Důchodový věk v 65 letech… Co to znamená pro naši peněženku?

Dle aktuální legislativy se důchodový věk postupně neustále zvyšuje. Lidé narozeni v roce 1977 mají důchodový věk 67 let a lidem narozených po roce 1977 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mez rokem narození a rokem 1977.

V Tabulce 1 je uvedeno, pro koho bude platit důchodový věk 65 let dle vládního návrhu. Pro ročníky narození 1965 a dřívější je důchodový věk dle vládního návrhu stejný jako dle aktuálně platné legislativy.  I vládní návrh tedy nadále počítá se sjednocením důchodového věku pro muže a ženy. V budoucnu bude důchodový věk záviset pouze na ročníku narození a počet vychovaných dětí nebude hrát roli.

Tabulka 1: Důchodový věk dle návrhu Vlády ČR

Úloha vlastního zajištění stoupne

Pokud by nedošlo v příštích letech opět ke zvýšení důchodového věku, což je nejsnadnější legislativní změna důchodového systému, potom by z důvodu snížení důchodového věku výrazně stoupla úloha vlastního finančního zajištění na důchod.

Vzhledem k ekonomickému a demografickému vývoji by nemohly být státní důchody na stejné úrovni jako v současnosti. Muselo by dojít ke snížení úrovně státních důchodů. Bez vlastních finančních prostředků by životní úroveň občanů citelně poklesla. Dnešní čtyřicátníci by této situaci měli včas přizpůsobit své finanční plánování a rozhodování. Spoléhat se pouze na stát by nebylo rozumné.

Náklady na výplatu důchodu stoupají

V Tabulce 2 jsou pro názornost uvedeny roční výdaje na důchody,  průměrnou dobu pobírání řádného důchodu starobního důchodu a počet starobních důchodců v letech 2000 až 2015. Z údajů jednoznačně vyplývá, že starobní důchod se pobírá rok od roku v průměru déle, neboť se prodlužuje střední délka života 65letých občanů a vzhledem k demografické struktuře stoupá i počet starobních důchodců. Roční výdaje na důchody, tak výrazně meziročně stoupají.

Tabulka 2: Roční výdaje na důchody, délka pobírání starobního důchodu a počet starobních důchodců

Pramen: Statistická ročenka ČSSZ za rok 2015

Náklady na důchody jsou legislativou stanoveny, neboť jednotlivým důchodcům je přiznán jejich důchod. Jak vysoký je důchodový deficit závisí na tom, kolik se na sociálním (důchodovém) pojištění vybere od lidí v produktivním věku. Pozitivní vliv na důchodový účet má tedy zejména nízká nezaměstnanost a reálný růst mezd.

Zvýšení míry nezaměstnanosti o každou desetinku procenta má výrazný negativní vliv na důchodový účet, vždyť souhrnné odvody na sociálním pojištění (včetně nemocenského pojištění) zaměstnance pracujícího za 25 000 Kč měsíčně činí 7 875 Kč. V případě nezaměstnanosti jsou odvody nulové.

I za rok 2015, kdy míra nezaměstnanosti v Česku byla jedna z nejnižších z členských zemí EU,  činil důchodový deficit necelých 10 miliard Kč. V letech 2012 a 2013 však činil důchodový deficit téměř 50 miliard Kč.