Očekávaný vývoj inflace zásadně předurčuje výši úrokových sazeb, které současně vykazují silný vliv na vývoj kursu koruny. A zde je zřejmě nynější vysoká míra soustředění se na inflační vývoj. V důsledku významného posílení ekonomiky i zcela nedávného vyhlášení významného přílivu čínského kapitálu by odpovídající reakcí mělo být kursové posílení. Tomu však brání centrální banka, aby se v jeho důsledku dále neodchylovala od svého inflačního cíle. Pokud by došlo k mírnému zvýšení inflace, mohla by centrální banka začít provádět exit ze své politiky kursového závazku, započatého před téměř dvěma lety, avšak ve zcela jiné ekonomické situaci. Pokud by inflace v důsledku sílící domácí poptávky alespoň trochu poskočila výše, mohla by se pozornost měnové politiky opětovně zaměřit na úrokovou sazbu a kurs by se mohl přiblížit zpět své reálné hodnotě (nyní je zjevně podhodnocen).
Na tento výchozí předpoklad si však budeme muset ještě nějaký čas počkat. Srpnový cenový vývoj se naznačenému přání vůbec nepodobal, když meziměsíčně klesla cenová hladina o 0,2 % a meziročně se zvýšila o okem nepostřehnutelných 0,3 %. Na – z pohledu spotřebitele – příznivém vývoji se podílely především klesající ceny potravin a pohonných hmot a opačným směrem působily především faktory sezónního charakteru, spojené s rekreací a trávením volného času.
Prakticky nulová inflace je však zcela v linii evropského cenového vývoje; poslední známé číslo pro EU ohledně inflace činí 0,1 %, 11 členských zemí vykázalo v letošním červenci pokles jejich cenových hladin.
Petr Zahradník, poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky
