CZK/€ 24.740 +0,16%

CZK/$ 23.154 +1,09%

CZK/£ 29.386 +0,51%

CZK/CHF 25.959 +1,59%

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

05. 06. 2024

1 komentář

Rozhovor: Vyvážený státní rozpočet je již pouhou fantazií, řešení zadluženosti západních zemí bude hodně bolet

 

Analytik BHS Timur Barotov se v rozhovoru vyjadřuje k vysoké zadluženosti západních zemí, vývoji na finančním trhu i rostoucí nerovnosti v bohatství lidí.

Loading



 

Co je důvodem pro růst zadlužení ve většině zemí?

Je třeba pochopit jednu věc, a sice to, že zadlužování se ekonomik není výběrem ale v podstatě nutností. Před 100 lety byla situace na Západě jiná a dařilo se mít vyrovnaný rozpočet a dokonce se považovalo za dobré mít mírný přebytek. Některým zemím se to i dařilo (např. USA). Ovšem nyní je západ v úplně jiné situaci. Jsme již silně rozvinutí, přirozený růst je těžší, populace stárne (sociální účet narůstá), rozdíl v bohatství se prohlubuje (střední třída v reálných číslech nebohatne už velmi dlouho, naopak chudne) a v důsledku toho roste populismus, voliči jsou zklamaní z reality a z toho, že komodity (byty, akcie apod.) rostou rychleji, než jejich příjmy.

Proto tlačí politiky k tomu, aby více zadlužovali zemi a ulevili svým voličům. Jinými slovy existuje mnoho strukturálních důvodů, proč populace západních zemí již není schopna přirozeným způsobem růst. Takže Západ měl na výběr – nerůst vůbec, nebo dokonce sledovat, jak se naše ekonomiky zmenšují, nebo ten růst vynutit dluhem (jako Japonsko).

Samozřejmě politici si nikdy nevyberou „nerůst“, protože to by se voličům nelíbilo, rostla by nezaměstnanost, mzdy by naopak nerostly, ekonomika by stagnovala. Sáhnou po dluhu, čímž krátkodobě až střednědobě růst nakopnou a tím se celý problém posune v čase o kousek dopředu.

Proto předpovídám, že státní dluh bude růst i v další dekádě, a to rychlejším tempem, než nyní. Problém s dluhem je také v tom, že se musí splácet a čím víc ho je, tím větší jsou splátky. Je to spirála, ze které je téměř nemožné se vymanit. Vše to směřuje k jednomu bodu v čase, kdy dojde k obrovské reformě ve finančním systému, protože se ten dluh už nebude dařit nabalovat a lidé ztratí důvěru ve finanční systém, a to bude hodně bolestivé. Ten moment ovšem může přijít za 5 let, za 10 let za 20 let, nikdo neví.

REKLAMA

Proč je vlastně vysoké zadlužení problém?

Je to špatně? Samozřejmě, je to umělý růst na úkor životnosti finančního systému. Je to krátkodobě problém? Dokud dluh u všech zemí roste podobným tempem, tak ne. Pokud například začne dluh ČR růst extra rychlým tempem, lidé přestanou věřit v ekonomiku, vládu ČR a v naší měnu, a to bude znamenat, že nás opustí kapitál a budeme zemí třetího světa.

Přestaneme s tím? Ne. Vždy vybereme růst i za cenu zkrácení životnosti finančního systému. Je potřeba si uvědomit, že díky rostoucímu dluhu jsme mimo jiné stále schopni udržet dominanci Západu proti Východu.

Naše pozice by se významně zhoršila, kdyby naše ekonomiky přestaly růst. Jedinou naději vidím v bolestivé reformě, nebo v rozvinutí umělé inteligence na takovou úroveň, že už se nebudeme muset zadlužovat, ale veškerý růst za nás odtáhne AI. Ale to je daleko, si myslím, tenhle scénář je od nás tak 10 – 20 let vzdálený.

Jak byste řešil rostoucí zadlužení?

