Jak očekávaná průměrná mzda ovlivňuje výši důchodů?
Průměrná mzda v České republice roste. Za druhé čtvrtletí letošního roku činí 49 402 korun. Dosahované příjmy před odchodem do důchodu zásadním způsobem ovlivňují výši starobního důchodu. Ze všech dosažených příjmů se vypočítá průměrná hrubá mzda za odpracované roky, resp. osobní vyměřovací základ. Důležitá je však i získaná doba pojištění, při vysoké době pojištění lze mít průměrný důchod i s nižší mzdou.
Při výpočtu starobního důchodu v roce 2025 se průměrná mzda za odpracované roky vypočítá z příjmů v letech 1986 až 2024. Každý odpracovaný rok má přitom při samotném výpočtu důchodu stejnou váhu, žádné příjmové období není nijak zvýhodněno.
„Příjmy v jednotlivých letech se totiž přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientu, který zohledňuje inflaci, hodnotí se však pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění,“ dodává Jiřina Holubová, vedoucí oddělení penze společnosti Freedom Financial Services.
Příjmy ovlivňují i invalidní důchody
Dosahované příjmy v produktivním životě ovlivňují nejenom částku starobního důchodu (řádného i předčasného), ale i invalidních důchodů (prvního, druhého a třetího stupně) a případné pozůstalostních důchodů (vdovského, vdoveckého a sirotčího).
„Princip zásluhovosti je sice při výpočtu státních důchodů částečně omezen, přesto je vlastní průběh pojištění pro výpočet důchodu klíčový,“ vysvětluje Jiřina Holubová.
REKLAMA
Nízká doba pojištění je problém
Pro samotné přiznání řádného starobního důchodu musí žadatel o důchod získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 35 let, pro přiznání předčasného důchodu je nutné získat dobu pojištění v rozsahu alespoň 40 let. Získaná doba pojištění následně významně ovlivňuje měsíční částku starobního důchodu.
„Pouze minimální doba pojištění má samozřejmě negativní vliv na výpočet starobního důchodu, žadatelé o důchod, kteří celý život pracovali nemusí mít na druhou stranu strach z odchodu do důchodu ani při nižších příjmech,“ doplňuje Jiřina Holubová.
Průměrná mzda a důchod
Za druhé čtvrtletí letošního roku činí průměrná hrubá měsíční mzda 49 402 Kč. Při výpočtu starobního důchodu v letošním roce by u takto vysoké průměrné důchodové mzdy činil starobní důchod při získání doby pojištění v rozsahu 47 let částku 24 404 Kč, při získání doby pojištění v rozsahu 42 let částku 22 304 Kč a při získání doby pojištění v rozsahu 37 let částku 20 203 Kč, vždy bez nároku na výchovné k důchodu.
Získaná doba pojištění je velmi důležitá a každé nepojištěné období značně snižuje důchod, protože je nižší nejenom doba pojištění, ale i průměrná mzda za odpracované roky.
Nízké příjmy a důchod
Lidem s nižšími příjmy klesá životní úroveň odchodem do starobního důchodu méně, než lidem s vysokými příjmy. Poměr přiznaného starobního důchodu vůči průměrné mzdě za odpracované roky s rostoucím příjem značně klesá. Samotná konstrukce výpočtu starobního důchodu chrání právě lidi s nižšími příjmy.
„Při získání doby pojištění v rozsahu 45 let činí starobní důchod u průměrné mzdy za odpracované roky ve výši 25 000 Kč částku 19 281 Kč, zatímco u průměrné mzdy 75 000 Kč částku 28 056 Kč, vždy bez výchovného k důchodu, ve druhém případě je mzda vyšší 3krát, ale starobní důchod je vyšší pouze 1,5krát,“ vypočítává Jiřina Holubová.
