03. 06. 2025
Nejvíc kapitálu v českých firmách kontrolují majitelé z Lucemburska a Německa
Podle údajů Dun & Bradstreet zůstávají největšími zahraničními vlastníky českých firem společnosti a fyzické osoby z Lucemburska, Německa a Nizozemí. Tyto země dlouhodobě dominují statistice přímých zahraničních investic do základního jmění podniků v České republice. Zatímco Německo je pro tuzemské hospodářství nejdůležitější obchodní partner, Lucembursko a Nizozemí jsou považovány za daňový ráj.
Do čela žebříčku největších zahraničních vlastníků se s částkou 164,72 miliardy korun po roce opět vrátilo Lucembursko. Jen těsně na druhou příčku odsunulo našeho největšího obchodního partnera, Německo. Lucembursko, které je považováno za daňový ráj, bývá často využíváno nadnárodními koncerny jako oblíbená destinace pro registraci investičních struktur, holdingových firem nebo fondů.
„To může vysvětlovat vysoké hodnoty v naší statistice. Vlastníci z Lucemburska kontrolují 761 českých firem, zatímco německého majitele má 10x více tuzemských společností, přesně 7 853. Přitom objem lucemburského a německého kapitálu je téměř totožný,“ vysvětluje předsedkyně představenstva Dun & Bradstreet, Kateřina Klosová. Vysoký objem německého kapitálu ve výši 164,42 miliardy korun, ačkoliv je nejnižší od roku 2021, odráží silnou provázanost průmyslové výroby a exportu Česka a Německa.
Na třetím místě se stabilně drží Nizozemí s kapitálem téměř 110 miliard korun, které – podobně jako Lucembursko – slouží často jako sídlo holdingových struktur. Dále následuje Rakousko s 73,77 miliardy korun a Francie s 51,44 miliardami korun.
Celkový objem zahraničního kapitálu u 20 největších zahraničních vlastníků meziročně výrazně klesl. Propadem o pětinu z 926 na 734 miliard korun, se dostal na dlouhodobě nejnižší úroveň. Tento pokles přichází po několika letech relativní stability. V letech 2021–2024 se objem zahraničního kapitálu držel kolem hranice 900 miliard korun, přičemž maxima bylo dosaženo v roce 2018, kdy kapitál přesáhl 981 miliard korun. Výraznější propad nastal v pandemickém roce 2020, kdy došlo k poklesu pod 800 miliard korun, nicméně následně rostl až do roku 2024. „Aktuální vývoj může signalizovat odliv části zahraničních investic a odrážet důvěru zahraničních investorů v českou ekonomiku, stejně jako restrukturalizaci majetkových účastí, přesuny holdingových struktur do jiných zemí, nebo zvýšenou míru fúzí a akvizic spojenou s přechodem firem do tuzemských rukou,“ dodala Kateřina Klosová z Dun & Bradstreet.