Politici tenhle problém nemohou významným způsobem řešit. Jak vyřešíte stárnoucí populaci? Uděláte finanční pobídky mladým, aby se zvýšila porodnost, ale to znamená více zadlužit zemi. Abychom se vyhrabali z této spirály, musíme „zkvalitnit“ samotné jádro našich ekonomik.

Jedním způsobem by mohlo být vyhnat z našich země staré lidi a sociálně slabé. Pak budeme moci růst i bez dluhu a dokonce ho můžeme časem trochu zmenšovat. Ale to je samozřejmě extrém a politicky nemožné. Nebo, jak jsem zmiňoval, vytvořit umělou inteligenci a robotizovat co nejvíce ekonomiky, ať to ti roboti „odmakají za nás“. Oni pracují ve dne i v noci, často rychleji a efektivněji.

REKLAMA

To by nás z toho maléru mohlo dostat. Ale to už je jiný svět a nemyslím si, že je nám blízko. Takže jediné co politici mohou dělat, je nezadlužovat zemi rychle a držet tempo zadlužování v rozumné výši.

Velmi významně se zvýšilo zadlužení Japonska, jaké jsou důvody pro růst dluhu v této zemi?

Japonsko je v mnoha ohledech tam, kam směřuje zbytek Západu, jakoby nás předběhli v čase. Oni jsou ale na tom ještě hůře demograficky a ekonomicky. Japonsko je známo kulturou workoholiků, ale ani to jim nepomáhá ekonomicky růst. Proč? Průměrný věk Japonců je asi 48 let a porodnost je záporná. Jinými slovy – oni vymírají. Stále menší počet lidí pracuje na čím dál více neproduktivních lidí. V tom je zásadní problém. Asi nejstarší populaci v Evropě má Itálie, zadluženost Itálie patří k největším v EU, náhoda?

Dluh se snížil u Belgie, Islandu a Izraele. Jsou tyto země z hlediska fiskální politiky něčím výjimečné?

U těchto zemí se v posledních letech poměr dluhu k HDP zmenšuje, Ale pozor, neznamená to, že jejich dluh padá. Jinými slovy, pokud HDP najednou z jakéhokoliv důvodu roste rychle, poměr se začne zmenšovat i když se dluh zvětšuje. V případě Izraele to může být například proto, že dostali vysokou finanční pomoc od USA, popř. Evropy a hodně zbrojí. Všimněte si, že HDP Izraele v letech 2021 a 2022, kdy klesal ten poměr, byl výrazně vyšší, než v předchozích letech. Ve světě, kde každý rabuje, je hlupákem ten, kdo to nedělá, takže bych nečekal, že bude mnoho zemí, jež se budou skutečně snažit zbavovat dluhu.

Jak si stojí Česko z hlediska dluhu? Předpokládáte, že je Česko na udržitelné cestě a podaří se dluh snižovat? Je pro naši zemi vlastně rostoucí dluh nebezpečný?

Jak jsem zmínil, dluh se nebude zmenšovat, bude růst. Přebytek státního rozpočtu je již pouhou iluzí. Jediné, co můžeme dělat, je snažit se ten dluh nezvyšovat příliš rychle. Ačkoli to pro voliče může být krátkodobě příjemné, pro jejich děti to bude velká útrapa. Problém se starou populací je také v tom, že lidi budoucnost silně nezajímá.

Zeptejte se sám sebe. Bude vás v 70 letech zajímat udržitelná budoucnost, nebo to, abyste si mohl vícekrát zajet na dovolenou, třeba díky štědřejším vládním programům pro důchodce, které zadlužují stát? Politika potřebuje zoufale mladší lidi, ale protože hlavní voličskou základnu tvoří starší lidé, jejich zájmy budou vždy v popředí, a to je možná to neštěstí

Jak hodnotíte vývoj na finančních trzích v posledních letech?

Mám pocit, že se po pandemií svět strukturálně změnil. Staré způsoby analýzy nefungují a investoři se musí adaptovat na nové podmínky, aby nyní mohli správně chápat a předvídat makroekonomické události.

