Nová prognóza ČBA, nové útoky na Fed, nová čísla o inflaci v EU

Důvodem zlepšení predikce HDP pro letošek je lepší než očekávaný vývoj ekonomiky v posledních měsících, silnější zahraniční poptávka a slabší dopad amerických cel na Evropskou unii. Navýšení cel (oproti stavu před nástupem Donalda Trumpa v jeho druhém prezidentském období) podle ankety ČBA sníží v letech 2025 a 2026 české HDP celkově o 0,6 procentního bodu (v květnu to panel odhadoval na -0,8 pb.). Prognóza ČBA očekává jedno snížení úrokové sazby ČNB na 3,25 % v prvním čtvrtletí 2026 (v květnu čekala jedno snížení letos a druhé v příštím roce). Inflace by měla dosáhnout úrovně 2,5 % letos a 2,2 % příští rok; měla by se tedy přiblížit k dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB.

Poklesu inflace by mělo napomoci i mírné posilování koruny tažené přetrvávajícím rozdílem mezi korunovými a eurovými (a dolarovými) úrokovými sazbami. Prognóza ČBA předpokládá stabilizaci veřejných deficitů lehce nad dvěma procenty HDP, což bude vyžadovat dodatečné úspory. Zde ale samozřejmě panuje velká nejistota spojená s možnými změnami ve složení a směřování parlamentu a vlády po říjnových volbách.

Dlouhodobá negativní kampaň prezidenta USA Donalda Trumpa a jeho lidí, jejímž terčem je šéf tamní centrální banky Fed Jerome Powell – respektive jeho neochota hlasovat pro dramatické snížení úrokových sazeb – jako by byla nově rozšířena. Trump prohlásil, že by měla odstoupit Lisa Cooková, další členka nejvyššího vedení Fedu. Tento útok se ale (zatím) tváří, jako by s úrovní úrokových sazeb neměl nic společného. Trumpova výzva, aby Cooková rezignovala, je totiž založena na tvrzení šéfa agentury FHFA, že Cooková lhala, když před několika lety žádala o hypotéku (tvrdila, že v kupovaném domě bude bydlet, což pak nebyla pravda); v podstatě se tedy dopustila úvěrového podvodu. Že tlak na Cookovou by možná nemusel být zcela apolitický, naznačují (ale jen naznačují) tři skutečnosti: (1) Cookovou do vedení Fedu dosadil Trumpův demokratický předchůdce Joe Biden, (2) Cooková v poslední době hlasuje pro stabilitu základní úrokové sazby a (3) onen ředitel FHFA hraje v posledních měsících opakovaně roli Trumpovy náruživé hlásné trouby (mj. se velmi aktivně účastní výše zmíněného honu na Powella).

Průměrná inflace v EU podle dat Eurostatu v červenci zrychlila na 2,4 % (z 2,3 %). V Česku naopak zpomalila na 2,5 % (z 2,8 %). Jde ovšem o inflaci založenou nikoliv na celém CPI (jak ji počítá ČSÚ), nýbrž jen na HICP, který se od CPI liší zejména tím, že v něm chybí imputované nájemné. Proto byla česká inflace v červenci podle ČSÚ jiná (2,7 %), nicméně i ta klesla (z 2,9 %).

Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny