Ohledně budování finanční pavučiny zasahující do Evropy jsem psal koncem listopadu. Nyní se podíváme, jak si Čína zajišťuje dodávky ropy ze Saúdské Arábie. Není to přitom jen tak nějaký bezvýznamný krok. Saúdové se dosud drželi u moci díky vojenské ochraně Spojených států a za odměnu plnili roli jejich bezvýhradného spojence. O co tedy nyní jde?
Nedávno došlo k podpisu významné smlouvy mezi Saúdskou Arábií a Čínou, respektive mezi Aramcem a Sinopecem a stavbě společné rafinérie v Rudém moři. Saúdská strana bude v projektu držet 62,5%, čínská strana pak zbytek. Mimochodem, pro Čínu je to ideální využití jejích devizových rezerv.
Konkrétně jde o stavbu rafinérie ve městě Yanbu, s plánovanou zpracovatelskou kapacitou 400 tis. barelů ropy denně (tedy přibližně 7–8% čínského dovozu). Do provozu by rafinérie měla být uvedena v průběhu roku 2014.
Tento projekt je jasným signálem zájmu Číny o ropu ze Saúdské Arábie a zajišťuje si tímto projektem stabilní (pokud lze vůbec něco v dnešním světě nazvat „stabilním“) dodávky. Ze strany Saúdů jde zase o signál směrem je Spojeným států, že nehodlají spolupracovat pouze s nimi.
Pokud vypořádání dodávek z této rafinérie (a možná nejen z této) půjde mimo dolary (a podle mě to lze předpokládat), bude to jen další hřebíček do rakve petrodolaru.
REKLAMA
Protože vývoj na měnovém trhu nabírá na síle a důležitosti (zmiňoval jsem se o něm i ve své výroční analýze), lze očekávat, že tento vývoj nezůstane bez odezvy. Ať už oficiální záminka bude jakákoliv.
Saúdská Arábie není v tomto jediná. Další, s kým (samozřejmě kromě Íránu) Čína obchází dolar, jsou Spojené arabské emiráty. Vzájemný tříletý měnový swap mezi těmito zeměmi v rozsahu 35 miliard remnimbi mluví za vše. Je to další krok směrem ke konci petrodolaru. Podle všeho se však jedná pouze o začátek a jeho hodnota časem nadále poroste. Jeho dnešní význam nespočívá v jeho velikosti (částka odpovídající 5,5 mld. dolarů není nijak ohromující), ale v tom, že je to ropa z Perského zálivu ne za dolary.
Jak jsem zmínil v úterý odpoledne, máme tu první vlaštovku „ropa za zlato“. „Ropa za potraviny“ zní sice humanitárněji, ale „ropa za zlato“ je realističtější. Pokud by se k ní přidala i Čína, máme to bezprecedentní krok s dalekosáhlými důsledky. Zlato se tak opět oficiálně začíná plnit funkci peněz. Jenom to potvrzuje skutečnost, že v Íránu (a jeho okolí) se hraje o moc. V obou významech tohoto slova.
Největší obchod Spojených států všech dob dostal pořádnou ránu.
REKLAMA
V neděli byla publikována další část, tentokrát zaměřenou na čínské aktivity v oblasti mimo obchodování s ropou.
Autor je provozovatelem webu Pro-investory.cz, kde článek též vyšel.
