Úterý 21. listopadu. Svátek má Albert.

A od příštího roku už nebudu…

Etický kodex finančního trhu je nutné minimum pro činnost poradce. Pokud osoba působící v oblasti finančního poradenství není schopna zvládnout ani toto minimum, nemá na trhu co pohledávat. Konec roku přináší možnost skoncovat s některými zlozvyky, tak proč toho nevyužít.

Instituce působící na českém finančním trhu mají svůj etický kodex, který upravuje především základní principy chování účastníků vůči svým klientům. Kodex je společným dílem všech významných asociací sdružujících poskytovatele finančních služeb, zejména asociace finančních poradců (USF, AFIZ), pojišťoven (ČAP), bank (ČBA), penzijních fondů (APF) a dalších.

Tento zastřešující "Superkodex" se skládá z preambule – společného ujednání (závazného pro všechny účastníky bez výjimky) a druhou částí je etický kodex některé z účastnických asociací, který dále upravuje činnost členských organizací, přičemž Asociace zodpovídá za dodržování a uplatňování kodexu v praxi.

Vzhledem k tomu, že na tuzemském finančním trhu působí dvě asociace sdružující společnosti a jednotlivce působících ve finančním poradenství, existují tu také dva profesní kodexy. Etický kodex AFIZ a USF. V následující tabulce čtenáři nabízím částečně zjednodušené porovnání jednotlivých textů, odvíjející se od konstrukce jednotlivých kodexů a vystihující nejdůležitější myšlenky a zásady fungování členských subjektů.

Tabulka 1: Etický kodex AFIZ, USF

Zdroj:
USF
 
a AFIZ

Faktickým problémem v uplatňování a dodržování uvedených zásad je absence jakéhokoliv kontrolního nástroje, kterým by disponovaly organizace USF a AFIZ. Součástí etických kodexů je sice výčet sankcí (viz. tabulka), které mohou asociace uplatnit při zjištění nedodržování společných ustanovení, přičemž například AFIZ má právo viníkovi udělit pokutu až ve výši 1 milionu korun. Nicméně při stávající praxi, kdy odhalování etických přestupků je založeno pouze na oznamovací povinnosti každého člena, který se s neetickým přístupem ve své praxi setká, těžko může být efektivním nástrojem pro vymahatelnost dodržování etického kodexu.

O dodržování etického kodexu se můžete také dočíst v našem rozhovoru s generálním sekretářem AFIZ Martou Gellovou.

Pro některé poradce mohou věty uvedené v Etickém kodexu znamenat pouze slovní pojmenování letitých zásad, které sám, často i automaticky, dodržuje při kontaktu se svými klienty, partnerskými organizacemi apod. Bohužel existuje na českém finančním trhu i skupina poradců a "poradenských" společností, pro které kodex příslušné asociace představuje soubor naivních rad a upozornění, která se absolutně neslučuje s jejich strategií rychlého zisku a získání co největšího tržního podílu bez ohledu na základní potřeby klienta.

Tyto subjekty popřípadě jedinci, kterým nad etickým kodexem "cukají" koutky, by neměly v žádném případě na poradenském trhu co dělat a doufejme, že se zvyšující transparentností nabízených produktů a dokonalejší informovaností klientů se trh s podobnou "bandičkou" brzy vypořádá a klientský přístup, přestane být pouhou frází z marketingových materiálů a bude vedle odborných znalostí konečně znamenat opravdovou konkurenční výhodu.

7 komentářů: “A od příštího roku už nebudu…”

  1. Petr Šafránek napsal:

    V porovnání povinností institucionálních členů při dodržování Etického kodexu AFIZ a USF autor nevzal v úvahu veřejně přístupný Disciplinární řád AFIZ, který jasně stanoví toto:
    Disciplinární opatření lze uložit za
    a) disciplinární provinění korporativního člena Asociace, nebo
    b) disciplinární provinění individuálního člena Asociace anebo
    c) disciplinární provinění spolupracovníka člena Asociace, který sám není členem Asociace. V tomto případě lze disciplinární řízení zahájit a případně uložit disciplinární opatření členovi Asociace, pro kterého spolupracovník vykonává či vykonával činnost, a to za jednání tohoto spolupracovníka, jímž se dopustil porušení norem podle § 1 odst. 3 písm. a), c) a d). Ustanovení odstavce 2) se použije obdobně.

    Jedná se (pod písm. c) ) o jasně definovanou disciplinární odpovědnost korporativních členů AFIZ za porušení Etického kodexu všemi jejich obchodními zástupci. V dokumentech USF nic takového nenajdeme, tudíž by to při porovnání dopadu Etického kodexu na institucionální členy mělo jasně zaznít!

