Americká ekonomická asociace.

Jak na data v ekonomii

Sám podle The Harvard Gazzete popsal, že jeho práce je zaměřena „méně na zodpovězení nějaké konkrétní otázky, ale spíše na přemýšlení o nástrojích, které používáme k zodpovězení těchto otázek, a je také snahou o to, aby tyto nástroje byly lepší a spolehlivější, a tedy aby naše odpovědi byly lepší.

Andrewsův přínos tak patří spíše do oblasti kvantitativních metod, ekonometrie a empirických výzkumů. Přístupů k ekonomické teorii je celá řada a každé mají své obtíže. Ačkoli se jedná (či může jednat) o vědu poměrně exaktní, nelze teorie vyzkoušet v nějaké laboratoři,  a i manipulace s empirickými daty také může být ožehavá. Modely také fungují Ceteris paribus – za jinak nezměněných okolností, což v reálném světě nelze  – netřeba opakovat příběh se zamáváním motýlích křídel.  Andrewsovy metody by mohly výsledky zpřesňovat. „Měří, jak se odhady mění na základě odchylky mezi skutečnými a předpokládanými modely,“ uvádí The Harvard Gazzete. Bude se tedy v budoucnosti ekonomický výzkum stále více blížit laboratorním pokusům?

Dávná minulost a současnost

Minulý rok cenu získala Melissa Dellová, ekonomka taktéž z Harvardu. Autorka například zkoumala, jak se historie a ekonomické chování našich předků podílí na současném ekonomickém růstu a vývoji životní úrovně.  Své hypotézy potom testovala ve vybraných, nepříliš hospodářsky prosperujících oblastech Jižní Ameriky.  Autorka výzkumu tak potvrdila, že dávno zaniklé instituce mohou ovlivnit pozdější ekonomickou úroveň až na desetiletí až staletí dopředu, což může být až trochu znepokojující.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.