Vyšší inflace v eurozóně není pro ECB hrozbou

Z pohledu nastavení měnové politiky je pro centrální banku typicky důležitější vývoj jádrové inflace, která setrvala na meziročních 2,3 %. Ta stále indikuje lehce zvýšené cenové tlaky, zejména v sektoru služeb (3,2 %), zatímco inflace zboží zůstává celkově utlumená (0,8 %). Při pohledu na tříměsíční inflační momentum pak cenová dynamika ve službách zvolnila na 2,4 %, v posledních měsících je ale celá časová řada relativně rozkolísaná. Výhledově nicméně očekáváme postupné zmírnění cenových tlaků ve službách kvůli zpomalujícímu růstu mezd v eurozóně, což se bude nejrychleji propisovat právě v na lidskou práci náročných službách.

Co čekat v příštích měsících? Náš nowcast indikuje říjnový pokles inflace směrem ke 2 % a na přelomu roku opětovně lehké podstřelení inflačního cíle. K tomu dopomohou levnější energie v kombinaci se silnějším eurem, které zlevňuje veškeré dovážené zboží. Jádrová inflace dle nás zůstane relativně setrvačná, zejména v roce 2026 by se však měl začít silněji propisovat efekt ochlazujícího trhu práce, respektive návratu růstu mezd k přirozené úrovni.

Zářijové zvýšení inflace v eurozóně proto nijak nepřeceňujeme, podobně jako centrální bankéři ve Frankfurtu. ECB na svém posledním zasedání vcelku jasně signalizovala, že je spokojená se současným nastavením úrokových sazeb a rozhodně se nikam nežene. Jinými slovy, laťka pro další snížení úrokových sazeb je nastavena relativně vysoko. A třebaže možnost finálního ladění sazeb směrem dolů zcela nevylučujeme, daleko pravděpodobnější je z našeho pohledu stabilita depozitní sazby na 2 % i v průběhu příštího roku.

Autor: Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Private Banking