V čem spočívá tato změna?

V intenzivní vládní intervenci. Nepodceňoval bych množství peněz, které se natisklo a napůjčovalo v roce 2020, obzvlášť v USA. Tyto peníze dodnes proudí v ekonomice a drží západní trhy a ekonomiky nad vodou. Vládní a monetární autority se bály, že pandemie může přerůst v něco srovnatelného s velkou hospodářskou depresí z roku 1929. Proto se západní svět dočkal bezprecedentní stimulace. Zpětně lze ale říct, že se to trochu přehnalo, a proto ta inflace.

Inflace ale již klesá a blíží se k 2% cíli centrálních bank. Je tedy důvod k obavám?

Ta stimulace byla mnohem intenzivnější ve Spojených státech než v Evropě. Tudíž i důsledky budou jiné ve státech než u nás. Zatímco například v ČR inflace již dosedla na 2 %, v USA je problém, že ona se může nyní dlouhodobě držet nad 2 %, i kolem 3 %. To bude bránit americkému Fedu, aby snížil úrokovou sazbu v letošním roce. Ale i v Evropě může být problém s odolnou inflací nad 2 %.

REKLAMA

Je takto mírně zvýšená inflace opravdu problém?

Centrální banky musejí usilovat o 2% inflaci, jinak ztratí veškerou důvěru trhů. Problém je to v tom, že ony nemohou teď výrazně se sazbami dolů. Věřím, že v následujících letech bude inflace strukturálně vyšší a bude bránit 0% úrokovým sazbám, které jsme měli před pandemií. To je samozřejmě špatnou zprávou pro silně zadlužené a na úroky citlivé segmenty trhu. Jejich obnova nebude rychlá a je reálné, že jsme ještě neviděli všechny krachy.

Krachy v expandující ekonomice jako je ta americká, není to zvláštní?

Po pandemií tady máme mnoho zvláštních jevů. Například německá ekonomika je fakticky v recesi, mají to teď velmi těžké, úrokové sazby ECB jsou na 4,5 %, ale nezaměstnanost je tam na rekordních minimech a akciové trhy na maximech. Taková recese-nerecese.

Ve zkratce, vysoké úrokové sazby dopadají na určité segmenty trhu více než na jiné (výrobní sektor a průmysl je více citlivý na sazby), naopak sektor služeb není moc citlivý na sazby a reaguje pozitivně na všechny stimuly. Německá ekonomika je nakloněna více průmyslu než například USA, a proto je zde obrovské rozpětí v ekonomické aktivitě. Mimochodem je to také důvod, proč v Česku máme jeden z nejpomalejších růstů HDP v Evropě, jsme nejvíce průmyslovou ekonomikou.

Máte pravdu, že vidět ekonomiku v recesi a akciové trhy na rekordních maximech je nezvyk.

Nalijme si čistého vína, nebýt veškeré té vládní intervence, je nyní prakticky celý Západ v hluboké a opravdové recesi. Nebyl by tu žádný ekonomický růst, jsme zkrátka již příliš rozvinutí a stárneme. Další růst je pro nás možný jen za pomoci dluhu, bez dluhu nebude ekonomického růstu.

Obávám se, že po pandemií ten vládní dluh každoročně bude trvale vyšší. Nemá cenu z toho vinit politiky je to strukturální problém. Vyvážený státní rozpočet je již pouhou fantasií. Kdybychom byli méně zadlužení a měli mladší a rostoucí populaci, byli bychom v úplně jiné pozici. Ale prakticky žádný evropský stát není v této pozici.

Pokud budeme trvale čelit vyššímu dluhu a potažmo vyšší inflaci, jaké to má implikace?

