Výnos ze spoření v rámci II. pilíře bude mít každý ve svých rukou

Zhodnocení jednotlivých fondů

Zdroj: Návrh zákona č. 412

Prvním fondem je fond dluhopisový. Dluhopisový fond má za úkol nakupovat výhradně české dluhopisy, může ale nakupovat dluhopisy i členských států OECD či dluhopisy mezinárodních finančních institucí, přičemž rating těchto dluhopisů nesmí být horší než A+, dle hodnocení ratingových agentur S&P a Fitch, resp. A1, dle hodnocení ratingové agentury Moody’s. Dále může nakupovat peněžní pokladniční poukázky České republiky. Do těchto čtyř instrumentů musí investovat minimálně 90 % prostředků vložených účastníky, a z toho 30% musí být maximálně do dluhopisů členských států OECD či mezinárodních finančních institucí. Z toho vyplývá, že minimálně 60 % musí investovat do dluhopisů či peněžních pokladničních poukázek ČR. Zbývajících 10 % použije k řízení měnového a úrokového rizika.

Pro postup výpočtu zhodnocení dluhopisového fondu byly oceněny jednotlivé složky možného investování průměrným zhodnocením. Dluhopisy ČR byly oceněny zhodnocením 3,29 %, kterého bylo dosaženo výpočtem pomocí váženého průměru dluhopisů nabízených dle stránek Ministerstva financí při uvažovaném investičním horizontu 5 let. Dluhopisy členských států OECD a MFI byly oceněny zhodnocením 4 %, a to dle databáze ratingové agentury Fitch. Pro peněžní trh ČR byla zvolena sazba PRIBOR, v současnosti s roční sazbou 1,74 %. V rámci řízení kurzového a úrokového rizika byla zvolena diskontní sazba, v současnosti 0,25 %.

V rámci poměru nakupování dluhopisů a peněžních poukázek byl zvolen z podstaty dluhopisového fondu poměr 4:1, neboli dluhopisový fond bude investovat 4 krát více peněžních prostředků do dluhopisů než do peněžních pokladničních poukázek. U každého investičního limitu bylo uvažováno s 10% rezervou, neboli, má-li být 10 % maximálně vloženo do řízení úrokového a měnového rizika, penzijní společnost zde vloží 9 % atd.

Zdroj: Návrh zákona č. 412

Druhým fondem je fond konzervativní. Konzervativní fond má jako investiční limit nákup maximálně 30 % dluhopisů či peněžních pokladničních poukázek z nečlenských zemí OECD. Zbývajících minimálních 70 % použije pro nákup dluhopisů a peněžních pokladničních poukázek ČR, členských zemí OECD či mezinárodních finančních institucí a k řízení měnového a úrokového rizika. Dluhopisy musí dosahovat stejného maximálního ratingu jako dluhopisy fondu dluhopisového, peněžní pokladniční poukázky musí dosahovat maximálního možného krátkodobého ratingu A-1, dle hodnocení ratingových agentur S&P a Fitch, resp. P-1, dle hodnocení ratingové agentury Moody’s.

Zhodnocení jednotlivých složek je vzhledem k obdobné míře rizikovosti stejné jako u dluhopisového fondu, kromě peněžních pokladničních poukázek nečlenských zemí, kde je přidáno 10 % navíc jako riziková přirážka. Otáčí se zde však poměr dluhopisů a peněžních pokladničních poukázek ze 4:1 na 1:4. Konzervativní fond by měl být více zaměřený na méně riziková aktiva v podobě peněžních pokladničních poukázek.

Zdroj: Návrh zákona č. 412

Třetím fondem je fond vyvážený. Vyvážený fond už má dovoleno investovat část vložených prostředků účastníky kolektivního investování do akcií, a to maximálně 40 % portfolia. Zbytek, minimálně 60 %, investuje do dluhopisů ČR, dluhopisů členských států OECD, dluhopisů mezinárodních finančních institucí a dluhopisů nečlenských zemí, dále do peněžních pokladničních poukázek ČR, členských států OECD a nečlenských zemí. Poměr dluhopisů vůči peněžním pokladničním poukázkám je zde podobně jako u fondu dluhopisového opět 4:1, vyvážený fond má dovoleno více investovat do rizikovějších aktiv, než je tomu u fondu konzervativního.

Zhodnocení akcií bylo oceněno dle amerického indexu S&P 500, ve kterém průměrný výnos akcií dosahuje hodnoty 9,87 %. Dluhopisy členských i nečlenských zemí byly dle databáze ratingové agentury Fitch oceněny průměrným zhodnocením ve výši 5 %, o jeden procentní bod výše než v předchozích případech, neboť maximální akceptovatelný rating zemí emitujících dluhopisy se v případě vyváženého portfolia snížil na A- dle hodnocení ratingových agentur S&P a Fitch, resp. A3, dle hodnocení ratingové agentury Moody’s. Obdobně tomu je u peněžních pokladničních poukázek, kde se akceptovatelný krátkodobý rating snížil na A-2 dle hodnocení ratingových agentur S&P a Fitch, resp. P-2, dle hodnocení ratingové agentury Moody’s.

Zdroj: Návrh zákona č. 412

Čtvrtým, posledním povinným fondem je fond dynamický. Investiční bariéry dynamického fondu jsou velmi podobné investičním bariérám fondu vyváženého, jen namísto 40 % má dovoleno investovat do akcií až 80 % a zbytek ve stejném poměru do zbytku portfolia jako vyvážené portfolio. Dále se mění maximální dovolený rating investičních instrumentů a to u dluhopisů na BBB, dle hodnocení ratingových agentur S&P a Fitch, resp. Baa2, dle hodnocení ratingové agentury Moody’s. A u peněžních pokladničních poukázek na A-3, dle hodnocení ratingových agentur S&P a Fitch, resp. P-3, dle hodnocení ratingové agentury Moody’s. Dluhopisy tedy se sníženým ratingem dosahují průměrného zhodnocení dle databáze ratingové agentury Fitch 6 %, u peněžních pokladničních poukázek zvýšené průměrné zhodnocení nebylo uváženo.

Poplatková politika jednotlivých fondů

 Každá penzijní společnost má nárok na úplatu za obhospodařování penzijních fondů, tato úplata má dvojí podobu. První část úplaty tvoří poplatek za správu majetku v důchodových fondech, výše tohoto poplatku nesmí překročit 0,3 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v důchodovém fondu státních dluhopisů, 0,4 % v konzervativním důchodovém fondu, 0,5 % ve vyváženém důchodovém fondu a 0,6 % v dynamickém důchodovém fondu. Druhá část úplaty tvoří poplatek za zhodnocení majetku v maximální výši 10 % z rozdílu průměrné roční hodnoty důchodové jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty důchodové jednotky v letech předcházejících. Tato druhá část úplaty se týká pouze fondů konzervativního, vyváženého a dynamického.

 Po odečtení poplatků pak výsledné zhodnocení jednotlivých fondů dosahuje těchto hodnot. Jedná se o průměrné dlouhodobé zhodnocení, založené na dosavadním vývoji jednotlivých aktiv.

Zdroj: Vlastní propočet

Investiční autopilot

II. pilíř bude nabízet služby investičního autopilota neboli převod peněžních prostředků z více rizikového portfolia do méně rizikového ke konci spořící fáze. Účastník může, pokud tak učiní s dostatečným předstihem, tento převod sám ovlivnit.