    Závěrem bych se rád zeptal autora, jak by si jinak představoval kontrolu dodržování Etického kodexu, než tak, že se řeší přijatá oznámení? Nebo snad zavedené profesní komory (advokátní, notářská, lékařská, autorizovaných architektů, audirorů, daňových poradců, atd.) mají nějakou vlastní „policii“, která kontroluje dodržování jejich Etických kodexů? Samozřejmě, že ne! Také „pouze“ řeší přijatá oznámení. A to jde o komory ustavené zákonem, nikoliv o dobrovolná občanská sdružení!!! AFIZ navíc podrobuje korporativní členy před přijetím vstupnímu auditu, což je opět něco navíc, co autor ve srovnání neuvedl.

    • Ondřej Záruba napsal:

      Můžete ten audit troch specifikovat?Dost široký pojem.

      • Petr Šafránek napsal:

        Audit AFIZ má dva stupně – vstupní a hloubkový. Při vstupním je prověřován soulad činnosti zájemce o členství s platnou legislativou – prověřují se podnikatelská oprávnění, obsah smlouvy s obchodními zástupci, interní směrnice včetně reklamačního řádu, vzdělávací systém a dokumentace používaná při komunikaci s klienty.
        Hloubkový audit následuje zpravidla do roka po přijetí a je zaměřen na přímou kontrolu obchodní sítě. Komunikuje se při něm přímo se vzorkem obchodních zástupců.

    • Luboš Svačina napsal:

      Dobré odpoledne pane Šafránku,

      co se týká vaší poznámky k tomu, že jsem v článku neuvedl zodpovědnost institucionálních členů za své spolupracovníky, tak beru na vědomí vaše doplnění. Nicméně porovnání etických kodexů mělo v tomto článku sloužit především jako shrnutí důležitých zásad a ustanovení, kterými by se samotní finanční poradci měli řídit.

      K připomínce kontrolního mechanismu dodržování Etického kodexu, resp. norem chování finančních poradců vůči svým klientům: nemám nic proti kontrole členů formou „oznámení ze sítě“, nicméně v tomto směru bych viděl další možné zlepšení, ve kterém by AFIZ mohl hrát určitou roli. A tím je zvýšení povědomí klienta, že služby finančního poradce může v případě nespokojenosti reklamovat, jakou kteroukoliv jinou službu.

      K uplatnění reklamace však musí mít klient k ruce nějaký dokument, na základě kterého je schopen doložit, že uzavřená smlouva neodpovídá jeho tehdejším požadavkům a že nebyl například poučen o důležitých parametrech zvoleného produktu v době uzavírání smlouvy. Samozřejmě poradci mají s klientem povinnost sepsat záznam o schůzce, ale kolik procent poradců toto činí? A opravdu záznam vypovídá o tom o čem spolu klient a poradce hovořili? V tomto směru bych přivítal větší důraz na dodržování této povinnosti a to třeba i právě ze strany asociací.

      • Petr Šafránek napsal:

        Pokud jde o záznam o jednání (pojišťovnictví) a investiční dotazník (investice), pak Vás mohu ujistit, že všichni členové AFIZ mají nastaven vnitřní systém tak, že bez nich nelze smlouvu odevzdat. Je to jedna z věcí, které poměrně důsledně kontrolujeme už při vstupním auditu. Druhá věc je obsah těchto záznamů – tím se zabýváme v rámci auditů hloubkových, kdy procházíme desítky konkrétních záznamů a dotazníků a vyhodnocujeme je. Přibližně ve 10% případů nacházíme nedostatky – tedy neúplně vyplněné záznamy a působíme na naše členy, aby tomuto věnovali pozornost. Ostatmě dobře vyplněný záznam chrání nejen klienta ale i zprostředkovatele.

    • exOVB napsal:

      Docela by mě, pane Šafránku, zajímalo, jestli se takovým podobným etickým kodexem řídí samotné finanční giganty. Zkuste si schválně zajít do první pobočky Kooperativy kdekoliv po Praze a řekněte, že by jste chtěl investovat 10 000 Kč měsíčně. Dostanete IŽP Pespektivu a pracovník na přepážce Vám rozhodně neřekne, že by třeba do IŽP stačilo dávat 1000 Kč měsíčně a 9000 Kč do fondů podle investičního horizontu a konkrátního cíle. Ten kvalifikovaný pracovník na přepážce Vám bouchne celých 10000 Kč do jedné smlouvy ( Perspektivy) s tím, že je to např. Dynamické portfolio Consequ a to připojištění jako něco navíc. Nejhorší na tom je, že ten samotný pojišťovací poradce tomu naprosto věří a vůbec ho ani nenapadne, co by se mohlo stát, kdyby si klient, nedej Bože, chtěl po roce něco vybrat.

      • Petr Šafránek napsal:

        Musím s Vámi bohužel souhlasit. A nejde jen o přepážky pojišťoven. Podíbejte se třeba na cestovní kanceláře, jakým způsobem prodávají cestovní pojištění…..

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.