Vládní dluhopisy jsou rizikovější, než se původně zdálo. Kupoval bych je pouze s velkou slevou. Peníze se budou v další dekádě rychleji znehodnocovat, je potřeba mít je zainvestované v aktivech. Historicky aktiva rostou rychleji než inflace a vlastně i příjem lidí. Proto se říká, že bohatí bohatnou a chudí chudnou. Aktiva, jako jsou akcie, nemovitosti, cenné kovy apod., zkrátka poráží inflaci a bude to tak i v budoucnu. Je jedno, kolik se natiskne peněz, tato aktiva, pokud zůstanou cenná, vždy udrží krok s inflací.

Loading

Vstoupit do diskuze 1 komentář

 


Související články

Zákon o daních z příjmu se bude měnit. Na co se připravit, když novela projde?

V souvislosti s návrhem nového zákona o účetnictví Ministerstvo financí ČR koncem května předložilo návrh na změnu zákona o daních z příjmů. Zákon by měl být účinný od 1. ledna 2025. Rozsah navrhovaných změn zákona o daních z příjmů je značný a některé pasáže zákona jsou zcela koncepčně přepracovány. Do zákona […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

17. 06. 2024

Vláda chce do vesmíru poslat českého astronauta, za 1,5 miliardy korun, přitom říká, že veřejné finance jsou v rozvratu

Téměř po půl století Česko zřejmě vyšle do vesmíru svého člověka. Po Vladimíru Remkovi se má stát druhým Čechem v kosmu armádní stíhací pilot Aleš Svoboda. Nabídku na uskutečnění nákladné cesty dostala vláda už minulý rok. Tehdy však odmítla. Podle nynějších slov ministra dopravy Martina Kupky se […]

Text: Redakce

14. 06. 2024

Udržitelnost energetických firem začíná z pohledu investorů hrát prim

Důležitost přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie nabírá na síle a stává se v energetických firmách tématem číslo jedna. Na udržitelnost se totiž stále častěji ptají investoři, kteří ji při rozhodování, kam své peníze vloží, zohledňují. Podniky proto tlačí na implementaci nových technologií a zrychlování přechodu […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

14. 06. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Spirála Smrti

    5 června, 2024

    Finanční systém padne za 5, 10 či 15 let?
    Chápu, že aproximace současného vývoje to napovídá.
    Ale jako obvykle nepočítá s lidmi a s tím, že konají – ve vlastním zájmu. Chrání své úspory.

    Čím dál většímu počtu lidí bude docházet, že ten kolaps se blíží.
    A proto se začnou zbavovat státních dluhopisů a peněz.
    Místo nich budou kupovat to, u čeho předpokládají, že kolapsem nebude zasaženo.
    Zlato, umění, bitcoin, starožitnosti, …

    Někteří kupují akcie – jenže až se stát ocitne ve finančních potížích, co asi udělá? Ano, zajde si pro peníze tam, kde ví, že jsou (evidovaný majetek). Tedy akcie (obecně majetek – ten, o kterém ví) zdaní.

    Někteří kupují nemovitosti.
    Jenže těch se týká ten samý problém, jako akcií.
    A navíc jsou sociálně citlivé – jakmile stát nebude mít na penze, tak určitě nenechá 3 miliony penzistů/voličů na ulici, protože nemají na nájem.
    Takže zavede jak progresivní daně z nemovitostí, tak přísnou ochranu sociálně slabých nájemníků (regulace nájmu, nemožnost vystěhovat neplatiče, …).

    Každopádně fakt, že lidé budou tušit, že se kolaps blíží, jej dále urychlí.
    Bohatí lidé jsou bohatí většinou proto, že se vyznají v ekonomice a politice.
    Ti jako první vycítí, že to se státem jde z kopce.
    A začnou majetky vyvádět do zahraničí, nebo konvertovat do toho zlata, umění, bitcoinu a starožitností – a tím situaci státu zhorší, čímž dalším lidem dojde, že se blíží konec a i oni začnou majetek chránit.
    Pozitivní zpětná vazba, spirála smrti.

    Kdo uteče, vyhraje.
    Posledním zůstane černý Petr.
    Kdo utekl již preventivně, vyhrál nejvíce (kolik stálo umění, zlato či bitcoin před 10 lety?).

    Odpovědět