Můžete běžet, ale nemůžete se schovat
Ještě před pěti lety mohla představa, že více než polovina zemí světa, jež představují podstatně více než polovinu z hlediska investovatelného bohatství, bude systematicky sdílet informace o klientech, mohla být vnímána jako utopická. S infrastrukturu zavedenou díky FATCA a s rostoucí frustrací ze skryté ekonomiky, dále umocněnou výrazným dluhem veřejného sektoru po bankovní krizi, vyzvalo OECD téměř 100 zemí, aby situaci změnily. Ke dni 11. prosince 2015 to zahrnuje 56 „zemí v prvním sledu“ a dalších 41 států bude následovat jen o rok později, a další tři čekají na svou příležitost.
Pro někoho bude překvapivé, že tyto státy zahrnují Švýcarsko, Singapur, Spojené arabské emiráty, Čínu a Rusko, ale v současné době nikoliv USA. V rámci Evropy je EU plně odhodlána změny zavést, stejně jako závislá území Spojeného království, a to Guernsey, Jersey a ostrov Man. Abychom byli konkrétní, EU zavedla CRS prostřednictvím směrnice o „správní spolupráci“ tak, aby upravovala postup členských států mezi sebou, a v současné době většina členských států pilně transponuje do vnitrostátního právního řádu příslušné bilaterální smlouvy o zdanění nebo Dohody o výměně daňových informací (TIEAs) jako nezbytný předstupeň k dalším krokům.
Stejně jako FATCA jsou detaily těchto změn ďábelsky komplikované, na více než 300 stranách komentářů a 200 stranách poznámek k provedení na portálu OECD týkajícím se CRS. I když ne všechny země dokončily své vnitrostátní požadavky nebo zveřejnily pokyny, řekněme si z aktuálně dostupných informací, na koho to bude mít vliv, jak a kdy?
Na rozdíl od navrženého a často nereálného procesu výměny informací na základě žádosti představuje CRS obrovský pokrok tím, že poskytuje automatickou výměnu informací. Samozřejmě ne všech informací všem zúčastněným státům, ale poskytuje informace založené na daňovém domicilu. Zatímco FATCA poskytuje data IRS (daňové správě) v USA ohledně amerických „osob“ (občanů a držitelů zelené karty) s majetkem mimo USA, CRS pracuje s daňovým domicilem (bez ohledu na státní příslušnost, bydliště nebo občanství). Jinými slovy, CRS stanoví, že bydliště ve Spojeném království, daňový domicil ve Francii, majetek v Singapuru znamená, že údaje a příslušná aktiva v Singapuru budou finančními institucemi v Singapuru každoročně dány k dispozici francouzskému daňovému úřadu (byť prostřednictvím finančního úřadu v Singapuru). Stejně jako v případě FATCA bude vykazování majetku záviset na informacích držených finančními institucemi o majiteli účtu a autocertifikaci jím podané dané instituci.
CRS předepisuje postupy pro hloubkovou kontrolu, které musí finanční instituce dodržet s cílem identifikovat vykazované účty, které jsou definovány, aby se zabránilo zneužívání výkladu pravidel. Vykazovatelné informace zahrnují údaje o majiteli účtu, příslušném čísle účtu, zůstatku nebo hodnotě na účtu, všech druzích příjmů z kapitálového majetku a výnosů z prodeje finančních aktiv a jiných příjmů z aktiv držených na účtu nebo plateb provedených z účtu.
REKLAMA
Instituce podávající informace nezahrnují jen banky, ale i správce, některé makléře, nástroje kolektivního investování a pojišťovny, u nichž mají smlouvy ustanovení o výplatě peněžní hodnoty.
Účty, které hlášení podléhají, zahrnují účty jednotlivců, trustů a nadací, s výhledem na pasivní subjekty, které podávají zprávy o jednotlivcích, kteří je v konečném důsledku vlastní nebo ovládají.
CRS záměrně neomezuje typy nebo kategorie automatické výměny informací; spíše poskytuje minimální standard v oblasti výměny informací, kdy se některé státy mohou dohodnout na výměně informací nad rámec tohoto minimálního rozsahu.
Pokud jde o načasování, bez skluzu a s výhradou vnitrostátních úprav, které budou zavedeny do praxe, budou první informace od 56 států, které novinku zavedly, k dispozici k výměně v září 2017 za kalendářní rok 2016 a poté každoročně, s rychle rostoucím počtem účastníků. Měli bychom si uvědomit, že držení majetku v zahraničí je často naprosto legální. Jedná se o nezveřejnění informací o majetku v situaci, kdy existuje povinnost to učinit, která je pak nezákonná, a to je to, co se CRS snaží řešit.
REKLAMA
Mohou existovat i jiné nedaňové přínosy, jako je dostupnost druhu investice, měny a administrativní aspekty. Stejně jako použití trustů umožňuje vlastníkovi přijmout majetek v zahraničí od rodiny a přátel, kteří z toho budou mít prospěch, takové bohatství bude i nadále legálně plnit různé potřeby finančního plánování, i po zavedení CRS.
David Denton je Manažer technického prodeje v Old Mutual International, jež je součástí Old Mutual Wealth.