Díky dobrým výsledkům z jara letošního roku došlo ke zlepšení výhledu růstu HDP v roce 2015 pro Polsko, Maďarsko, Českou republiku a Slovensko. Nyní tyto čtyři z pěti trhů střední Evropy (CE)[1] očekávají růst reálného HDP převyšující 3 %. Výhledy růstu byly upraveny rovněž pro Rumunsko (z 3,0 % na 4,0 %), Bulharsko (z 1,2 % na 2,0 %) a Chorvatsko (z nulového růstu na 0,5 %). Situace v regionu východní Evropy (EE) je nadále složitá z důvodu očekávaných poklesů HDP o 3,5 % v Bělorusku, o 4 % v Rusku a o 10 % na Ukrajině.
„Vzhledem k tomu, že vrchol růstového cyklu je předpokládán až ve druhé polovině roku 2015 a na začátku roku 2016, jsou odhady růstu pro rok 2016 mírně nižší, než pro letošní rok. Pro většinu zemí střední Evropy (CE) je charakteristický vyrovnaný růst opírající se o všechny složky poptávky. Obzvláště pak silná domácí poptávka na růstových trzích střední a jihovýchodní Evropy (CE/SEE) vedená spotřebou domácností a investicemi podporuje oživení ekonomiky, které bude pokračovat i v roce 2016,“ uvádí hlavní ekonom Raiffeisen Bank International (RBI) Peter Brezinschek v nedávno zveřejněné „Strategii pro střední a východní Evropu“ pro třetí čtvrtletí roku 2015.
Česká ekonomika prožívá robustní oživení
„Česká ekonomika nyní prochází fází robustního oživení. Ačkoliv byl silný růst reálného HDP v prvním čtvrtletí roku 2015 podpořen jednorázovými vlivy souvisejícími se změnami daní z tabáku, oživení ekonomiky registrujeme ve všech sektorech. Nejvíce se daří českému průmyslu. Stavebnictví po třech letech hluboké a bolestivé recese roste mimo jiné díky dočerpávání EU fondů. Díky silné důvěře v ekonomiku a rychle klesající nezaměstnanosti roste také spotřeba domácností,“ říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
„Ačkoliv se průměrná mzda zvyšuje jen pozvolna (o 2,2 % v prvním čtvrtletí 2015), je otázkou času, kdy se začnou mzdy v české ekonomice zvedat rychleji. Na jejich rychlejší růst netrpělivě čeká Česká národní banka, která růstem mezd a následně inflace podmiňuje ukončení současného režimu kontroly kurzu koruny,“ dodává Helena Horská.
REKLAMA
„Vývoj okolo Řecka nemá a nebude mít vážný dopad na českou ekonomiku. Pouze v případě velmi nepříznivého vývoje, který by přidusil předpokládané oživení ekonomik eurozóny, bychom mohli čelit zpomalení domácího růstu. Česká ekonomika se může pochlubit nízkým zahraničním zadlužením a relativně nízkým veřejným dluhem. Naše země v žádném případě nepatří na periferii,“ uzavírá Helena Horská.
[1]) Region střední a východní Evropy (CEE) zahrnuje střední Evropu (CE), kam patří Česká republika, Polsko, Slovensko, Slovinsko a Maďarsko, dále jihovýchodní Evropu (SEE) s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Bulharskem, Chorvatskem, Rumunskem a Srbskem, a také východní Evropu (EE) s Běloruskem, Ruskem a Ukrajinou.
